Téma Sametová revoluce

Sametová revoluce

„Moje poselství je: Nebojte se.“ Architekt Kyselka vzpomíná na střety s totalitními režimy

Architekt venkova a krajiny Mojmír Kyselka přednášel v Brně, Bratislavě, Vídni i v americkém Ohiu, ještě nedávno vedl katedru architektury v Ostravě. Třiadevadesátiletý profesor ale zažil i nacistickou okupaci, zatčení komunistickou Státní bezpečností i pokusy o získání ke spolupráci. Přesto se odmítl podřídit režimu. Podpis manifestu Dva tisíce slov ho tehdy připravil o možnost působit na vysoké škole. K akademické kariéře se vrátil až po sametové revoluci.

VideoNa Československo před revolucí i po ní vzpomínali i zahraniční novináři

Na zásahy bezpečnostních složek proti demonstrantům i na první dojmy z porevoluční Prahy zavzpomínali ve speciálním díle Událostí, komentářů z Národní třídy americký novinář Jolyon Naegele, někdejší zpravodaj Hlasu Ameriky pro střední a východní Evropu, a britský novinář Rob Cameron, který 22 let působil jako pražský zpravodaj BBC. „Na Národní třídě mám pocit svobody, když to porovnám s tím, jaké to bylo v 80. letech,“ uvedl Naegele, který na místě zažil zásahy proti demonstrantům už v roce 1988. Cameron zase připomněl svou první návštěvu Československa v roce 1992. „Bylo to pro mě exotické. Z mého pohledu nudného šedivého Londýna jsem přijel do velmi barevné a zajímavé Prahy,“ popsal. Ve speciálu Událostí, komentářů z Národní třídy k 17. listopadu hovořil s Terezou Řezníčkovou také divadelník a disident Břetislav Rychlík a novinářka Saša Uhlová.

Česko si připomnělo výročí 17. listopadu

Na pražské Národní třídě lidé zapálili svíčky a připomněli si události 17. listopadu. Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva se ale slavil po celém Česku. Centrem oslav 37. výročí sametové revoluce je tradičně právě Národní třída, kde proběhl celodenní program Korzo Národní v rámci Festivalu svobody. Výročí si tam přišla připomenout i řada politiků. Vzpomínalo se však nejen na pád komunistického režimu v roce 1989, ale také na perzekuci studentů během nacistické okupace v roce 1939.

Video17. listopad je spíš soukromý svátek, jako společnost jsme něco ztratili, míní pamětník

Ještě jako student Matfyzu byl Martin Klíma před 37 lety u akce, která se stala prvním kamínkem historické laviny. „Dnes nebudeme jen pietně vzpomínat, jde nám o přítomnost!“ pronesl tehdy na shromáždění a jeho výzvu si demonstranti vzali za svou. Klíma si myslí, že konfrontace s bezpečnostními silami byla zbytečná a kontraproduktivní, protože plánovaná akce na Václavském náměstí by nejspíš po chvíli skandování poklidně skončila. Dnes má úspěšný vývojář počítačových her 17. listopad i za promarněnou příležitost. Tím, že Češi vnímají svátek spíše jako soukromý či individuální, podle něj společnost ztratila věc, která mohla sjednocovat.

VideoZa členství ve Skautu lágry v Jáchymově. Pamětníci si připomněli 17. listopad

Totalitní režim zakusili skauti Jiří Lukšíček a Jindřich Valenta o něco více než ostatní. Komunistické orgány je na několik let zavřely v lágrech na Jáchymovsku. Byli členy v tehdy ilegálním skautském středisku Ostříž a účastnili se také protikomunistického odboje. Oba si během oslav 17. listopadu připomněli, co pro ně znamená svoboda. Na pražskou Národní třídu došli oba v krojích, za které by za bývalého režimu hrozil postih. Oběma je nyní přes 90 let.

VideoZa zásah proti demonstrantům v listopadu 1989 padlo 15 rozsudků

Přesně před 37 lety násilně zakročilo proti studentům 600 policistů a příslušníků ministerstva vnitra na Národní třídě v Praze. Obvinění si později vyslechlo jen 28 z nich, justice jich nakonec potrestala 15, z toho tři vězením. Vojenská prokuratura skončila vyšetřování až po dvou letech – v listopadu roku 1991. První rozsudek, tedy 4,5 roku nepodmíněně za zbití těhotné studentky, přitom padl už v březnu roku 1990. Nelibost vzbudilo zastavení stíhání příslušníka StB Ludvíka Zifčáka, který měl na Národní třídě sehrát roli mrtvého studenta, nakonec byl odsouzen na rok a půl do vězení až v roce 1994. Vyšetřování většinou mířilo do ztracena. Jeden z prvních polistopadových požadavků veřejnosti na potrestání konkrétních viníků tak zůstal ve velké míře nenaplněný.

Na svátek 17. listopadu mohou být obchody otevřené

Ve státní svátek Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studenstva, který se v Česku slaví v úterý 17. listopadu, budou moci být všechny obchody otevřené. Zákon o prodejní době v maloobchodě se na tento státní svátek nevztahuje, nakoupit si lidé tedy budou moci i v obchodech nad dvě stě metrů čtverečních.

VideoHosté Událostí, komentářů týdne debatovali o protestu na Letné i situaci v ODS

Hosté Událostí, komentářů týdne diskutovali o protestním shromáždění na Letné, kde stovky tisíc lidí vyjádřily podporu veřejnoprávním médiím. Věnovali se i situaci v ODS, kde někteří regionální členové kritizují vedení strany kvůli propadu preferencí, ztrátě primátorských postů či nejasnému programu. Probrali také mírová jednání v Abú Dhabí mezi Ukrajinou, Ruskem a USA, jejichž výsledkem byla rozsáhlá výměna zajatců. Konala se i debata evropských lídrů v Dublinu a hovory americké delegace v Kremlu. Zmínili i výroky ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) o sportovkyních. Pozvání přijali publicista a spisovatel Jan Vávra, komentátor Lidových novin Petr Kamberský, strategická manažerka spolku Díky, že můžem Hana Strašáková, novinář a kastelán Matěj Stropnický a literární historik Martin C. Putna, který debatu zhruba v polovině opustil. Pořadem provázel Petr Obrovský.

Macinka zpochybnil přínos demonstrací pro občany, Fiala ocenil aktivitu občanské společnosti

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v Nedělní debatě zpochybnil přínos demonstrací spolku Milion chvilek pro demokracii pro občany. Expremiér Petr Fiala (ODS) naopak ocenil aktivitu občanské společnosti a hájil její právo pokojně protestovat. V souvislosti s blížícím se výročím 17. listopadu 1989 se politici věnovali také stavu a fungování české demokracie. Lídr TOP 09 Matěj Ondřej Havel upozornil na nedostatečnou kontinuitu při řízení některých ministerstev, zatímco předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) připomněl svou snahu prosadit celostátní referendum a odvolatelnost politiků. Debata se dotkla rovněž zapojení Česka do zajištění případného míru na Ukrajině. Politickou část pořadu moderovala Jana Peroutková, diskusi s odborníky Jiří Václavek.

Piety, průvody i koncerty. Kam vyrazit za akcemi k 17. listopadu

Česko si v úterý 17. listopadu připomene sedmatřicet let od sametové revoluce a sedmaosmdesát let od uzavření tuzemských vysokých škol nacisty. V rámci oslav Dne boje za svobodu a demokracii a Mezinárodního dne studentstva se po celé zemi uskuteční řada akcí. Na pořádání piet, průvodů, koncertů i dalších připomínek se podílejí města, studentské a neziskové organizace, divadla i další spolky.

Historický on-line ze 17. listopadu 1989

  • 23:10
    Helma

    Z 1600 příslušníků bezpečnostních složek, kteří zasahovali na Národní třídě, bylo 30 obžalováno, ale 28 z nich vyvázlo s podmíněnými tresty. Komise pro objasnění událostí 17. listopadu 1989 později s údivem konstatuje, že brutální zákrok proběhl bez jakéhokoli pokynu a že “velení pořádkových sil SNB si skutečného průběhu zásahu nebylo vědomo”.

  • 23:10
    Véčko ruka

    Ačkoli podle zprávy Československé tiskové kanceláře bylo 17. listopadu 1989 na Národní třídě zraněno jen 17 osob, z toho 7 policistů, ve skutečnosti po zásahu vyhledalo ošetření 568 lidí. Sedm z nich utrpělo těžkou újmu na zdraví (pohmoždění mozku, plic, poškození ledvin), následky nevyloučili lékaři u celkem 180 ošetřených. Dvanácti zraněným bylo přes 60 let, nejstaršímu 83. Mezi zraněnými bylo 43 nezletilých, nejmladší z nich třináctiletý. 

  • 23:10
    Helma

    Státní bezpečnost ukončuje hlášení. Na Národní třídě je “klid”.

Babiš se nezúčastní oslav 17. listopadu, s částí vlády bude v Izraeli

Premiér Andrej Babiš (ANO) se příští týden nezúčastní oslav 17. listopadu v Praze. Od 16. do 18. listopadu navštíví Izrael na pozvání předsedy tamní vlády Benjamina Netanjahua. Jednání se zaměří zejména na spolupráci v obraně, včetně antibalistické ochrany, zdravotnictví a ochrany dětí. Babiš uvedl, že ho neúčast na oslavách v Česku mrzí, ale může podle něj přispět k uklidnění vyhrocené situace. V posledních týdnech vláda čelí kritice v souvislosti se záměrem vlády změnit financování České televize a Českého rozhlasu. Načasování cesty kritizují opoziční politici.

Oslavy 17. listopadu na Národní nedostaly dotaci. Lidé posílají peníze ve sbírce

Ministerstvo kultury letos neposkytne dotaci na projekt Korzo Národní, které má být oslavou listopadových událostí roku 1989. Projekt organizovaný spolkem Díky, že můžem nesplnil podle vyjádření resortu podmínky stanovené v dotační výzvě pro podporu regionálních kulturních tradic. Spolek možnost neudělení dotace nezpochybňuje, vadí mu ale, že si ministerstvo s oznámením rozhodnutí dalo načas.

Proměny Hradu za Havla: Rolling Stones dodali světla, německý prezident nábytek

Pražský hrad prošel během staletí své existence mnoha proměnami. Do jeho podoby zasáhl také první porevoluční československý a následně český prezident Václav Havel. Jak se jeho aparát popasoval s komunistickým dědictvím i nedostatkem financí, popsal v pořadu 90' ČT24 historik architektury Zdeněk Lukeš, který se tehdy i v následujících letech na péči o hradní areál podílel.

Stoletá sokolka zažila Masaryka, válku i totalitu. Dodnes dvakrát týdně cvičí

Marta Zajícová z Ústí nad Orlicí letos oslavila sté narozeniny. Zažila první republiku, druhou světovou válku i komunistický režim. Nejraději vzpomíná na prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka a na své působení v Sokole. K pravidelnému cvičení se vrátila po sametové revoluci a dodnes do zlínského Sokola dochází dvakrát týdně.

„Šlo o takovou poťouchlost,“ říká autor narozeninového přání Havlovi v Rudém právu

Několik týdnů před sametovou revolucí vyšlo v komunistickém Rudém právu narozeninové přání tehdejšímu disidentovi a budoucímu prezidentovi Václavu Havlovi, který tou dobou pobýval ve vězení. Přes cenzuru tehdejšího režimu text do novin dostal spisovatel a disident Petr Rýgr. Havel o přání později mluvil jako o zlomu v přerodu k demokracii, sám Rýgr ovšem trvá na tom, že šlo jen o jeho „poťouchlost“. Rozhovor s ním vedl v pořadu Studio 6 moderátor Pavel Navrátil.

Radila jsem estébákům, jak napsat cvičení z ruštiny, vzpomíná na výslech Dvořáková

Šestadevadesátiletá Bohumila Dvořáková zažila nacistickou okupaci i komunistické represe. Jako mladá pomáhala otci v protinacistickém odboji, později ji vyslýchala Státní bezpečnost. Zapojila se také do podpory podzemní církve. Krátce před rokem 1989 emigrovala za dcerou do Austrálie, kde šířila informace o pronásledování věřících v Československu.

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.

Zemřel Jan Potměšil. Hrál létajícího ševce či ve filmu Bony a klid

Ve věku šedesáti let zemřel ve čtvrtek herec Jan Potměšil. Ztvárnil řadu filmových a televizních rolí, byl také tváří dobročinných iniciativ a je spojen s děním během sametové revoluce. Potměšil byl od začátku devadesátých let upoután na invalidní vozík, v posledních třech letech se potýkal s vážnými zdravotními problémy. Kolegové na zesnulého herce vzpomínají jako na statečného člověka, který svůj talent uplatnil i přes osudové zranění.

Dny osvobození provázela euforie, osmačtyřicátý rok byl velké zklamání, líčí pamětnice

Brněnská etnografka Alena Jeřábková prožila dětství za druhé světové války, pamatuje bombardování i osvobození Brna. Studovala v době politických procesů v padesátých letech, v srpnu 1968 s manželem zvažovali emigraci a jako pedagožka se studenty prožila i rok 1989. V otevřeném vzpomínání přibližuje dramatické okamžiky i osobní rozhodnutí, která formovala její život.

Na Gibraltar trefil i bez kompasu, sen si ale jachtař splnil až po sametové revoluci

Ivan Piak snil od mládí o tom, že bude brázdit moře na plachetnici. Totalitní režim v tehdejším Československu mu to však dlouhá léta znemožňoval. Emigrovat se nakonec neodvážil, ale po roce 1989 si svůj námořnický sen splnil. Dnes vzpomíná na divoké zážitky z vojny, první vlastní loď i cesty po Středozemním moři.

Revoluce dostala do oficiálního éteru zakazovanou Kubišovou či Pražský výběr

Krátce po 17. listopadu 1989 se do oficiálního rozhlasového vysílání zase začala dostávat hudba, kterou se komunistický režim snažil umlčet. Slyšet tak byly opět hlasy Vladimíra Mišíka, Karla Kryla nebo Marty Kubišové, k jejichž písním si ale posluchači už před revolucí dokázali také najít cestu.

Na cestě k demokracii jsme neustále a ještě jsme z ní nesešli, míní Uhde

K demokracii a svobodě kráčíme stále, neexistuje definitivní stav, sdělil k příležitosti 36 let od sametové revoluce v Interview ČT24 dramatik, spisovatel a polistopadový politik Milan Uhde. Demokracii je podle něj nutné neustále prověřovat. „Kde zvyk, tam velké nebezpečí,“ řekl moderátorovi Danielu Takáčovi. V nastavení politických institucí má však podle něj Česko dobré předpoklady.

Česko si připomnělo 17. listopad, davy vyrazily na Národní třídu

Po celém Česku si lidé připomínali sametovou revoluci, která ukončila čtyři dekády komunistické diktatury a přivedla zemi k demokracii. Před 36 lety ji odstartovalo brutální potlačení pietního průvodu k uctění památky Jana Opletala, zavražděného nacisty v roce 1939. Na zaplněné Národní třídě v Praze zazpíval v 17:11 píseň Modlitba pro Martu, jeden ze symbolů revoluce, herec a zpěvák Jan Cina. Zněla i v dalších městech. Řada organizací připravila pietní akce, debaty, přednášky, průvody či koncerty.

Pellegrini vyzval k respektování slušných názorů, v Bratislavě se skandovalo proti Ficovi

Svoboda a demokracie, které přinesl listopad 1989, jsou základním předpokladem k tomu, aby každý na Slovensku měl šanci prožít důstojný život, řekl slovenský prezident Peter Pellegrini u památníku popravených a umučených politických vězňů za komunismu. Obyvatele vyzval k respektování slušných a neútočných názorů jiných. Na shromáždění slovenské opozice k výročí sametové revoluce u sídla slovenské vlády v Bratislavě zněla hesla proti premiérovi Robertu Ficovi (Smer).