Zástupci 196 zemí po odkladech schválili večer návrh klimatické dohody, který chce udržet globální oteplování výrazně pod dvěma stupni Celsia a co nejvíce se přiblížit hodnotě 1,5 stupně. Počítá také se sto miliardami dolarů pro rozvojové země. Dokument představil v poledne delegátům klimatické konference OSN francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius, odpoledne pak o textu jednaly jednotlivé delegace. Dohoda má po ratifikaci od roku 2020 nahradit Kjótský protokol.
„Nevidím žádné námitky. Dohoda je přijata,“ prohlásil v půl osmé večer Fabius. Jeho oznámení o konsensuálním přijetí textu bylo v jednacím sále na pařížském výstavišti Le Bourget přivítáno bouřlivým potleskem.
Dohoda předpokládá, že by ve druhé polovině století mělo být dosaženo rovnováhy mezi emisí skleníkových plynů a jejich absorpcí přírodou. Text vznikl na základě dvou týdnů intenzivních rozhovorů na konferenci COP21. Fabius jej v poledním emotivním vystoupení označil za ambiciózní a nejlepší možný kompromis, který odráží pozice vyjednávajících stran. „Uznává prvky klimatické spravedlnosti a zohledňuje různou odpovědnost zemí,“ podotkl francouzský ministr, který dohodu označil za dostatečně „diferencovanou, spravedlivou, vyváženou, dynamickou i právně závaznou“.
Udržení míry oteplování co nejblíže k 1,5 stupni Celsia na konci století umožní podle Fabiuse výrazně snížit rizika spojená s globálním oteplováním. „Snižování emisí skleníkových plynů se stává věcí všech,“ podotkl ministr. Důvěru mezi zeměmi v této oblasti má zajistit vyšší průhlednost při informování a také každých pět let prováděné společné hodnocení dosažených výsledků - první v roce 2023. „Umožní nám to reagovat, pokud se bude naše odpověď ukazovat jako nedostatečná,“ řekl Fabius.
Sto miliard dolarů ročně, jimiž mají rozvinuté státy po roce 2020 pomáhat zemím rozvojovým, se bude podle Fabiuse pokládat za spodní hranici. Do deseti let by měla být dohodnuta nová, vyšší částka. V návrhu ale konkrétní částka přímo zmíněna není, přesunuta byla do právně nezávazného doprovodného dokumentu. Podle diplomatů je cílem také daleko více než dosud svázat vydávání prostředků s konkrétními a kontrolovatelnými projekty. Rozvinuté země se snažily zapojit do financování státy jako Čína nebo Indie, které jsou sice podle definice stále rozvojové, avšak mají rozhodně více možností než třeba chudé africké země.
Každých pět let se mají prověřovat a posilovat také závazky jednotlivých států. Na stranu neformální koalice sdružující země, které si přály co nejambicióznější dokument, se přidaly i USA. Kompromis pařížské dohody je tak výsledkem jednání mezi těmito státy a těmi, které chtěly méně tvrdé podmínky, jako Čína či Indie.
Za historický dokument na cestě k nízkouhlíkové budoucnosti označil v poledne návrh dohody o snižování emisí skleníkových plynů generální tajemník OSN Pan Ki-mun. Vyzval k jejímu přijetí, stejně jako francouzský prezident Francois Hollande. Ten ve svém vystoupení připomněl i měsíc staré teroristické útoky v Paříži. „Máte možnost změnit svět. Musíte se jí chopit,“ prohlásil Hollande na závěr projevu, který delegáti odměnili potleskem vestoje. Ve svém apelu také uvedl, že kladný výsledek pařížských jednání posílí důvěryhodnost světového společenství po krachu podobné konference v Kodani v roce 2009.
Český ministr životního prostředí Richard Brabec soudí, že dohoda je blízká očekáváním EU. „Historicky poprvé se největší světoví emitenti (skleníkových plynů) přihlásili k nějaké své odpovědnosti. To je klíčová zpráva. Evropa a několik dalších států už v tom nebudou samy. Pro mne je to určitý zlom,“ řekl Brabec České tiskové kanceláři krátce po Fabiusově vystoupení.
„Je jasné, že každý nedosáhne svých požadavků. Jestliže se má všech 196 zemí dohodnout v tak složité otázce, pak ten, kdo požaduje sto procent, nakonec odejde s nulou. Potřebujeme kompromis,“ komentoval francouzský ministr charakter dokumentu. Návrh musí být přeložen do šesti oficiálních jazyků OSN. Podle dřívějších zpráv měl Fabius dohodu prezentovat už v 9:00, termín se ale posunul na poledne.
Nová klimatická dohoda, jejímž základním závazkem je udržet globální oteplování pod dvěma stupni Celsia ve srovnání s předindustriální érou, by měla v roce 2020 nahradit nynější Kjótský protokol z roku 1997. Delegáti o dohodě jednali v Paříži od konce listopadu. Konference měla původně skončit už v pátek, nad několika verzemi závěrečného textu se ale vyjednávalo déle, než byl původní plán. Podle Fabiuse byly do finálního návrhu zapracovány i prvky, u nichž se původně myslelo, že se to nepodaří. Detaily se řešily i v sobotu, kdy se na poslední chvíli upravovaly podrobnosti v poslední verzi kompromisního návrhu. Jeho schválení se tak proti plánu znovu zpozdilo o několik hodin.
Závazky nové klimatické dohody bude muset plnit také Česko. Kromě snižování emisí skleníkových plynů do roku 2030 o čtyřicet procent by měla země pokračovat v investicích do obnovitelných zdrojů energie.
Své národní cíle snižování emisí skleníkových plynů už představila většina členských zemí OSN, podle návrhu by tak ale měly udělat všechny nejpozději ve chvíli, kdy budou dohodu ratifikovat. Tento proces se čeká zřejmě od příštího dubna. Současné závazky, které už předložilo okolo 180 států, cíl deklarovaný v dohodě zatím zajistit nedokážou.
Demonstranti v Paříži dohodu o klimatu předem odmítli
Demonstranti v centru Paříže předem odmítli poslední kompromisní návrh vznikající klimatické dohody jako příliš slabý a nedostatečný. Navzdory nesouhlasu protestujících, kteří v centru Paříže roztáhli velké rudé transparenty symbolizující nepřekročitelnou „červenou čáru“, připravený dokument částečně ocenili zástupci mezinárodní ekologické organizace Greenpeace. Její ředitel Kumi Naidoo upozornil na deklarovanou snahu udržet do konce století globální oteplování pod dvěma stupni Celsia a co nejblíže půldruhému stupni. Podle něj to znamená, že se do historie odebere „průmysl fosilních paliv“.
Kvůli návrhu dohody vyšly do pařížských ulic tisíce lidí. V zemi přitom stále trvá výjimečný stav a demonstrace jsou oficiálně zakázané. Sobotní akce má ale výjimku.
Světoví vůdci i vědci dohodu vítají jako přelomovou
Vědci zabývající se ochranou klimatu označují výsledky konference COP21 v Paříži jako přelomové. Upozorňují ale, že jednotlivé státy musí ekologické úsilí k dosažení udržitelného prostředí a ke zvrácení radikálních změn podnebí ještě vystupňovat.
Šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeová ujednání považuje za zlom; nyní je podle ní důležité stanovit cenu za uhlík, který je součástí skleníkových plynů. „Poplatky za emise z fosilních paliv budou tím potřebným stimulem pro nízkouhlíkové investice,“ uvedla. Tyto peníze podle ní budou navíc dodatečným příjmem k podpoře chudých, ke snížení dluhů či ke zmenšení daňového zatížení domácností a podniků.
„Je to ohromné: Takřka každá země světa právě podepsala pařížskou klimatickou dohodu,“ napsal na twitteru americký prezident Barack Obama s tím, že k výsledku přispěla i americká diplomacie.
„Dámy a pánové, dokázali jste to! Uspěli jste tam, kde se to před šesti lety nepodařilo,“ řekl večer delegátům francouzský prezident Francois Hollande. „Budete si dlouho pamatovat, že se to stalo v Paříži, 12. prosince 2015. A až se nás budou ptát, co byl smysl našeho života, čeho jsme dosáhli, budeme moci říkat mnoho věcí… ale jedna se bude vracet. Budete moci říct, že jste 12. prosince byli v Paříži na klimatické konferenci,“ podotkl zjevně pohnutý Hollande.
Ministr zahraničí Spojených států John Kerry uzavření dohody bezprostředně označil za „úžasné vítězství pro celou planetu a budoucí generace“. Také zástupce Číny Sie Cen-chua má pařížský dokument za milník ve světovém úsilí reagovat na klimatické změny, i když podle něj není dokonalý a vyžadoval by v určitých oblastech vylepšení.
Bezprostředně po přijetí dohody ale nadšenou atmosféru v sále zchladil Paul Oquist, hlavní vyjednavač Nikaraguy. Dal jasně najevo, že text jeho zemi nevyhovuje, i když Managua nechtěla dohodu blokovat. „Rádi bychom vysvětlili, proč konsensus nemůžeme podporovat,“ řekl předtím, než skoro deset minut kritizoval podrobnosti nejrůznějších částí přibližně třicetistránkového dokumentu.
„Smlouva bude účinná od chvíle, kdy ji takto bude ratifikovat 55 států s minimálním podílem 55 procent na globálních emisích,“ vysvětlil ministr Richard Brabec. „Je to obrovský první krok. Svět si uvědomuje, že má odpovědnost (…) Máme jednu z mála šancí - možná poslední - kdy můžeme něco ještě reálně ovlivnit, než se to rozjede do spirály, kterou už lidstvo neovlivní,“ upozornil ministr. Doufá, že také v ČR tento fakt dojde těm, kdo celý problém vnímají jen jako věc týkající se ostrovních zemí či polárních oblastí. „Dnes je ze sucha, povodní a klimatických extrémů jasné, že České republiky se to týká také a že i my neseme odpovědnost za to, v jakém stavu planetu předáme,“ prohlásil.
