Nově popsaný pavouk předstírá, že je zombie ovládnutá parazitickou houbou

Přírodovědci náhodou narazili v Jižní Americe na pozoruhodnou adaptaci jednoho druhu tamního pavouka. Ten předstírá nakažení smrtící parazitickou houbou, aby působil jako mrtvý.

Cordyceps je asi nejznámější parazitická houba na světě. Znají ji nejen přírodovědci a ekologové, ale také veřejnost – v oblíbené videoherní a televizní sérii Last of Us právě tato zmutovaná houba zničila lidstvo. Ve skutečnosti takový potenciál nemá. Dokáže ale ovládnout chování drobného hmyzu a dalších zvířat, která pak mění v „zombie“.

Zvíře infikované houbou se chová tak, aby jeho chování co nejvíc vyhovovalo jejím záměrům. Snaží se dostat na místo, kde by v klidu zemřelo a spory z houby se z něj co nejsnadněji dostaly k dalším tvorům, které by organismus infikoval. Jihoamerické pralesy jsou na některých místech plné takto zombifikovaných bezobratlých neschopných pohybu, paralyzovaných invazivní houbou a čekajících na smrt.

A na jednoho z nich narazil při svém výzkumu přírodovědec Alexander Bentley. Typická masa chitinu, dlouhých končetin a houbovité masy s jejími typickými výčnělky připomínajícími tykadla se ale najednou pohnula. Pro biologa to byl hororový zážitek, ale šok vystřídala zvídavost, rozhodl se tvora prozkoumat, protože něco takového odporuje znalostem o parazitických houbách.

Dokonalá adaptace

Objev byl ještě větším překvapením, než se zdálo zpočátku. Ukázalo se totiž, že jde o objev úplně nového a neznámého organismu. Tvor nebyl vůbec porostlý houbou, jen to předstíral. Dostal jména Taczanowskia waska.

Podle přírodovědců, kteří ho studovali a popsali, jde o fascinující ukázku adaptace. Pavouk předstírá svými tvary těla, že je nakažený parazitickou houbou. Během evoluce se vyvinul tak, aby předstíral, že je umírající neškodný organismus, čímž uniká pozornosti potenciálních predátorů, ale i kořisti. Tyto mimikry ho ale neochrání před samotnou parazitickou houbou, kterou se může nakazit stejně jako desítky dalších bezobratlých živočichů.

Jak přesně adaptace probíhala a jak dlouho trvala, to zatím vědci nevědí, ale v dalším výzkumu se to pokusí zjistit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V atmosféře Venuše by mohly žít české houby, naznačuje mezinárodní studie

Pokud by na Venuši existoval život, mohlo by se jednat o houby podobné těm, které se vyskytují v České republice. Naznačuje to nová studie, jejíž autoři zkoumali organismy schopné žít v kyselině sírové.
před 7 hhodinami

Vědci přepsali rodokmen netopýrů, jejich kolébkou je Evropa

Mezinárodní tým vědců včetně českých odborníků napsal novou evoluční historii netopýrů. Dosud nejrozsáhlejší genetická a paleontologická netopýří studie, která ve středu vyšla v časopisu Nature, odhalila, že jediní létající savci vznikli před 65 miliony let v Evropě – nikoliv v Africe, jak se doposud předpokládalo. Výsledky výzkumu navíc pomáhají vysvětlit jejich výjimečnou dlouhověkost a vysokou odolnost vůči infekčním nemocem.
před 8 hhodinami

Šestina amerických dětí užívajících léky proti obezitě trpí nedostatkem živin

Léky jako Ozempic nebo Wegovy, tedy přípravky na bázi GLP-1, zásadně změnily to, jak se léčí obezita. Po celém světě se ukazuje, že umí zásadně snížit hmotnost u lidí, kterým nepomáhají žádné jiné metody. A několik let se už také nasazují na léčbu dětí. Nová americká studie ale ukazuje, že právě u dětí by lékaři měli začít dávat více pozor.
před 12 hhodinami

Trojice českých vědců dostala cenu za objev nového druhu magnetů

Cenu Europhysics Prize 2026 Evropské fyzikální společnosti za mimořádný přínos ve fyzice kondenzovaných látek dostali Libor Šmejkal, Jairo Sinova a Tomáš Jungwirth za objev altermagnetismu, třetí základní třídy magnetismu. Je to poprvé, co tuto významnou cenu obdrželi čeští vědci.
před 14 hhodinami

Čeští vědci chtějí vyvinout přístroj, který má hledat život na měsíci Saturnu

Čeští vědci z Heyrovského ústavu Akademie věd chtějí společně s kolegy z Německa a Francie vyvinout přístroj, který by byl součástí chystané evropské mise k měsíci Saturnu, k Enceladu. Hmotnostní spektrometr by měl zvládnout určit chemické složení materiálu z gejzírů, které tryskají z měsíce. Vědci by díky tomu mohli podrobněji zkoumat, zda se v něm nacházejí organické a další molekuly důležité pro vznik života.
před 15 hhodinami

Americká armáda už masivně využívá AI. A chybuje

Několik případů z poslední doby ukázalo zásadní rizika, která souvisejí s přechodem americké armády na systémy ovládané umělými inteligencemi (AI). Přesto Pentagon do této technologie investuje stále víc kvůli zásadním výhodám, které na bojišti přináší.
před 16 hhodinami

Lidstvo překročilo sedm z devíti mezí bezpečné planety. Stav se nadále zhoršuje, říká nová zpráva

Němečtí vědci už řadu let sledují devět nejdůležitějších oblastí, které tvoří základ obyvatelnosti Země. Pokud dojde k překročení hranice v jakékoliv oblasti, nevěstí to nic dobrého. Podle aktuální zprávy už došlo k prolomení těchto mezí u sedmi oblastí.
22. 9. 2026

Na Sumatře zbývají necelé tři tisíce slonů. Ohrožují je lesní požáry

Slony sumaterské, kteří patří mezi kriticky ohrožené druhy, ještě více ohrožují požáry, jež zničily stovky tisíc hektarů jejich přirozeného prostředí na indonéském ostrově Sumatra. Od června do začátku září bylo ve 21 oblastech výskytu slonů sumaterských zaznamenáno více než 4500 ohnisek požárů. Za stejné období v Indonésii shořelo více než 560 tisíc hektarů plochy, uvedla nevládní organizace Geopix, kterou citovala agentura AFP.
22. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.