Publikace Martina Rychlíka provede Dějinami skalpování

Nahrávám video
Vyšly Dějiny skalpování
Zdroj: ČT24

Vyšly Dějiny skalpování. Držitel Litery za publicistiku Martin Rychlík se v rozsáhlé publikaci věnuje zvyku zbavovat nepřítele vlasů s částí kůže napříč historií lidstva. Nabourává přitom i zažité představy.

Skalp byl pro řadu amerických kmenů symbolem vítězství v boji a pokoření nepřítele. Mohl mít ale i další významy. „Máme i doklady o tom, že třeba někteří pueblanští indiáni používali získaný skalp a jeho žvýkání k domnělé léčbě zubů. Nebo se přinesený skalp stával jakoby členem té společnosti, ta duše toho jedince,“ uvádí příklad autor knihy, etnolog a novinář Martin Rychlík.

Po příchodu evropských dobyvatelů a osadníků se ze skalpů stalo i zboží. Kolonizátoři za ně vypláceli odměny, zároveň ale skalpování využívali jako doklad barbarství domorodců. „V české kotlině máme takový drobný problém, že máme tendenci si ty původní obyvatele Ameriky trochu romantizovat, idealizovat, a tato kniha nabídne trošku přesvědčivější vykreslení původních obyvatel,“ říká amerikanista a etnolingvista Miroslav Černý.

Bez romantizování a eticky

Martin Rychlík ukazuje, že skalpování se objevovalo po celém světě. Dělo se už v evropském pravěku, je zmíněno i v Bibli a ve středověku se používalo jako krutý trest. Kniha se zabývá také populární kulturou. Skalpování dodnes fascinuje nejen autory westernů.

I Náprstkovo muzeum v Praze má ve sbírkách jeden skutečný skalp. Pořídili ho zřejmě severoameričtí Dakotové v druhé polovině devatenáctého století. Z etických důvodů ovšem není vystavován. „Rozhodně se ty předměty už nějakým způsobem dryáčnicky nebo skandálně neprezentují, ale mělo by to být vždy eticky a v daném kontextu,“ podotýká Rychlík.

V muzejnictví jde o citlivé a stále otevřené téma. Lidské trofeje navíc nejsou tak vzdálenou minulostí, jak by se mohlo zdát, byly doloženy ve válce ve Vietnamu i v současné válce vedené Ruskem proti Ukrajině.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Asi jsme našli kostru d'Artagnana, oznámili francouzští archeologové

Kostra nalezená při opravách kostela v Maastrichtu může patřit slavnému francouzskému mušketýrovi d'Artagnanovi, informovala agentura AFP s odkazem na místní média. Šlechtic, který se stal předobrazem pro titulní postavu románu Tři mušketýři spisovatele Alexandra Dumase staršího, zemřel v nizozemském městě před více než 350 lety.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Cenu literární kritiky získali Borkovec za prózu a Kauer za poezii

Cenu literární kritiky za rok 2025 získali Petr Borkovec za prózu Nějaká Cécile a jiné a Aleš Kauer za básnickou sbírku Lebka hoří neonovým snem. Pro vítězné knihy hlasovala dvacetičlenná kolegia literárních kritiků pro prózu a poezii na základě nominací vybraných odbornými porotami. Ocenění vyhlásili v pražském Centru současného umění DOX.
před 11 hhodinami

Hra Ochranný reflex odráží v Ostravě téma sexuálního násilí

Dvacet let hluboko ukrývané tajemství odhaluje nová inscenace v Divadle Petra Bezruče v Ostravě. V české premiéře divadelníci nastudovali hru Ochranný reflex. Irská dramatička Deirdre Kinahanová v ní zpracovala téma sexuálního násilí.
24. 3. 2026

Začíná rekonstrukce Nové scény. Národní divadlo tak napravuje kompromis

Národní divadlo zahajuje generální rekonstrukci Nové scény. Za 1,8 miliardy bez DPH má především brutalistní budovu z počátku osmdesátých let lépe přizpůsobit divadelnímu provozu. Plášť ze čtyř tisíc skleněných „obrazovek“, kvůli nimž bývá stavba vyzdvihována i haněna, zůstane, projde ale renovací. Stejně jako architektonicky cenný interiér.
24. 3. 2026Aktualizováno24. 3. 2026

Jan Svěrák sbalil pět švestek a natočil komedii

Režisér Jan Svěrák dokončuje nový film. Jmenuje se Pět švestek a vypráví o partě přátel, která se rozhodne vzít život ještě jednou do vlastních rukou a vyplout na moře. Zahráli si je Lenka Termerová, Oldřich Kaiser, Jan Vlasák, Dana Syslová a Petr Kostka. Premiéra Pěti švestek je naplánován na květen.
24. 3. 2026

VideoVečerníček O Pejskovi a kočičce míří na prestižní festival v Annecy

Tvůrci večerníčku České televize O Pejskovi a kočičce se v červnu zúčastní festivalu ve francouzském Annecy. Prestižní přehlídka novou verzi původního seriálu z padesátých let vybrala do soutěže televizních projektů. Sedm epizod režisérky Barbory Dlouhé podle knihy Josefa Čapka mělo premiéru loni na podzim na Déčku. Obě hlavní postavy namluvil Marek Eben a nově je doprovodila jazzová hudba Jakuba Šafra.
23. 3. 2026

Chceme-li změnit realitu v Unii, musíme upozorňovat na negativa, říká režisér Made in EU

Stefan Komandarev patří mezi výrazné bulharské filmaře. Jeho díla ocenil festival v Talinnu, před třemi lety získal hlavní cenu v Karlových Varech a jeho nejnovější film měl světovou premiéru v Benátkách. Právě novinku Made in EU teď promítají i česká kina. Snímek měl premiéru na festivalu lidskoprávní kinematografie Jeden svět. Režisér, scenárista a producent ho na přehlídce uvedl osobně.
23. 3. 2026

Ceny kritiky ovládlo Divadlo Na zábradlí, inscenací roku jsou ale Krkavci

Tři ceny divadelní kritiky za rok 2025 míří do pražského Divadla Na zábradlí, a to za herecké výkony Miloslava Königa a Magdalény Sidonové a pro divadlo roku. Nejlepší loňská inscenace Krkavci se rovněž hrála v Praze, ovšem v Dejvickém divadle.
22. 3. 2026Aktualizováno22. 3. 2026
Načítání...