Komunismus

Akademici a studenti si na pražském Vyšehradě připomněli protesty z listopadu 1939 a 1989. Lidé zde ve svých projevech ocenili odvahu a oběti studentů ve vypjatých situacích před 35, respektive 85 lety. Lidé také od rána přicházejí na Národní třídu v Praze. U pamětní desky zapalují svíčky či nosí květiny. Účastnila se i většina vrcholných politiků, například prezident Petr Pavel, premiér Petr Fiala (ODS) nebo šéf ANO Andrej Babiš.

Ani 35 let od pádu komunistického režimu není podrobně zmapováno, kolik přesně prošlo Komunistickou stranou Československa členů. Historik a ředitel Muzea paměti XX. století Petr Blažek číslo odhaduje na šest milionů lidí za celou dobu trvání strany. Za první republiky přitom masová nebyla, spíše naopak. To, že komunistický režim zažilo několik generací, přineslo závažnější dědictví než období okupace, uvedl Blažek v rámci vědecké konference na téma (Ne)vyrovnání se s komunistickou minulostí.

Česko si připomene 35 let od pádu komunismu. Senátorka Miroslava Němcová (ODS) označila v Událostech, komentářích období prožité během totality za „ztracené roky“. Nostalgii, kterou část společnosti cítí po předlistopadovém režimu, prý není schopna pochopit. Komunistická strana měla být zakázána, shodli se spisovatel a textař Michal Horáček a poslanec Karel Rais (ANO).

V neděli 17. listopadu se u příležitosti 35. výročí pádu komunismu v Československu koná po celé republice řada akcí. Lidé se mohou zúčastnit nejenom shromáždění, piet nebo průvodů, ale také koncertů, divadelních představení, výstav či svátečních běhů. Níže naleznete přehled některých z nich.

„Poroba je horší než smrt. O svobodu se musí bojovat, ale nelze bez ní žít,“ křičel 17. listopadu 1989 do mikrofonu studentský vůdce Martin Klíma, jenž stál u samého počátku sametové revoluce. Burcujícím projevem ke studentům pomohl rozdmýchat odhodlání, které je dovedlo až na Národní třídu a které už pak komunistický režim nedokázal zastavit. V současnosti úspěšný herní vývojář v Interview ČT24 mluvil o jedné z nejzásadnějších kapitol tuzemských dějin. S odstupem 35 let přiznal, že o potenciálních důsledcích svého počínání v danou chvíli vůbec nepřemýšlel.

Jedním z klíčových hybatelů událostí 17. listopadu byla mládež. Studentstvo si v roce 1989 chtělo připomenout padesáté výročí událostí z roku 1939. Povolené shromáždění na Albertově tehdy zaštítila jedna z hlavních povolených mládežnických organizací z dob socialismu, kterou byl Socialistický svaz mládeže. Smyslem všech povolených organizací pro mládež bylo co nejsilnější propojení lidského života s komunistickou stranou. O vzniku a fungování mládežnických organizací v dobách socialismu i o tom, jakou roli hrály v událostech 17. listopadu 1989, hovořil historik z Ústavu hospodářských a sociálních dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Marek Havrlík.

Centrálně plánovaná ekonomika orientující se po válce především na těžký průmysl často nedokázala podchytit poptávku a zajistit dostatek spotřebního zboží. Tehdejší ekonomové si podle historika z Filozofické fakulty UK Jakuba Rákosníka, který byl hostem Studia 6, jeho význam uvědomovali, preference těžkého průmyslu však byla na přelomu 40. a 50. let způsobena mimo jiné očekáváním třetí světové války.

Listopad 1989 v Československu byl sice především ve znamení událostí v Praze, již týden před 17. listopadem se však konaly nezvykle silné protesty v Teplicích. Na jejich počátku stál vcelku nepolitický impulz – smogová inverze. Třídenní demonstrace za čistý vzduch, které vyvrcholily 13. listopadu 1989, přinutily místní komunistické funkcionáře k dialogu s veřejností. Akce se konaly mimo hlavní struktury disentu.

Za dobu služby či funkce v někdejším komunistickém režimu má snížený důchod 177 lidí. V průměru se prominentům předlistopadové éry částka krátila o 1473 korun. Naopak zvýšenou penzi vyplácí Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) zatím 430 disidentkám a disidentům. Kvůli věznění, emigraci či nemožnosti pracovat měli nízký důchod, v průměru se jim dorovnal o 4400 korun, oznámil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Vláda připravuje další novely k odškodnění odpůrců bývalého režimu.

Myšlenka na spolupráci s komunistickou stranou je pro mě fatální, a pokud se nová šéfka SOCDEM Jana Maláčová rozhodla, že tento krok udělá, tak pro mě v té straně prostě už není místo, řekla v Interview ČT24 Speciál jedna ze zakladatelek dnešní Sociální demokracie Petra Buzková.

O vznik Československa se významně zasloužili legionáři. Ti se po bojích s ruskými bolševiky na Sibiři vraceli do vlasti i přes Čínu. Někteří se usadili ve městě Charbin na severovýchodě této asijské země a v oblasti zůstali až do 50. let minulého století, kdy se ujal moci komunistický vůdce Mao Ce-tung. Po stopách legionářů se nyní vydala Česká televize.

Obvodní soud pro Prahu 1 na konci září rehabilitoval malířku Emu Blažkovou, kterou v minulosti komunisté nejprve zavřeli do vazby a následně jí nařídili ústavní léčbu. České televizi to sdělil advokát pozůstalých Lubomír Müller. Blažkovou, která zemřela v roce 2003, komunisté vinili z urážky soudu, na nějž se obrátila kvůli tomu, že režim její rodině zabavil majetek. O několik let dříve strávila také několik měsíců v Terezíně, kam ji ještě coby studentku gymnázia poslali nacisté za údajné plánování atentátu na učitele. Malířka tam prostřednictvím kreseb zachycovala každodenní život ve věznici gestapa.

Roku 1989 proběhl masový úprk východoněmeckých občanů na Západ – a to přes Prahu. Archivy teď vydaly příběh rodiny, která tuto „emigrační“ cestu objevila. A to už před padesáti lety.

V čele studentského průvodu ze 17. listopadu 1989 šlo nejspíš i několik příslušníků Státní bezpečnosti. Ukázaly to první výsledky analýzy dosud nezveřejněných fotografií.

Ivan Martin Jirous, který by se 23. září dožil osmdesáti let, zanechal v kulturním životě, ale nejen v něm, nezapomenutelnou stopu – a při rozmýšlení nad jeho odkazem se jen potvrzuje, jak důležitou a inspirativní osobností byl.

Česko si připomíná 56. výročí začátku okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy v čele se sovětskou armádou z 21. srpna 1968. Představitelé státu i pamětníci tradičně pokládají květiny a věnce u budovy Českého rozhlasu na Vinohradské třídě v Praze. „Dnešní Rusko se nijak podstatně neodlišuje od tehdejšího Sovětského svazu,“ řekl prezident Petr Pavel. Vyzval k tomu, aby lidé neodmítali demokracii jako princip. „Srpen 1968 je i odpovědí pro to, co máme dělat dnes,“ poznamenal předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).

Před 35 lety se komunistický režim připravoval na očekávané protesty k výročí 21. srpna 1968. Režim nařídil speciální cvičení bezpečnostních pluků. Kvůli demonstrantům byly v pohotovosti i lidové milice a armáda. Vedení komunistické strany bylo rozhodnuté provést tvrdé zásahy. Na cvičení tak dohlížel ministr vnitra František Kincl. I když se režim na protesty připravoval, zabránit jim nedokázal. Protest proti komunistickému režimu 21. srpna 1989 byl jedním z posledních, který byl policií rozehnán. Podle československého ministerstva vnitra bylo jen v Praze zadrženo 150 lidí.

V Archivu bezpečnostních složek historici poprvé zkoumají obsáhlý fond s názvem Německé soudy v Říši. Obsahuje i informace o agentech, které před nacistickou okupací verbovalo československé vojenské zpravodajství. Spisy se následně dostaly do rukou gestapa, které proti těmto lidem tvrdě zasáhlo.

Před 35 lety se komunistický režim snažil zastavit sílící vliv petice Několik vět. Na začátku srpna 1989 pod ní bylo 16 tisíc podpisů – skoro desetkrát víc, než pod Chartou 77. Oficiální média spustila propagandistickou ofenzivu – lidi toužící po svobodě označovala za teroristy a fašisty.

Díla britského spisovatele George Orwella v komunistickém Československu oficiálně nevycházela, někteří čtenáři si k nim přesto našli cestu přes exil a samizdat. Československou reflexi Orwellovy tvorby přibližuje nově výstava v pražském Muzeu paměti XX. století. Připomíná také, jak se v roce 1984 v Československu žilo.

Politikům se často nestává, aby jejich projevy zlidověly a pasáže z nich se citovaly ještě po letech. Před pětatřiceti lety, 17. července 1989, pronesl generální tajemník komunistické strany Miloš Jakeš ikonický projev na Červeném Hrádku a záznam tohoto vystoupení vyvolával mezi lidmi smích. Jakeš se tak stal nechtěnou komediální hvězdou druhé poloviny roku 1989.

Soud pravomocně rehabilitoval manželku a syna popraveného Rudolfa Slánského za to, že je komunistický režim nezákonně zbavil osobní svobody. Vyhověl tak návrhu politikovy dcery Marty. Slánského manželka Josefa byla v roce 1952 po zatčení svého manžela několik měsíců vyslýchána v ruzyňské věznici. Jejího syna Rudolfa, disidenta, stát bezdůvodně krátce zadržel o dvacet let později.

Národní pouť ve Velehradě na Uherskohradišťsku navštívilo v pátek zhruba třicet tisíc lidí z Česka i zahraničí. Návštěvnost byla podobná jako loni, řekl tajemník velehradských Dnů lidí dobré vůle Josef Kořenek. Dvoudenní akce dopoledne vyvrcholila poutní mší na prostranství před velehradskou bazilikou. Arcibiskup a apoštolský nuncius v České republice Jude Thaddeus Okolo, který u nás zastupuje Vatikán, ocenil smysl Čechů pro lidskost, který v průběhu staletí vytříbila řada zkoušek. Česko v pátek slaví státní svátek připomínající slovanské věrozvěsty Cyrila a Metoděje, velehradské cyrilometodějské slavnosti jejich odkaz připomínají.

Ve Velehradu na Uherskohradišťsku začaly dvoudenní Dny lidí dobré vůle. Letošní cyrilometodějské slavnosti se konají už 25. rokem, připomenou také 75. výročí vydání pastýřského listu Hlas československých biskupů a ordinářů věřícím v hodině velké zkoušky. Biskupové v něm v roce 1949 také kritizovali zákroky komunistů proti církvi. Za veřejné čtení listu šla řada kněží do vězení. Velehradské slavnosti patří k nejvýznamnějším církevním svátkům v zemi, připomínají příchod slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu. Běžně se jich účastní kolem třiceti tisíc lidí.