Publikace Martina Rychlíka provede Dějinami skalpování

Nahrávám video
Vyšly Dějiny skalpování
Zdroj: ČT24

Vyšly Dějiny skalpování. Držitel Litery za publicistiku Martin Rychlík se v rozsáhlé publikaci věnuje zvyku zbavovat nepřítele vlasů s částí kůže napříč historií lidstva. Nabourává přitom i zažité představy.

Skalp byl pro řadu amerických kmenů symbolem vítězství v boji a pokoření nepřítele. Mohl mít ale i další významy. „Máme i doklady o tom, že třeba někteří pueblanští indiáni používali získaný skalp a jeho žvýkání k domnělé léčbě zubů. Nebo se přinesený skalp stával jakoby členem té společnosti, ta duše toho jedince,“ uvádí příklad autor knihy, etnolog a novinář Martin Rychlík.

Po příchodu evropských dobyvatelů a osadníků se ze skalpů stalo i zboží. Kolonizátoři za ně vypláceli odměny, zároveň ale skalpování využívali jako doklad barbarství domorodců. „V české kotlině máme takový drobný problém, že máme tendenci si ty původní obyvatele Ameriky trochu romantizovat, idealizovat, a tato kniha nabídne trošku přesvědčivější vykreslení původních obyvatel,“ říká amerikanista a etnolingvista Miroslav Černý.

Bez romantizování a eticky

Martin Rychlík ukazuje, že skalpování se objevovalo po celém světě. Dělo se už v evropském pravěku, je zmíněno i v Bibli a ve středověku se používalo jako krutý trest. Kniha se zabývá také populární kulturou. Skalpování dodnes fascinuje nejen autory westernů.

I Náprstkovo muzeum v Praze má ve sbírkách jeden skutečný skalp. Pořídili ho zřejmě severoameričtí Dakotové v druhé polovině devatenáctého století. Z etických důvodů ovšem není vystavován. „Rozhodně se ty předměty už nějakým způsobem dryáčnicky nebo skandálně neprezentují, ale mělo by to být vždy eticky a v daném kontextu,“ podotýká Rychlík.

V muzejnictví jde o citlivé a stále otevřené téma. Lidské trofeje navíc nejsou tak vzdálenou minulostí, jak by se mohlo zdát, byly doloženy ve válce ve Vietnamu i v současné válce vedené Ruskem proti Ukrajině.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoOd zatýkání po undergroundovém koncertu v Bojanovicích uplynulo 50 let

Před půl stoletím začala Státní bezpečnost zatýkat účastníky undergroundového koncertu v Bojanovicích. Ve vazbě jich skončilo dvacet dva. O tři měsíce později následoval soudní proces. Akce komunistické Státní bezpečnosti proti undergroundovému hnutí v bývalém Československu vyvrcholila odsouzením čtyř protagonistů v září 1976. Konkrétně šlo o Vratislava Brabence, Ivana M. Jirouse, Svatopluka Karáska a Pavla Zajíčka. Událost tehdy sjednotila disidenty a nepřímo vedla ke vzniku Charty 77.
před 10 hhodinami

Útoky na Írán ničí památky. Režim toho zneužívá, říká íránistka

Válka na Blízkém východě přináší lidské a ekonomické ztráty, ale dotýká se také kulturního dědictví. Poničen už byl Golestánský palác v Teheránu či historické centrum Isfahánu. Právě Írán má v regionu na svém území nejvíc památek zapsaných na Seznamu světového dědictví UNESCO. To vyzývá k jejich ochraně v celém regionu.
před 13 hhodinami

Do cen Magnesia Litera se nejvíce hlásí próza a překlady

V letošních cenách Magnesia Litera se k posouzení sešlo 631 knih, další si ještě vyžádali porotci. Vyhlášení vítězů se uskuteční 18. dubna v přímém přenosu České televize. O výběru nominací mluvil ve Studiu 6 Pavel Mandys z pořádajícího spolku Litera.
před 17 hhodinami

Norští vědci v praxi ověřili scénu z Obecné školy

Je to jedna z nejikoničtějších scén ve filmu Obecná škola – přes varování ředitele školy se několik žáků titulní instituce rozhodne olíznout v zimě zábradlí, jen aby k němu vzápětí přimrzli. Děti školou povinné stejnou chybu zřejmě dělají na více místech světa. O jak nebezpečnou praktiku jde, se rozhodl prověřit tým mladých vědců v Norsku.
16. 3. 2026

Magnesia Litera zná své nominace. Přihlášených knih bylo rekordně mnoho

Nominace na Magnesii Literu 2026 za prózu mají Dora Kaprálová za Mariborskou hypnózu, Magdaléna Platzová za Fáze jedné ženy a Ladislav Šerý za Tajný život institucí. Finálové trojice zná všech jedenáct kategorií. Vyhlášení cen včetně Knihy roku 2025 se uskuteční 18. dubna v pražském Stavovském divadle.
16. 3. 2026

Jedna bitva za druhou vyhrála Oscary. Cenu má i dánsko-český dokument

V Los Angeles se udělovaly ceny Oscar za rok 2025. Nejlepším filmem se stala politická černá komedie Jedna bitva za druhou. V kategorii celovečerní dokument uspěl snímek Pan Nikdo proti Putinovi natočený v české koprodukci. Nejlepšími herci v hlavních rolích jsou Jessie Buckleyová a Michael B. Jordan.
16. 3. 2026Aktualizováno16. 3. 2026

VideoDílo Laichterova nakladatelství ožívá

Nakladatelství sebral jeho rodině v roce 1949 komunistický režim. Knihy označil za starý papír a nechal je spálit. Prapravnuk nakladatele Jana Laichtera Štěpán Lars Laichter teď pečuje o odkaz nejen svých předků, ale i dalších zrušených nakladatelství. V domě, který navrhnul architekt Jan Kotěra na přání nakladatele, dělá údržbáře i prohlídky pro veřejnost.
15. 3. 2026

Českého lva pro nejlepší film vyhrál Karavan

Nejlepším filmem roku 2025 podle Českých lvů je road movie Karavan režisérky Zuzany Kirchnerové. Hlavní herecké ceny si odnesli Kateřina Falbrová a německý herec Idan Weiss.
14. 3. 2026Aktualizováno15. 3. 2026
Načítání...