Je to přesně třiatřicet let od masakru na pekingském náměstí Nebeského klidu. Komunistický režim tehdy poslal tanky proti účastníkům protestů, kteří už několik týdnů požadovali demokratické reformy. Zemřely stovky, možná tisíce lidí. I letos úřady v Hongkongu zakázaly konání vzpomínkových akcí.
Hongkongské úřady i letos zakazují připomínky masakru na náměstí Nebeského klidu
4 minuty
Zákaz připomínek masakru na náměstí Nebeského klidu
Victoria Park je symbolické místo, kde se vzpomínková shromáždění ke krveprolití na náměstí Nebeského klidu konala třicet let. Už v pátek večer ho hongkongská policie dočasně uzavřela. Zadržela každého, kdo se pokusil položit květiny. „Myslím si, že zapálení svíčky je opravdu smysluplné, ale kvůli místním opatřením ji zapálit nemohu,“ říká obyvatel Hongkongu Sung.
Úřady varovaly obyvatele, aby se nepovolených shromáždění neúčastnili. Na internetu se podle policie šíří výzvy k podpoře protestů. Na pořádek dohlíží bezpečnostní složky. „Je to další důsledek normalizace Hongkongu, která začala s přijetím zákona o státní bezpečnosti. Hongkong byl skutečně jediným místem v Číně, kde se události z náměstí Nebeského klidu připomínaly a směly připomínat,“ vysvětluje zpravodajka ČT ve východní Asii Barbora Šámalová.
Je to tak už třetí rok po sobě, co jsou vzpomínkové akce v Hongkongu zakázané. Oficiálním důvodem je pandemie. „Pokud se zdržujete se skupinou dalších lidí na stejném místě ve stejnou dobu a se společným záměrem vyjádřit určitý názor, naplňuje to definici veřejného setkání. Může se jednat o neoprávněné shromažďování, které dokonce může podněcovat k jiným závažnějším přestupkům,“ uvádí Liauw Ka-kei z hongkongské policie.
Aktivisté jsou ve vězení
I přes velké riziko si ale obyvatelé Hongkongu snaží historickou událost připomenout. V minulých dvou letech boj proti zapomnění masakru podpořily zapálením svíčky tisíce lidí. Organizátoři skončili ve vězení.
„Už nezbyl nikdo, kdo by ty akce plánoval. Všichni aktivisté, kteří dbali o odkaz událostí z roku 1989 v Pekingu, jsou momentálně ve vězení,“ podotýká Šámalová. Žádné občanské ani politické uskupení tak pietní akci nesvolává. „Dokonce se po dvaatřiceti letech poprvé neuskuteční ani tradiční mše v katolických kostelech,“ dodává zpravodajka. Policie zastrašuje i církev. Kvůli podpoře občanského hnutí nedávno zatkla devadesátiletého kardinála.
Snahy o omezení kritických vyjádření k událostem z roku 1989 pozůstalých, právníků, aktivistů či disidentů jsou navíc podle Šámalové letos ještě přísnější. Na podzim se totiž koná dvacátý sjezd čínské komunistické strany, na kterém se bude rozhodovat o dalším vedení, respektive na něm má generální tajemník strany Si Ťin-pching vstoupit do třetího funkčního období.
Hnutí vedené studenty v roce 1989 volalo na pekingském náměstí po demokratických reformách. Jejich naděje na změnu tehdy rozjezdily tanky. Zemřely stovky, možná tisíce studentů, aktivistů a dalších lidí. Čína nikdy neuvedla, co přesně se stalo a kolik lidí zahynulo.
