Sametová revoluce — ČT24 — Česká televize

Sametová revoluce

Před pětatřiceti lety začala generální stávka

Před pětatřiceti lety, 27. listopadu 1989, se v Československu na dvě hodiny zastavila práce. Začala generální stávka, která znamenala přelom v revolučních událostech. Zapojilo se do ní až pětasedmdesát procent občanů, podniků, továren a institucí. Zapojení dělníků a podniků, které odstartovalo už 23. a 24. listopadu, bylo klíčové. Takto masivní podpora stávce znamenala pro komunistické představitele šok.

„Jakeše do koše!“ Před pětatřiceti lety rezignovalo vedení KSČ

Přesně před pětatřiceti lety rezignovalo vedení KSČ v čele s Milošem Jakešem. Vyvrcholil tak týden sílících protirežimních protestů, jejichž účastníci mimo jiné provolávali heslo „Jakeše do koše!“. Jakeše vystřídal málo známý Karel Urbánek a do předsednictva se vrátil pražský stranický šéf Miroslav Štěpán. S výběrem nového vedení ale lidé spokojeni nebyli. Den nato tak na pražské letenské pláni stálo přes osm set tisíc protestujících, kteří požadovali svobodu a demokracii.

Pamětník ČST o 17. listopadu: Konečně jsme začali plnit poslání

Záběry revolučních dní se v roce 1989 dostaly do Československé televize díky přenosovým technikům. Ti nechali 17. listopadu auta před branou pro případ, že by pracovníky zavřeli uvnitř, vzpomenul v Událostech, komentářích Antonín Dekoj, tehdejší vedoucí přenosového vozu. Technici propojili eurovizní linky s kamerami v garážích, dění se tak dostalo i na CNN. Když přijeli na Václavské náměstí, davy se rozestupovaly. „Konečně jsme začali plnit to, co by televize plnit měla,“ vzpomíná Dekoj. Podle něj zasáhla „vyšší moc“, že nikdo nevypnul vysílače a policie nevytáhla pendreky.

Logo Občanského fóra vzniklo z legrace, symbolizovalo nadšení

Jednoduchý smajlík, který navrhl student Pavel Šťastný, se stal logem Občanského fóra a jedním z vizuálních symbolů sametové revoluce. Původně vzniklo logo spontánně během odpoledního experimentování, brzy ale bylo k vidění všude – na plackách, plakátech či tramvajích. Jeho úspěch spočíval v odlišnosti od estetiky státní propagandy a v pozitivním náboji, který symbolizoval nadšení tehdejší doby. Na vizuální stránce revoluce se podíleli i další umělci, například Ivan Král, Michal Cihlář nebo Pavel Hořejší.

Občanské fórum mohlo být díky své době „pro všechny“

„Strany jsou pro straníky, Občanské fórum je pro všechny“. Tak znělo slavné volební heslo spontánně vzniklého politického hnutí, které se stalo klíčovým aktérem sametové revoluce a provedlo společnost prvními lety v demokracii. Občanské fórum (OF) vzniklo v pražském Činoherním klubu před 35 lety, 19. listopadu 1989, dva dny poté, co policie brutálně zakročila proti lidem demonstrujícím na Národní třídě. Okolnostmi jeho vzniku se bude přímo v „Činoheráku“ zabývat speciální vydání pořadu 90' ČT24 ve 20:07.

„Byla v tom sounáležitost, tak proč si nerozumíme?“ ptají se pamětníci revoluce

Byl to okouzlující pocit národní sounáležitosti, ale o několik dekád později jsme v situaci, kdy je těžké přijmout, že má někdo na věci jiný názor. I to zaznělo ve speciální debatě Událostí, komentářů o sametové revoluci a pojmech jako svoboda, demokracie a lidská práva. Sešli se v ní pamětníci událostí listopadu 1989 i mladá generace, která je zná jen z vyprávění.

Bylo velké napětí, pořád jsme drželi pohotovost, vzpomíná bývalý pohraničník

Po listopadových událostech 1989 se začaly otevírat hranice. Železná opona, symbol rozdělení, padla. Rozebírali ji pohraničníci, kteří ji čtyřicet let střežili. Někteří promluvili až teď. Bývalý pohraničník Luboš Beran tehdy jako devatenáctiletý sloužil jako psovod u Znojma. V listopadu byl v terénu denně skoro dvanáct hodin. Zprávy dostával sporadicky, zmatení z vývoje byli vojáci i velitelé. Bylo tam velké napětí, pořád jsme drželi pohotovost, nikdo nevěděl, co bude, popsal. Do civilního života se vrátil o dva měsíce dříve, pohraničníci opouštěli pozice postupně.

Češi si připomínali události 17. listopadu

Události 17. listopadu 1989 si na Národní třídě v Praze připomínali pamětníci, studenti i rodiny s dětmi. Vpodvečer přítomní zhlédli film Svoboda nás spojuje a v 17:11 vyslechli píseň Modlitba pro Martu. Většina zúčastněných se shodla, že připomínat si události z roku 1989 chodí pravidelně. Na Národní třídu přišla během dne i řada politiků, například prezident Petr Pavel, premiér Petr Fiala (ODS) nebo šéf ANO Andrej Babiš. Program v metropoli večer vyvrcholil velkým koncertem na Václavském náměstí.

Film o revoluci by Ondřej Trojan točit nechtěl

„Piedestalový film“ o sametové revoluci by režisér a herec Ondřej Trojan točit nechtěl, protože k roku 1989 nemá dostatečný odstup a jeho pozitivní vzpomínky nejsou přenositelné, uvedl v Interview ČT24. Listopadové události podle něj probíhaly tak rychle, že „nikdo nebyl připravený, že takto dopadnou“ a vyvrcholí pádem režimu. Míní, že nebýt Václava Havla, bylo by obtížné vše „ukočírovat“. Společnost se ale podle něj měla s komunismem vypořádat razantněji. Sám Trojan patřil mezi roznašeče petice Několik vět a získal podpisy mnoha studentů FAMU a DAMU, ale také podpis zpěvačky Hany Zagorové.

Transformace byla tvrdá, ale nezbytná, shodli se Fischer a Topolánek

„Jediná možná cesta“ – tak zhodnotili ekonomickou transformaci po roce 1989 bývalí čeští premiéři Jan Fischer a Mirek Topolánek spolu se slovenským expremiérem Ľudovítem Ódorem v Otázkách Václava Moravce. Ódor jako největší dluh polistopadové politické reprezentace označil nedostatečné vysvětlování důvodů, proč musí Slovensko patřit na Západ. Fischer jako hlavní dluh vnímá problém krátkodobé vize nepřesahující jedno volební období.

Historický on-line ze 17. listopadu 1989

Historický on-line k 17. listopadu 1989

23:10
Z 1600 příslušníků bezpečnostních složek, kteří zasahovali na Národní třídě, bylo 30 obžalováno, ale 28 z nich vyvázlo s podmíněnými tresty. Komise pro objasnění událostí 17. listopadu 1989 později s údivem konstatuje, že brutální zákrok proběhl bez jakéhokoli pokynu a že “velení pořádkových sil SNB si skutečného průběhu zásahu nebylo vědomo”.
23:10
Ačkoli podle zprávy Československé tiskové kanceláře bylo 17. listopadu 1989 na Národní třídě zraněno jen 17 osob, z toho 7 policistů, ve skutečnosti po zásahu vyhledalo ošetření 568 lidí. Sedm z nich utrpělo těžkou újmu na zdraví (pohmoždění mozku, plic, poškození ledvin), následky nevyloučili lékaři u celkem 180 ošetřených. Dvanácti zraněným bylo přes 60 let, nejstaršímu 83. Mezi zraněnými bylo 43 nezletilých, nejmladší z nich třináctiletý.
23:10
Státní bezpečnost ukončuje hlášení. Na Národní třídě je “klid”.

Před Hlávkovou kolejí se připomněla důležitost dialogu

Lidé po celém Česku si v neděli připomínají 35. výročí sametové revoluce, s čímž je spojena řada pietních akcí. Datum je ale také spjato s rokem 1939, kdy probíhaly velké studentské protesty proti německé okupaci, které si navíc vyžádaly i oběti na životech. Pietním aktem u Hlávkovy koleje si lidé připomněli 85 let ode dne, kdy nacisté v okupovaném protektorátu Čechy a Morava uzavřeli všechny vysoké školy.

Pozůstatky komunismu brzdí Česko i nyní, domnívá se Nedvědický

Ani 35 let od pádu komunistického režimu není podrobně zmapováno, kolik přesně prošlo Komunistickou stranou Československa členů. Historik a ředitel Muzea paměti XX. století Petr Blažek číslo odhaduje na šest milionů lidí za celou dobu trvání strany. Za první republiky přitom masová nebyla, spíše naopak. To, že komunistický režim zažilo několik generací, přineslo závažnější dědictví než období okupace, uvedl Blažek v rámci vědecké konference na téma (Ne)vyrovnání se s komunistickou minulostí.

Ztracené roky, říká o komunismu Němcová. Podle Horáčka a Raise se měla strana zakázat

Česko si připomene 35 let od pádu komunismu. Senátorka Miroslava Němcová (ODS) označila v Událostech, komentářích období prožité během totality za „ztracené roky“. Nostalgii, kterou část společnosti cítí po předlistopadovém režimu, prý není schopna pochopit. Komunistická strana měla být zakázána, shodli se spisovatel a textař Michal Horáček a poslanec Karel Rais (ANO).

Konec režimu jsem si uvědomil na velvyslanectví Sovětského svazu, říká Klíma

„Poroba je horší než smrt. O svobodu se musí bojovat, ale nelze bez ní žít,“ křičel 17. listopadu 1989 do mikrofonu studentský vůdce Martin Klíma, jenž stál u samého počátku sametové revoluce. Burcujícím projevem ke studentům pomohl rozdmýchat odhodlání, které je dovedlo až na Národní třídu a které už pak komunistický režim nedokázal zastavit. V současnosti úspěšný herní vývojář v Interview ČT24 mluvil o jedné z nejzásadnějších kapitol tuzemských dějin. S odstupem 35 let přiznal, že o potenciálních důsledcích svého počínání v danou chvíli vůbec nepřemýšlel.

Žáky je třeba učit, co sametová revoluce změnila, míní pedagog

Výuka moderních dějin ve školách je podle digitální tvůrkyně Johany Bázlerové a učitele Michala Kaderky stále nedostatečná. Oba hosté pořadu Devadesátka ČT24 se shodují, že události spojené s listopadem 1989 mohou být pro mladou generaci těžko uchopitelné a je třeba jim je přibližovat atraktivní formou. Kaderka upozorňuje, že studenty zajímají spíše aktuální společenská témata než politické dějiny, a považuje za důležité, aby si mladí lidé uvědomili, jakou hodnotu má svoboda v kontextu současné doby plné dezinformací.

„Chceme kyslík!“ Sametová revoluce začala ekologickým protestem v Teplicích

Listopad 1989 v Československu byl sice především ve znamení událostí v Praze, již týden před 17. listopadem se však konaly nezvykle silné protesty v Teplicích. Na jejich počátku stál vcelku nepolitický impulz – smogová inverze. Třídenní demonstrace za čistý vzduch, které vyvrcholily 13. listopadu 1989, přinutily místní komunistické funkcionáře k dialogu s veřejností. Akce se konaly mimo hlavní struktury disentu.

Předzvěstí sametové revoluce bylo i svatořečení Anežky České

Před třiceti pěti lety byla svatořečena Anežka Česká. Událost se stala jednou z předzvěstí blížící se sametové revoluce. Papež Jan Pavel II. chtěl původně přijet na svatořečení do Prahy, komunistická moc to ale zamítla a kanonizace se musela konat ve Vatikánu. Do baziliky svatého Petra se sjelo několik tisíc poutníků z Čech a Moravy.

Demonstraci k výročí Československa v roce 1989 nezabránili vojáci ani propaganda

Na výročí vzniku Československa v roce 1989 došlo k poslední velké demonstraci před sametovou revolucí. Do ulic vyšly navzdory zákazu statisíce lidí. Komunistický režim se snažil protestům zabránit všemi možnými způsoby.

V čele průvodu ze 17. listopadu šla možná i Státní bezpečnost

V čele studentského průvodu ze 17. listopadu 1989 šlo nejspíš i několik příslušníků Státní bezpečnosti. Ukázaly to první výsledky analýzy dosud nezveřejněných fotografií.

Projev nejistoty společnosti, řekl k případnému odstranění nápisu Moskva–Praha z metra sochař Karous

Budoucnost bronzové plastiky s nápisem Moskva–Praha, která je umístěna ve vestibulu stanice metra Anděl, zůstává nejistá. Náměstci primátora Jiří Pospíšil (SPOLU) a Zdeněk Hřib (Piráti) chtějí, aby se podoba díla upravila. K plastice chtějí přidat informační tabulku. Tématem se magistrát má zabývat příští týden. V pořadu Události, komentáře o něm diskutovali student a autor petice za odstranění plastiky Jan Boháč a sochař Pavel Karous.

Reportéři ČT: Komunisté poslali Pospíchala do vězení rovnou ze školy. Mladého disidenta prý tloukli nejvíc ze všech

Když před 34 lety odstartoval zásah komunistických bezpečnostních složek proti studentům revoluci, nechyběl v Laterně magice Petr Pospíchal. Výjimečný byl tím, že byl nejmladším politickým vězněm normalizačního režimu. Přišli si pro něj do třídy na učiliště. Pak se podílel na organizaci činnosti disentu, ale jeho přátelé na něj také vzpomínají jako na nejvíce mláceného disidenta. O Petru Pospíchalovi točil pro Reportéry ČT David Vondráček.

Jurečka slíbil disidentu Soukupovi důchod, jaký mají účastníci třetího odboje. Gruntorád dál požaduje ministrovu demisi

Někdejší disident Karel Soukup bude dostávat důchod stejně jako účastníci třetího odboje. Novinářům to v pondělí v Hradci Králové řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Soukup podstatnou část života strávil mimo Česko v nucené emigraci. Jurečka zopakoval, že je připraven pomoci řešit problém nízkých disidentských penzí, za který si vysloužil kritiku od signatáře Charty 77 Jiřího Gruntoráda. Chartista požaduje Jurečkovu demisi, na podporu svého požadavku drží hladovku. Gruntorád řekl, že na svých požadavcích trvá, protože neprotestuje jen kvůli Soukupovi. Za Jurečku se přimluvil například Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR).

Česko si připomnělo 17. listopad, zaplnila se Národní třída i Václavské náměstí

Národní třída v Praze byla tradičním srdcem vzpomínek na 17. listopad. K pomníku událostí z roku 1989 přicházeli celý den desetitisíce lidí i vrcholní politici. Prezident Petr Pavel v rozhovoru pro ČT zdůraznil, že demokracii je třeba chránit. Podobně se na sociální síti vyjádřil i premiér Petr Fiala (ODS). Šéf opozičního ANO Andrej Babiš využil výročí ke kritice kabinetu, mluvil o privatizaci demokracie. Vzpomínky a pietní setkání na roky 1939 a 1989 se ale uskutečnily i na mnoha jiných místech v celé zemi. V deset večer skončil Koncert pro budoucnost na pražském Václavském náměstí, na němž zněla hudba, ale i projevy Ivana Gabala či Tomáše Halíka.

Národní třída, Albertov či Hlávkova kolej. Za připomínkou 17. listopadu vyrazilo mnoho lidí

Lidé po celém Česku si připomínají události z let 1939 a 1989. Den boje za svobodu a demokracii se váže k uzavření vysokých škol a nacistickým represím a také k zásahu komunistických bezpečnostních složek na Národní třídě. U příležitosti 17. listopadu se koná řada pietních akcí, happeningů, koncertů či průvodů. Na Národní třídě v Praze pořádá stejně jako v minulých letech iniciativa Díky, že můžem pouliční slavnost Korzo Národní. U památníku na Národní třídě také čelní politici položili květiny. Projevy zazněly v hlavním městě u Hlávkovy koleje i na Albertově. Lidé vzpomínají i v regionech.

1