Nejslavnější československá vzpomínka na světovou výstavu v Bruselu Expo 58 se znovu otevřela veřejnosti. Po pětiměsíční rekonstrukci zahájilo v objektu zakřivené bruselské restaurace na pražské Letné provoz Expo 58 Art. Plánuje tam pořádat výstavy nebo aukce a na přilehlé terase i kulturní akce či koncerty.
Expo 58 se na pražské Letné otevírá veřejnosti. Uvnitř plánuje výstavy, na terase koncerty
Restaurace je pozůstatkem slavné československé expozice na výstavě Expo 58, po jejímž skončení byla spolu s hlavní částí pavilonu demontována a převezena do Prahy. Výstavní pavilon v roce 1991 na Výstavišti vyhořel, část s restaurací s výhledem na Prahu a točitým schodištěm však dodnes stojí v Letenských sadech. Centrální schodiště je doplněné jednou z nejslavnějších mozaik na světě v barvách oceánu, která se dělala ručně. V objektu se nyní nachází nová výstavní síň nazvaná Expo 58 Art, do níž má přístup i veřejnost.
Budova prošla rekonstrukcí. „Byly vyměněny inženýrské sítě, klimatizace, topení, podlahy, v podstatě všechno krom skeletu,“ doplnil ředitel Expo 58 Art Vladimír Lekeš. Vyhlídkovou terasu dříve využívali filmaři, například v komediální muzikálu Dáma na kolejích z roku 1966. Její podzemí potom ukrývá největší renesanční viniční sklep v Praze, který vznikl v roce 1550. Je ve výborném stavu, ukrývá například háky na sudy na víno.
Do Sametové revoluce byl objekt v Letenských sadech v majetku státu a byla v něm luxusní restaurace. Od 90. let však začal památkově chráněný objekt zapsaný i na seznamu kulturního dědictví UNESCO chátrat a několikrát změnil vlastníka. Ten poslední ho změnil na kanceláře. V budově dříve sídlila reklamní agentura, její část i dnes obývá firma zabývající se start-upy.
Počítače a židle však teď v hlavní části objektu nahradily obrazy a sochy. „V současné době probíhá předaukční výstava, která vyvrcholí 27. listopadu aukcí v této budově,“ dodává Lekeš. Láká mimo jiné na obraz Serenáda od Toyen s vyvolávací cenou deset milionů korun. Prarodiče současné majitelky ho koupili přímo od malířky na výstavě v Paříži. Předaučkní výstava je otevřena do 26. listopadu od 10 do 18 hodin, 27. listopadu potom od 10 do 13:30 hodin. Otevřeno je denně včetně víkendů a svátků.
Pavilon byl pro svět šokem
Československý pavilon na Expu 58, jehož autory byli František Cubr, Josef Hrubý a Zdeněk Pokorný, povznesl československou architekturu na světovou úroveň a otevřel bruselský styl. V Bruselu získal hlavní cenu Zlatou hvězdu a dalších 13 ocenění.
Cenila se demontovatelná konstrukce se sklem i plastem, ale také dokonalý interiér tvořený originálním nábytkem, uměleckými díly a užitkovými předměty včetně textilu, skla či porcelánu, jež jako by navzdory stalinskému teroru plynule navázaly na špičkovou úroveň designu i výroby prvních let svobodného Československa. Ve spojení s fascinující laternou magikou to pro svět přestavovalo šok.
Výstava v Bruselu se celkově nesla v duchu víry a naděje, že tehdejší objevy a technologie budou jednou sloužit humanistickým účelům – konala se ostatně krátce po vzletu amerických a sovětských družic do kosmu, poznání jaderné energie i prvních robotů. Za půl roku trvání výstavy československým pavilonem prošlo přes šest milionů diváků.