„Hobity“ nevyhubil Sauron, ale tisíce let trvající sucho

Záhada zmizení pravěkých příbuzných lidí z ostrova Flores je zřejmě vyřešená. Trpasličí lovce pralesních slonů pravděpodobně zničilo dlouhodobé sucho, na které se nedokázali adaptovat.

Byli to drobní, zřejmě chlupatí mužíčkové, kteří dorůstali výšky kolem jednoho metru. Žili v Indonésii asi před sedmdesáti tisíci lety. Vědci jim říkají Homo floresiensis, ale vzhledem k výškové podobě s obyvateli světa vytvořeného J. R. R. Tolkienem se jim přezdívá „hobiti“. Na rozdíl od nich ale nežili v luxusních podzemních norách, nýbrž v jeskyních.

Tu nejslavnější, která je s nimi spojená, systém Liang Bua na ostrově Flores, teď vědci z několika univerzit znovu prozkoumali, a na základě analýzy přišli s novým vysvětlením, proč tento druh nepřežil až do současnosti.

Vysychání

Experti zkombinovali chemické záznamy z jeskynních stalagmitů s izotopovými údaji z fosilních zubů druhu trpasličího slona (Stegodon florensis insularis), kterého tito hobiti na ostrově prokazatelně lovili. Výsledky odhalují, že před asi 76 tisíci lety na ostrově začalo rozsáhlé vysychání, které vyvrcholilo závažným suchem před 61 tisíci až 55 tisíci lety. Tedy právě v době, kdy hobiti zmizeli. Dlouhotrvající sucho a soutěž o zdroje mohly být příčinou jejich odchodu z Liang Bua, a nakonec i jejich vyhynutí.

Tento objev zdůrazňuje, jak mohou podmínky prostředí změnit průběh přežití druhů a jak změna srážek ovlivnila osud našich blízkých příbuzných.

Jeskyně Liang Bua
Zdroj: Reuters

„Ekosystém kolem Liang Bua se v době, kdy Homo floresiensis zmizel, dramaticky vysušil,“ komentoval výsledky hlavní autor studie Mike Gagan. „Letní srážky poklesly a koryta řek se sezonně vysušila, což způsobilo stres jak hobitům, tak jejich kořisti.“

„Povrchová sladká voda, Stegodon a Homo floresiensis vymizeli ve stejnou dobu, což ukazuje na kombinované účinky ekologického stresu,“ doplňuje další z autorů Gert van den Berg. „Soutěž o ubývající vodu a potravu pravděpodobně donutila hobity opustit Liang Bua.“

Trpasličí lidé byli skvěle adaptovaní

Tento objev vychází ze dvou desítek let výzkumu Homo floresiensis, druhu, který byl poprvé objeven v roce 2003 právě v jeskyni v Liang Bua na indonéském ostrově Flores. Homo floresiensis tehdy do značné míry zpochybnil převládající teorie o evoluci člověka. Z fosilních nálezů zmizel před asi padesáti tisíci lety, ale jeho osud zůstal záhadou.

Lebka Homo floresiensis v ruce kurátorky Londýnského muzea
Zdroj: Reuters

I když fosilie Homo floresiensis jsou starší než nejstarší důkazy o moderních lidech na Floresu, Homo sapiens poprvé migroval indonéským souostrovím právě přibližně v době, kdy zmizeli hobiti.

„Je možné, že když se hobiti stěhovali za vodou a kořistí, setkali se s moderními lidmi,“ dodávají autoři „V tomto smyslu mohla klimatická změna připravit půdu pro jejich konečné zmizení.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
před 22 hhodinami

Osamělost zvyšuje riziko srdečních onemocnění

Nedostatek sociálních vazeb a osamělost mají vliv na riziko srdečního onemocnění. Lidé s omezenými sociálními kontakty čelí podle dlouhodobých studií o zhruba třicet procent vyššímu riziku úmrtí na srdeční a cévní onemocnění, upozornili zástupci České kardiologické společnosti.
před 23 hhodinami

Mezi bobrem a surikatou. Člověk patří mezi nejmonogamnější savce, ukázal výzkum

Studie vědců z Cambridge se pokusila sestavit žebříček nejvíce monogamních druhů savců. Podle starších odhadů patří člověk na hranu mezi monogamními a polygamními druhy, nový detailnější výzkum ho nicméně řadí pod vrchol pomyslné „hitparády“ monogamie.
včera v 07:30

Alkohol poškozuje DNA a působí rakovinu, buňky se mu brání, ukazuje český výzkum

Alkohol poškozuje lidskou DNA a způsobuje rakovinu, zjistila studie vědců z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB). Buňky se dle výzkumu poškození brání a DNA opravují, u některých lidí ale méně účinně. Článek o studii zveřejnil časopis Communications Biology ze skupiny Nature, uvedl ÚOCHB. V míře, která poškozuje zdraví, pije podle výzkumů alkohol 1,5 milionu Čechů.
11. 12. 2025
Načítání...