Nově popsaný pavouk předstírá, že je zombie ovládnutá parazitickou houbou

Přírodovědci náhodou narazili v Jižní Americe na pozoruhodnou adaptaci jednoho druhu tamního pavouka. Ten předstírá nakažení smrtící parazitickou houbou, aby působil jako mrtvý.

Cordyceps je asi nejznámější parazitická houba na světě. Znají ji nejen přírodovědci a ekologové, ale také veřejnost – v oblíbené videoherní a televizní sérii Last of Us právě tato zmutovaná houba zničila lidstvo. Ve skutečnosti takový potenciál nemá. Dokáže ale ovládnout chování drobného hmyzu a dalších zvířat, která pak mění v „zombie“.

Zvíře infikované houbou se chová tak, aby jeho chování co nejvíc vyhovovalo jejím záměrům. Snaží se dostat na místo, kde by v klidu zemřelo a spory z houby se z něj co nejsnadněji dostaly k dalším tvorům, které by organismus infikoval. Jihoamerické pralesy jsou na některých místech plné takto zombifikovaných bezobratlých neschopných pohybu, paralyzovaných invazivní houbou a čekajících na smrt.

A na jednoho z nich narazil při svém výzkumu přírodovědec Alexander Bentley. Typická masa chitinu, dlouhých končetin a houbovité masy s jejími typickými výčnělky připomínajícími tykadla se ale najednou pohnula. Pro biologa to byl hororový zážitek, ale šok vystřídala zvídavost, rozhodl se tvora prozkoumat, protože něco takového odporuje znalostem o parazitických houbách.

Dokonalá adaptace

Objev byl ještě větším překvapením, než se zdálo zpočátku. Ukázalo se totiž, že jde o objev úplně nového a neznámého organismu. Tvor nebyl vůbec porostlý houbou, jen to předstíral. Dostal jména Taczanowskia waska.

Podle přírodovědců, kteří ho studovali a popsali, jde o fascinující ukázku adaptace. Pavouk předstírá svými tvary těla, že je nakažený parazitickou houbou. Během evoluce se vyvinul tak, aby předstíral, že je umírající neškodný organismus, čímž uniká pozornosti potenciálních predátorů, ale i kořisti. Tyto mimikry ho ale neochrání před samotnou parazitickou houbou, kterou se může nakazit stejně jako desítky dalších bezobratlých živočichů.

Jak přesně adaptace probíhala a jak dlouho trvala, to zatím vědci nevědí, ale v dalším výzkumu se to pokusí zjistit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ukrajinská armáda popsala robotické útoky na ruské okupanty

Válka na Ukrajině překresluje staré mapy, na nichž byly vyznačené vojenské operace. Stále častěji se na nich místo lidských jmen objevují názvy pozemních robotů a létajících dronů, které vojáky nahrazují. Zástupci ukrajinské armády teď popsali, jak tyto operace probíhají a jak časté jsou.
před 8 hhodinami

Gruzie zahájila obnovu lužních lesů u hranic s Arménií a Ázerbájdžánem

Na ploše 65 hektarů v lesním komplexu Gardabani–Marneuli v kraji Kvemo Kartli na jihovýchodě Gruzie, nedaleko hranic s Arménií a Ázerbájdžánem, začala obnova lesů. Lokalita leží v povodí řeky Mtkvari (Kury) a je součástí poškozeného lužního ekosystému. Rozloha 65 hektarů odpovídá zhruba devadesáti fotbalovým hřištím.
před 10 hhodinami

Vědci rozplétají komplikovaný kočičí apetit

Rozmazlenost koček ohledně výběru potravy je dobře známá, zejména když se srovná se psy. Skupina japonských vědců ji teď detailně prostudovala a pokusila se najít pravidla této kočičí vlastnosti. Věří, že i přes své limity by výzkum mohl mít dopady na to, jak kočky správně krmit, což by mohlo chovatelům ušetřit nemalé finance a zvířatům udržovat zdraví.
před 11 hhodinami

Manželé vyléčili vrozenou slepotu. Dostali za to „vědeckého Oscara“

Proč se dítě někdy narodí slepé? Velmi často za to může genetická porucha, která se jmenuje Leberova kongenitální amauróza, známá i pod zkratkou LCA. Až donedávna to byla diagnóza, která nedávala takovým dětem žádnou naději. Změnili to dva lidé, kterým to zabralo čtvrt století. Teď za to molekulární bioložka Jean Bennettová a oftalmolog Albert Maguire dostali prestižní ocenění Breakthrough Prize a odměnu ve výši tří milionů dolarů, v přepočtu šedesát milionů korun.
před 13 hhodinami

Satelity ukázaly památky UNESCO z vesmíru

V rámci Mezinárodního dne památek a sídel se Evropská vesmírná agentura spojila s organizací UNESCO, aby společně přiblížily krásu i křehkost míst, která uchovávají společnou paměť lidstva. Zároveň zdůrazňují, že ať už jde o kulturní památky, nebo přírodní divy, tato místa vyprávějí příběh o tom, kým jsme. Jejich zachování není jen naší povinností, ale také závazkem vůči budoucím generacím.
před 13 hhodinami

Houby jsou podle afrických vědců základem života na Zemi

Houby patří podle vědců k základním pilířům života na Zemi. Afričtí mykologové podle deníku The Guardian upozorňují, že bez systematického výzkumu a ochrany hub nelze účinně chránit ani lesy, půdu či klima.
před 15 hhodinami

Černobyl dnes: o život jde na místech, kde to voní jarem

O Černobylu a jeho dopadech na lidské zdraví vyprávěl pro Českou televizi jeden z lidí, kteří ho znají nejlépe. Alexandr Kupnyj podnikl do nitra zničené elektrárny několik expedic a dobře ji prozkoumal.
před 16 hhodinami

Nový lék může dětem s Duchennovou svalovou dystrofií oddálit ztrátu chůze

Dětem s Duchennovou svalovou dystrofií (DMD) by mohl pomoci nový přípravek, který zpomaluje postup nemoci a oddaluje ztrátu schopnosti chůze. V Česku ho pojišťovna zatím schválila prvnímu pacientovi. Onemocnění, při němž postupně odumírají svaly, zatím nelze zcela vyléčit. Nemocí trpí v zemi přes 350 lidí.
před 17 hhodinami
Načítání...