Gen

Velkou vlnu pomoci vyvolal další příběh rodiny usilující o genovou terapii v zahraničí. Podpořili ji i někteří odborníci. Nyní sbírka pro ročního Viléma dosáhla potřebných dvaceti milionů. Tím roste šance, že hoch trpící vzácnou nemocí získá lék v Austrálii. „Teď jsou ve fázi přípravy klinické studie. Pokud se rozběhne, tak Vilík bude mít šanci se do studie zapojit. Vývoj je komplikovaný a nákladný. Australská klinika potřebuje přispět na konkrétní díl výzkumu,“ nastínila lékařka Regina Demlová. Vilém by mohl lék dostat příští rok na jaře.

Takzvaných deepfake videí přibývá. Každý půlrok se jejich počet zdvojnásobí a jsou čím dál dokonalejší. Jde přitom o nebezpečný nástroj, který zneužívají podvodníci a autoritářské režimy. V Česku jsou doménou kanálů napojených na proruskou propagandu. Účinný nástroj, jak videa vytvořená pomocí umělé inteligence identifikovat, však zatím nemáme. Tématu se pro pořad Reportéři ČT věnovaly Zuzana Černá a Jevhenija Vachničenko.

Úřad pro ochranu osobních údajů prověřoval antivirovou společnost Avast, respektive její nástupnickou společnost Gen, kvůli nepřímému prodeji osobních údajů přes dceřinou společnost Jumpshot. Seznam Zprávy s odkazem na dřívější informace specializovaného serveru Global Data Review napsaly, že úřad kvůli tomu udělil firmě rekordní pokutu 13,7 milionu eur (přes 320 milionů korun) s tím, že řízení ale ještě neskončilo. Zástupci společnosti Gen uvedli, že dosud nebylo vydáno konečné rozhodnutí, proto případ nebudou komentovat.

Obezita je jedním z největších civilizačních problémů dneška. Kromě nedostatku pohybu patří mezi hlavní příčiny také nezdravá strava, kterou si lidé nedokáží odepřít. Podle nové studie je zřejmě tak těžké s chipsy nebo sladkostmi přestat i v souvislosti s geny.

Před třiceti lety vznikla společnost Febio, značka, která stala symbolem populárních dokumentů a provokativní zábavy. Začala tak éra pořadů jako Gen, Oko, Česká soda nebo Cestománie. Na období spojené s jejich vznikem zavzpomínal zakladatel společnosti Fero Fenič v rozhovoru pro Události, komentáře.

Vědci zjistili, že bakterie způsobující černý kašel zřejmě dovede obnovit jeden ze svých genů pokládaných za trvale nefunkční. Pomáhá jí to v adaptaci. Poznatky by mohly přispět k vývoji účinnější vakcíny i k lepšímu zacílení léčby. Za výzkumem stojí vědci z Mikrobiologického ústavu Akademie věd (AV).

Po mnohaletém výzkumu začali brněnští vědci s klinickými testy léku na achondroplázii. Jde o nejčastější genetickou poruchu růstu člověka. Na objevu přelomové novinky spolupracovali s japonskými kolegy. Právě u nich nyní testy probíhají.

Geneticky upravená kukuřice má větší listy a lépe nakládá s dusíkem. Díky úpravě jednoho genu může být úroda až o 10 procent vyšší.

Nejzákeřnějším typem parazita způsobujícího malárii se lidé nakazili asi před 50 tisíci lety od goril – a  zřejmě kvůli náhodě. Vyplývá to ze studie britských vědců ze Sangerova institutu. Ti tvrdí, že přenos z primáta na člověka způsobila vzácná genetická mutace. Zjištění by mohlo pomoci v boji proti této nemoci, na kterou každoročně umírají statisíce lidí, především afrických dětí.

Embryo octomilky potřebuje zhruba den na to, aby se z vajíčka změnilo v larvu. A právě to jsou momenty, kdy naplno pracují nejdůležitější geny ovlivňující budoucí podobu této mušky. Ve svém výzkumu je studoval nobelista Eric Wieschaus, který byl hostem pořadu Hyde Park Civilizace.

Tým vědců z ČR, USA a Nizozemska objevil geny umožňující rostlinám symbiózu s půdními houbami, které jim poskytují vodu a minerální živiny. Působí prostřednictvím rostlinných hormonů zvaných strigolaktony. Tyto hormony mohou být využity například v zemědělství v boji proti plevelům. Článek s výsledky výzkumu zveřejnil odborný časopis Nature Plants.

Objev genu, který je u ječmene zodpovědný za odolnost vůči suchu, pomůže v budoucnu zajistit, aby byl této plodiny dostatek i ve světě, jehož klima se mění. Zhruba pětina celosvětové sklizně ječmene se používá pro výrobu piva. Objev genetiků tak zřejmě zajistí, že bude zlatavého moku i nadále dostatek.

Neexistuje nic jako jediný „gen homosexuality“, který by měnil lidskou sexuální orientaci. Ukázal to zatím nejrozsáhlejší výzkum genetického materiálu, jenž se tohoto tématu týkal.

Genetická úprava lidských embryí je téma, které rozděluje vědecký svět. Zatímco po posledním skandálu v Číně se od této praktiky většina světa odklání, ruský gentik Denis Rebrikov by v ní chtěl pokračovat a ještě ji vylepšit.

Většina šneků má ulitu, která je tvořena spirálou vinoucí se po směru hodinových ručiček. Jen u minima se ale objevuje ulita otočená opačně – vědci takovým šnekům říkají leváci. A nyní konečně vědí, jak je možné, že takové výjimky vůbec existují.

Třem druhům mořských ryb umožňují namnožené tyčinkové fotoreceptory v sítnici rozlišovat barvy v temných hloubkách. U ostatních obratlovců tyčinky ve tmě zajišťují černobílé vidění, barvy rozlišují při dobrém světle pomocí čípků. Neobvyklý mechanismus by rybám mohl usnadňovat lovení kořisti a výběr partnerů k rozmnožování, uvedla Zuzana Musilová z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Do roku 2025 vědci chtějí popsat všech 22 500 myších genů, v současnosti jich znají 7 tisíc. Myši mají většinu genů společných s lidmi a díky jejich výzkumu dokázali vědci odhalit například gen zodpovědný za degeneraci sítnice nebo mechanismus způsobující vývoj zubní skloviny. Řekl to Radislav Sedláček, vedoucí Českého centra pro fenogenomiku (CCP), které je součástí centra BIOCEV ve Vestci.

Když čínský vědec na konci loňského roku poprvé přivedl na svět dvě geneticky upravené děti, kromě odolnosti na virus HIV jim zřejmě také uměle zvýšil inteligenci, naznačuje nový výzkum.

Přesně před rokem oznámili čínští vědci ze Šanghaje, že naklonovali opice makaky stejnou metodou, jakou použili v roce 1996 Britové u ovečky Dolly. Jednalo se o první naklonované primáty. Objev podle nich poslouží pouze lékařským účelům – a pokračují v něm ještě kontroverznějšími cestami.

Nová studie anglických genetiků ukázala, že geny pro světlou kůži nevznikaly jen v Evropě. Objevily se také v Asii a u původních obyvatel Ameriky, kam nedorazily s evropskými kolonizátory, ale už během prehistorického osidlování kontinentu.