Saturn

Astronomové ho přirovnávají – také kvůli jeho vnější podobnosti – k Hvězdě smrti z Hvězdných válek, ale ukazuje se, že by mohl být pohostinnější, než se dříve zdálo. Mimas, malý Saturnův měsíc, obsahuje podle nové studie pod svým ledovým povrchem nejspíš tekutý oceán, který by mohl být ideální pro výskyt života.

Enceladus je malý, vzhledem nepříliš atraktivní měsíc, který obíhá kolem Saturnu. Hnědá koule o průměru pět set kilometrů je ale jedním z nejlepších adeptů na životem obydlený svět ve Sluneční soustavě. NASA teď přinesla další silné nepřímé důkazy pro možnou existenci života na tomto tělese.

Vědci v oceánu pod ledovým povrchem Saturnova měsíce Enceladu objevili fosfor. Tento prvek je zásadní pro vznik života. Oznámil to americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA), podle kterého jde o další z řady faktorů, jež naznačují, že na této Saturnově přirozené družici mohou být podmínky vhodné pro vznik mimozemského života.

Ve středu se k sobě na večerní obloze přiblíží planety Venuše a Jupiter s Měsícem. Takzvaná konjunkce nastává v momentě, kdy se k sobě objekty na obloze přiblíží z pozice pozorovatele. Tato trojitá konjunkce bude viditelná už za soumraku po 17:00 nízko nad západo-jihozápadním obzorem.

Vědci objevili nový systém prstenců kolem trpasličí planety na okraji Sluneční soustavy. Tento prstencový systém ale odporuje tomu, co astrofyzika o těchto objektech ví – obíhá mnohem dále, než je pro jiné prstencové systémy typické. Podle autorů objevu to zpochybňuje dosavadní teorie o vzniku prstencových systémů.

Americká sonda Voyager 1 dosáhla při výzkumu vesmíru, a zejména vzdálených oblastí Sluneční soustavy řady prvenství, mezi které patří i to, že 25. srpna 2012 opustila jako první člověkem vyrobené těleso heliosféru. Do kosmu stroj zamířil před 45 lety – 5. září 1977.

Vesmírný teleskop NASA Jamese Webba zachytil první jasný důkaz přítomnosti oxidu uhličitého v atmosféře planety mimo Sluneční soustavu. Nejde zatím o žádný důkaz života – na této planetě nejspíš být žádný nemůže. Ale pro vědce je to i tak skvělá zpráva: Webbův dalekohled totiž bude moci tento plyn související s životem najít i na planetách, které takové podmínky mají.

Čtveřici planet viditelných pouhýma očima současně, noční svítící oblaka i Mléčnou dráhu mohou lidé vyhlížet na červencové obloze. Venuši, Mars, Jupiter a Saturn lze spatřit brzy ráno. Koncem července bude také viditelný přechod dvou měsíců Jupiteru, k tomuto pozorování však lidé potřebují malý dalekohled.

Astronomové s pomocí Hubbleova vesmírného teleskopu změřili dosud největší známou kometu, jejíž jádro má délku přes 130 kilometrů. Informovala o tom americká kosmická agentura NASA.

Na Plutu se díky datům ze sondy NASA New Horizons povedlo rozeznat skupinu kopulovitých ledových sopek neboli kryovulkánů, které se nepodobají ničemu jinému ve Sluneční soustavě. Tyto sopečné útvary jsou navíc možná stále aktivní, což by znamenalo, že vzdálená trpasličí planeta je ještě dynamičtější, než se dosud předpokládalo.

Betlémskou hvězdu si dnes lidé představují jako kometu, přitom je prakticky jisté, že ze všech možných vysvětlení je právě kometa tím nejméně pravděpodobným. Nejvalidnější teorii vypracoval už renesanční vědec Johannes Kepler – a ta nemluví o kometě, ale o planetární korunovaci.

Mezi mnoha měsíci Sluneční soustavy vyniká Saturnův Titan. Je jediný, o němž se ví, že má silnou atmosféru a kapaliny na svém povrchu. A dokonce má i podobný systém počasí jako Země, jen na něm místo vody prší metan. Mohl by se zde také nacházet nějaký druh života? Odpověď na tuto otázku má být cílem mise Dragonfly neboli Vážka.

O víkendu nastane na obloze působivé setkání planet Jupiter a Saturn s Měsícem v úplňku. Koncem července bude nejhezčí pohled na Mléčnou dráhu a lidé mohou také vyhlížet meteory z roje Perseid. Úplněk nastane 24. července.

Už roku 2031 by se mohla lidstvu nabídnout neobvyklá podívaná –⁠ zřejmě největší kometa, kterou kdy mohlo pozorovat. Podle současných výpočtů by se mohla dostat až k Saturnu.

Jen málokteré těleso ve Sluneční soustavě přitahuje takovou pozornost jako Saturnův měsíc Enceladus. Už několik pozorování upozornilo na to, že ze všech známých vesmírných objektů má podmínky nejvhodnější pro vznik nebo existenci života. A nový výzkum pro to přináší další pozoruhodné, byť jen nepřímé důkazy.

Vesmírné agentuře NASA se podařilo vzletět s helikoptérou Ingenuity na Marsu. Jde o historicky první kontrolovaný let na cizím vesmírném tělese.

Malá výzkumná helikoptéra Ingenuity na povrchu Marsu zřejmě poprvé vzlétne začátkem dubna. Oznámil to americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA), podle něhož by v případě úspěchu šlo o milník srovnatelný s prvním letem objektu těžšího než vzduch na Zemi, který roku 1903 předvedli bratři Wrightové.

Rok 2020 byl výjimečný nejen celosvětovou pandemií, ale také díky tomu, co všechno se dalo pozorovat na obloze. Astronomové i veřejnost mohli vidět jasnou kometu Neowise, Venuši u kupy Plejády nebo meteorické roje Lyridy, Perseidy či Geminidy. V říjnu byl k Zemi nejblíže Mars na dalších 15 roků a o prosincovém slunovratu se na nebi objevila mimořádně vzácná konjunkce Jupiteru a Saturnu, které se znovu dočkají až další generace v roce 2080. Rok 2021 bude na podobné kosmické události sice o něco chudší, ale přesto přinese mnoho pozoruhodných jevů.

V pondělí dojde na obloze k setkání dvou plynných obrů, planet Jupiteru a Saturnu. Obě se k sobě z pohledu pozorovatele přiblíží tak těsně, jako tomu bylo naposledy v roce 1623. Podle astronomů se tak jedná o úkaz staletí. Podobně těsná konjunkce znovu bude až 15. března 2080.

Každoroční meteorický roj Geminidy má letos ideální pozorovací podmínky. Čas jejich maxima totiž vychází na 14. prosince v 1:50 SEČ, tedy na dobu, kdy je místo, odkud na obloze vylétají, prakticky nejvýš nad obzorem. Navíc nebude vůbec rušit svým svitem Měsíc, který je právě v době maxima v novu. Pozorovat se vyplatí zejména v noci na 14. prosince mezi půlnocí a čtvrtou hodinou ranní.

Přednášky i koncerty v následujících dnech doprovodí společná pozorování Perseid a jasných planet. Maximum každoročního meteorického roje letos připadá na 12. srpna. Pozorování oblohy s odborným výkladem bude na řadě míst v Česku včetně hvězdárny Astronomického ústavu (AÚ AV) ve středočeském Ondřejově.

Pět viditelných planet i každoroční meteorický roj Perseidy jsou „taháky“ srpnové oblohy. Maximum Perseid nastane příští týden, jejich pozorování však letos trochu zkomplikuje Měsíc. Za výlet do míst mimo světelné znečištění pak stojí i pohled na Mléčnou dráhu. Uvedl to tiskový tajemník Astronomického ústavu Akademie věd ČR Pavel Suchan.

Nová měření prokázala, že se Titan, druhý největší měsíc ve Sluneční soustavě, chová jinak, než naznačovala dosavadní pozorování. Od své planety Saturn se vzdaluje rychlostí asi 11 centimetrů ročně.

Přesně před půl stoletím odstartovalo Apollo 13. Třetí mise, která měla dostat astronauty na povrch Měsíce, pátá, která se k němu měla dostat. Z rutinního letu se po explozi kyslíkové nádrže stal boj o přežití astronautů. A ztělesnění hesla „Neúspěch nepřichází v úvahu“.