„Žádný náš pořad nebyl nikým připomínkován,“ vzpomněl Fenič na dobu před třiceti lety

Nahrávám video
Události, komentáře: Třicet let s pořady z dílny Febio
Zdroj: ČT24

Před třiceti lety vznikla společnost Febio, značka, která stala symbolem populárních dokumentů a provokativní zábavy. Začala tak éra pořadů jako Gen, Oko, Česká soda nebo Cestománie. Na období spojené s jejich vznikem zavzpomínal zakladatel společnosti Fero Fenič v rozhovoru pro Události, komentáře.

Začátky popisuje režisér jako východisko z bezradnosti: „Čekal jsem, zda někdo jiný vytvoří nějakou platformu, ve které by se mohli shromáždit čeští filmaři,“ řekl.

Po sametové revoluci podle něj nastalo meziobdobí, kdy se rozpadly všechny obvyklé struktury, ať šlo o Filmové studio Barrandov, nebo Krátký film Praha. „Většina umělců především mého a staršího věku, kteří byli zvyklí na stálé zaměstnání, byla velmi nešťastná, “ uvedl.

Jeho životní heslo „co si neuděláš, to nemáš“, ale i nečinnost ostatních ho nakonec podnítily k založení vlastního studia. „Nečekal jsem, že to bude nějaká velká firma. Spíš jsem to vnímal jako platformu pro mě a pár přátel,“ prozradil a dodal, že i proto prý název vychází z jeho jména: FEničův BIOgraf.

První alternativa k médiím veřejné služby

Febio podle něj bylo první soukromou společností, která začala dodávat své pořady České televizi. „Na nás se v podstatě Česká televize učila, jak pak dál spolupracovat s jinými soukromými výrobci,“ konstatoval režisér.

Vzpomněl také na výrok Václava Havla, který jeho firmu označil za „štiku v českém rybníku“, protože prý vytvořila přirozenou konkurenci tehdy ještě hodně těžkopádné Československé televizi.

„Byli jsme schopni velmi rychle reagovat, naše pořady se probojovaly do hlavních vysílacích časů a měly velkou odezvu,“ doplnil s tím, že mu s přípravou pomáhali nejlepší tvůrci v zemi.

GEN měl připomínat nové republice její hodnoty

Rozdělení Československa bylo impulzem ke vzniku cyklu GEN, v němž se střídaly portréty českých osobností. Včetně těch, které se narodily na Slovensku a žily a pracovaly v Česku, jako například Hana Hegerová. Již od voleb v roce 1992 prý Fenič cítil, že se rozpad blíží, a tehdy přišel s nápadem na Gen.

„Já jsem Slovák, takže pro mě to nebylo jednoduché přijmout, že země, kde jsem se narodil, se rozpadla,“ řekl režisér a vysvětlil důvody vzniku série: „Myslel jsem si, že bude nutné nové České republice připomenout hodnoty, ze kterých by měla vycházet a které předtím byly popírané.“

Česká soda už by dnes neprošla

Také populární satirický pořad Česká soda pocházel z dílny společnosti Febio. Podle Feniče by ale v dnešní době něco takového nemohlo projít. „Žádný náš pořad nebyl nikým připomínkován. Co jsme natočili, bylo pouze na mé zodpovědnosti.“ To, co tehdy přinesl na kazetě, prý Česká televize odvysílala v nezměněné podobě.

„Febio bylo dítětem sametové revoluce a vzniklo v tom nadšení. A tím, že bylo první, nebyla ještě přijata žádná pravidla,“ zavzpomínal na tehdejší dobu. Veřejnoprávní televize si podle něj ještě vyjasňovala, co je veřejnoprávnost, a proto se k tvůrcům chovala s určitou nejistotou.

Fero Fenič chtěl dokonce spustit plnoformátovou televizi Febio. Tento projekt se ale neuskutečnil. „Beru to sportovně. Mrzí mě to, protože si myslím, že na českém mediálním trhu by dnes Febio mělo významnou roli,“ uzavřel režisér. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Tanec na kostech mrtvých.“ Ruská kultura kryje v Mariupolu zločin okupantů

Tento týden jsou to čtyři roky od ruského bombardování divadla v Mariupolu, v němž se ukrývali ukrajinští civilisté. Útok nepřežily stovky lidí, přesný počet obětí zřejmě nikdy nebude znám. Okupanti důkazy svého zločinu zničili a na místě postavili nové divadlo, jehož okázalé – a pouze zdánlivé – otevření doprovázela prohlášení o „nezničitelné ruské kultuře“. Ukrajinci mluví o „tanci na kostech mrtvých“ a experti o důkazu, že ruská kultura je součástí okupační politiky.
20. 3. 2026

Video„Už bych rád zase něco řekl.“ Ondřej Ruml má nové album

Ondřej Ruml po patnácti letech vydává autorské album, kde se podílel na většině hudby a textů. „Nazrál ve mně čas, že už bych rád zase něco řekl, ale chtěl bych se věnovat do hloubky svým pocitům a vjemům,“ vysvětlil pro ČT24. Nahrávku s desítkou písní nazval Vždycky to tu bylo. „To je to, na čem se shodneme napříč generacemi, vyznáními a náboženstvími,“ vysvětlil. Název platí i pro to, jak Ruml vnímá nahrávání desek. „V dnešní době se říká, že alba se moc nevydávají, že se mají vydávat spíš singly, ale já si myslím, že album má ten hlavní smysl v tom, že to je jako kniha. Nějak začíná, pokračuje a končí. Zpěvák či interpret tím vydává pohled do svého světa,“ říká.
20. 3. 2026

Herce Vala Kilmera „hluboko z hrobu“ oživí AI

Herec Val Kilmer zemřel před téměř rokem, přesto se objeví v chystaném filmu As Deep as the Grave (Hluboké jako hrob). Umožní to generativní umělá inteligence. Podle agentury AP se jedná o jedno z dosud nejodvážnějších využití AI ve filmové tvorbě.
20. 3. 2026

V Lipsku začal knižní veletrh, za Česko čte Pilátová či Hlaučo

V německém Lipsku začal mezinárodní knižní veletrh, za Česko se na něm představí čtrnáct autorek a autorů. Od loňského podzimu probíhá v německy mluvících zemích Rok české kultury. Akce vyvrcholí na podzim největší knižní výstavou světa ve Frankfurtu nad Mohanem, kde bude Česko čestným hostem.
20. 3. 2026
Načítání...