TÉMA

Komunismus

Před 55 lety se upálil Jan Zajíc. Zástupci Prahy 1 si připomněli jeho odkaz
Uběhlo 55 let od sebeupálení studenta Jana Zajíce na Václavském náměstí v Praze. Zástupci Prahy 1 si v neděli připomněli jeho odkaz. Podle starostky Terezie Radoměřské (TOP 09) obětoval Zajíc svůj život pro svobodu a budoucnost českého národa. „Taková láska k národu, vlasti, ke svobodě je něco, co bychom si měli připomínat napříč desetiletími, staletími. Takových hrdinů, světců máme v našem národě velmi málo,“ uvedla.
před 4 h hodinami|ČTK, ČT24
Havel si před 35 lety vyslechl odsuzující verdikt
Uplynulo třicet pět let od posledního soudního procesu s Václavem Havlem. Komunistická justice ho poslala na devět měsíců do vězení za podněcování k protestům během takzvaného Palachova týdne na začátku roku 1989. Proti uvěznění protestovaly tisíce lidí včetně známých herců. I kvůli tomu režim propustil Havla z vězení už po polovině trestu.
21. 2. 2024|ČT24
Živou pochodní byl nejen Palach. Další vzplály doma i v zahraničí
Čin Jana Palacha nebyl v sovětském bloku prvním ani posledním. Do pádu železné opony se podobných staly desítky. Živé pochodně na protest proti okupaci a komunistickému režimu vzplály také v Polsku, Maďarsku nebo Lotyšsku.
16. 1. 2024|ČT24
Palachovo poselství je stále aktuální, řekl premiér Fiala
Památku Jana Palacha, který se před 55 lety upálil na pražském Václavském náměstí, si v úterý lidé připomněli na několika místech v Česku. Patří mezi ně nádvoří pražského Karolina, kde byla v roce 1969 vystavena Palachova rakev, i studentův památník na Václavském náměstí. Svíčky lidé zapalovali i na Olšanských hřbitovech, kde je Palachův hrob. V Děčíně byl u příležitosti úterního výročí odhalen pomník Jana Palacha a Jana Zajíce. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) je Palachovo poselství stále aktuální. Podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) se jeho čin zasloužil o přeměnu totalitní společnosti ve společnost demokratickou a svobodnou.
16. 1. 2024Aktualizováno16. 1. 2024, 20:16|ČTK, ČT24
Octobriana se vrací v současném komiksu. Ukradená superhrdinka s rudou hvězdou na čele způsobila problémy
Na začátku sedmdesátých let se na Západě objevila Octobriana. Undergroundová sovětská superhrdinka s rudou hvězdou na čele, která nadchla třeba Davida Bowieho. Ve skutečnosti šlo o mystifikaci, k níž československý emigrant zneužil kresby výtvarníků Zdeňka Buriana a Bohumila Konečného. Především druhý z nich na nechtěnou slávu své práce doplatil. Nyní se Octobriana představuje českých čtenářům, ovšem v současném zpracování Ondřeje Kavalíra a Marka Bergera.
8. 1. 2024|ČT24
Redaktorka československé sekce BBC léta spolupracovala s StB, napsal Daily Mail
Někdejší redaktorka československé sekce a až do roku 2005 šéfka slovenského vysílání BBC World Service Terézia Javorská podle archivních materiálů působila jako spolupracovnice a později agentka Státní bezpečnosti (StB) komunistického Československa. Server Hlídací pes ve středu upozornil na to, že informace z archivů StB dohledal v Praze reportér britského deníku Daily Mail Tom Kelly.
3. 1. 2024Aktualizováno3. 1. 2024, 22:36|ČTK
Za šikanu chartisty dostal někdejší příslušník StB Hataš dvouletou podmínku
Odvolací soud pravomocně potvrdil dvouletou podmínku třiasedmdesátiletému někdejšímu příslušníkovi komunistické Státní bezpečnosti (StB) Janu Hatašovi. Zrušil mu ale peněžitý trest ve výši 150 tisíc korun. Podle spisu muž šikanoval právníka, který podepsal Chartu 77, psychicky ho ničil, nechal jej připravit o práci či mu rozvracel rodinu. Hataš vinu odmítá a tvrdí, že se pouze řídil pokyny nadřízených.
14. 12. 2023|ČTK
S komunismem jsme se nevyrovnali, zanedbali jsme osvětu o režimu hlavně u mladých, tvrdí ředitel ÚSTR
Češi a Češky se nevyrovnali s komunistickou minulostí, i když si to většina společnosti přeje, řekl v Interview ČT24 ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Ladislav Kudrna. Klíčem je podle něj vzdělávání, a to zejména mladé generace. Vyjádřil se i k situaci kolem penzí disidentů, kvůli nimž držel protestní hladovku Jiří Gruntorád.
24. 11. 2023|vik
Dokument mapuje útěk bratří Mašínů do Berlína. Podívejte se a pak si udělejte názor, říkají tvůrci
Krátce po hraném filmu Bratři vstupují bratři Mašíni na plátna kin v dalším snímku. K činům dodnes rozporuplně vnímané odbojové skupiny se vrací i dokument Útěk do Berlína. Sleduje třicetidenní dramatické události z podzimu 1953 i dopady na ty, kteří v Československu ovládaném komunistickou stranou zůstali. Za dokumentem režisérsky stojí Jan Novák, autor oceňovaného mašínovského románu Zatím dobrý, a Martin Froyda.
21. 11. 2023|
Svobodu jsme neztratili, odmítá Dienstbier slova o nové totalitě. Podle Rakušana tu není systémové ohrožení
I 34 let po sametové revoluci si stále mnozí málo váží demokracie. Bývalý ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (SOCDEM) v Událostech, komentářích řekl, že i přes některá nenaplněná očekávání však Česko stále svobodu neztratilo. Odmítl také slova o údajné nové totalitě. Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) nemá země žádný závažný problém, který by znamenal ohrožení systému. Publicista a bývalý ředitel politického odboru prezidentské kanceláře Ladislav Jakl míní, že Česko má stejné problémy jako zbytek světa, ke kterému se hlásí.
18. 11. 2023|
Říct ne StB mě vždycky něco stálo. Demokracie je jediná možnost, říká pamětnice
Společnost Post Bellum jako každý rok ocenila osobnosti, které čelily nacistické nebo komunistické totalitě. Jednou z nich je také Eva Karvašová ze Slovenska. Říká, že by nikdy spolupráci se Státní bezpečností (StB) nepodepsala. Domnívá se, že lidé dnes věci berou na lehkou váhu a nevědí, co je to totalita. Karvašová byla hostem Událostí, komentářů na Národní třídě.
18. 11. 2023|
Ruská propaganda si v EU vždy hledala trojského koně. Kandidátem byl i Zeman, říká Halík
Stálý vliv ruské propagandy svým způsobem zvítězil na Slovensku, mám obavu, co se stane, řekl ve čtvrtečním Interview ČT24 filozof a teolog Tomáš Halík. Ruská propaganda si podle něj vždy v Evropské unii hledala trojského koně, „jidášem Evropy“ se nakonec stal maďarský premiér Viktor Orbán. Ani v Česku ale není situace taková, jakou si Halík v roce 1989 představoval – 34 let po svržení komunistického režimu varuje před vlivem populismu.
17. 11. 2023|
Komunisté ve Vsetíně opětovně odhalili sochu Julia Fučíka, kraj to povolil
Sochu komunistického novináře a spisovatele Julia Fučíka v pondělí odhalili komunisté ve Vsetíně před sídlem okresního výboru KSČM. Sochu sice vztyčili již před dvěma lety, město však s jejím umístěním nesouhlasilo; podle radnice byla instalace v rozporu s požadavky zákona o státní památkové péči. Komunisté museli sochu odstranit. Letos v září však získali kladné stanovisko zlínského krajského úřadu, který stanovisko vsetínského městského úřadu změnil a umístění díla umožnil.
6. 11. 2023|
Nejvyšší soud zrušil tresty za demonstraci „mániček“ v roce 1966
Nejvyšší soud zrušil rozsudky nad čtrnácti muži, kteří se v roce 1966 zúčastnili protestu „mániček“, tedy dlouhovlasých mladíků. Zprostil je obžaloby podané tehdejší prokuraturou, vyhověl tak stížnosti pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Rozhodnutí je dočasně zpřístupněné na elektronické úřední desce.
4. 10. 2023Aktualizováno4. 10. 2023, 15:17|
Bartošek zkritizoval Babišova slova o totalitě či „komerční fašismus“ ze strany SPD
Místopředseda Poslanecké sněmovny a 1. místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek v Interview ČT24 ostře zkritizoval šéfa ANO Andreje Babiše kvůli jeho slovům o nové totalitě. Podle něj Babiš představuje bezpečnostní riziko pro Českou republiku. Slova předsedy SPD Tomia Okamury pak označil za „komerční fašismus“ a upozornil, že právě podobné zasévání nenávisti do společnosti vedlo ke zrodu nacismu, který má na svědomí životy milionů lidí.
7. 9. 2023Aktualizováno7. 9. 2023, 20:39|
Zemřela disidentka Otta Bednářová, stála u zrodu Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných
Zemřela bývalá televizní redaktorka a disidentka Otta Bednářová. Byla signatářkou Charty 77 a představitelkou Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS). Za protirežimní činnost strávila více než rok a čtvrt ve vězení. Zemřela v úterý v nemocnici na pražských Vinohradech ve věku 96 let, informoval její syn Jiří Bednář.
5. 9. 2023|
Vězeňská služba zveřejnila seznam popravených politických vězňů rozptýlených na Pankráci
Vězeňská služba sestavila seznam 69 popravených a zemřelých politických vězňů, jejichž zpopelněné ostatky rozsypali dozorci v 60. letech minulého století na bývalém popravišti pankrácké věznice. Pozůstalé by ráda pozvala na ekumenický obřad na společném pohřebišti. Žádá je proto, aby se přihlásili. Na seznamu figuruje například i Záviš Kalandra, který byl popraven ve vykonstruovaném procesu s političkou Miladou Horákovou.
24. 8. 2023|
Ozbrojený odpor proti okupaci v srpnu 1968 by vedl k masakru, míní historik Bárta. Hranice bránit nešlo, říká Tůma
Ozbrojený odpor proti okupaci v srpnu 1968 by nepochybně vedl k masakru, to si uvědomoval i tehdejší prezident Ludvík Svoboda, prohlásil ve speciálním vysílání ČT24 k výročí invaze historik z Ústavu pro studium totalitních režimů Milan Bárta. Podle historika z Ústavu pro soudobé dějiny Oldřicha Tůmy nebylo ani možné bránit hranice. „Československá armáda byla součástí nějakého vojenského celku, její bojové útvary byly rozmístěny na západních hranicích, měly jasné úkoly pro případ války se Západem,“ poznamenal.
22. 8. 2023Aktualizováno22. 8. 2023, 08:23|
Před pětapadesáti lety vtrhly do Československa sovětské tanky. Invaze ukončila reformní pražské jaro
Česko si v pondělí připomíná pětapadesát let od invaze v roce 1968. Těsně před půlnocí 20. srpna 1968 překročila vojska Varšavské smlouvy československé hranice a bez vědomí tehdejších státních orgánů vpadla na území státu. Invaze tak v podstatě ukončila takzvané pražské jaro, tedy pokus československých komunistů o nastolení „socialismu s lidskou tváří“.
21. 8. 2023|
Stovky nezákonně sterilizovaných žen stále čekají na odškodnění. Chybí jim zdravotní dokumentace
Zemřela Vlasta Holubová, jedna z žen sterilizovaných za minulého režimu. Rozhodnutí o tří set tisícovém odškodnění za protiprávní zákrok se už nedožila. Na vyřízení žádostí stále čeká přes pět set žadatelek. Problémem je chybějící zdravotnická dokumentace. Úřady teď hledají nové způsoby dokazování.
18. 8. 2023|
Proslavili ho Černí baroni. Zámek Zelená Hora se dočká opravy za stovky milionů
Zámek Zelená Hora u Nepomuku na Plzeňsku, známý díky románu a filmu Černí baroni, čeká rekonstrukce. Památka, kostel, kaple a hospodářský dvůr by měly po postupné obnově za stovky milionů korun vypovídat o historii místa i státu a o komunistické totalitě. Součástí opravených tras by měly být výstavy o Rukopisu zelenohorském nebo o perzekuci kněžích. Zámek patří obci Klášter, sama ze svého rozpočtu na obnovu ale nemá peníze. Pomoct by tak kromě Plzeňského kraje měly i evropské fondy. A také veřejná sbírka a speciální koncert.
17. 8. 2023|
Zvažuji, že bych se kandidatury vzdal, řekl Fremr
Kandidát na ústavního soudce Robert Fremr zvažuje, že by se kandidatury vzdal. Počká ale na výsledky prověrky, kterou si kvůli jeho profesní minulosti vyžádal prezident Petr Pavel. Fremr to řekl ve čvrtečním Interview ČT24. Podle něj také existuje možnost rezignace i v případě, kdy by ho hlava státu po prověření okolností stále chtěla jmenovat. Nechce totiž ohrozit respekt k Ústavnímu soudu.
10. 8. 2023Aktualizováno10. 8. 2023, 22:52|
„Lidé, kteří nenašli sílu vzepřít se komunistům, do Ústavního soudu nepatří,“ řekl politolog. Podle historika je namístě opatrnost
Lidé, kteří v sobě nenašli sílu vzepřít se komunistickému režimu podle politologa Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem Daniela Kroupy do Ústavního soudu nepatří. V reakci na plány jmenovat do funkce ústavního soudce Roberta Fremra to řekl v Událostech, komentářích. Také historik Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Jakub Rákosník si myslí, že opatrnost je namístě. Fremrovo působení nyní posoudí Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Ředitel odboru výzkumu a vzdělávání ÚSTR Petr Hlaváček ale upozornil, že ÚSTR tu není od toho, aby někoho soudil.
10. 8. 2023|
Prezident Pavel si vyžádal z archivů informace k soudci Fremrovi, rozhodne podle nich
Prezident Petr Pavel požádal o informace k soudci Robertu Fremrovi z Archivu bezpečnostních složek a Archivu hlavního města Prahy. Rozhodnutí, zda Fremra jmenuje ústavním soudcem, hlava státu zveřejní, až se s informacemi seznámí. Pavel to ve středu napsal na sociální síti X, dříve Twitteru. Fremr, jehož nominaci na ústavního soudce minulý týden schválil Senát, čelí kritice za rozsudky v době komunistického režimu, mimo jiné nad emigranty.
9. 8. 2023|