Svět bez rakoviny nebude nikdy, předpovídají nobelisté

Je nepravděpodobné, že by se mohlo podařit vymýtit rakovinu. V příštích několika desetiletích se však dá očekávat podstatný pokrok v její léčbě, domnívají se letošní laureáti Nobelovy ceny za lékařství, Američan James Allison a Japonec Tasuku Hondžó.

Oba se o své prognózy podělili s novináři na tiskové konferenci ve Stockholmu, kde v pondělí Nobelovu cenu dotovanou devíti miliony švédských korun (přes 22,7 milionu korun českých) slavnostně převezmou.

Allison a Hondžó si prestižní uznání vysloužili díky účasti na vývoji speciální imunologické léčby rakoviny. „Brzy některé druhy rakoviny výrazně potlačíme,“ řekl Allison, který poukázal na pokrok v boji proti některým druhům rakoviny, včetně melanomu. Zdůraznil ale, že svět „nikdy nebude prostý rakoviny“.

Jak vypadá budoucnost boje proti rakovině?

Hondžó očekává, že jednou bude imunoterapie používána v boji proti většině druhů rakoviny, často v kombinaci s ozařováním nebo chemoterapií. Rakovinu podle něj lze účinně pozastavit, ale „i když nedokážeme tumor zcela odstranit, můžeme s některými tumory přežít“.

„Myslím, že nejdřív přijdou na řadu trojkombinace a čtyřkombinace,“ doplnil Allison.

Ačkoli imunologická léčba znamená v léčbě rakoviny pokrok, její náklady jsou vysoké. Jednotlivé léčebné procedury údajně stojí více než 100 tisíc dolarů (téměř 2,3 milionu korun).

Allison připustil, že s náklady se musí něco stát. „Musíme jen doufat, že po dokončení a proniknutí do obecného povědomí ceny půjdou dolů,“ dodal vědec.

Allison řekl, že svou polovinu peněžní odměny spjaté s Nobelovou cenou po zdanění věnuje na podporu ostatních vědců v oboru a také charitativní organizaci podporující školy pro ženy. Hondžó hodlá peníze poskytnout své mateřské Kjótské univerzitě na podporu mladých výzkumníků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Za Neptunem by mohla být ještě planeta, říká slovenská vědkyně spojená s objevem trpasličí planety

Mladá slovenská vědkyně Danica Žilková pracuje na jedné z nejmodernějších a nejlepších astronomických observatoří světa v chilských Andách. Má tam pod kontrolou obří dalekohled, který objevuje nejen tajemství temné hmoty a vzdálených galaxií, ale také může najít asteroidy, jež ohrozí Zemi. V rozhovoru pro ČT24 říká: „Když jsem v noci na observatoři, někdy se cítím, jako bych řídila ponorku.“
před 11 hhodinami

Zemřela psycholožka Lydia Tischlerová, která prošla Terezínem i Osvětimí

Ve čtvrtek zemřela ve věku 97 let psycholožka Lydia Tischlerová. Její úmrtí potvrdil České televizi zdroj z jejího bezprostředního okolí.
20. 11. 2026‌‌

Grónsko letos přišlo o 135 miliard tun ledu

Přestože byly v Grónsku během letošního roku podmínky, které neměly vést k větší ztrátě ledu, přišel největší ostrov světa o desítky miliard tun zmrzlé vody. Příčinou jsou podle vědců lidmi způsobené změny klimatu.
20. 11. 2026‌‌

Čas strávený u videoher nedokazuje závislost, klíčová je ztráta kontroly, upozorňují experti

Intenzivní hraní videoher po vydání očekávaných titulů ještě neznamená automaticky závislost, rozhodující je ztráta kontroly nad hraním a dlouhodobé negativní dopady na reálný život. Vyplývá to z mezinárodních studií i výzkumu českých hráčů, na kterých se podíleli psychologové z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Univerzita o tom informovala v souvislosti s vydáním očekávané hry Grand Theft Auto VI (GTA 6) .
20. 11. 2026‌‌

Rakovina slinivky je stále zabiják. Neexistuje lék, Česko ale modernizuje péči

Jedna z nejobávanějších nemocí – rakovina slinivky břišní – je stále jen velmi špatně léčitelná, zlepšuje se ale diagnostika, což znamená, že se daří ji odhalovat dříve. Česká republika péči o nemocné v poslední době výrazně modernizovala.
19. 11. 2026‌‌

Nad mnoha městy už je vidět víc družic než hvězd, říká britská zpráva

Noční obloha už nikdy nebude jako dřív. Množství družic na oběžné dráze kolem Země je tak velké, že mění pohled na nebe – a zřejmě se to jen tak nezmění, ukazuje britský výzkum.
19. 11. 2026‌‌

Vědci dronem odebrali hleny keporkaků. Zkoumají jejich DNA

Skotští vědci zkoumající keporkaky používají dron, který odebírá hlen obsažený ve výdechové fontáně těchto kytovců. Sbírají tak vzorky DNA těchto mořských savců, informoval server britské BBC.
19. 11. 2026‌‌

Dosáhnout dna Hranické propasti vědcům pomůže nový robot

Vědci by mohli příští rok dosáhnout na dno Hranické propasti na Přerovsku, která je nejhlubší zatopenou jeskyní světa. Před čtyřmi lety se jim s robotem podařilo dostat do hloubky 450 metrů, níže kvůli technickým omezením nemohl. Příští rok však vědci plánují spustit pod vodu robota, který se může ponořit až do hloubky 1300 metrů, řekl František Kuda z Ústavu geoniky Akademie věd. Dno by podle něj teoreticky mohlo být zhruba v kilometrové hloubce, protože taková je mocnost vápence v nedalekém lomu.
19. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.