Některé bakterie by mohly zvyšovat riziko rakoviny tlustého střeva. Důležitá je správná strava

Lidé, kteří mají ve střevním mikrobiomu určitý typ bakterií, mohou mít až o patnáct procent vyšší riziko, že onemocní zhoubným nádorem tlustého střeva nebo konečníku. Naznačil to nový výzkum, jehož závěry vědci představili na konferenci britského Národního institutu pro výzkum rakoviny.

O střevní mikrobiom se vědci a lékaři zajímají stále častěji. Tvoří ho různé bakterie, houby, kvasinky, viry nebo prvoci. Složení tohoto prostředí odborníci spojují se vznikem některých zdravotních potíží, jako jsou například úzkosti nebo nadváha.

Na druhou stranu „dobře“ složený mikrobiom může být přínosný při léčbě některých střevních nemocí – a zájem o transplantaci stolice v poslední době stoupá. 

Nebezpečný druh bakterií

Nová studie se zaměřila na vliv složení střevního mikrobiomu na riziko vzniku rakoviny tlustého střeva a konečníku. Během výzkumu vědci nejprve zkoumali genetická data a mikrobiomy asi čtyř tisíců lidí, kteří se dříve účastnili tří evropských studií.

Konkrétně výzkumníci zjišťovali, zda existují genetické variace spojené s přítomností určitých střevních bakterií. Celkem se vědcům podařilo identifikovat třináct takových genetických variací. Každá z nich obsahovala jiný druh střevních bakterií. 

Poté pomocí dalšího souboru dat – asi od 120 tisíc lidí – vědci zjišťovali, které z těchto variací jsou častěji přítomné v mikrobiomech pacientů trpících rakovinou tlustého střeva či konečníku.

Výsledky ukázaly, že větší riziko tohoto nádorového onemocnění měli ti lidé, jejichž mikroflóra obsahovala bakterie typu Bacteroidales. Jedná se o řád bakterií, který se běžně v lidských střevech vyskytuje. Dané nebezpečí bylo vyšší v rozmezí od dvou do patnácti procent.

Vědci tak potvrdili závěry předchozího výzkumu, který naznačil, že tyto bakterie jsou častěji přítomné u lidí právě s rakovinou tlustého střeva či konečníku. 

Potřeba dalšího bádání

I když by podle vědců daný druh bakterií při vzniku karcinomu mohl hrát určitou roli, mnoho otázek zůstává nezodpovězených. Jednou z nich je i to, zda se přímo jedná o příčinu dané nemoci.

„S rakovinou tlustého střeva by v první řadě mohly být spojené genetické změny samy o sobě, které by pak mohly danou variaci způsobovat,“ poznamenala hlavní autorka studie Kaitlin Wadeová z University of Bristol.

Rizikové variace v mikrobiomu by také mohly být důsledkem volby jídelníčku, domnívá se Wadeová. Některé potraviny totiž mohou riziko vzniku nádorů tlustého střeva buď přímo zvyšovat, nebo mít vliv na složení mikrobiomu.

Odborník na střevní mikrobiom profesor Tim Spector z londýnské King's College výsledky studie ocenil. Jedná se podle něj o důležitý krok správným směrem, který by mohl pomoct odhalit spojení mezi mikrobiomem a rakovinou tlustého střeva a konečníku. Podle něj je ale v této oblasti potřeba ještě mnoho dalšího výzkumu.  

„Problém je v tom, že neexistuje jediný viník,“ poznamenal pro deník Guardian Spector. „Je pravděpodobné, že se na míře rizika rakoviny tlustého střeva podílí stovky mikrobů,“ dodal s tím, že nejlepší obranou je v současné chvíli zdravá strava.

S tím, že je zapotřebí další bádání, souhlasí také Wadeová. Podle ní je nyní nutné určit konkrétní bakterie, které by na zvýšení rizika rakoviny tlustého střeva mohly mít vliv. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
před 7 hhodinami

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
před 9 hhodinami

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
před 10 hhodinami

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
před 10 hhodinami

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 14 hhodinami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 16 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
3. 6. 2026

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
3. 6. 2026
Načítání...