Komunismus

Ve věku 102 let zemřel v noci na sobotu čestný předseda Konfederace politických vězňů František Wiendl. Za druhé světové války se účastnil protinacistického a po roce 1948 i protikomunistického odboje a pomohl uprchnout za hranice několika desítkám lidí, které režim pronásledoval. Desítku let kvůli tomu strávil v komunistických vězeních včetně jáchymovských uranových dolů.

Právnička, bývalá poslankyně, primátorka města Brna, senátorka, soudkyně Ústavního soudu a dcera politického vězně Zdeňka Kesslera Dagmar Lastovecká slaví 75. narozeniny. V seriálu Paměťová stopa vzpomíná na své první setkání s otcem při návštěvě vězení, vypráví o dětství poznamenaném perzekucí rodiny, nadějích Pražského jara i proměnách po listopadu 1989.

Studenti Masarykova gymnázia ve Vsetíně odkryli zcela mimořádný příběh vzdoru proti komunistickému režimu. Břetislav Král dokázal v roce 1949 uprchnout z uranových dolů u Jáchymova, kde si odpykával trest za distribuci protikomunistických letáků. Dalších čtyřicet let žil v utajení právě na Valašsku, za tu dobu ho dvakrát kontrolovala SNB. Policii se přihlásil až na jaře 1990.

Kubánský parlament ve čtvrtek večer schválil sérii reforem zaměřených na podporu trhu, které počítají s privatizací státních podniků či zakládáním velkých soukromých firem. Komunistická vláda pod tlakem amerických sankcí zavádí kroky, které mají pomoci těžce strádající centrálně řízené ekonomice. Pokud se je navzdory skeptickým očekáváním některých ekonomů podaří uvést do praxe, půjde o největší proměnu kubánské ekonomiky od nástupu komunismu v roce 1959.

Marie Šustrová, rozená Kůsová, vyrůstala na statku ve Starém Plzenci, kde její rodina hospodařila po generace. Pamatuje si německou okupaci, skrývání obilí před povinným odevzdáním i příjezd amerických vojáků na konci druhé světové války. Později zažila také tlak komunistického režimu, kvůli kterému její rodina přišla o dům a hospodářství.

Zemřela Zdena Mašínová, bylo jí 92 let. Na sociálních sítích to uvedl historik Petr Blažek či Konfederace politických vězňů. Mašínová byla dcerou generála Josefa Mašína, který za protektorátu bojoval v domácím odboji proti nacistům, a sestrou členů odbojové skupiny bratří Josefa a Ctirada Mašínových. Kvůli činnosti svých bratrů, kteří za dramatických okolností utekli na počátku 50. let z Československa na Západ, byla komunistickým režimem perzekvována.

Spojené státy ve čtvrtek uvalily sankce na kubánského prezidenta Miguela Díaze-Canela, jeho ženu a tři další lidi, oznámilo podle tiskových agentur americké ministerstvo financí. Na seznamu je také Alejandro Castro Espín, syn bývalého prezidenta karibského ostrova Raúla Castra. Americký prezident Donald Trump označil Kubu za zhroucený stát v odpovědi na otázku, zda je cílem sankcí urychlit pád Havany.

Čínský disident a lídr studentských protestů z jara 1989 Urkeš Davlet varuje svět před důvěrou v čínskou vládu. Během exkluzivního interview pro Horizont ČT24 detailně popsal, jak se to před 37 lety nevyplatilo účastníkům prodemokratického hnutí. V samotné Číně se komunistickým úřadům podařilo vzpomínky na krvavý masakr v centru Pekingu úplně vymazat z povědomí veřejnosti. Rozhovor vedl Jakub Szántó.

Pražský městský soud rozhodl o rehabilitaci disidenta a někdejšího ministra vnitra Jana Rumla. Bývalý politik strávil na počátku 80. let přes deset měsíců ve vyšetřovací vazbě kvůli organizování kurýrní kamionové pošty mezi Prahou a londýnským nakladatelstvím Palach Press. Policie ho obvinila z podvracení republiky. Již v roce 1979 ho také zadržela s tím, že je podezřelý z teroru. V cele zůstal několik dní. V obou případech postupovali policisté podle soudu nezákonně.

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. V Praze zpopelnil taky těla několika Španělů, kteří se znelíbili frankistickému režimu a později nepřežili uvěznění v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.

Vietnamští komunisté svěřili nebývalou moc do rukou generálního tajemníka a nově i prezidenta To Lama. Podle expertů se země blíží čínskému modelu vládnutí, včetně omezování svobod a zvýšeného dozoru nad občany, zatím však nepraktikuje tak rozsáhlé represe. To Lam, organizátor masivní protikorupční kampaně „Hořící pec“, spustil ambiciózní ekonomické reformy. Plánovaný rozmach hospodářství ale může zbrzdit blízkovýchodní krize i nejisté vztahy s USA.

Zástupci církve, notářka, soudní lékař a archeolog na hřbitově ve Starovičkách na Břeclavsku vyzvedli urnu s předpokládanými ostatky Václava Drboly, který byl spolu s Janem Bulou zavražděn po vykonstruovaném procesu v 50. letech. Drbolův popel bude uložen v relikviáři spolu s částí Bulova primičního ornátu. Jeho ostatky totiž dosud nebyly nalezeny. Slavnost blahořečení obou kněží se uskuteční 6. června na brněnském výstavišti.

Panna Maria ze Szopienic nebo slezská Erin Brokovich - to jsou dvě přirovnání, která se používají v souvislosti s polskou pediatričkou Jolantou Wadowskou-Król. Hrdinka nového seriálu platformy Netflix Olověné děti zachránila v podstatě tajně až skoro ilegálně stovky dětí před vážnými zdravotními problémy. Ty jim způsobovala otrava olovem z hutí v polských Szopienicích. To se ovšem nelíbilo komunistům, a tak Wadowská za své hrdinství tvrdě zaplatila. A svůj příběh držela v utajení - až dokud ho neobjevila její vnučka a o několik let později i filmaři.

Když režim Josifa Stalina zabíjel v Sovětském svazu statisíce lidí, neumírali jen Rusové. Procesy těžce dopadly i na Čechy, kteří v SSSR žili, popsal v rozhovoru pro Českou televizi historik Adam Hradilek, který o tomto tématu napsal knihu.

Píka, Horáková, Slánský – oběti vykonstruovaných politických procesů z 50. let. Češi, politici, odbojáři. Před zmanipulovaný soud se tehdy v Praze dostal ale i americký občan – novinář William Nathan Oatis. Snažil se zjistit pravdu o nepohodlných politicích i duchovních, kteří začali záhadně „mizet“ a objevovali se pak právě ve vykonstruovaných procesech. Soud s Oatisem a jeho spolupracovníky se v pátek rozhodli rekonstruovat studenti v rámci festivalu Mene Tekel.

Jak nás poznamenal komunismus? A co provádí totalita s lidskou duší? Únorový díl Fokusu Václava Moravce se zabýval dědictvím komunismu. Diskutovali mimo jiné bývalý politik Milan Uhde, soudkyně Evropského soudu pro lidská práva Kateřina Šimáčková nebo historici Jakub Rákosník a Petr Blažek.

Lidé v Praze si připomněli události února 1948. Průvod asi pěti tisíců studentů se tehdy vydal na Pražský hrad za prezidentem Edvardem Benešem, aby se postavil proti nástupu komunistů k moci. V Nerudově ulici ale byli studenti zastaveni a brutálně zbiti – právě u tamní pamětní desky se ve středu lidé sešli. Vedení městské části Praha 1 na Václavském náměstí zase uctilo památku studenta Jana Zajíce, který se před 57 lety, 25. února 1969, upálil na protest proti rezignaci společnosti.

Bývalí vrcholní představitelé komunistického režimu v Československu budou i nadále pobírat snížené důchody. Ústavní soud (ÚS) neveřejně odmítl stížnost někdejšího brněnského stranického funkcionáře, která byla spojená i s návrhem na zrušení části zákona o důchodovém pojištění. Vyplývá to z usnesení v databázi soudu.

Takzvaná „Fronta na maso“ – monumentální Stalinův pomník na pražské Letné – stál na místě necelý rok, když se nad jeho existencí už začaly stahovat mraky. Před 70 lety totiž začal XX. sjezd Komunistické strany Sovětského svazu. Tehdejší první tajemník Nikita Chruščov na něm poprvé veřejně odsoudil Stalinovy zločiny a vytváření jeho kultu osobnosti. Projev byl tajný, brzo se ale dostal do světa. A Stalinova sláva začala uvadat. Příslib společenského uvolnění ale Sověti následně rázně utnuli.

O spolupráci současného ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy) s komunistickou Státní bezpečností (StB) se vědělo, sám ji před lety přiznal. Nebyly však známé její podrobnosti – zda Klempíř opravdu donášel na někoho určitého a jak aktivní sám byl. Tyto informace nyní odhalily archivy Státní bezpečnosti, a to složky lidí z prostředí, o které měla StB zájem. Ukázalo se, že zprávy od Klempíře, s krycím jménem Olda, byly pro důstojníky zásadní. Udání konkrétních lidí tehdy ovlivnilo jejich další osudy. S jedním z nich mluvili Reportéři ČT.

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.

Publikace Revolver Revue – Out Of Ghetto Magazine (Jak se dělal samizdat) se ohlíží za čtrnácti samizdatovými čísly tohoto časopisu. Nabízí možnost seznámit se se vším, co se za vydáváním důležité předlistopadové revue skrývalo a co vše to vůbec obnášelo, zároveň připomíná jak dobový kontext, tak zcela normální odvahu, jíž bylo tehdy třeba.

Místem jedněch z prvních protirežimních akcí v komunistickém Československu, které předznamenaly listopad 1989, byla i takzvaná Lennonova zeď. Ta v Praze na Velkopřevorském náměstí vznikla několik dnů poté, co se před 45 lety v New Yorku poblíž Central Parku ozvalo pět výstřelů. Duševně nemocný Mark Chapman tam 8. prosince 1980 před jedenáctou hodinou večer postřelil hudebníka Johna Lennona. Bývalý člen skupiny Beatles pak během několika minut zemřel. Po celém světě se následně zvedla mohutná vlna piety, která se přelila až do mírových happeningů.

Od začátku ledna 2026 bude nově možné trestat podporu a propagaci komunismu. Hrozit za ni bude jeden až pět let vězení. Novelizovaný trestní zákon totiž komunismus výslovně uvádí vedle nacismu jako hnutí směřující k potlačení práv a svobod člověka. Bude to poprvé od roku 1989, kdy trestní zákon takto konkrétní zmínku o komunismu obsahuje. Pořad Reportéři ČT sledoval, na koho a jak nové znění legislativy může dopadnout.