Nejslavnější československá vzpomínka na světovou výstavu v Bruselu Expo 58 se znovu otevřela veřejnosti. Po pětiměsíční rekonstrukci zahájilo v objektu zakřivené bruselské restaurace na pražské Letné provoz Expo 58 Art. Plánuje tam pořádat výstavy nebo aukce a na přilehlé terase i kulturní akce či koncerty.
Restaurace je pozůstatkem slavné československé expozice na výstavě Expo 58, po jejímž skončení byla spolu s hlavní částí pavilonu demontována a převezena do Prahy. Výstavní pavilon v roce 1991 na Výstavišti vyhořel, část s restaurací s výhledem na Prahu a točitým schodištěm však dodnes stojí v Letenských sadech. Centrální schodiště je doplněné jednou z nejslavnějších mozaik na světě v barvách oceánu, která se dělala ručně. V objektu se nyní nachází nová výstavní síň nazvaná Expo 58 Art, do níž má přístup i veřejnost.
Budova prošla rekonstrukcí. „Byly vyměněny inženýrské sítě, klimatizace, topení, podlahy, v podstatě všechno krom skeletu,“ doplnil ředitel Expo 58 Art Vladimír Lekeš. Vyhlídkovou terasu dříve využívali filmaři, například v komediální muzikálu Dáma na kolejích z roku 1966. Její podzemí potom ukrývá největší renesanční viniční sklep v Praze, který vznikl v roce 1550. Je ve výborném stavu, ukrývá například háky na sudy na víno.
Do Sametové revoluce byl objekt v Letenských sadech v majetku státu a byla v něm luxusní restaurace. Od 90. let však začal památkově chráněný objekt zapsaný i na seznamu kulturního dědictví UNESCO chátrat a několikrát změnil vlastníka. Ten poslední ho změnil na kanceláře. V budově dříve sídlila reklamní agentura, její část i dnes obývá firma zabývající se start-upy.
Počítače a židle však teď v hlavní části objektu nahradily obrazy a sochy. „V současné době probíhá předaukční výstava, která vyvrcholí 27. listopadu aukcí v této budově,“ dodává Lekeš. Láká mimo jiné na obraz Serenáda od Toyen s vyvolávací cenou deset milionů korun. Prarodiče současné majitelky ho koupili přímo od malířky na výstavě v Paříži. Předaučkní výstava je otevřena do 26. listopadu od 10 do 18 hodin, 27. listopadu potom od 10 do 13:30 hodin. Otevřeno je denně včetně víkendů a svátků.
Pavilon byl pro svět šokem
Československý pavilon na Expu 58, jehož autory byli František Cubr, Josef Hrubý a Zdeněk Pokorný, povznesl československou architekturu na světovou úroveň a otevřel bruselský styl. V Bruselu získal hlavní cenu Zlatou hvězdu a dalších 13 ocenění.
Cenila se demontovatelná konstrukce se sklem i plastem, ale také dokonalý interiér tvořený originálním nábytkem, uměleckými díly a užitkovými předměty včetně textilu, skla či porcelánu, jež jako by navzdory stalinskému teroru plynule navázaly na špičkovou úroveň designu i výroby prvních let svobodného Československa. Ve spojení s fascinující laternou magikou to pro svět přestavovalo šok.
Výstava v Bruselu se celkově nesla v duchu víry a naděje, že tehdejší objevy a technologie budou jednou sloužit humanistickým účelům – konala se ostatně krátce po vzletu amerických a sovětských družic do kosmu, poznání jaderné energie i prvních robotů. Za půl roku trvání výstavy československým pavilonem prošlo přes šest milionů diváků.
