Vrtulníček Ingenuity na Marsu vzlétne na začátku dubna, oznámila NASA

Malá výzkumná helikoptéra Ingenuity na povrchu Marsu zřejmě poprvé vzlétne začátkem dubna. Oznámil to americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA), podle něhož by v případě úspěchu šlo o milník srovnatelný s prvním letem objektu těžšího než vzduch na Zemi, který roku 1903 předvedli bratři Wrightové.

Malý vrtulník dopravil na povrch rudé planety rover Perseverance, který přistál v kráteru nazvaném Jezero v únoru. Ingenuity, vážící 1,8 kilogramu, se pokusí udělat v řídké atmosféře Marsu několik kontrolovaných „skoků“ a zachytit při tom okolí na video.

V tuto chvíli je helikoptéra stále připevněna k tělu Perseverance. Přes víkend ale vědci ze Země nařídili roveru stažení ochranného obalu Ingenuity a v příštích dnech ji Perseverance spustí na zem na části kráteru o rozměrech deset krát deset metrů, který vědci vytipovali jako „letiště“. To se nachází na konci asi devadesátimetrové zóny, v níž bude helikoptéra provádět své letecké pokusy.

Ingenuity má velmi lehkou konstrukci a dvě karbonové čepele, které se točí proti sobě. Létání ve velmi řídké atmosféře Marsu je o mnoho náročnější než na Zemi, vrtule tak budou muset vyvinout asi 2400 otáček za minutu, což je mnohonásobně více než pozemské helikoptéry.

První let bude podle vědců pouze testovací. Helikoptéra se při něm pokusí vyletět do třímetrové výšky, asi půl minuty držet letovou hladinu, otočit se kolem své osy a následně znovu přistát. Pokud se vše podaří, následující lety už budou náročnější.

„Momentálně to plánujeme tak, že první tři lety jen prověří základní letecké schopnosti,“ řekl stanici BBC hlavní pilot Havard Grip s tím, že budou zkoušet mimo jiné přesuny tam a zpátky v letové zóně. „Pokud vše půjde velmi dobře, možná zkusíme naše možnosti trochu rozšířit. To ale ještě nemáme naplánované do detailu,“ dodal.

Nahrávám video

Cílem helikoptéry je zjistit, zda by se létací stroje mohly do budoucna stát jedním z prostředků výzkumu jiných planet. „Budeme schopni pořídit obrázky míst, která nevidíme z vesmíru, a na něž se nedostane ani rover? Mohla by helikoptéra dopředu prozkoumávat trasu pro rovery a naplánovat co nejefektivnější cestu pro dosažení těch nejlepších vědeckých poznatků? Budou se moci na letecké stroje spolehnout budoucí mise s lidskou posádkou?“ shrnula Lori Glazeová z NASA základní otázky, na něž by měla Ingenutity pomoci nalézt odpovědi.

Vrtulníčky v kosmu

NASA už schválila rovněž misi nazvanou Dragonfly (vážka), jejímž cílem je s použitím létajícího stroje prozkoumat povrch Titanu, jednoho z měsíců Saturnu. Plánována je někdy v příští dekádě.

Jako první použili létající objekt k průzkumu na mimozemském tělese Sověti, když v 80. letech vypustili na Venuši dva balony v rámci programu Vega.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
před 43 mminutami

Po miliardách dávek. Očkování na principu mRNA je účinné a bezpečné, říká metastudie

Kanadští vědci v rozsáhlé studii potvrdili účinnost i bezpečnost očkování na principu mRNA. Současně ale otevřeně hovoří i o vedlejších účincích, dezinformacích a dalších aspektech těchto vakcín.
před 50 mminutami

Středomoří zasáhla vlna veder s rekordní intenzitou

Zejména severozápadní část Středozemního moře zasáhla na začátku týdne vlna veder, která dosáhla pro tuto oblast rekordní intenzity. Událost je podle meteorologů výjimečná tím, o kolik stupňů současné teploty překročily normální hodnoty. Nadprůměrné teploty ale panují v celém Středomoří. Průměrný rozdíl oproti normálním, takzvaným klimatologickým hodnotám, činil 5,2 stupně Celsia, jak vyplývá z údajů španělského Institutu mořských věd (ICM) citovaných agenturou AFP.
před 2 hhodinami

Lidstvo spustilo první časosběr oblohy. Ukáže vesmír, jak ho neznáme

V noci odstartoval ostrý provoz velkého dalekohledu pro mapování proměnlivého vesmíru na Observatoři Very Rubinové v Chile. Teleskop za tři noci nasnímkuje celou jižní oblohu a totéž bude opakovat znovu a znovu po dobu deseti let. Díky tomu získá lidstvo astronomické množství astronomických dat a záznamy toho, co a jak se na nebi mění.
před 3 hhodinami

Evropský pohled