Bakterie černého kašle zřejmě umí obnovit svůj důležitý gen

Vědci zjistili, že bakterie způsobující černý kašel zřejmě dovede obnovit jeden ze svých genů pokládaných za trvale nefunkční. Pomáhá jí to v adaptaci. Poznatky by mohly přispět k vývoji účinnější vakcíny i k lepšímu zacílení léčby. Za výzkumem stojí vědci z Mikrobiologického ústavu Akademie věd (AV).

Bakterie Bordetella pertussis se postupně adaptuje na své hostitele a s nástupem očkování i na účinek vakcín. Podle odborníků se v průběhu doby bakterie černého kašle zbavila stovek genů, které pro infekci lidí nepotřebovala. Vědci takové ztráty považují zpravidla za nevratné. Nyní však tým z AV zjistil, že nejméně pro jeden z důležitých genů těchto bakterií to neplatí.

Jde o gen zodpovědný za export manganu, prvku klíčového pro přežívání patogenních bakterií v lidském hostiteli. Bakterie sice tento gen znehodnotila, tým však prokázal, že kvůli nefungujícímu exportéru může zadržovat mangan ve svých buňkách, což jí usnadňuje přežití v nepříznivých podmínkách. Vedoucí výzkumného týmu Branislav Večerek k tomu uvedl, že lidský organismus se, mimo jiné, infekci brání právě tím, že znemožní bakteriím přístup k manganu. „A snaží se je de facto vyhladovět,“ podotkl vědec.

Výsledky výzkumu také naznačují, že si Bordetella pertusis pamatuje doby, kdy bývala bakterií ve volné přírodě, kde se setkávala i s vysokými koncentracemi manganu. A v přítomnosti pro ni škodlivých koncentrací manganu umí zmíněný gen překvapivě opravit a obnovit export.

„Tento typ flexibilní adaptace na nedostatek či přebytek manganu nebyl dosud popsán a přináší tak novou představu o evoluci patogenních bakterií v průběhu jejich postupné adaptace na hostitelské prostředí,“ sdělil první autor studie Jan Čapek.

Černý kašel je vysoce infekční bakteriální onemocnění dýchacího traktu. Jedním z typických příznaků onemocnění je dávivý kašel. Záchvaty kašle mohou přetrvávat několik týdnů, rekonvalescence může trvat i měsíce. 

Černý kašel je stále hrozbou

Podle Státního zdravotního ústavu loni v Česku onemocnělo černým kašlem 696 lidí, o polovinu méně než v roce 2019. Podle odborníků jsou pravidelně zaznamenávány dvou až pětileté cykly nárůstu nemocnosti a následného poklesu. Posledního vrcholu nemocnosti Česká republika dosáhla v roce 2014, kdy černým nebo též dávivým kašlem onemocnělo 2521 lidí.

Černým kašlem a jeho komplikacemi jsou nejvíce ohroženy děti do jednoho roku života. Proto jsou také děti už v prvních měsících života očkovány. Plošné očkování proti černému kašli bylo v Česku zavedeno v roce 1958. Do té doby se nemocí ročně nakazily i desítky tisíc lidí. Očkování ale nechrání člověka na celý život, po nějaké době se může znovu nakazit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO žádá informace o výskytu moru v Rusku. Podle Moskvy epidemie nehrozí

Světová zdravotnická organizace (WHO) požádala ruské úřady o informace ohledně zpráv médií, že se v sibiřském ústavu pro boj proti moru nakazil další zaměstnanec. Laborantka ústavu podle ruských médií nedávno zemřela na plicní mor, zatímco ruské úřady výskyt moru popírají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic nezjištěného původu. Ruský úřad pro ochranu spotřebitelů Rospotrebnadzor ve středu uvedl, že obyvatelé Irkutské oblasti na Sibiři nečelí žádnému epidemickému nebezpečí.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Schopnost přírody „vzpamatovat se“ značně přeceňujeme, varuje studie

Rozsáhlá analýza britských výzkumníků popsala, jakými způsoby rozmanitost přírody chrání člověka. A ukázala, jak složité je pro poškozené ekosystémy, jež lidem pomáhají k přežití, vrátit se k plné funkčnosti poté, co jsou nějak poškozené.
před 10 hhodinami

Snovačka a skákavka. Na jižní Moravě objevili dva v Česku dosud neznámé druhy pavouků

Přírodovědci z Masarykovy univerzity objevili skákavku Attulus inexpectus na slanisku Trkmane-Rybníčky u Rakvic a vzácnou snovačku Crustulina sticta na Kosteliskách u Dubňan.
před 12 hhodinami

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za výzkum zrcadlové chemie

Švédská akademie věd oznámila, že nositeli Nobelovy ceny za chemii za letošní rok se stali Henri Kagan a Koenso Soai, kteří se věnují výzkumu nelineárních jevů a autokatalýzy v asymetrické organické syntéze.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Vanilin by mohl pomoci při léčbě chronických ran, ukazuje studie

Vanilin má výrazné antioxidační, protizánětlivé a antibakteriální účinky, díky nimž by mohl být slibnou složkou přípravků určených k hojení ran. Vyplývá to ze studie výzkumného týmu z Laboratoře biomedicínské nanomechaniky Flindersovy univerzity v Austrálii, která byla zveřejněna v časopise International Journal of Pharmaceutics.
6. 10. 2026‌‌

Trosky starověkého Týru přečkaly útoky, teď se k nim vracejí potápěči

Ve středomořských vodách u jiholibanonského města Súr (známého jako Týr či Týros) proplouvají potápěči kolem kamenných zdí, starověkých konstrukcí a potopené cesty. Jde o pozůstatky města, které kdysi stávalo nad vodou. S vratkým příměřím mezi Izraelem a libanonským hnutím Hizballáh se tak návštěvníci vracejí do míst známých troskami z dob starověkého Říma a ještě starší fénickou historií, píše agentura AP.
6. 10. 2026‌‌

Nobelovu cenu za fyziku dostal Francis Halzen za výzkum neutrin v obří ledové kostce

Švédská akademie věd oznámila, že nositelem Nobelovy ceny za fyziku za letošní rok se stal belgicko-americký vědec Francis Halzen, který se věnuje výzkumu neutrin, kosmických částic, které dopadají na Zemi.
6. 10. 2026Aktualizováno6. 10. 2026‌‌

Whisky se má poprvé destilovat ve vesmíru, experiment začne v roce 2028

Whisky se má vůbec poprvé destilovat ve vesmíru. Experiment má zároveň ukázat, jak zrání nápoje ovlivní podmínky mimo zemskou atmosféru. Skotští a japonští experti plánují v roce 2028 vyslat do vesmíru družici se vzorky whisky a surovinami potřebnými k její výrobě. Na oběžné dráze Země by měla zůstat pět let.
6. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.