Komunismus strana 4 z 5

Kandidát na ústavního soudce Robert Fremr zvažuje, že by se kandidatury vzdal. Počká ale na výsledky prověrky, kterou si kvůli jeho profesní minulosti vyžádal prezident Petr Pavel. Fremr to řekl ve čvrtečním Interview ČT24. Podle něj také existuje možnost rezignace i v případě, kdy by ho hlava státu po prověření okolností stále chtěla jmenovat. Nechce totiž ohrozit respekt k Ústavnímu soudu.

Lidé, kteří v sobě nenašli sílu vzepřít se komunistickému režimu podle politologa Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem Daniela Kroupy do Ústavního soudu nepatří. V reakci na plány jmenovat do funkce ústavního soudce Roberta Fremra to řekl v Událostech, komentářích. Také historik Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Jakub Rákosník si myslí, že opatrnost je namístě. Fremrovo působení nyní posoudí Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Ředitel odboru výzkumu a vzdělávání ÚSTR Petr Hlaváček ale upozornil, že ÚSTR tu není od toho, aby někoho soudil.

Prezident Petr Pavel požádal o informace k soudci Robertu Fremrovi z Archivu bezpečnostních složek a Archivu hlavního města Prahy. Rozhodnutí, zda Fremra jmenuje ústavním soudcem, hlava státu zveřejní, až se s informacemi seznámí. Pavel to ve středu napsal na sociální síti X, dříve Twitteru. Fremr, jehož nominaci na ústavního soudce minulý týden schválil Senát, čelí kritice za rozsudky v době komunistického režimu, mimo jiné nad emigranty.

Přítomnost místopředsedy pražského vrchního soudu Roberta Fremra na Ústavním soudu je nevhodná, napsali v osobním dopisu prezidentu Petru Pavlovi senátoři Marek Hilšer z klubu Starostů a Hana Kordová Marvanová z klubu ODS a TOP 09. Uvedli, že Fremr podle historických záznamů odsoudil mezi lety 1983 a 1985 více než sto lidí za emigraci, což si oba senátoři vykládají jako účast na politické kauze. Napsal to server Echo24. Fremr by neměl být jmenován, dodal Hilšer na sociální síti.

Průřezová výstava Necenzurováno v Galerii Středočeského kraje (GASK) nahlíží na polské nezávislé umění, jak vznikalo v době osmdesátých let, především po vyhlášení výjimečného stavu a zákazu nezávislého odborového hnutí Solidarita. Expozice má přesahy i do tehdejšího Československa.

Pašijové hry v Hořicích na Šumavě na Českokrumlovsku by se do konce roku mohly dostat na národní seznam nehmotného kulturního dědictví České republiky. Jejich pořadatelé navíc usilují i o zápis na seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO, což by se mohlo povést příští rok, míní starosta městyse Martin Madej (Pro Hořice). Divadelní amfiteátr v Hořicích na Šumavě si v rámci své návštěvy Jihočeského kraje prohlédl prezident Petr Pavel.

Hrad Bouzov, včetně devíti přiléhajících pozemků, zůstane českému státu. Ústavní soud (ÚS) v úterý zamítl stížnost České provincie Řádu bratří domu Panny Marie v Jeruzalémě (takzvaného Německého řádu), který se domáhá navrácení majetku, zabaveného nacisty na začátku druhé světové války. Majetek později konfiskoval československý stát jako nacistický majetek. Podle ÚS nelze překročit rozhodné datum pro restituční nároky, které stanovil zákon z roku 2012 na 25. února 1948. Protokolárně Československo převzalo majetek řádu k 1. květnu 1947.

Symbolickou minutu ticha drželi v úterý účastníci piety ve vazební věznici v Praze na Pankráci za právničku a političku Miladu Horákovou, která byla v této věznici před 73 lety popravena po vykonstruovaném procesu. Uctít její památku přišli zástupci obou komor parlamentu, vlády a armády, kteří připomněli i další oběti komunistické totality. Právě tento den si Česko připomíná jako Den památky obětí komunistického režimu.

Den před výročím justiční vraždy národněsocialistické političky Milady Horákové připomněla pieta na Ďáblickém hřbitově v Praze ji i další oběti komunistického režimu v Československu. Na Miladu Horákovou odpoledne vzpomněli také účastníci další piety v bazilice svatého Petra a Pavla na Vyšehradě.

„Lidé, kteří sloužili totalitním režimům, mají většinou krátkou paměť, zatímco ti, kteří se za svůj život nestydí, naopak vypráví,“ říká ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. S kolegy sbírá příběhy válečných veteránů, disidentů i třeba agentů StB. „Soudní vyrovnání s minulostí se nám nepovedlo, ale osobní vyrovnávání s minulostí nakonec každého dožene,“ myslí si Kroupa, jehož otec podepsal Chartu 77. O vzpomínkách na dětství i práci pro Český rozhlas mluví v podcastu Background ČT24.

Okresní soud v Chebu v pondělí rehabilitoval občana bývalé Německé demokratické republiky Steffena Schlegela, který se v září 1989 pokusil spolu se dvěma přáteli o přechod hranice z tehdejšího Československa do Spolkové republiky Německo. Českoslovenští pohraničníci ho při tom zadrželi a postřelili do nohy. Po čtyřech dnech zadržování byl vyhoštěn a předán německé tajné službě Stasi. Soudce Rostislav Tomis v pondělí rozhodl, že může požádat o odškodnění.

Pohřebiště, kde se nacházejí zpopelněné ostatky zřejmě více než osmdesáti politických vězňů, kteří zemřeli mezi lety 1948 a 1965, odhalili vědci ve vazební věznici na Pankráci v Praze. Mezi mrtvými byli jak popravení odpůrci režimu z různých věznic v Česku, tak lidé, kteří zesnuli v pankrácké vězeňské nemocnici. Byli mezi nimi také vojáci, kteří se účastnili protikomunistického odboje. Výsledky archeologického průzkumu v pondělí představili historik Vězeňské služby Aleš Kýr, Alena Šimánková z Národního archivu a ředitel Archeologického ústavu Akademie věd ČR Jan Mařík.

Touze polské společnosti po svobodě, síle nezávislé umělecké scény i masovému odporu ke komunistickému režimu je věnována expozice Necenzurováno v kutnohorské GASK – Galerii Středočeského kraje. Představuje nejen polské výtvarné umění, ale i dobové fotografie, plakáty a dokumenty z protirežimních happeningů nebo nezávislé divadlo.

Odhadované náklady na obnovu bývalé věznice v Uherském Hradišti jsou zhruba 520 milionů korun. Je to místo mrazivé, které je potřeba zachovat jako připomenutí toho, co všechno se tady dělo, řekl po prohlídce věznice ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Spolu s muzeem totality, které připomene historii věznice, by v areálu měly sídlit okresní soud, okresní státní zastupitelství a probační a mediační služba.

Před 75 lety popravili komunisté polského odbojáře Witolda Pileckého, který se v roce 1940 nechal jako jediný člověk dobrovolně zatknout nacisty a odvézt do koncentračního tábora v Osvětimi-Březince, aby v utajení zpravil svět o zvěrstvech, která se v něm odehrávají. Jako první poskytl svědectví o proměně Osvětimi z klasického vězeňského tábora na továrnu určenou k vyhlazování lidí. Dnes nese Pileckého jméno ulice ve Varšavě a také několik polských škol.

Hlavní videoherní scénou jsou historicky Japonsko a Spojené státy. I v normalizačním Československu ale hry vznikaly. Místní programátoři dokonce patřili k prvním na světě, kteří hry soustavně používali k vyprávění osobních příběhů i k politickému aktivismu. Tématu se věnuje kniha Jak obehrát železnou oponu. Výzkumník Jaroslav Švelch ji nejprve vydal v americkém nakladatelství MIT Press, nyní je dostupná i v češtině.

Třicet let se rod Colloredo-Mannsfeldů soudil se státem o zámek Opočno, který mu nejdříve sebrali nacisté a posléze i komunisté. V komplikovaném sporu soudy už před lety rozhodly, že zámek zůstane ve vlastnictví státu. Nyní ale přišel nový verdikt. Rodině se vrátí významná část cenných opočenských sbírek v hodnotě půl miliardy. Na jedné z nejnavštěvovanějších českých památek tak nastává paradoxní situace. Zatímco budova patří státu, její unikátní vybavení původním vlastníkům. Pro Reportéry ČT natáčel David Vondráček.

Psychiatr Cyril Höschl je novým laureátem Ceny Arnošta Lustiga. Převzal ji ve středu odpoledne v rezidenci pražského primátora. Kdo letos cenu převezme, ohlásil ráno ve Studiu 6 Jan Pirk, který je předsedou výboru, jenž ocenění za odvahu, statečnost, lidskost a spravedlnost uděluje. Podle něj Höschl „vrchovatě splňuje“ všechna čtyři tato kritéria.

Zdravotní stav obžalovaného komunistického ministra vnitra Vratislava Vajnara budou znovu zkoumat znalci, a to jak psychiatr, tak kardiolog a neurolog. Vypracování posudků jim zadal soud, aby mohl rozhodnout o tom, zda je dvaadevadesátiletý muž schopen účastnit se trestního řízení. Obžaloba klade muži za vinu zneužití pravomoci v souvislosti se zákroky pohraničníků na československých hranicích v 80. letech. Soud v úterý proces zahájil ve Vajnarově nepřítomnosti.

Národní kulturní památka Ploština na Zlínsku, která připomíná vypálení pasekářské osady v závěru druhé světové války, se otevřela po téměř tříleté rekonstrukci. V areálu je nové návštěvnické centrum, opravená je budova číslo 23. Nové jsou i expozice nazvané Tragédie na Ploštině a Nová Ploština, řekl jejich autor, historik a etnograf Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně Ondřej Machálek. Muzeum je správcem památky. V areálu je upravený také betonový památník z roku 1975. Obnova stála 151 milionů korun, necelých 110 milionů pokryla evropská dotace, zbytek financoval Zlínský kraj.

Poslední americká vojska opustila Vietnam přesně před padesáti lety, Američané tam bojovali od poloviny 60. let. Podporovali Vietnamskou republiku, známou také jako Jižní Vietnam, v boji proti severní části ovládané komunisty. Ty podporoval Sovětský svaz nebo Čína. Ve Spojených státech postupně rostl odpor k zapojení do války, kvůli protestům vláda nakonec armádu stáhla. Místo slíbeného klidu zbraní ale uvolnila cestu komunistům. Konflikt definitivně skončil až o dva roky později.

Vychází závěrečný díl edice knih o architektuře osmdesátých let, které na Fakultě architektury ČVUT připravuje Petr Vorlík s týmem. Svazek s názvem Ambice popisuje náladu mezi architekty a odbornou veřejností koncem dekády, kdy se socialistické ideály vyčerpaly a v oboru kvetla diskuse o jeho budoucnosti.

Nové vedení Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) prosazuje speciální politiku paměti, za kterou je vypjatý antikomunismus, míní historik ústavu Petr Zídek. Podle jeho kolegy Petra Blažka není současný spor o fungování instituce, o kterém oba diskutovali v Událostech, komentářích, ideologický. Část pracovníků ÚSTR kritizuje nového ředitele, mluví o šikaně či cenzuře. Vedení úřadu kritiku odmítlo jako nepravdivou.

Ne každý příslušník Sboru národní bezpečnosti v roce 1948 sloužil komunistické ideologii – několik z nich za odpor naopak zaplatilo životem. Připomínala je pamětní deska na policejním prezidiu. Jenže od rekonstrukce budovy před osmi lety už tam není. Možná poslední pamětník bojuje za její návrat.