Konec režimu jsem si uvědomil na velvyslanectví Sovětského svazu, říká Klíma

27 minut
Interview ČT24 s bývalým studentským vůdcem Klímou
Zdroj: ČT24

„Poroba je horší než smrt. O svobodu se musí bojovat, ale nelze bez ní žít,“ křičel 17. listopadu 1989 do mikrofonu studentský vůdce Martin Klíma, jenž stál u samého počátku sametové revoluce. Burcujícím projevem ke studentům pomohl rozdmýchat odhodlání, které je dovedlo až na Národní třídu a které už pak komunistický režim nedokázal zastavit. V současnosti úspěšný herní vývojář v Interview ČT24 mluvil o jedné z nejzásadnějších kapitol tuzemských dějin. S odstupem 35 let přiznal, že o potenciálních důsledcích svého počínání v danou chvíli vůbec nepřemýšlel.

„Nemluvil jsem ale sám za sebe,“ zdůraznil Klíma s tím, že projev vznikl jako kolektivní dílo studentského hnutí Stuha. „Napsal jsem část, ale pak jsme ho s ostatními upravovali a vypilovali,“ doplnil.

Samotná manifestace, která začala na Albertově v pátek 17. listopadu v 16:00 zpěvem písně Gaudeamus igitur, byla podle něj výjimečná. „Zejména proto, že byla organizovaná ve spolupráci se Socialistickým svazem mládeže (SSM). Byla tudíž oficiální, kolegiální. Z toho také vyplynulo, abychom SSM ukázali projev předem ke schválení, takže jsme se snažili o to, aby v něm zaznělo maximum možného z toho, co si myslíme, a přitom, aby to prošlo přes schvalování,“ vzpomínal Klíma.

O možných důsledcích v ten moment nepřemýšlel. „Nepřemýšlel jsem o tom, co by se mi mohlo stát. Nepředstavoval jsem si, jak špatně by to mohlo dopadnout,“ pokračoval Klíma a později přidal, že mladý člověk má přirozenou víru v to, že věci jde měnit. „Nevidíte tu složitost situace a nevidíte obrovskou setrvačnost a počet překážek.“

Faktem je, že vyjma událostí z téhož dne, kdy byli studenti napadeni jednotkou Veřejné bezpečnosti, nebyla revoluce provázena násilím. I proto se označuje jako „sametová“. Na rozdíl od demonstrace v roce 1989 v Číně na náměstí Nebeského klidu, kterou Klíma připomněl. „Tam se vláda rozhodla, že ji utopí v krvi a dodnes vlastně nevíme, kolik lidí tam zahynulo. Alternativa tedy existovala, ale naštěstí nebyl český komunismus jako čínský komunismus,“ konstatoval bývalý studentský vůdce.

Za okamžik, kdy si opravdu uvědomil, že komunistickému režimu takříkajíc odzvonilo, označil úterý 21. listopadu. „Bylo to paradoxně na velvyslanectví Sovětského svazu, kam jsme šli s výzvou. Byla o tom, že pokud by se režim rozhodl demonstraci potlačit násilím, tak toto je náš odkaz a závěť. S tím jsme tam přišli. Po chvíli čekání si ji pracovník ambasády přečetl a řekl: ‚Já si myslím, že se nemáte čeho bát.‘ V tu chvíli mi došlo, že je po všem. Sovětský svaz dal od toho ruce pryč a režim tím ztratil jedinou mocenskou oporu. Pak už bylo jasné, že je to otázka času,“ prohlásil Klíma.

„My jsme se totiž domácích komunistů nebáli. Oni fungovali jako převodní páka. Pokud by jim v Moskvě nařídili, že mají demonstraci potlačit, tak by ji potlačili.“

„Komunismus na smetišti dějin“

Listopad 1989 je pro Klímu už zcela uzavřenou záležitostí. „Naprosto, určitě. Pro mě komunismus skončil na smetišti dějin. Už jsme ho porazili a už to opravdu není hrozba. Naše budoucnost má spoustu hrozeb, ale jsou to normální problémy západní země,“ přemítal otec tří dcer.

Události revoluce se jim snažil smysluplně vysvětlit. „Snažil jsem se jim to nepodávat tak, že tatínek je hrdina a že sám zničil hydru komunismu. Snažil jsem se jim předat myšlenku, že minulá doba byla špatná doba. Že mají štěstí, že se narodily do svobodné společnosti a že mají možnosti, které jsme neměli. A že by si toho měly vážit,“ dodal Klíma.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Senát schválil nová pravidla pro kybernetickou bezpečnost

Vyloučení technologií, které by mohly představovat bezpečnostní riziko pro stát, má umožnit zákon o kybernetické bezpečnosti, který ve středu schválil Senát. Norma, kterou nyní dostane k podpisu prezident, počítá rovněž s prověřováním dodavatelů technologií pro stát. Po dlouhé debatě Senát naopak zpět poslancům vrátil školskou novelu, která má omezit odklady. Zákonodárcům vadilo zavedení slovního hodnocení. Senátorský klub ANO se neúspěšně snažil na pořad schůze zařadit též projednání bitcoinové kauzy.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

O zvýšení kvót pro pracovníky z ciziny debatovali hosté Událostí, komentářů

Díky zvýšení kvót pro cizince mimo EU, o němž rozhodla vláda, bude možnost získat více pracovníků ze zahraničí. Kvóty začnou platit od července. Firmy to sice vítají, problém nedostatku sil to ale podle nich neodstraní. Upozorňují, že byrokratická zátěž je mnohem vyšší než v okolních zemích, což tuzemské zaměstnavatele znevýhodňuje. O tématu debatovali v Událostech, komentářích ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj a místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů Jiří Vaňásek. Pořad moderovala Jana Peroutková.
před 7 hhodinami

STAN podle Šebelové vládu při hlasování o nedůvěře podrží

Vláda bude pokračovat ve stávajícím složení, dohodla se v úterý vedení STAN a ODS. Nová ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS) se zavázala, že bitcoinová kauza bude transparentně objasněna, budou vyvozeny konkrétní kroky a zadá se externí audit. Místopředsedkyně STAN Michaela Šebelová věří, že ODS má snahu se věcmi transparentně zabývat, uvedla v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Zároveň oznámila, že nikdo z poslanců STAN se příští týden nepřidá k vyslovení nedůvěry vládě.
před 10 hhodinami

Vláda upravila kvóty pro pracovníky z ciziny. Více víz bude pro experty

Kvóty pro přijímání pracovníků z ciziny se v jedenácti českých zastupitelských úřadech po světě od července upraví. Posílí se počet míst pro experty, ubude víz pro nekvalifikované síly. Česko chce nově získat 24 specialistů na informační technologie z Indie, 650 vysoce kvalifikovaných sil z Číny či dalších 120 z jiných asijských zemí. Naopak kvóta pro 120 lidí z Afriky s většinou nízkou kvalifikací se má škrtnout, oznámil po jednání kabinetu premiér Petr Fiala (ODS).
před 11 hhodinami

Podívejte se, kde v Česku pracují cizinci a čím se živí

V Česku pracuje a platí daně 858 550 cizinců – tedy lidí bez českého občanství. Ti všichni nějakým způsobem přispívají do rozpočtu státu. Nejsou ve všech částech země zastoupení stejným počtem, podle dat ministerstva práce a sociálních věcí se koncentrují hlavně v několika místech republiky. A podobně se liší i to, čím se živí.
před 13 hhodinami

Do finále výběru šéfa ČT jdou Fridrich, Chudárek, Karas, Ponikelský a Šmuclerová

Do užšího výběru na místo generálního ředitele České televize postoupili ve středu ředitel programu ČT Milan Fridrich, obchodní ředitel ČT Hynek Chudárek, bývalý šéf ostravského studia ČT Miroslav Karas, výkonný ředitel ČT Sport Jiří Ponikelský a předsedkyně dozorčí rady CNC Libuše Šmuclerová.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Obvinění po razii NCOZ si zatím vyslechli čtyři lidé. Způsobili škodu 34 milionů

Obvinění z daňové trestné činnosti si po úterní razii Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) v Plzeňském, Karlovarském a Ústeckém kraji zatím vyslechli čtyři podnikatelé z Mostecka a Teplicka. Detektivové v úterý zadrželi osm lidí, zbývající čtyři by měli být v průběhu středečního odpoledne propuštěni na svobodu. Pro ČT to uvedla náměstkyně ústecké krajské státní zástupkyně Kateřina Doušová. Škoda je zhruba 34 milionů korun.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Sněmovní debatu opět ovládla bitcoinová kauza. Poslanci nic neprojednali

Sněmovní jednání ve středu znovu vyplnila vystoupení opozičních politiků k aféře kolem daru ministerstvu spravedlnosti v bitcoinech. Návrhy zákonů tak sněmovna stejně jako v pátek neprojednávala. Mimořádnou schůzi svolanou zejména k závěrečnému schvalování předloh poslanci přerušili po necelých čtyřech hodinách do pátečního rána, aniž schválili program.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami
Načítání...