Z úterního nebe skanou Slzy svatého Vavřince. A přiblíží se Jupiter s Venuší

Úterní večer nabídne na obloze dva zajímavé astronomické jevy současně. Jednak slavný roj Perseidy, ale současně i konjunkci dvou výrazných planet.

Na nebi bude možné v úterý pozorovat vzácnou astronomickou událost, kdy se planety Venuše a Jupiter k sobě přiblíží na malou úhlovou vzdálenost a budou velice blízko sebe. Podle Petra Horálka z Fyzikálního ústavu v Opavě by mohli lidé vidět obě planety bez použití dalekohledu i ve městech. Událost bude ještě zajímavější díky tomu, že v úterý v noci bude současně pozorovatelný meteorický roj Perseidy.

Jasná dvojice planet vyjde nad severovýchodním obzorem zhruba kolem 02:30, přičemž Jupiter, který je méně jasný, se bude nacházet severně, tedy vlevo nahoře od výrazně jasnější Venuše. Obě planety budou pouhým okem snadno rozpoznatelné i z městského prostředí až do svítání přibližně kolem páté ráno. „V té době už budou obě planety vysoko nad východním obzorem, kde bude možné spatřit i Merkur nízko nad obzorem,“ uvedl Horálek. Další tak těsné „setkání“ planet nastane za necelý rok, konkrétně 9. června 2026. Planety ale bude dělit úhlová vzdálenost o polovinu větší než při nynějším srpnovém úkazu.

Nahrávám video

Slzy nebes

Roj Perseid přichází v tuto dobu pravidelně každý rok, přičemž jejich pozorování ovlivňují různé fáze Měsíce. Letos by sice měla být velmi jasná a čistá obloha bez mraků, ale meteory mohou být kvůli měsíčnímu svitu hůře pozorovatelné.

Perseidy mají svůj původ v prachových částicích uvolněných z periodické komety 109P Swift-Tuttle, kterou objevili dva američtí astronomové v roce 1862. Kometa s periodou 134 let se naposledy nacházela nejblíže Slunci v roce 1992 a znovu proletí přísluním v roce 2126.

Konjunkce Venuše a Jupiteru nad Sečskou přehradou (12. srpna 2025)
Zdroj: Petr Horálek

Roj Perseid pravidelně přilétá mezi 17. červencem a 24. srpnem, první zmínky o něm pocházejí z poloviny třetího století. Lidé si tehdy meteorů všimli krátce po umučení svatého Vavřince – někdy se Perseidám právě proto přezdívá Slzy svatého Vavřince.

„Protože tyto částice mají rozměry zpravidla menší než zrnka písku a jsou složeny z křehkého kometárního materiálu, při průletu zemskou atmosférou se zcela vypaří. Pozorovat je můžete déle než měsíc okolo maxima roje. Ale nejvíce se jich objevuje v době, kdy se Země ocitá v nejhustší oblasti proudu meteoroidů, tedy kolem 12. srpna,“ vysvětlil Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd.

  • Meteor je světelný jev, který nastane při průletu drobného kosmického tělíska zemskou atmosférou.
  • Meteorit je drobné kosmické tělísko, jehož průlet zemskou atmosférou vyvolává světelný jev nazývaný meteor.
  • Meteoroid je jakýkoli objekt, který vyvolá meteor, bez ohledu na jeho velikost.

„Na pozorování roje Perseid si (ideálně) vyhledejte místo alespoň desítky kilometrů daleko od velkých měst s co nejlepším výhledem do všech stran. Nejvíce meteorů je totiž vidět na obloze nerušené světelným znečištěním z měst a obcí. Při menším umělém jasu noční oblohy totiž vyniknou i ty méně jasné meteory. Pozorovat úkaz je nejvhodnější vleže, například ve spacáku nebo na lehátku. Pro sledování úkazu není třeba žádný dalekohled, meteory náhodně létají po celé obloze a jsou dost výrazné na spatření pouhýma očima,“ doporučuje Suchan.

Srpen na obloze

Mimo meteorický roj Perseid a přiblížení jasných planet bude nad jižním obzorem viditelný také Měsíc nedaleko Saturnu a Neptunu, které se v té době také nacházejí v konjunkci. Zatímco Měsíc a Saturn budou dobře vidět pouhým okem, Neptun bude podle Horálka třeba vyhledat pomocí malého dalekohledu nebo triedru.

Další vzácná astronomická podívaná čeká pozorovatele letos 20. srpna, kdy se na ranní obloze sejde hned několik výrazných nebeských objektů. Do blízkosti nad severovýchodním obzorem se uskupí jasné planety Venuše a Jupiter, Měsíc s popelavým svitem a hvězdy Castor a Pollux ze souhvězdí Blíženců, čímž vytvoří charakteristický tvar motýla. Toto uskupení bude viditelné od tří hodin ráno a bude postupně stoupat výš nad východní obzor. Okolo 4:30 se nad obzorem objeví i Merkur. Díky své jasnosti a poměrně nízké poloze nad obzorem bude tato konstelace opět snadno pozorovatelná i z měst. Zachytit ji lze i pomocí pokročilejších fotoaparátů chytrých telefonů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 21 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.