Hongkongská univerzita nařídila odstranění sochy, která připomíná krvavé vojenské potlačení prodemokratických demonstrací na pekingském náměstí Nebeského klidu roku 1989. Před sochou, jež zobrazuje desítky roztrhaných a pokroucených lidských těl, se na výročí masakru v červnu každoročně scházeli lidé při vzpomínkových akcích. Odstranit ji má právě do 13. října organizace, která tyto akce pořádala, samo uskupení ale nedávno ukončilo činnost kvůli sílícímu tlaku úřadů proti disentu. Kvůli šibeničnímu termínu teď panují obavy, že soše hrozí zničení.
Univerzita, která je nejstarší v Hongkongu, podle zpravodajského serveru BBC News uvedla, že o odstranění takzvaného Pilíře hanby rozhodla „na základě právních porad a aktuálního zhodnocení rizik“.
Podle zpravodajky ČT v Asii Barbory Šámalové není toto rozhodnutí nijak překvapivé. „Je v souladu s pokračující komunistickou normalizací v Hongkongu, kdy jsou skutečně postupně likvidovány veškeré známky svobody i veškeré připomínky událostí z náměstí Nebeského klidu z roku 1989,“ uvedla. Dodává, že celé to začalo uzavřením muzea připomínajícího masakr a zákazem pietních akcí, za které jsou jejich organizátoři ve vězení.
Za zarážející však na nařízení ohledně odstranění sochy považuje šibeniční termín, a to jeden týden. „Socha je velká, měří osm metrů a vyžaduje to náročnou technickou přípravu, rozebrání a přesun jeřábem,“ vysvětlila zpravodajka. I sám dánský autor sochy podle ní sdělil, že něco takového není možné zařídit rychleji než za několik měsíců.
„Takže bylo zjevné, že úřady směřují k tomu, že budou chtít sochu zničit,“ uvedla. Jestli se tak skutečně stane a kdy, ale není zatím podle ní ještě jasné. Situaci v Hongkongu teď prý totiž komplikuje kvůli tajfunu vyhlášený osmý z deseti pohotovostních stupňů a zdejší lidé tak mají aktuálně jiné starosti.
Dílo už se stěhovalo i v minulosti, zachránili ho studenti
Umělecké dílo vytvořené dánským sochařem Jensem Galschiotem bylo vystaveno v komplexu univerzity čtyřiadvacet let. Socha tam byla přestěhovaná v posledních dnech britské vlády nad Hongkongem a ani tehdy to nebylo jednoduché, připomněla Šámalová.
„Dánský autor poskytl sochu Hongkongu a ta byla vystavená ve Victoria Parku, kde se tradičně konaly piety za události náměstí Nebeského klidu. Po návratu do čínské správy bylo však jasné, že socha tam nemůže zůstat, protože to téma je v pevninské Číně tabu. Studenti se ji ale rozhodli zachránit a přestěhovat na akademickou půdu. Ta byla tehdy nedoknutelná a ještě dlouhou dobu i poté,“ přiblížila Šámalová.
Museli se ale už tehdy vypořádat s ochrankou univerzity, která se snažila umístění sochy zabránit. Nakonec se jim to povedlo, a jakmile byla na akademické půdě, byla chráněná jejími svobodami – až do doby, dokud to neukončil zákon o státní bezpečnosti v Honkgongu.
„Změnilo se vedení univerzity, které je nakloněné Pekingu a snaží se řídit zákonem pochopitelně pod hrozbami vysokých trestů a jít na ruku hongkongské a čínské vládě,“ vysvětlila zpravodajka ČT.
V pevninské Číně je připomínka masakru na náměstí Nebeského klidu zakázaná, ale obyvatelé Hongkongu si ho každý rok připomínali masovými shromážděními při svíčkách. To se však poslední dobou také mění – naposledy to bylo povolené v době před dvěma lety. Úřady následný zákaz zdůvodnily opatřeními proti šíření koronaviru.
V roce 2020 se pieta sice ještě konala, ale už se zákazem a organizátoři tak skončili ve vězení a další lidé před soudem, kde jim za to hrozí vysoké tresty, jak připomněla zpravodajka. Letos se pak nemohlo uskutečnit nic, park policie uzavřela. Podle Šámalové sice lidé proudili kolem a někteří se světly v ruce, ale zároveň se snažili chovat tak, aby policii nedali podnět k zadržení.
Soše hrozí zničení
Jaký bude tedy další postup v případě sochy, se v této chvíli těžko odhaduje. I kdyby se totiž podle zpravodajky našel mecenáš, který by byl ochotný za přesun sochy zaplatit, v současnosti to je kvůli covidu skoro nemožné. Upřesnila, že v Hongkongu platí jedno z nejpřísnějších karanténních opatření na světě – každý, kdo z ciziny přijede, musí být dva až tři týdny v hotelové karanténě. „Takže je to extrémně komplikované a obávám se, že reálně hrozí soše zničení,“ dodala.
A zda se sochou zmizí i připomínky masakru, se také teprve ukáže. Událost už totiž budou smět připomínat podle Šámalové pouze média, která však čelí normalizaci. A ta demokratická už v podstatě skončila nebo končí.
A je také otázkou, jak se zachovají sami občané Hongkongu. Podle Šámalové organizátorka letošní pietní akce těsně před svým zatčením uvedla, že to považuje za otázku morálních hodnot. „A že věří, že obyvatelé Hongkongu prostě nezapomenou a svíčky si čtvrtého června budou zapalovat dál, i když to třeba nebude ve Victoria Parku nebo na nějakých veřejných místech,“ dodala Šámalová.
Bývalá britská kolonie Hongkong se vrátila pod čínskou správu v roce 1997. V současné době je Hongkong spravován podle principu jedna země, dva systémy, což má zaručovat demokratické zřízení a autonomní výsady. Peking ale tyto svobody postupně omezuje.
