Nově popsaný pavouk předstírá, že je zombie ovládnutá parazitickou houbou

Přírodovědci náhodou narazili v Jižní Americe na pozoruhodnou adaptaci jednoho druhu tamního pavouka. Ten předstírá nakažení smrtící parazitickou houbou, aby působil jako mrtvý.

Cordyceps je asi nejznámější parazitická houba na světě. Znají ji nejen přírodovědci a ekologové, ale také veřejnost – v oblíbené videoherní a televizní sérii Last of Us právě tato zmutovaná houba zničila lidstvo. Ve skutečnosti takový potenciál nemá. Dokáže ale ovládnout chování drobného hmyzu a dalších zvířat, která pak mění v „zombie“.

Zvíře infikované houbou se chová tak, aby jeho chování co nejvíc vyhovovalo jejím záměrům. Snaží se dostat na místo, kde by v klidu zemřelo a spory z houby se z něj co nejsnadněji dostaly k dalším tvorům, které by organismus infikoval. Jihoamerické pralesy jsou na některých místech plné takto zombifikovaných bezobratlých neschopných pohybu, paralyzovaných invazivní houbou a čekajících na smrt.

A na jednoho z nich narazil při svém výzkumu přírodovědec Alexander Bentley. Typická masa chitinu, dlouhých končetin a houbovité masy s jejími typickými výčnělky připomínajícími tykadla se ale najednou pohnula. Pro biologa to byl hororový zážitek, ale šok vystřídala zvídavost, rozhodl se tvora prozkoumat, protože něco takového odporuje znalostem o parazitických houbách.

Dokonalá adaptace

Objev byl ještě větším překvapením, než se zdálo zpočátku. Ukázalo se totiž, že jde o objev úplně nového a neznámého organismu. Tvor nebyl vůbec porostlý houbou, jen to předstíral. Dostal jména Taczanowskia waska.

Podle přírodovědců, kteří ho studovali a popsali, jde o fascinující ukázku adaptace. Pavouk předstírá svými tvary těla, že je nakažený parazitickou houbou. Během evoluce se vyvinul tak, aby předstíral, že je umírající neškodný organismus, čímž uniká pozornosti potenciálních predátorů, ale i kořisti. Tyto mimikry ho ale neochrání před samotnou parazitickou houbou, kterou se může nakazit stejně jako desítky dalších bezobratlých živočichů.

Jak přesně adaptace probíhala a jak dlouho trvala, to zatím vědci nevědí, ale v dalším výzkumu se to pokusí zjistit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI může pomoci ptákům objevit ztracené melodie

Umělá inteligence a nahrávky zpěvu by mohly pomoci ohroženým druhům ptáků znovu se naučit melodie, které v jejich populacích postupně zanikají. Ukazuje to pokus v argentinském Buenos Aires, kde se podařilo obnovit jednu z téměř zapomenutých „písní“ místního druhu strnadce ranního.
před 9 mminutami

U pobřeží Turecka našli dosud nejstarší pozůstatky lodi

Lidé se plavili po Středozemním moři už před skoro pěti tisíci lety, naznačuje nový archeologický objev. Nedaleko tureckého ostrova se našel vrak starověké lodi, který přepisuje dějiny mořeplavby.
před 12 hhodinami

Česko je třetí na světě v počtu transplantací. Pokrok za dvacet let je obrovský, říká lékařka

Tématu transplantací se lékařka Silvie Rajnochová-Bloudíčková věnuje celý svůj profesní život. V rozhovoru pro ČT24 vysvětluje, že za dvacet let doznal obor obrovského pokroku, a přibližuje, jak vypadá budoucnost pro lidi, kteří jednou budou potřebovat nové orgány.
před 15 hhodinami

Zaměstnance OpenAI obvinili z pokusu odposlouchávat vedení

Americké federální úřady obvinily zaměstnance společnosti OpenAI z pokusu o odposlouchávání jejího vedení. Výrobce chatbotu ChatGPT ujišťuje, že neunikla žádná citlivá data. Firma navíc čelí žalobě osmi amerických států, podle nichž její chatbot ohrožuje děti a navádí je k sebepoškozování či násilí vůči ostatním.
před 19 hhodinami

Velké druhy zvířat žijí déle než malé, u psů je to opačně. Vědci našli možnou příčinu

Jen málo živočichů vykazuje tak jasnou souvislost mezi velikostí a délkou života jako psi, tvrdí vědci. Jedná se o velmi rozmanitý živočišný druh, jehož velikost se pohybuje od německé dogy po malou čivavu. Nová studie amerických vědců ukazuje, že na délku života psů má vliv právě jejich velikost. Možným důvodem je způsob, jakým se u psů s věkem mění DNA.
před 19 hhodinami

Americká firma pokročila v rekonstrukci genomu vyhynulého blbouna nejapného

Americká biotechnologická společnost Colossal Biosciences oznámila pokrok ve snaze oživit dronta mauricijského, známého také jako blboun nejapný. Nelétavý pták vyhynul v 17. století v důsledku lidské činnosti. Firma nyní uvedla, že se jí podařilo zmapovat 95 procent jeho genomu. Pomocí nově vyvinuté platformy umělé inteligence (AI) zároveň identifikovala genetické změny, které by mohly být zodpovědné za charakteristické rysy tohoto ptáka. Cílem společnosti je vyhynulý druh znovu vytvořit a navrátit jej do jeho původního prostředí na ostrově Mauricius.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Světu ubývá pitná voda. Zásadní vliv má zemědělství, ukázala data z družic

Současné sucho, které je cítit v mnoha částech světa, nepřišlo z čistého nebe. Je důsledkem ubývání vody za poslední dvě desítky let. Ukazují to data z amerických družic, přičemž úbytek vody je intenzivní nejen viditelně na povrchu, ale také u podzemních přírodních rezervoárů.
14. 10. 2026‌‌

Konspiracím věří méně lidí, než si myslíme, říká slovenská expertka

Velmi účinným způsobem, jak vyvracet nejrůznější konspirační teorie, je upozornit jejich šiřitele, jak málo lidí jim věří. Naznačuje to mezinárodní studie s významným slovenským podílem, jejíž autorka Vladimíra Čavojová poskytla rozhovor ČT24.
14. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.