Komunismus

Před 36 lety čínská armáda na rozkaz komunistické strany krvavě potlačila prodemokratické demonstrace na náměstí Nebeského klidu v Pekingu. Počet obětí se odhaduje na tisíce. Výročí si připomněl tchajwanský prezident Laj Čching-te i americký ministr zahraničí Marco Rubio, podle nichž svět na události nikdy nezapomene. Čínská veřejnost si je ale připomínat nesmí. Někteří lidé to tak dělají v soukromí. V diskusích na internetu používají kódovaná slova a obrázky, aby unikli cenzuře.

Češi na konci války Prahu osvobodili sami – prostá pravda, která se ale přes čtyřicet let nesměla vyslovit. Rudá armáda přijela do města až ve chvíli, kdy měli povstalci metropoli už fakticky ve vlastních rukou. Boje na barikádách i jinde koordinovala povstalecká velitelství. Jejich představitelé, například velitel povstání Karel Kutlvašr, byli bezprostředně po válce za hrdiny. S nástupem komunismu se z nich ale stali psanci, kteří přišli nejen o vyznamenání a hodnosti, ale často i o majetek a dokonce i svobodu.

Záznamy ze soudní síně, filmy, rozhlasové audiozáznamy nebo stenozáznamy z politického procesu s Miladou Horákovou jsou nyní kompletně on-line a veřejně k dispozici díky projektu historiků s názvem Politické procesy. Zájemci mají možnost zjistit, jak tehdy působila dobová propaganda. Poprvé jsou kompletní dokumenty z procesu z několika archivů přístupné na jednom místě, uvedli zástupci Národního archivu.

V roce 1975 skončil ve funkci československého prezidenta Ludvík Svoboda. Dne 29. května ho nahradil Gustáv Husák, který už v šestnácti letech vstoupil do Svazu komunistické mládeže a významně se podílel na únorovém převratu v roce 1948, aby byl následně komunistickým režimem odsouzen a vězněn. I díky názorovým obratům po událostech v roce 1968 se ale vrátil na politický vrchol a přesně před padesáti lety se stal osmým československým prezidentem.

Soud v úterý uložil dvouleté podmíněné tresty bývalým příslušníkům Státní bezpečnosti (StB), kteří podle obžaloby na počátku 80. let minulého století vytrvalou šikanou donutili rodinu Hyblerových k vystěhování do zahraničí. Milana Kopince, Vladimíra Novotného a Karla Vykypěla soud uznal vinnými ze zneužití pravomoci úřední osoby. Trojice vinu od počátku odmítá, na místě se odvolali. Případem se tak bude zabývat ještě odvolací senát.

Alžběta Pflugová se narodila v roce 1925 v Lednici do křesťanské rodiny. Zažila všechny československé prezidenty. Vzpomíná na zatýkání studentů v Sušilových kolejích v Brně, osvobození i další totalitu. Víru si nenechala vzít ani nacisty, ani komunisty.

Ve vynášení a vykonávání rozsudků smrti nad německými válečnými zločinci a jejich kolaboranty byla československá justice po konci druhé světové války ta nejpřísnější v Evropě, míní historik Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Jan Zumr. Vyšetřovatele mnohdy neobměkčilo ani poskytnutí informací o dosud neodhalených pachatelích. Československo bylo v trestání nacistických pachatelů aktivní i v době, kdy ve státech západní Evropy toto úsilí již ochabovalo.

Radnice Prahy 4 požaduje, aby hlavní město zvolilo definitivní názvy stanic budoucí linky metra D, nelíbí se jí část pracovně používaných názvů. Vadí jí stanice pojmenovaná po spisovateli Ivanu Olbrachtovi, a to kvůli jeho komunistické minulosti. „Pokud jsme schopni ovlivnit název nového prostoru, udělejme to,“ vyzývá starosta Prahy 4 Ondřej Kubín (ODS). Historik Petr Zídek však Olbrachta za kontroverzního nepovažuje. Debatovali v Událostech, komentářích moderovaných Martinem Řezníčkem.

K vraždění Židů na evropském kontinentě docházelo po mnoho staletí. S porážkou nacistického režimu, který si dal za cíl „konečné řešení židovské otázky“, však násilí neskončilo. Historik Jiří Friedl z Univerzity Karlovy a polonista Jan Jeništa z Univerzity Palackého pro web ČT24 popsali poválečné pogromy na území tehdejšího Československa a v Polsku. Tam se odehrál jeden z nejznámějších poválečných pogromů, který byl podle polonisty odkazujícího se na mnohé zdroje připravený komunistickou tajnou policií a vykazoval prvky promyšleného plánu.

Od revoluce se podařilo v Česku vytvořit silnou občanskou společnost, silnou ústavu, nepodařilo se ale vytvořit silný stranický systém, řekl v pondělí v knihovně Václava Havla politolog, filozof, signatář Charty 77 Daniel Kroupa při příležitosti uvedení knihy esejů a rozhovorů Disidenti u moci: Česká cesta ke svobodě a demokracii, kterou připravil historik Petr Hlaváček. Nad publikací debatovali také další disidenti – Jan Dobrovský, Jan Urban, Kamila Bendová a Eda Kriseová.

I po osmdesáti letech se na některých místech dochovaly úkryty z druhé světové války. Někdy je objevují příbuzní nebo majitelé nemovitostí náhodou, například při stavebních pracích. Často tato místa vyprávějí málo známé příběhy odbojářů nebo ilustrují, co se dělo v přelomových okamžicích války.

Nacistická a komunistická totalita zanechaly své stopy nejen na „velké scéně“ dějin Česka, ale také v krajině, v opuštěných továrnách, zaniklých vesnicích, pracovních táborech nebo na hřbitovech. Právě na tato místa v době kritických desetiletí dvacátého století se zaměří nový výzkumný projekt Zdivočelá země, který se svým názvem cíleně hlásí ke stejnojmennému románu i televiznímu seriálu České televize.

Parašutisty za války nevysílala do protektorátu jen exilová vláda z Londýna. Dostávali se na toto území i z Východu – z pověření nejen Československé vojenské mise, ale i komunistické strany nebo sovětské rozvědky. Kromě zpravodajských a sabotážních úkolů měli někteří parašutisté ke konci války také pomáhat zakládat národní výbory a připravovat půdu pro nástup komunistů k moci v Československu. O jejich osudech toho přitom stále příliš nevíme – také kvůli nedostupnosti ruských archivů i snaze ruského režimu účelově interpretovat historii.

Jejich rodinám vzala české občanství historie, nyní jej chtějí krajané znovu získat. Jde o potomky dětí Nicolase Wintona, židovské uprchlíky nebo ty, kteří utekli před komunisty. Novela zákona, která by těmto lidem české občanství vrátila, už leží přes rok a půl v Poslanecké sněmovně. Politici však říkají, že to nyní není jejich priorita.

Před půl stoletím dobyli komunisté Saigon, čímž skončila vleklá vietnamská válka. Stát si událost připomněl vojenskou přehlídkou. Evakuovat se koncem dubna 1975 musely tisíce Američanů, jejichž země si kvůli brutálním praktikám poškodila pověst ve světě. Vietnamská společnost zůstává i po padesáti letech rozpolcená: část spojuje 30. duben s osvobozením, jiná mluví o „černém dni“. Ekonomicky Vietnam vzkvétá, jizvy však zůstávají – i v podobě statisíců tun nevybuchlých bomb.

Česko už je skoro jednadvacet let členem Evropské unie. Vstoupilo do ní 1. května 2004. O bližší kontakty s Evropskými společenstvími ale usilovaly už komunistické úřady. Dokumenty, které zveřejnili archiváři z ministerstva zahraničí, dokazují, že tím diplomaty oficiálně pověřila v roce 1986 tehdejší vláda.

Před čtyřiceti lety se v Praze konalo mistrovství světa v ledním hokeji. Zlato tehdy získalo domácí Československo. Na šampionát se kromě hráčů pečlivě připravoval i komunistický režim a tajná služba. Hlavním úkolem bylo zamezit „závadné činnosti“ – třeba předávání informací o dění v zemi do zahraničí.

Unikátní snímek mapující osudy vězeňkyň v brněnské věznici na Cejlu uvede za necelý měsíc Česká televize. Tvůrci po deset let natáčeli s ženami, které obávanou věznicí prošly v době protektorátu i komunistické totality. Čtvrteční premiéru v Brně zhlédla i jedna z posledních žijících pamětnic.

Intelektuálové, vojáci, duchovní, elita polského národa – před 85 lety zavraždili Sověti v lese u Katyně a na dalších místech přes dvacet tisíc polských zajatců. V dubnu 1940 postříleli zadržené ranou do týlu a zahrabali je do několika hromadných hrobů. Po třech letech pak mrtvé objevila postupující německá armáda. A začalo kolo obviňování propletené s propagandou nacistickou i komunistickou. Teprve 13. dubna 1990 Rusko oficiálně uznalo svoji vinu na masakru a odtajnilo i usvědčující dokumenty. V posledních měsících ale ruská bezpečnostní služba vinu Moskvy opět popírá a vrací se tak o téměř století zpět.

Britská kontrarozvědka uspořádala v Londýně mimořádnou výstavu s názvem „MI5 – Oficiální tajemství“. U příležitosti 115 let své existence kontrarozvědka spolu s Národním archivem představuje slavné špiony i nejznámější odhalené případy. Jedním z nich je například agent StB a KGB z Československa Václav Jelínek, který byl posledním zatčeným komunistickým špionem v Anglii před pádem železné opony. V Británii o něm právě vychází kniha.

Interhelpo bylo československé dělnické družstvo, které pomáhalo budovat socialismus v sovětském Kyrgyzstánu. Vzniklo v květnu 1923 a před sto lety, 29. března 1925, vyjel první transport jeho členů do tehdejší Kyrgyzie. Celkem tam dorazila asi tisícovka Čechů a Slováků a přestože se část z nich později stala oběťmi stalinských čistek, družstvo se významně podílelo na vybudování průmyslového potenciálu asijské republiky.

Obvodní soud pro Prahu 1 v pondělí uložil podmíněné tresty dvěma bývalým příslušníkům Státní bezpečnosti (StB). Ti se podle obžaloby na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let zaměřili na přednáškovou činnost studenta Českého vysokého učení technického (ČVUT) pro signatáře Charty 77 a zařídili jeho vyloučení ze studií. Senát je uznal vinnými ze zneužití pravomoci úřední osoby. Rozhodnutí není pravomocné, muži si ponechali lhůtu na případné odvolání.

Vlivu komunistického režimu na české kuchyně se věnují dvě nové knihy. Historik Martin Franc popsal stravování od druhé světové války do konce šedesátých let. Tehdejší režim měl podle něho vždycky vůli prosadit co nejvíc masa. Problém ale byl, že ho nedokázal zabezpečit tolik, aby uspokojil stále rostoucí poptávku. Bohemistka Lenka Pořízková se zase zabývala kuchařskými příručkami. V padesátých letech podle ní nesloužily pouze k propagaci potravin, ale často i průmyslových výrobků jako mixérů nebo kuchyňských robotů.

Nejdříve je komunisté oslavovali jako mistry světa, poté je poslali do uranových dolů. Před 75 lety začalo zatýkání jedenácti československých hokejových reprezentantů. Ve vykonstruovaném procesu byli odsouzeni za velezradu a špionáž.