Z úterního nebe skanou Slzy svatého Vavřince. A přiblíží se Jupiter s Venuší

Úterní večer nabídne na obloze dva zajímavé astronomické jevy současně. Jednak slavný roj Perseidy, ale současně i konjunkci dvou výrazných planet.

Na nebi bude možné v úterý pozorovat vzácnou astronomickou událost, kdy se planety Venuše a Jupiter k sobě přiblíží na malou úhlovou vzdálenost a budou velice blízko sebe. Podle Petra Horálka z Fyzikálního ústavu v Opavě by mohli lidé vidět obě planety bez použití dalekohledu i ve městech. Událost bude ještě zajímavější díky tomu, že v úterý v noci bude současně pozorovatelný meteorický roj Perseidy.

Jasná dvojice planet vyjde nad severovýchodním obzorem zhruba kolem 02:30, přičemž Jupiter, který je méně jasný, se bude nacházet severně, tedy vlevo nahoře od výrazně jasnější Venuše. Obě planety budou pouhým okem snadno rozpoznatelné i z městského prostředí až do svítání přibližně kolem páté ráno. „V té době už budou obě planety vysoko nad východním obzorem, kde bude možné spatřit i Merkur nízko nad obzorem,“ uvedl Horálek. Další tak těsné „setkání“ planet nastane za necelý rok, konkrétně 9. června 2026. Planety ale bude dělit úhlová vzdálenost o polovinu větší než při nynějším srpnovém úkazu.

Nahrávám video

Slzy nebes

Roj Perseid přichází v tuto dobu pravidelně každý rok, přičemž jejich pozorování ovlivňují různé fáze Měsíce. Letos by sice měla být velmi jasná a čistá obloha bez mraků, ale meteory mohou být kvůli měsíčnímu svitu hůře pozorovatelné.

Perseidy mají svůj původ v prachových částicích uvolněných z periodické komety 109P Swift-Tuttle, kterou objevili dva američtí astronomové v roce 1862. Kometa s periodou 134 let se naposledy nacházela nejblíže Slunci v roce 1992 a znovu proletí přísluním v roce 2126.

Konjunkce Venuše a Jupiteru nad Sečskou přehradou (12. srpna 2025)
Zdroj: Petr Horálek

Roj Perseid pravidelně přilétá mezi 17. červencem a 24. srpnem, první zmínky o něm pocházejí z poloviny třetího století. Lidé si tehdy meteorů všimli krátce po umučení svatého Vavřince – někdy se Perseidám právě proto přezdívá Slzy svatého Vavřince.

„Protože tyto částice mají rozměry zpravidla menší než zrnka písku a jsou složeny z křehkého kometárního materiálu, při průletu zemskou atmosférou se zcela vypaří. Pozorovat je můžete déle než měsíc okolo maxima roje. Ale nejvíce se jich objevuje v době, kdy se Země ocitá v nejhustší oblasti proudu meteoroidů, tedy kolem 12. srpna,“ vysvětlil Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd.

  • Meteor je světelný jev, který nastane při průletu drobného kosmického tělíska zemskou atmosférou.
  • Meteorit je drobné kosmické tělísko, jehož průlet zemskou atmosférou vyvolává světelný jev nazývaný meteor.
  • Meteoroid je jakýkoli objekt, který vyvolá meteor, bez ohledu na jeho velikost.

„Na pozorování roje Perseid si (ideálně) vyhledejte místo alespoň desítky kilometrů daleko od velkých měst s co nejlepším výhledem do všech stran. Nejvíce meteorů je totiž vidět na obloze nerušené světelným znečištěním z měst a obcí. Při menším umělém jasu noční oblohy totiž vyniknou i ty méně jasné meteory. Pozorovat úkaz je nejvhodnější vleže, například ve spacáku nebo na lehátku. Pro sledování úkazu není třeba žádný dalekohled, meteory náhodně létají po celé obloze a jsou dost výrazné na spatření pouhýma očima,“ doporučuje Suchan.

Srpen na obloze

Mimo meteorický roj Perseid a přiblížení jasných planet bude nad jižním obzorem viditelný také Měsíc nedaleko Saturnu a Neptunu, které se v té době také nacházejí v konjunkci. Zatímco Měsíc a Saturn budou dobře vidět pouhým okem, Neptun bude podle Horálka třeba vyhledat pomocí malého dalekohledu nebo triedru.

Další vzácná astronomická podívaná čeká pozorovatele letos 20. srpna, kdy se na ranní obloze sejde hned několik výrazných nebeských objektů. Do blízkosti nad severovýchodním obzorem se uskupí jasné planety Venuše a Jupiter, Měsíc s popelavým svitem a hvězdy Castor a Pollux ze souhvězdí Blíženců, čímž vytvoří charakteristický tvar motýla. Toto uskupení bude viditelné od tří hodin ráno a bude postupně stoupat výš nad východní obzor. Okolo 4:30 se nad obzorem objeví i Merkur. Díky své jasnosti a poměrně nízké poloze nad obzorem bude tato konstelace opět snadno pozorovatelná i z měst. Zachytit ji lze i pomocí pokročilejších fotoaparátů chytrých telefonů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 3 hhodinami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 5 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
před 21 hhodinami

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
před 23 hhodinami

Mlha je živá. Obsahuje oceány bakterií, které pomáhají lidem

Mlha je mokrý vzduch, říká její definice. Ale co kdyby se na ni dalo pohlédnout jinak? Co kdyby při detailním pohledu připomínala spíš bublající oceán plný forem života, jež spolu divoce, byť krátce, interagují, množí se a umírají, a to všechno těsně na dosah lidí, kteří o tomto pozoruhodném mikrokosmu ani netuší? Přesně tuto představu mlhy popsala ve své studii doktorandka z Arizonské státní univerzity Thi Thuong Thuong Caová.
včera v 10:58

Gram měsíčního prachu patří Akademii věd, potvrdil soud

Měsíční prach náleží Akademii věd, potvrdil Nejvyšší soud (NS) v neobvyklém sporu. Vzorky měsíčního prachu se do Československa dostaly v 70. letech díky mezinárodní vědecké spolupráci se Sovětským svazem. Zůstaly v držení rodiny výzkumnice, která je tehdy od sovětských kolegů jménem Akademie převzala. Akademie se o tom dozvěděla v roce 2020 v souvislosti s žádostí o vývozní povolení. Podala žalobu a pražské soudy jí vyhověly. Dovolání podané dcerou vědkyně NS odmítl.
včera v 09:13

Jev El Niño v létě vznikne podle WMO na osmdesát procent

Pravděpodobnost výskytu meteorologického jevu EL Niño je letos od června do srpna osmdesát procent, což zvyšuje pravděpodobnost extrémního počasí, uvedla ve své pravidelné prognóze Světová meteorologická organizace (WMO).
2. 6. 2026

Hmyzem roku vyhlásili čeští vědci kudlanku nábožnou

Kudlanky se v české přírodě šíří více než kdy předtím, pronikají dokonce již i do hor. A navíc se na naše území už možná mohly dostat i další druhy, jež u nás nikdy předtím nenacházely vhodné podmínky. Vědci na to upozornili tím, že kudlanku nábožnou vyhlásili hmyzem roku.
2. 6. 2026
Načítání...