Vědci objevili nové mořské pavouky „jako z noční můry“

V moři mezi USA a Kanadou objevil mladý vědec dva druhy doposud neznámých bezobratlých tvorů, kteří se lidově označují jako mořští pavouci. Oba jsou parazitické, ale přitom mají na svých tělech vlastní parazity.

Vědci z Univerzity Britské Kolumbie píší: „Pokud se pozdě v noci koupete v Sališském moři a ucítíte, jak vám po lýtkách něco přebíhá – jak se drobné chlupaté nožičky posunují výš a výš směrem k vašemu obličeji – nedělejte si starosti, pravděpodobně se vám to nezdá – tento výplod nočních můr je reálný. Jsou to chlupatonozí mořští pavouci s červenýma očima, které jsme nedávno objevili.“

Objev je podle mořských biologů nesmírně důležitý, dva nové druhy mořských pavouků jsou totiž prvními zástupci, které věda popsala v Sališském moři téměř po sto letech. Tito tvorové jsou sice vzhledem velmi nápadní, ale současně žijí tajnůstkářským způsobem života, takže toho o nich badatelé vědí mnohem méně, než by chtěli.

A je ještě jeden důvod, proč se vědci rozhodli je prozkoumat. Sališské moře, jež leží mezi Seattlem a Vancouverem, se totiž v posledních letech rychle otepluje a mění se v něm tak podmínky pro život. Pro biology je proto důležité pochopit, jak to dopadne na tamní zvířata – a bezobratlí, jakou jsou pavouci, patří k těm nejzranitelnějším.

Nohatka ze Sališského moře. Na fotografii je dobře vidět její sosák
Zdroj: University of British Columbia

„Zajímalo mě, jak mořské pavouky ovlivňují klimatické změny a lidská aktivita, ale nic jsem o tom nenašel,“ řekl hlavní autor studie Cormac Toler-Scott, který tuto práci provedl v rámci magisterského studia zoologie.

Děsivě fascinující

Na tomto místě je důležité říci, že mořští pavouci ve skutečnosti pavouci vůbec nejsou, těmto tvorům se tak jen říká. Správný název pro ně zní „nohatky“ a stejně jako pavouci patří mezi členovce. Vyvinuly se zhruba před 500 miliony let a nikdy od té doby neopustily oceán.

Pavoukům jsou na první pohled hodně podobné, bližší pohled ale odhalí, že nesedí počet nohou – zatímco pavouci jich mají osm, u nohatek jich může být až dvanáct. Rozmanité jsou i jejich rozměry, většina je drobná, měří kolem jednoho milimetru, ale v hlubinách kolem Antarktidy žijí i druhy s rozměry kolem sedmdesáti centimetrů.

„Zachovaly si některé podivné vlastnosti,“ doplňuje Toler-Scott. „Mnoho druhů žijících v mělkých vodách je poměrně malých, a tak žijí jako paraziti na větších organismech a pomocí sosáku vysávají šťávy z hostitele.“

Nohatky mají ale i řadu dalších pozoruhodných vlastností. Například dýchají kůží a o mláďata se starají samci. Samice mají vaječníky rozmístěné po celé délce končetin, které produkují vajíčka, která pak „vyskočí“ ze specializovaného póru. Během páření samec použije končetiny umístěné u základny hlavy, takzvané ovigery, k nabrání vajíček, namočí je do lepidla vylučovaného z nohou a přilepí si je na vlastní tělo ve shlucích vaječných váčků, aby je mohl vychovat.

Ústa mořského pavouka připomínají podle vědců Sarlacca z Hvězdných válek
Zdroj: University of British Columbia

Tvor s vlastním hřebínkem

Oba druhy vědci našli v době od září 2023 do srpna 2024, když se potápěli do hloubky až osmnáct metrů. Jedna z nově objevených nohatek má dlouhé, zakřivené trny, které pokrývají přední končetiny. Podle toho dostala i jméno: Callipallene pilosuspedes vychází z latinského výrazu pro „chlupaté nohy“. Má červené oči, krátký sosák s drápky, jimiž uchopuje potravu před kousnutím, a trojúhelníkovou tlamu pokrytou smyslovými úponky. Ta podle vědců připomíná příšeru Sarlacc ze série Hvězdné války.

Má také velmi obratné ovigery, které slouží jako hřebeny, jimiž se stará o svou srst. Pod mikroskopem vědci pozorovali, jak si je zvíře ovinuje kolem nohou a pomocí hřebenovitých trnů na nich se čistí.

Druhý nový druh, Tanystylum kiixin, získal jméno po domorodé vesnici, která stávala poblíž místa, kde vědci pavouka našli. Slovo pochází ze zvuku vln narážejících na úpatí místa, kde se vesnice nacházela. Jeho končetiny nesoucí vajíčka jsou mnohem menší a méně obratné, což zvířeti znemožňuje čistit se. Mezi nečistotami a úlomky, které se na tomto tvorovi nahromadily, vědci často nacházeli i drobné parazity, které na tomto parazitovi parazitovali.

Parazit žijící na těle parazitující nohatky
Zdroj: University of British Columbia

Tyto dva nové druhy jsou podle Toler-Scotta jen malou ukázkou toho, co dalšího se na dně může nacházet. „Měl jsem k dispozici pouze jednu sezonu v terénu, ale tam venku určitě existuje řada dalších nohatek, které jsme ještě nenašli.“ Univerzita uzavírá zprávu větou: „Takže se nebojte – čeká vás další materiál pro noční můry.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kódy, zdravotní údaje, firemní dokumenty. Co neposílat nástrojům AI?

Chatboti s umělou inteligencí, jako jsou ChatGPT, Claude a Copilot, jsou stále populárnější. Kolik by toho ale o nás měli skutečně vědět?
před 10 hhodinami

Dehonestovaný americký vědec vyhrál soud nad ženou, která ho obvinila. Teď pracuje pro Česko

Sexuální skandál připravil amerického vědce Davida Sabatiniho o prestižní místo i důvěru kolegů. Teprve po pěti letech od začátku kauzy se mu podařilo získat vysoké odškodné od kolegyně, která ho z nevhodného chování obvinila. Vědec v současné době spojil svou kariéru s Českem.
před 10 hhodinami

OSN: Země směřuje k oteplení o 2,8 stupně Celsia proti předindustriálnímu období

Planeta při současné celosvětové klimatické politice směřuje k tomu, že bude do konce století o 2,8 stupně Celsia teplejší než v předindustriálním období, uvedl podle agentury DPA Program OSN pro životní prostředí (UNEP). Každý zlomek stupně nad hranici 1,5 stupně Celsia přitom podle šéfky UNEP Inger Andersenové zvyšuje riziko smrtících povodní, vln veder a lesních požárů, jaké letos zažila řada zemí.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

El Niño může zdražit potraviny, experti se obávají hlavně globálních dopadů

Přímé důsledky letošního jevu El Niño na Česku by sice měly být zanedbatelné, silněji se ale mohou projevit nepřímé dopady. I když se v Česku urodí dost základních potravin, jako je pšenice nebo kukuřice, jejich ceny mohou stoupnout, hodnotí analytici.
před 13 hhodinami

Padesát milionů za Koperníka. Kdysi zakázanou knihu koupil neznámý sběratel

V přepočtu skoro padesát milionů korun investoval neznámý kupec do prvního vydání přelomového díla Mikuláše Koperníka. Aukční síň Sotheby's vydražila 20. října i dalších 155 knih věhlasných středověkých i novověkých astronomů, matematiků a fyziků, včetně Isaaca Newtona, Galilea Galileiho nebo Tychona Braha. V původním nákladu kdysi vydali nižší stovky knih, dochoval se jich ale jen zlomek – proto mají dnes takovou cenu.
před 17 hhodinami

Čínský hacker napadl stovku západních webů. Práci za něj odvedli AI agenti

Kybernetické útoky jsou stále levnější a snadnější, prokazuje odhalený případ, kdy čínští hackeři využili volně dostupné agentské umělé inteligence (AI), aby velmi levně napadli dobře zabezpečené internetové stránky.
před 18 hhodinami

Milion gigabitů za sekundu. Nový podmořský kabel propojí USA a Evropu

Nový a extrémně rychlý internetový podmořský kabel – s názvem Petal – propojí Evropu a Spojené státy. Jeho stavbu oznámila společnost Meta. S délkou sedm tisíc kilometrů má jako vůbec první podobný projekt spojit kontinenty petabitovou rychlostí. Teoreticky by mohl zajistit souběžné streamování hudby pro 75 procent světové populace.
20. 10. 2026‌‌

Podezřelý manévr. Ruský satelit se přiblížil k družici finské firmy spolupracující s Kyjevem

Vojensky cenné informace ze satelitů získává Ukrajina nejen od americké vlády, ale také třeba ze soustavy družic Iceye. Vyrábí ji stejnojmenná finská firma a právě s Kyjevem letos prohloubila spolupráci. K jedné z družic, ze které podle expertů může Kyjev získávat data přímo, se zvláštním způsobem přiblížil ruský satelit.
20. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.