Některé bakterie by mohly zvyšovat riziko rakoviny tlustého střeva. Důležitá je správná strava

Lidé, kteří mají ve střevním mikrobiomu určitý typ bakterií, mohou mít až o patnáct procent vyšší riziko, že onemocní zhoubným nádorem tlustého střeva nebo konečníku. Naznačil to nový výzkum, jehož závěry vědci představili na konferenci britského Národního institutu pro výzkum rakoviny.

O střevní mikrobiom se vědci a lékaři zajímají stále častěji. Tvoří ho různé bakterie, houby, kvasinky, viry nebo prvoci. Složení tohoto prostředí odborníci spojují se vznikem některých zdravotních potíží, jako jsou například úzkosti nebo nadváha.

Na druhou stranu „dobře“ složený mikrobiom může být přínosný při léčbě některých střevních nemocí – a zájem o transplantaci stolice v poslední době stoupá. 

Nebezpečný druh bakterií

Nová studie se zaměřila na vliv složení střevního mikrobiomu na riziko vzniku rakoviny tlustého střeva a konečníku. Během výzkumu vědci nejprve zkoumali genetická data a mikrobiomy asi čtyř tisíců lidí, kteří se dříve účastnili tří evropských studií.

Konkrétně výzkumníci zjišťovali, zda existují genetické variace spojené s přítomností určitých střevních bakterií. Celkem se vědcům podařilo identifikovat třináct takových genetických variací. Každá z nich obsahovala jiný druh střevních bakterií. 

Poté pomocí dalšího souboru dat – asi od 120 tisíc lidí – vědci zjišťovali, které z těchto variací jsou častěji přítomné v mikrobiomech pacientů trpících rakovinou tlustého střeva či konečníku.

Výsledky ukázaly, že větší riziko tohoto nádorového onemocnění měli ti lidé, jejichž mikroflóra obsahovala bakterie typu Bacteroidales. Jedná se o řád bakterií, který se běžně v lidských střevech vyskytuje. Dané nebezpečí bylo vyšší v rozmezí od dvou do patnácti procent.

Vědci tak potvrdili závěry předchozího výzkumu, který naznačil, že tyto bakterie jsou častěji přítomné u lidí právě s rakovinou tlustého střeva či konečníku. 

Potřeba dalšího bádání

I když by podle vědců daný druh bakterií při vzniku karcinomu mohl hrát určitou roli, mnoho otázek zůstává nezodpovězených. Jednou z nich je i to, zda se přímo jedná o příčinu dané nemoci.

„S rakovinou tlustého střeva by v první řadě mohly být spojené genetické změny samy o sobě, které by pak mohly danou variaci způsobovat,“ poznamenala hlavní autorka studie Kaitlin Wadeová z University of Bristol.

Rizikové variace v mikrobiomu by také mohly být důsledkem volby jídelníčku, domnívá se Wadeová. Některé potraviny totiž mohou riziko vzniku nádorů tlustého střeva buď přímo zvyšovat, nebo mít vliv na složení mikrobiomu.

Odborník na střevní mikrobiom profesor Tim Spector z londýnské King's College výsledky studie ocenil. Jedná se podle něj o důležitý krok správným směrem, který by mohl pomoct odhalit spojení mezi mikrobiomem a rakovinou tlustého střeva a konečníku. Podle něj je ale v této oblasti potřeba ještě mnoho dalšího výzkumu.  

„Problém je v tom, že neexistuje jediný viník,“ poznamenal pro deník Guardian Spector. „Je pravděpodobné, že se na míře rizika rakoviny tlustého střeva podílí stovky mikrobů,“ dodal s tím, že nejlepší obranou je v současné chvíli zdravá strava.

S tím, že je zapotřebí další bádání, souhlasí také Wadeová. Podle ní je nyní nutné určit konkrétní bakterie, které by na zvýšení rizika rakoviny tlustého střeva mohly mít vliv. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 7 hhodinami

Německé letiště se potýká s malárií

Dosavadní dopad ohniska malárie, které se objevilo na frankfurtském letišti v Německu, čítá šest nakažených a dva mrtvé. Epidemiologové se pokoušejí přijít na to, jak se nákaza na místě rozšířila.
před 22 hhodinami

Ruští vyděrači obelhali agenta AI. Ten pro ně napadl několik firem

Varování expertů na internetovou bezpečnost se vyplnila. Agentura Reuters popsala, jak skupina rusky hovořících zločinců zneužila komerčně dostupný model agentské umělé inteligence (AI) k útoku na řadu zahraničních společností.
včera v 11:42

Letošní hurikánová sezona je zatím bez hurikánů. Meteorolog vysvětluje proč

Tropický Atlantik je na konci srpna nezvykle klidný. Od začátku letošní hurikánové sezony se v něm vytvořily pouze tři pojmenované tropické bouře – Arthur, Bertha a Cristobal – a ani jedna z nich nedosáhla síly hurikánu. Z hlediska celkové energie tropických cyklon je letošní začátek sezony dokonce nejslabší za téměř čtyři desetiletí. Přitom zrovna přichází období, kdy by měl tropický Atlantik začít naopak naplno ožívat. Co se v Atlantiku letos děje?
včera v 10:37

Podívejte se na fotky částečného zatmění Měsíce

Na noční obloze nad značnou částí Evropy se v pátek nad ránem dalo pozorovat téměř úplné zatmění Měsíce. K tomuto jevu dochází, když se Země ocitne mezi Sluncem a Měsícem a vrhá svůj stín na Měsíc.
včera v 08:20

Ve Španělsku ukradli druhý největší pravěký zlatý poklad Evropy

Na jihovýchodě Španělska v regionu Valencie ve čtvrtek časně ráno zloději ukradli soubor artefaktů považovaných za jednu z nejcennějších sbírek zlatých předmětů z doby bronzové v Evropě, informuje agentura AFP a místní média. Zatím není zcela jasné, jak velkou část tohoto takzvaného Pokladu z Villeny zloději ukradli.
27. 8. 2026

Katastrofu v Nepálu způsobil kolaps ledovce, přispěla i změna klimatu

Hlavní příčinou ničivé povodňové vlny, která v Nepálu připravila o život stovky lidí, je kolaps ledovce, na který se zřítil obrovský skalní masiv. Záchranáři dál pátrají po pohřešovaných, mezi nimiž jsou občané více než třiceti zemí.
27. 8. 2026

Proč jsou alpské sesuvy stále intenzivnější a nepředvídatelnější

Vysoko v horách může náhlý liják během několika minut proměnit klidný svah nebo údolí v bouřlivou řeku bahna a kamenů. A podle předpovědí budou tyto intenzivní lijáky stále častější. Ředitel nového švýcarského výzkumného ústavu zabývajícího se horskými riziky hovořil s portálem Swissinfo o tom, jak klimatická krize mění povahu rizik v Alpách.
27. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.