U některých pacientek s rakovinou prsu je chemoterapie zbytečná, tvrdí autoři velké studie

Nahrávám video

Většina žen s běžnou formou rakoviny prsu v raném stádiu může bezpečně vynechat chemoterapii, aniž by tím snížily své šance na poražení choroby. Tvrdí to lékaři v rozsáhlé studii, která vychází z genetických testů.

Jedná se zřejmě o největší práci, která se zatím věnovala studiu léčby rakoviny prsu – výsledky by měly ušetřit zbytečnou chemoterapii asi 70 000 pacientek ve Spojených státech.

„Dopady této práce jsou obrovské,“ uvedl pro magazín Time hlavní autor studie Joseph Sparano z Montefiore Medical Center v New Yorku. Podle jeho práce většina žen v této těžké životní situaci nepotřebuje jinou léčbu, než je samotný chirurgický zákrok a hormonální terapie.

Tuto studii financoval americký Národní institut pro výzkum rakoviny, její výsledky byly zveřejněné na setkání amerických onkologů a poté v odborném časopise New England Journal of Medicine.

Rakovina a chemoterapie

Podle autorů práce vlastně jen tento výzkum zdůrazňuje něco, co je už dobře známé delší dobu – moderní lékařská péče se od chemoterapie pomalu přesouvá k šetrnějším metodám, například k blokátorům hormonů, genetickým terapiím a léčbě imunitního systému. Když se dnes sahá k použití agresivnější chemoterapie, jde o menší dávky nebo se bere kratší dobu. Například jiná studie prezentovaná na této konferenci ukázala, že některé léky na imunoterapii jsou účinnější než chemoterapie také u nejběžnější formy rakoviny plic – a navíc mají méně vedlejších efektů.

  • Zhoubné nádory prsu tvoří asi 16 % všech maligních onemocnění žen v České Republice. 
  • Karcinom prsu je řídké onemocnění u žen mladších třiceti let, počet případů prudce stoupá s věkem a kulminuje po 60. roce věku.
  • Nádory prsu mohou vzniknout také u mužů. Poměr výskytu tohoto onemocnění oproti ženám je 1:100.

Práce věnovaná rakovině prsu se soustředila jen na jedinou skupinu pacientek, u nichž je tato choroba v raném stádiu, kdy se nemoc ještě nerozšířila do lymfatických uzlin, a současně není léčitelná pomocí léku Herceparinu.

Obvykle se tyto případy léčí chirurgickým odstraněním nádoru, po němž následuje přibližně rok dlouhá léčba pomocí léčiv blokujících hormony. Množství žen ale pak ještě podstoupí chemoterapii, aby se zbavily rakovinných buněk, které mohly v těle zůstat. Lékaři podle této práce sice vědí, že to většina žen nepotřebuje, ale zatím nebyl dostatek důkazů o tom, jaké je riziko.

„Ta studie se zaměřila na ženy s časným nálezem, který my pojmenováváme klasifikací T1. V T1 stadiu se v ČR každý rok diagnostikuje přibližně dva a půl tisíce žen,“ uvedla předsedkyně Asociace mamodiagnostiků ČR Miroslava Skovajsová. Ve výsledcích nové studie vidí naději a doufá, že se podobná praxe v léčbě zavede i v Česku.

Test ukázal, kde je chemoterapie nadbytečná

Vědci v rámci této studie podali 10 273 pacientům test jménem Oncotype DX, který měří aktivitu buněk a reakci na hormonální terapii, aby tak odhadli riziko, že se rakovina vrátí.

Asi 17 procent těchto žen mělo výsledky, které říkaly, že u nich hrozí vysoké riziko a lékaři jim poradili, aby byla nasazena chemoterapie. 16 procent s nízkým skóre vědělo, že chemoterapii může vynechat. Nový výzkum se týkal jen 67 procent žen, které měly střední míru rizika. Všechny podstoupily operaci a hormonální léčbu, polovina z nich i chemoterapii.

Po devíti letech z nich 94 procent žilo – a asi 84 procent bez jakýchkoliv stop po rakovině; podle autorů práce tedy přidání chemoterapie nehrálo žádnou roli. Jediný rozdíl se našel u skupiny žen ve věku pod 50 let – u některých z nich se mírně vliv chemoterapie pozitivně projevil.

Dá se takovým výsledkům věřit?

Všechny ženy, jichž se tento problém týká, by se měly nechat vyšetřit pomocí nějakého genetického testu, doporučuje Richard Schilsky, který vede výzkum americké Onkologické společnosti. Ve studii použitý přípravek stojí v USA kolem 4000 dolarů a některé zdravotní pojišťovny ho proplácejí, takových testů však existuje více.

Množství žen si podle vědců myslí, že když nedostanou chemoterapii, buď zemřou, anebo se jim rakovina vrátí – výsledky této práce ale ukazují, že to zdaleka není tak jednoduché ani jednoznačné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
před 1 hhodinou

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
před 4 hhodinami

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
před 21 hhodinami

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
před 22 hhodinami

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
včera v 13:12‌‌

Zemřela Margaret Hamiltonová, která vyvíjela programy pro NASA

Ve věku devadesáti let zemřela americká softwarová inženýrka Margaret Hamiltonová, která vedla tým, jenž vyvíjel letový software pro program Apollo amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Informoval o tom její někdejší zaměstnavatel, Massachusettský technický institut (MIT).
včera v 12:13‌‌

Největší soukromá archeologická společnost na světě končí, stovky vědců jsou bez práce

„Archeologie jako byznys s růstovou strategií“ – takový byl záměr americké soukromé společnosti Chronicle Heritage, která zaměstnávala stovky archeologů, antropologů a paleontologů. Na začátku října přestala fungovat, možná i kvůli obavám z budoucího nedostatku financí.
včera v 11:08‌‌

WHO žádá informace o výskytu moru v Rusku. Podle Moskvy epidemie nehrozí

Světová zdravotnická organizace (WHO) požádala ruské úřady o informace ohledně zpráv médií, že se v sibiřském ústavu pro boj proti moru nakazil další zaměstnanec. Laborantka ústavu podle ruských médií nedávno zemřela na plicní mor, zatímco ruské úřady výskyt moru popírají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic nezjištěného původu. Ruský úřad pro ochranu spotřebitelů Rospotrebnadzor ve středu uvedl, že obyvatelé Irkutské oblasti na Sibiři nečelí žádnému epidemickému nebezpečí.
7. 10. 2026Aktualizováno7. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.