„Hobity“ nevyhubil Sauron, ale tisíce let trvající sucho

Záhada zmizení pravěkých příbuzných lidí z ostrova Flores je zřejmě vyřešená. Trpasličí lovce pralesních slonů pravděpodobně zničilo dlouhodobé sucho, na které se nedokázali adaptovat.

Byli to drobní, zřejmě chlupatí mužíčkové, kteří dorůstali výšky kolem jednoho metru. Žili v Indonésii asi před sedmdesáti tisíci lety. Vědci jim říkají Homo floresiensis, ale vzhledem k výškové podobě s obyvateli světa vytvořeného J. R. R. Tolkienem se jim přezdívá „hobiti“. Na rozdíl od nich ale nežili v luxusních podzemních norách, nýbrž v jeskyních.

Tu nejslavnější, která je s nimi spojená, systém Liang Bua na ostrově Flores, teď vědci z několika univerzit znovu prozkoumali, a na základě analýzy přišli s novým vysvětlením, proč tento druh nepřežil až do současnosti.

Vysychání

Experti zkombinovali chemické záznamy z jeskynních stalagmitů s izotopovými údaji z fosilních zubů druhu trpasličího slona (Stegodon florensis insularis), kterého tito hobiti na ostrově prokazatelně lovili. Výsledky odhalují, že před asi 76 tisíci lety na ostrově začalo rozsáhlé vysychání, které vyvrcholilo závažným suchem před 61 tisíci až 55 tisíci lety. Tedy právě v době, kdy hobiti zmizeli. Dlouhotrvající sucho a soutěž o zdroje mohly být příčinou jejich odchodu z Liang Bua, a nakonec i jejich vyhynutí.

Tento objev zdůrazňuje, jak mohou podmínky prostředí změnit průběh přežití druhů a jak změna srážek ovlivnila osud našich blízkých příbuzných.

Jeskyně Liang Bua
Zdroj: Reuters

„Ekosystém kolem Liang Bua se v době, kdy Homo floresiensis zmizel, dramaticky vysušil,“ komentoval výsledky hlavní autor studie Mike Gagan. „Letní srážky poklesly a koryta řek se sezonně vysušila, což způsobilo stres jak hobitům, tak jejich kořisti.“

„Povrchová sladká voda, Stegodon a Homo floresiensis vymizeli ve stejnou dobu, což ukazuje na kombinované účinky ekologického stresu,“ doplňuje další z autorů Gert van den Berg. „Soutěž o ubývající vodu a potravu pravděpodobně donutila hobity opustit Liang Bua.“

Trpasličí lidé byli skvěle adaptovaní

Tento objev vychází ze dvou desítek let výzkumu Homo floresiensis, druhu, který byl poprvé objeven v roce 2003 právě v jeskyni v Liang Bua na indonéském ostrově Flores. Homo floresiensis tehdy do značné míry zpochybnil převládající teorie o evoluci člověka. Z fosilních nálezů zmizel před asi padesáti tisíci lety, ale jeho osud zůstal záhadou.

Lebka Homo floresiensis v ruce kurátorky Londýnského muzea
Zdroj: Reuters

I když fosilie Homo floresiensis jsou starší než nejstarší důkazy o moderních lidech na Floresu, Homo sapiens poprvé migroval indonéským souostrovím právě přibližně v době, kdy zmizeli hobiti.

„Je možné, že když se hobiti stěhovali za vodou a kořistí, setkali se s moderními lidmi,“ dodávají autoři „V tomto smyslu mohla klimatická změna připravit půdu pro jejich konečné zmizení.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V atmosféře Venuše by mohly žít české houby, naznačuje mezinárodní studie

Pokud by na Venuši existoval život, mohlo by se jednat o houby podobné těm, které se vyskytují v České republice. Naznačuje to nová studie, jejíž autoři zkoumali organismy schopné žít v kyselině sírové.
před 11 hhodinami

Vědci přepsali rodokmen netopýrů, jejich kolébkou je Evropa

Mezinárodní tým vědců včetně českých odborníků napsal novou evoluční historii netopýrů. Dosud nejrozsáhlejší genetická a paleontologická netopýří studie, která ve středu vyšla v časopisu Nature, odhalila, že jediní létající savci vznikli před 65 miliony let v Evropě – nikoliv v Africe, jak se doposud předpokládalo. Výsledky výzkumu navíc pomáhají vysvětlit jejich výjimečnou dlouhověkost a vysokou odolnost vůči infekčním nemocem.
před 13 hhodinami

Šestina amerických dětí užívajících léky proti obezitě trpí nedostatkem živin

Léky jako Ozempic nebo Wegovy, tedy přípravky na bázi GLP-1, zásadně změnily to, jak se léčí obezita. Po celém světě se ukazuje, že umí zásadně snížit hmotnost u lidí, kterým nepomáhají žádné jiné metody. A několik let se už také nasazují na léčbu dětí. Nová americká studie ale ukazuje, že právě u dětí by lékaři měli začít dávat více pozor.
před 17 hhodinami

Trojice českých vědců dostala cenu za objev nového druhu magnetů

Cenu Europhysics Prize 2026 Evropské fyzikální společnosti za mimořádný přínos ve fyzice kondenzovaných látek dostali Libor Šmejkal, Jairo Sinova a Tomáš Jungwirth za objev altermagnetismu, třetí základní třídy magnetismu. Je to poprvé, co tuto významnou cenu obdrželi čeští vědci.
před 18 hhodinami

Čeští vědci chtějí vyvinout přístroj, který má hledat život na měsíci Saturnu

Čeští vědci z Heyrovského ústavu Akademie věd chtějí společně s kolegy z Německa a Francie vyvinout přístroj, který by byl součástí chystané evropské mise k měsíci Saturnu, k Enceladu. Hmotnostní spektrometr by měl zvládnout určit chemické složení materiálu z gejzírů, které tryskají z měsíce. Vědci by díky tomu mohli podrobněji zkoumat, zda se v něm nacházejí organické a další molekuly důležité pro vznik života.
před 20 hhodinami

Americká armáda už masivně využívá AI. A chybuje

Několik případů z poslední doby ukázalo zásadní rizika, která souvisejí s přechodem americké armády na systémy ovládané umělými inteligencemi (AI). Přesto Pentagon do této technologie investuje stále víc kvůli zásadním výhodám, které na bojišti přináší.
před 21 hhodinami

Lidstvo překročilo sedm z devíti mezí bezpečné planety. Stav se nadále zhoršuje, říká nová zpráva

Němečtí vědci už řadu let sledují devět nejdůležitějších oblastí, které tvoří základ obyvatelnosti Země. Pokud dojde k překročení hranice v jakékoliv oblasti, nevěstí to nic dobrého. Podle aktuální zprávy už došlo k prolomení těchto mezí u sedmi oblastí.
22. 9. 2026

Na Sumatře zbývají necelé tři tisíce slonů. Ohrožují je lesní požáry

Slony sumaterské, kteří patří mezi kriticky ohrožené druhy, ještě více ohrožují požáry, jež zničily stovky tisíc hektarů jejich přirozeného prostředí na indonéském ostrově Sumatra. Od června do začátku září bylo ve 21 oblastech výskytu slonů sumaterských zaznamenáno více než 4500 ohnisek požárů. Za stejné období v Indonésii shořelo více než 560 tisíc hektarů plochy, uvedla nevládní organizace Geopix, kterou citovala agentura AFP.
22. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.