Bakterie černého kašle zřejmě umí obnovit svůj důležitý gen

Vědci zjistili, že bakterie způsobující černý kašel zřejmě dovede obnovit jeden ze svých genů pokládaných za trvale nefunkční. Pomáhá jí to v adaptaci. Poznatky by mohly přispět k vývoji účinnější vakcíny i k lepšímu zacílení léčby. Za výzkumem stojí vědci z Mikrobiologického ústavu Akademie věd (AV).

Bakterie Bordetella pertussis se postupně adaptuje na své hostitele a s nástupem očkování i na účinek vakcín. Podle odborníků se v průběhu doby bakterie černého kašle zbavila stovek genů, které pro infekci lidí nepotřebovala. Vědci takové ztráty považují zpravidla za nevratné. Nyní však tým z AV zjistil, že nejméně pro jeden z důležitých genů těchto bakterií to neplatí.

Jde o gen zodpovědný za export manganu, prvku klíčového pro přežívání patogenních bakterií v lidském hostiteli. Bakterie sice tento gen znehodnotila, tým však prokázal, že kvůli nefungujícímu exportéru může zadržovat mangan ve svých buňkách, což jí usnadňuje přežití v nepříznivých podmínkách. Vedoucí výzkumného týmu Branislav Večerek k tomu uvedl, že lidský organismus se, mimo jiné, infekci brání právě tím, že znemožní bakteriím přístup k manganu. „A snaží se je de facto vyhladovět,“ podotkl vědec.

Výsledky výzkumu také naznačují, že si Bordetella pertusis pamatuje doby, kdy bývala bakterií ve volné přírodě, kde se setkávala i s vysokými koncentracemi manganu. A v přítomnosti pro ni škodlivých koncentrací manganu umí zmíněný gen překvapivě opravit a obnovit export.

„Tento typ flexibilní adaptace na nedostatek či přebytek manganu nebyl dosud popsán a přináší tak novou představu o evoluci patogenních bakterií v průběhu jejich postupné adaptace na hostitelské prostředí,“ sdělil první autor studie Jan Čapek.

Černý kašel je vysoce infekční bakteriální onemocnění dýchacího traktu. Jedním z typických příznaků onemocnění je dávivý kašel. Záchvaty kašle mohou přetrvávat několik týdnů, rekonvalescence může trvat i měsíce. 

Černý kašel je stále hrozbou

Podle Státního zdravotního ústavu loni v Česku onemocnělo černým kašlem 696 lidí, o polovinu méně než v roce 2019. Podle odborníků jsou pravidelně zaznamenávány dvou až pětileté cykly nárůstu nemocnosti a následného poklesu. Posledního vrcholu nemocnosti Česká republika dosáhla v roce 2014, kdy černým nebo též dávivým kašlem onemocnělo 2521 lidí.

Černým kašlem a jeho komplikacemi jsou nejvíce ohroženy děti do jednoho roku života. Proto jsou také děti už v prvních měsících života očkovány. Plošné očkování proti černému kašli bylo v Česku zavedeno v roce 1958. Do té doby se nemocí ročně nakazily i desítky tisíc lidí. Očkování ale nechrání člověka na celý život, po nějaké době se může znovu nakazit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína se potýká s virem, který útočí na zrak. Na lidi se přenáší od mořských tvorů

Čína už několik let zaznamenává zvýšené množství podivných očních infekcí. Teď vědci popsali příčinu této choroby. Způsobuje ji virus, který se na lidi přenáší od mořských tvorů, s nimiž lidé přicházejí do styku.
před 15 mminutami

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
před 2 hhodinami

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
před 8 hhodinami

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
včera v 09:00

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026
Načítání...