Téma Sametová revoluce strana 5 z 5

Josef Šupa se v roce 1957 s kamarády doslova prostříhal přes elektrické dráty do Rakouska. Víc než rok tam žil v uprchlickém táboře, pak dostal vízum do Ameriky. Tam se rozhodl stát knězem, vystudoval teologii v Římě a po návratu do Spojených států pracoval jako vojenský kaplan. Po sametové revoluci pomohl založit duchovní službu v Československé armádě. Letos se kněz v penzi vrátil z Ameriky natrvalo do vlasti.

Když 1. tajemník KSČM Vasil Mohorita na zasedání ústředního výboru strany 7. října 1990 zpochybnil legitimitu sametové revoluce svými výroky o tom, že „pracující této země i dělníci příliš mnoho neřekli k tomu, co se tady odehrálo,“ vyvolal tím u veřejnosti vlnu nevole, která se projevila mimo jiné mohutnými manifestacemi na podporu Občanského fóra. Poslechněte si reakci tehdejšího předsedy české vlády Petra Pitharta.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Vyrovnání s komunistickou minulostí české společnosti potrvá ještě dvacet let. V Interview ČT24 to řekl ředitel Ústavu pro soudobé dějiny Miroslav Vaněk, podle kterého to bude možné teprve ve chvíli, kdy se Češi ke komunistické čtyřicetileté periodě nebudou vztahovat emotivně.

Česká filharmonie vstoupila do 125. sezony zahajovacím koncertem, který odehrála v polovičním obsazení a před nezaplněným hledištěm. Chuť hrát ale přednímu tuzemskému orchestru stále zůstává. Záznam večera se skladbami Šostakoviče a Dvořáka pod taktovkou šéfdirigenta Semjona Byčkova si lze do 24. října poslechnout i v iVysílání.

V britském městě Ipswich ve čtvrtek slavnostně pojmenovali místní ulici po českém básníkovi Ivanu Blatném – třicet let poté, co literát zemřel v anglickém exilu. Slavný brněnský spisovatel do Británie uprchl po komunistickém puči v roce 1948. Jeho ulice stojí na místě bývalé psychiatrické léčebny, kde se léčil.

Čína zakáže vstup na své území všem členům delegace, která provázela předsedu Senátu Miloše Vystrčila při nedávné návštěvě Tchaj-wanu. Uvedl to ve čtvrtek na svém webu čínský oficiální list China Daily s odvoláním na nejmenované čínské úředníky, obeznámené se situací. Podle těchto zdrojů také nedovolí vstoupit na svůj trh českým firmám, jejichž zástupci byli v delegaci.

Za současnou nedůvěru v demokracii může i naše polistopadová naivita, připouští herec Ondřej Vetchý. V Interview ČT24 tím spíše zdůraznil důležitost toho, aby Češi nebyli jen obyvateli své země, ale chtěli být i národem. Protože navzdory všem minulým příčinám a současným vlivům je „demokracie o naprosté osobní odpovědnosti“.

Josef Hladiš působil na Velehradě jako osmnáctiletý novic, když v noci 13. dubna 1950 z kláštera vyhnali komunističtí ozbrojenci pětadvacet jezuitů a čtyřicet šest noviců. Odvezli je do kláštera v Bohosudově, pak se je snažili převychovat na stavbě přehrady. Sám Hladiš se dočkal kněžského svěcení až po roce 1969. Na Velehrad se vrátil teprve po sametové revoluci –⁠ připravit návštěvu papeže Jana Pavla II.

Slezská Vratislav má nově náměstí Polsko-československé solidarity. Disidenti z těchto zemí navázali spolupráci začátkem osmdesátých let a společně vystupovali proti totalitě; organizovali výměnu zakázaných materiálů nebo setkání zástupců opozice na trojmezí. Čtvrteční ceremonie proběhla v rámci oslav polského srpna 1980, kdy vzniklo tamní odborové hnutí Solidarita.

Už přes dva týdny požaduje řada Bělorusů v ulicích odchod diktátora Alexandra Lukašenka, který zemi vládne více než čtvrt století. Statisíce lidí považují volby za zmanipulované a odsuzují brutální policejní násilí těsně po nich. Lukašenkův režim se ale stále drží a mimo jiné nepouští do země zahraniční novináře. Tomáš Vlach byl jedním z mála, kterým se podařilo dostat přímo do Minsku, dějiště největších protestů. Svědectví účastníků protestů přinesli Reportéři ČT.

Jeden z nejočekávanějších českých filmů letošního roku, snímek režiséra Slávka Horáka Havel, má za sebou novinářskou premiéru. Kromě kritiků ho už viděla i Dagmar Havlová, podle Horáka se manželce prvního polistopadového prezidenta film líbil. Přesto, že je Václav Havel především proslulý jako státník, snímek se zaměřuje na dobu před sametovou revolucí, kdy působil jako disident.

Ve věku 92 let zemřel spisovatel a někdejší soudce Nejvyššího soudu Miroslav Veverka. Později působil u Vrchního soudu v Praze, kde řešil i známé případy generála Alojze Lorence, agenta a kontroverzní postavy sametové revoluce Ludvíka Zifčáka či vraha Jiřího Kajínka. O jeho úmrtí informovala Denisa Novotná z nakladatelství Prostor, kde Veverkovi vyšlo několik překvapivých knih.

Ve věku 85 let zemřel jeden z nejvýznamnějších švédských spisovatelů a dramatiků 20. století Per Olov Enquist. Švédským médiím to sdělila jeho rodina, podle které zemřel v sobotu večer ve spánku po dlouhé nemoci. Řadu děl jednoho z nejčtenějších švédských spisovatelů dramaticky ztvárnila i česká divadla.

Na ombudsmana ho navrhl prezident a přesvědčil 91 poslanců. Stanislav Křeček, který letos oslaví dvaaosmdesáté narozeniny, byl zvolen veřejným ochráncem práv. Křeček tak povede úřad, v němž strávil posledních šest let jako zástupce. Předtím působil dvě desetiletí v aktivní politice v barvách ČSSD.

Přesně před třiceti lety, 9. února 1990, obnovilo Československo diplomatické vztahy s Izraelem. Začala tak nepsaná aliance obou zemí, která trvá dodnes. Po válce Československo aktivně podporovalo vznik Izraele, vztahy ale později v souladu s politikou Sovětského svazu přerušilo. Nyní bývá Česko často označováno za vůbec nejbližšího spojence židovského státu v Evropské unii.

Přerod od komunismu k demokracii znamenal před třiceti lety nejen změnu státního zřízení, ale dotkl se i tisíců zaměstnanců, kteří přišli o práci. Byli mezi nimi také příslušníci Státní bezpečnosti. Někteří odešli sami už před koncem roku 1989, protože tušili, že ve svobodném státě pro ně nebude uplatnění. Definitivní rozklad StB nastal ovšem až 31. ledna 1990, když ministr vnitra Richard Sacher vydal rozkaz o zrušení některých složek tajné policie.

Atmosféra devadesátých let v tomto roce vtrhla naplno do ulic – a to nejenom bilancováním tří dekád od sametové revoluce, ale i módními trendy, které znovu kážou světlé džíny do pasu a ledvinku do šatníků pánů i dam. Ovšem… ruku na ni: Co o devadesátkách vlastně víte?

Před omezováním svobody a vlivem sociálních sítí v novoročním projevu varoval předseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS). Pozastavil se nad rozmachem „zeleného byznysu“, který je prý založen na šíření strachu z klimatických změn. Pozitivně naopak hodnotil změny, kterých Česko za tři desetiletí dosáhlo.

Do konce prosince 1989 se sametové revoluci podařilo změnit podobu vlády, nabourat cenzuru médií a ovládnout nálady v ulicích. Dosud netknutá ale zůstala klíčová politická instituce v zemi – parlament. Jedním z hesel revoluce sice bylo volání po svobodné volbě poslanců, na tu ale v revoluční době nebyl čas čekat. Na řadu proto přesně před 30 lety přišly kooptace.

Přelom roku přinese několik změn pro lidi s vadami sluchu. Nově jim například pojišťovny budou proplácet sluchadla na obě uši. Změny se od nového roku dotknou i zaměstnavatelů lidí s handicapem, kterým stát bude přispívat více.

Návštěva Václava Havla na Slovensku v prosinci 1989 byla jedním z klíčových okamžiků, který rozhodl o jeho pozdějším zvolení prezidentem. Před 30 lety se mu totiž podařilo získat si Slovensko i s tehdejším protikandidátem Alexandrem Dubčekem na svoji stranu. Havlův tajemník Vladimír Hanzel Havlovu cestu na východ popsal jako „bez přehánění triumfální“. Přitom ještě před odjezdem panovaly obavy, že se stane naprostý opak a Slováci Havla vůbec nepřijmou.

Před 30 lety se v Československu otevřela možnost svobodného cestování – od 4. prosince 1989 mohli lidé na Západ vyrazit bez výjezdní doložky. Odpadl tak složitý byrokratický proces, který mimo jiné zahrnoval i získání souhlasu komunistické strany,  zaměstnavatele nebo školy. S uvolňováním pravidel pro cestování ale začal režim už před listopadovým převratem.

Třicáté výročí sametové revoluce si připomněli i krajané v Kanadě. Země zažila několik emigračních vln z Československa, jedna z největších přišla po invazi vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968. Toronto se pak především díky manželům Škvoreckým stalo jedním z center českého exilu.

Sametová revoluce znamenala změnu i na televizním trhu. Novým, svobodným poměrům se musela přizpůsobit Československá televize, které navíc v první polovině 90. let vznikla konkurence v podobě komerčních stanic. Jak se po listopadu 1989 proměnilo televizní zpravodajství? A jaké potíže změnu provázely? Tématu se věnoval nový díl seriálu Mediální revoluce, který vysílá Newsroom ČT24.