Náměstí Nebeského klidu

V úterý si prodemokraticky smýšlející Číňané potají připomínali pětatřicáté výročí brutálního potlačení demonstrací na náměstí Nebeského klidu. Události z noci ze 3. na 4. června 1989, které obletěly svět, jsou v komunistické zemi zakázaným tématem diskuzí, stejně jako jakékoli jejich připomínky. Režim zavedl opatření na ulicích i tamních sociálních sítích, tam si lidé po celý den nemohli změnit profilové fotografie, komunisté se totiž obávali symbolických obrázků. Střelbu do vlastních občanů v roce 1989 nepřežilo až deset tisíc lidí, především studentů.

Čína se rozloučila s bývalým premiérem Li Kche-čchiangem. Ten do letošního března řídil ekonomiku. Byl považován za stoupence reforem i alternativu k rostoucí moci vůdce Si Ťin-pchinga. Ke konci funkčního období byl odsunut na vedlejší kolej. Okolnosti připomínají rok 1989, kdy úmrtí jiného politika vedlo k masovým protestům a jejich násilnému potlačení.

Hongkongská policie zadržela v sobotu večer osm lidí v blízkosti Victoria Parku, kde se v minulosti konaly připomínky masakru na pekingském náměstí Tchien-an-men (Nebeského klidu). Během neděle pak byli zadrženi další aktivisté, včetně některých známých osobností prodemokratické opozice. V Hongkongu, který spadá pod čínskou správu, byla také v souvislosti s výročím potlačení pekingských prodemokratických demonstrací z roku 1989 posílena bezpečnostní opatření. Hongkong v minulosti pietní akce povoloval, v posledních letech ale místní úřady připomínkové akce potlačují, napsala agentura Reuters.

Ve věku 96 let zemřel bývalý čínský prezident Ťiang Ce-min. Podle agentury Nová Čína na leukémii a mnohočetné selhání orgánů. Na svém vrcholu byl současně prezidentem, generálním tajemníkem komunistické strany i šéfem armády. Kormidlo opouštěl s pověstí ekonomického reformátora, který přivedl Čínu do Světové obchodní organizace (WTO) a povolil soukromé podnikání. Zároveň se ovšem Ťiang Ce-min zapsal jako tvrdý autoritářský vůdce, pro nějž byl ekonomický rozvoj důležitější než lidská práva.

Je to přesně třiatřicet let od masakru na pekingském náměstí Nebeského klidu. Komunistický režim tehdy poslal tanky proti účastníkům protestů, kteří už několik týdnů požadovali demokratické reformy. Zemřely stovky, možná tisíce lidí. I letos úřady v Hongkongu zakázaly konání vzpomínkových akcí.

Přední hongkongská univerzita v noci na čtvrtek odstranila ze svého komplexu sochu, která připomínala krvavé vojenské potlačení prodemokratických demonstrací na pekingském náměstí Tchien-an-men z roku 1989. Dílo, jež zobrazuje desítky roztrhaných a pokroucených lidských těl, bylo jedním z posledních hongkongských památníků věnovaných masakru, o němž se v pevninské Číně doposud nesmí mluvit.

Hongkongský mediální magnát Jimmy Lai si vyslechl další soudní verdikt – třináct měsíců má ve vězení strávit za podněcování k účasti na loňském nepovoleném shromáždění, které se konalo u příležitosti výročí krvavého potlačení prodemokratických demonstrací na pekingském náměstí Tchien-an-men. Laie už dříve soud poslal do vězení v jiných kauzách a nový trest si bude odpykávat souběžně. V souvislosti s připomínkou masakru si v pondělí tresty vězení od čtyř do 14 měsíců vyslechlo také sedm dalších hongkongských aktivistů.

Hongkongská univerzita nařídila odstranění sochy, která připomíná krvavé vojenské potlačení prodemokratických demonstrací na pekingském náměstí Nebeského klidu roku 1989. Před sochou, jež zobrazuje desítky roztrhaných a pokroucených lidských těl, se na výročí masakru v červnu každoročně scházeli lidé při vzpomínkových akcích. Odstranit ji má právě do 13. října organizace, která tyto akce pořádala, samo uskupení ale nedávno ukončilo činnost kvůli sílícímu tlaku úřadů proti disentu. Kvůli šibeničnímu termínu teď panují obavy, že soše hrozí zničení.

Úřady v Hongkongu zadržely a obvinily z podvratné činnosti skupinu aktivistů, kteří organizovali každoroční vzpomínku na události na náměstí Nebeského klidu (Tchien-an-men) v Pekingu. Při násilném potlačení studentských protestů v roce 1989 zemřelo podle oficiálních údajů čínské komunistické strany devět set lidí, podle některých zdrojů ale našlo na náměstí smrt minimálně deset tisíc protestujících.

Na sedmdesát tisíc lidí slavilo na pekingském náměstí Nebeského klidu (Tchien-an-men) sté výročí založení Komunistické strany Číny. Nad náměstím prolétly stíhačky a vrtulníky, lidé sborově zpívali socialistické písně. Prezident Si Ťin-pching v hodinovém projevu varoval cizí mocnosti před zasahováním do čínských záležitostí.

Hongkongské úřady v pátek uzavřely velkou část centrálního parku, kde se každoročně 4. června koná akce připomínající krvavé potlačení protivládních protestů na pekingském náměstí Tchien-an-men čínskou armádou v roce 1989.

Hongkongský prodemokratický aktivista Joshua Wong stráví dalších deset měsíců ve vězení. Soud mu tento trest vyměřil za účast na nepovoleném shromáždění, které se konalo loni 4. června. Ve čtvrtek o tom informovala agentura Reuters. Wong a další lidé si tehdy připomínali krvavé potlačení protivládních protestů na pekingském náměstí Nebeského klidu (Tchien-an-men) čínskou armádou v roce 1989.

Hongkongští aktivisté se vzepřeli policejnímu zákazu a přišli do centrálního parku připomenout si 31. výročí krvavého potlačení prodemokratických demonstrací na pekingském náměstí Nebeského klidu (Tchien-an-men) čínskou armádou. Protestující prorazili barikády, které vstup do Victoria Parku blokovaly, a se svíčkami v rukou skandovali prodemokratická hesla. Ve čtvrti Mong Kok později vypukly potyčky s policií, která dav rozháněla pepřovým sprejem a zatýkala.

Čínská diplomacie ostře odsoudila výzvu amerického ministra zahraničí Mikea Pompea, aby Peking u příležitosti 30. výročí krvavého zásahu čínské armády proti demonstrantům na náměstí Tchien-an-men propustil politické vězně. Čínská vláda kvůli výročí zpřísnila podle světových agentur bezpečnostní opatření okolo turisty navštěvovaného náměstí, kde nepřipouští jakékoli připomínky masakru. Vzpomínkové akce se chystají v Hongkongu a na Tchaj-wanu, podle jehož prezidentky se Peking stále snaží skrývat pravdu.

Před 30 lety komunistický režim brutálně potlačil studentské protesty na náměstí Brány nebeského klidu (Tchien-an-men) v Pekingu. Každoročně si události osudné noci připomínají aktivisté po celém světě. V Číně jsou ale dodnes tabu. Nepíše se o nich v učebnicích a údaje o počtu obětí se rozcházejí. Zatímco komunistická strana uvádí, že o život přišlo asi 900 lidí, podle některých zdrojů našlo na náměstí smrt minimálně deset tisíc protestujících. „Celou řadu let se událost připomínala jako veliké selhání. Roky ji ale postupně odnesly a teď už je pro Čínu jen vzpomínkou,“ uvedl sinolog Vít Vojta.

Svět si připomíná třicet let od začátku demonstrací za demokratické změny na náměstí Nebeského klidu v Pekingu. Události vyústily 4. června 1989 v brutální zásah čínské armády vůči protestujícím. Podle úřadů zemřely stovky lidí, neoficiálně se ale mluví o tisících obětí. V Číně je dosud zakázáno o masakru mluvit a účastníci piet jsou pravidelně zatýkáni. Po tvrdém zásahu proti převážně studentskému hnutí země čelila evropským i americkým sankcím.