Hongkongští aktivisté se vzepřeli policejnímu zákazu a přišli do centrálního parku připomenout si 31. výročí krvavého potlačení prodemokratických demonstrací na pekingském náměstí Nebeského klidu (Tchien-an-men) čínskou armádou. Protestující prorazili barikády, které vstup do Victoria Parku blokovaly, a se svíčkami v rukou skandovali prodemokratická hesla. Ve čtvrti Mong Kok později vypukly potyčky s policií, která dav rozháněla pepřovým sprejem a zatýkala.
Tradiční vigilii v Hongkongu, který je poloautonomním územím Číny, policie poprvé po 30 letech nepovolila, což vysvětlila obavami z šíření koronaviru. Úřady uvedly, že akci není možné uspořádat, protože by nebyly dodrženy společenské odstupy. Rozhodly tak i přesto, že Hongkong byl nemocí covid-19 zasažen jen minimálně a život ve městě se prakticky úplně vrátil k normálu – otevřeny jsou školy, pláže, bary i salony krásy.
Organizace, která každoroční vigilii v Hongkongu pořádá, vyzvala občany, aby ve 20:00 místního času (14:00 SELČ) rozsvítili po celém městě svíčky. Předseda organizace navíc prohlásil, že aktivisté se i přes zákaz chystají ve Victoria Parku sejít, aby podpořili demokracii v Číně. Podle agentury AP jich na místo dorazilo několik tisíc.
Policie opakovaně přehrávala z megafonů varování, že shromáždění je nepovolené, lidem ale ve vstupu do Victoria Parku nijak nebránila. Ve městě bylo nasazeno na tři tisíce příslušníků pořádkových jednotek. Ti ale nakonec zasáhli pouze ve čtvrti Mong Kok na poloostrově Kowloon, kde aktivisté blokovali silnici. Zatčeni tam byli čtyři lidé, uvedl list South China Morning Post.
Události z náměstí Nebeského klidu jsou v Číně stále tabu
Čínská armáda poslala v noci na 4. června 1989 tanky proti demonstrantům, kteří několik týdnů v centru Pekingu požadovali při protestních akcích demokratické reformy. Zahynuly stovky, možná až tisíce studentů i dalších občanů. Úřady následně pozatýkaly více než 1600 lidí po celé zemi, které podezíraly ze zločinů spojených s demonstracemi. O demonstracích se však dosud nepíše v žádných čínských učebnicích a toto téma je v Číně nadále tabuizováno.
„Čínská vláda chce, abychom všichni zapomněli, co se před 31 lety stalo. Tato vláda sama ale celému světu připomíná, že se nezměnila. Je to stejná vláda jako ta, která před 31 lety potlačila pokojné demonstrace,“ řekl agentuře AP bývalý studentský vůdce Wu-er Kchaj-si, který byl po zásahu na náměstí Tchien-an-men druhým na seznamu nejhledanějších osob sestaveném čínskou vládou. Nyní žije na Tchaj-wanu.
Pevninská Čína jakékoli připomínky zásahu bezpečnostních sil ze 4. června 1989 proti demonstrantům znemožňuje. Náměstí Tchien-an-men ve čtvrtek střežila policie a obrněná vozidla. Řada čínských disidentů uvedla, že i letos nad nimi úřady před výročím zpřísnily dohled. Některé z nich úřady umístily do domácího vězení a odstřihly je od spojení s okolním světem, sdělily organizace pro lidská práva.
Hongkongský parlament navzdory protestu schválil zákon o hanobení čínské hymny
Hongkong je tak podle zpravodajky ČT Barbory Šámalové jediným místem v Číně, kde se oběti brutálního zásahu z roku 1989 připomínají. Dříve během dne si výročí minutou ticha připomenuli před zahájením debaty také hongkongští poslanci prosazující demokracii. Před sebou měli cedulky s nápisem „Nezapomeňte na 4. červen, srdce lidí nezemřou“.
Poté parlament schválil zákon, který urážky čínské státní hymny kvalifikuje jako trestný čin. Tomu, kdo nebude hymně známé jako Pochod dobrovolníků projevovat náležitý respekt, hrozí podle zákona až tříletý trest vězení a pokuta do výše 50 tisíc hongkongských dolarů (159 tisíc korun).
Pro přijetí zákona se vyslovilo 41 hongkongských zákonodárců, proti byl jeden. Opozice se rozhodla hlasování bojkotovat.
Jednání zkomplikoval protest prodemokratických poslanců, během kterého jeden z nich do sálu vhodil lahev s páchnoucí tekutinou. Podle kritiků je schválení sporného zákona další známkou sílící nadvlády Pekingu nad autonomním Hongkongem, který přešel pod čínskou správu v roce 1997.
