Mysleli jsme si, že vojáci nejsou nasazení proti nám, říká lídr studentských protestů v Číně z roku 1989

Nahrávám video

Čínský disident a lídr studentských protestů z jara 1989 Urkeš Davlet varuje svět před důvěrou v čínskou vládu. Během exkluzivního interview pro Horizont ČT24 detailně popsal, jak se to před 37 lety nevyplatilo účastníkům prodemokratického hnutí. V samotné Číně se komunistickým úřadům podařilo vzpomínky na krvavý masakr v centru Pekingu úplně vymazat z povědomí veřejnosti. Rozhovor vedl Jakub Szántó.

Jak vzpomínáte na červnové události roku 1989?

Když jsme tedy v roce 1989 vyšli do ulic Pekingu a oznámili, že chceme další reformy, jen jsme od Komunistické strany Číny žádali, aby splnila svůj slib lidu. Že chceme reformy, které nám slíbili. Nejen ekonomické, ale i politické reformy. Že chceme svobodu projevu, svobodu shromažďování, demokracii.

Naivně jsme tehdy věřili, že v komunistické straně musí existovat frakce, kterou jsme označovali jako reformisty. A že je v ní další frakce, která je překážkou reforem, tedy konzervativci. Věřili jsme, že tím, že vyjdeme do ulic a projevíme vůli mladé inteligence společně s čínským lidem, budeme pomocnou silou pro reformisty. Aby měli větší sílu splnit své sliby, které měli v plánu.

Během května se v ulicích Pekingu a dalších velkých měst objevili vojáci. Studenti ale nadále naivně věřili, že vláda i armáda chtějí stejné reformy jako oni sami.

Ano, na ulicích se objevili vojáci. My si ale mysleli, že tam nejsou nasazení proti nám. Že v okamžiku, kdy vládě dojde, že i my studenti jsme s ní na stejné straně, nebude nás vnímat jako nepřátele. Že přeci Lidová osvobozenecká armáda na nás nikdy nevystřelí ani jednu kulku.

Prostě přišli, aby udržovali stabilitu a bojovali proti malým skupinkám špatných lidí. My tedy sami nevěděli, koho tím vláda myslí. Já v té době, během celého studentského hnutí, působil ve vedení. Byl jsem jedním ze zakladatelů organizace Autonomní studentská koalice.

Byl jsem také hlavním hybatelem pozdější protestní hladovky. Pak jednoho dne vláda řekla: „Dobře, pojďte. Chcete dialog, máte ho mít.“

Byli totiž pod velkým tlakem, který jsme vyvinuli. Eskalovali jsme protesty. Podle našich odhadů se protesty rozšířily do více než tří set měst. Dnes věříme, že přes sto milionů lidí vycházelo po celé zemi do ulic s cílem podpořit studenty.

Ukázalo se ale, že premiér Li Pcheng prostě nedokáže snést, aby mu lekce dával 21letý hladovkář, vysokoškolský student, v jeho očích jen poddaný komunistické vlády. A dialog ukončil.

Krátce po krachu rozhovorů odvysílaných po celé zemi televizí vyhlásila vláda výjimečný stav. Vedení studentů tento zcela výjimečný krok napověděl, že se schyluje k nějaké formě střetu. Jak velkého, ale netušil nikdo z nich.

Jak vysoký trest by nám mohli dát? Deset let? Patnáct? O tom jsme se tehdy na náměstí Tchien-an-men bavili. Říkali jsme si, že nemusejí použít násilí. Pokud jen chtějí rozehnat studenty, není třeba nasadit ostrou munici, vojáky nebo tanky, které přejíždějí lidi. Ale samozřejmě jsme byli přesvědčení, že nás odtamtud chtějí vyhnat.

Jenže se ukázalo, že oni chtějí zabíjet. Že chtějí vyslat silný vzkaz. Jakákoli výzva směrem k úřadům, ať už mírová, jakou uspořádali studenti, pochody na náměstí, nebo dokonce hladovka bude považovaná za pokus o svržení režimu. A bude tvrdě potrestaná. Takovou zprávu chtěli vyslat. A aby ji doručili, musejí zabíjet. Musejí použít ostrou munici.

A kdy jsme na to přišli? Netušili jsme to, dokud nezazněl první výstřel kolem půlnoci 4. června. Tehdy nám to všechno došlo. Očekávali jsme, že dojde k ráznému potlačení našeho hnutí, ale nikdy by nás nenapadlo, že bude tak krvavé.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Útok ochromil saúdskoarabský ropovod na týdny, píše AP

Klíčový saúdskoarabský ropovod Východ-Západ, který byl minulý týden poškozen při dronovém útoku, bude po dobu několika týdnů z větší části mimo provoz. Agentuře AP to sdělili dva činitelé pod podmínkou zachování anonymity. Ceny ropy na začátku týdne rostou po nových útocích hútíů a po íránských útocích na lodě v Perském zálivu. Dál se zvýšily obavy o dodávky. Severomořská ropa Brent je zpět nad 107 dolary za barel. Také cena plynu pro evropský trh reagovala na výpadky dodávek z Blízkého východu a přesáhla hranici 84 eur za megawatthodinu. Byla tak nejvýše od roku 2022.
08:05Aktualizovánopřed 3 mminutami

Svatbu Trumpa juniora na Bahamách zaplatil ruský oligarcha blízký Putinovi, píše Propublica

Svatbu Donalda Trumpa juniora na konci května na Bahamách tajně financoval ruský oligarcha Umar Kremlev, napojený na ruského vládce Vladimira Putina, uvedl server Propublica. Seznam hostů čítal kolem padesáti osob. Kremlev podle serveru uhradil náklady na svatbu ve výši stovek tisíc dolarů.
před 27 mminutami

Pokud partneři Kyjeva zajistí, že Rusko zastaví útoky, uděláme to taky, řekl Zelenskyj

Pokud partneři Ukrajiny zajistí, že Moskva přestane útočit na její energetickou a kritickou infrastrukturu, pak bude i ona ochotna přestat s útoky na cíle v Rusku, sdělil v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Americký prezident Donald Trump dříve během pondělka napsal, že Ukrajina a Rusko souhlasily s ukončením vzájemných útoků na energetickou infrastrukturu. Kreml na tvrzení šéfa Bílého domu zatím nereagoval.
18:53Aktualizovánopřed 34 mminutami

EU prodloužila sankce proti ruským občanům zatím jen o sedm dní

Členské státy EU se zatím nedohodly na prodloužení sankcí uvalených na ruské a běloruské občany a firmy o dalších šest měsíců. Protože bez dohody by sankce přestaly v úterý platit, shodly se alespoň na prodloužení o sedm dní do 22. září, aby státy získaly více času na další jednání. Informoval o tom mluvčí irského předsednictví.
před 1 hhodinou

Zpomalte vývoj AI, volají experti i majitelé firem. Není důvod, míní Trump a Čína

Zatímco většina velkých amerických firem, které se věnují umělým inteligencím (AI), začala volat po zpomalení kvůli rostoucím obavám z budoucího vývoje, americký prezident Donald Trump se více obává Číny, která se snaží dosáhnout pokroku v tomto oboru bez ohledu na možné následky.
před 2 hhodinami

Ruský útok na vlak měl odradit spojence od podpory Ukrajiny, míní západní lídři

Nedělní útok ruského dronu na vlak na ukrajinské hranici s Polskem, které je členem NATO, měl za cíl zastrašit západní země podporující Ukrajinu, řekla šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Podobně se vyjádřili také šéf francouzské diplomacie, německý ministr obrany či úřad britského premiéra. Kreml uvedl, že ruská armáda operuje na celém ukrajinském území a bude v tom pokračovat. Podle šéfa NATO Marka Rutteho nicméně útok ukazuje, nakolik je ruský vládce Vladimir Putin při svém válečném tažení na Ukrajině zoufalý.
11:36Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Lídři Skotska, Severního Irska a Walesu trvají na právu na sebeurčení

Lídři Skotska, Severního Irska a Walesu podepsali memorandum, kterým deklarovali právo svých národů na sebeurčení, informovala média. V čele všech tří zemí stojí poprvé v historii strany usilující o odchod z monarchie.
před 4 hhodinami

Hútíové tvrdí, že zasáhli základnu v Saúdské Arábii. Obsadili také další ostrovy

Jemenští povstalci hútíové oznámili, že desítkami raket a dronů zaútočili na leteckou základnu v saúdskoarabském městě Chamís Mušajt. Zasaženy podle nich byly ranveje, hangáry, radarové systémy a muniční sklady. Íránem podporovaní džihádisté uvedli, že útok byl odvetou za stovky vzdušných úderů, které Rijád v uplynulých dnech provedl v Jemenu, píše Reuters. AP informovala, že hútíové také obsadili v jižní části Rudého moře další strategické ostrovy a posilují tak kontrolu nad významnou trasou pro námořní dopravu.
13:49Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.