Téma Sametová revoluce

Možnost různých hnutí kandidovat do parlamentu vedle politických stran je „krutou daní“ polistopadového vývoje, míní Petr Pithart (KDU-ČSL). Spoluzakladatel Občanského fóra a někdejší předseda české vlády se u příležitosti výročí 17. listopadu sešel v debatě Otázek Václava Moravce se slovenskou osobností tehdejšího dění Martinem Bútorou. Podle něho slovenští studenti kritizující premiéra Roberta Fica (Smer) zažívají aktuálně „vyučování naživo“ o smyslu tohoto svátku.

V pondělí 17. listopadu si Česko připomíná šestatřicet let od sametové revoluce a šestaosmdesát let od uzavření českých vysokých škol nacisty. Na oslavu Dne boje za svobodu a demokracii a Mezinárodního dne studentstva se koná řada akcí po celé zemi. K tradičním pietním aktům, kulturním akcím a demonstracím se přidají i debaty, audiovizuální instalace nebo filmové projekce.

Listopad 1989 v Československu byl sice především ve znamení událostí v Praze, již týden před 17. listopadem se však konaly nezvykle silné protesty v Teplicích. Na jejich počátku stál vcelku nepolitický impulz – smogová inverze. Třídenní demonstrace za čistý vzduch, které vyvrcholily 13. listopadu 1989, přinutily místní komunistické funkcionáře k dialogu s veřejností. Akce se konaly mimo hlavní struktury disentu.

Od revoluce se podařilo v Česku vytvořit silnou občanskou společnost, silnou ústavu, nepodařilo se ale vytvořit silný stranický systém, řekl v pondělí v knihovně Václava Havla politolog, filozof, signatář Charty 77 Daniel Kroupa při příležitosti uvedení knihy esejů a rozhovorů Disidenti u moci: Česká cesta ke svobodě a demokracii, kterou připravil historik Petr Hlaváček. Nad publikací debatovali také další disidenti – Jan Dobrovský, Jan Urban, Kamila Bendová a Eda Kriseová.

Jelikož otec Josefa Straky stavěl mosty, rodina se často stěhovala. Nakonec zakotvili v Brně, kde prožili druhou světovou válku i osvobození. Josefa v sedmnácti letech povolali na práce do Německa, maturitu skládal na konci války v krytu. Ze všeho, co ho v životě potkalo, se snažil vzít si něco pozitivního. Začátkem listopadu oslavil sté narozeniny. Dodnes ho prý nejvíc nabíjejí kamarádi a práce na zahradě.

Pro někoho symbol komunistické propagandy, pro jiné nezapomenutelný zážitek plný emocí. Spartakiády patřily k největším tělovýchovným akcím své doby – na Strahov přijížděly miliony cvičenců z celého Československa. Nová výstava Fenomén spartakiáda 1955–1990 v Křížové chodbě Nové radnice v Brně připomíná jejich historii.

Před sametovou revolucí byl František Stárek, známý pod přezdívkou Čuňas, vězněný komunistickým režimem. Po roce 1989 působil jako důstojník českých tajných služeb a podílel se například na zatčení občana České republiky, který chtěl z Běloruska pašovat obohacený uran, který by mohl sloužit k výrobě špinavé atomové bomby. V září se v médiích objevila informace, že bude za svou práci povýšen do generálské hodnosti. Jenže do pátku 24. října mu žádná pozvánka na povyšování do Míčovny Pražského hradu nepřišla, přiblížil novinář David Vondráček v pořadu Reportéři ČT. Úřad vlády nevidí důvod se k tomu v této chvíli vyjadřovat, uvedla mluvčí vlády Lucie Michut Ješátková.

Potřetí se udílely Ceny vládní zmocněnkyně pro lidská práva. Klára Šimáčková Laurenčíková je rozdala čtrnácti jednotlivcům a organizacím, které se v ochraně lidských práv výrazně angažují. Byla mezi nimi také Ukrajinská iniciativa jižní Moravy, která nabízí kurzy češtiny, ukrajinštiny či konzultace. Od března roku 2022 se na centrum obrátily desítky tisíc lidí. Oceněna byla i organizace Díky, že můžem, kterou založili studenti, pro které bylo důležité, aby Národní třída, symbol sametové revoluce, nezůstávala 17. listopadu prázdná.

Milada (Mimi) Kuttelwascherová po komunistickém převratu v Československu s rodiči dramaticky uprchla do Anglie. Strýc Karel byl letcem RAF, otec Jan během války velel tankové divizi. Matka spoluzaložila v Londýně organizaci Velehrad, která pomáhala emigrantům. Matčiny ostatky nyní Mimi převezla do rodných Velhartic. Hluboko v sobě má zakořeněno, že svoboda není zadarmo.

Danuše Ducháčková byla jako náctiletá nadšenou skautkou. Chodila na schůzky, jezdila na výpravy a účastnila se letních táborů. Dodnes má doma schované uhlíky z ohně, u kterého o půlnoci skládala skautský slib. Velice ji zasáhlo zrušení organizace v roce 1970. Mladí by si podle ní měli vážit toho, že mohou studovat, cestovat a věnovat se koníčkům, jakým chtějí.

„Kdybychom bývali odsun sovětských vojsk protahovali, tak kdo ví, jak by to všechno dopadlo,“ řekl v 90′ ČT24 moderovaných Jakubem Musilem občanský aktivista, hudebník a bývalý politik Michael Kocáb, podle něhož se v Sovětském svazu mohli za určitých okolností dostat k moci „jestřábi“, kteří s odchodem vojáků z Československa po sametové revoluci nikdy nesouhlasili. Dohodu o odsunu podepsali zástupci obou zemí v Moskvě 26. února 1990. Protokol o ukončení odsunu sovětských vojsk z Československa byl v Praze podepsán 25. června 1991 a o dva dny později opustil zemi poslední voják okupačních jednotek. „Opět jsme se stali svobodnou zemí. A zárukou toho, abychom svobodu, kterou jsme si vybojovali v průběhu sametové revoluce, udrželi, bylo, abychom nebyli zemí okupovanou sovětskou armádou,“ prohlásil Kocáb, který tehdy působil jako předseda parlamentní komise pro dohled nad odsunem sovětských vojsk.

Americký hollywoodský herec John Malkovich je znovu v Praze, českému publiku se představí v inscenaci V samotě bavlníkových polí. Ve hře vystoupí o víkendu v Divadle Hybernia se svou litevskou kolegyní, a to hned dvakrát. V rozhovoru pro Českou televizi Malkovich vzpomínal na Prahu po sametové revoluci i setkávání s Václavem Havlem a Jiřím Bartoškou.

Uvalení vazby na svědka Jehovova v roce 1989 kvůli odepření vojenské služby bylo nezákonné, uvedl soud. Do vazby jej poslal tehdejší prokurátor Igor Stříž, který mezi lety 2021 a 2025 působil jako nejvyšší státní zástupce.

Před pětatřiceti lety, 27. listopadu 1989, se v Československu na dvě hodiny zastavila práce. Začala generální stávka, která znamenala přelom v revolučních událostech. Zapojilo se do ní až pětasedmdesát procent občanů, podniků, továren a institucí. Zapojení dělníků a podniků, které odstartovalo už 23. a 24. listopadu, bylo klíčové. Takto masivní podpora stávce znamenala pro komunistické představitele šok.