U některých pacientek s rakovinou prsu je chemoterapie zbytečná, tvrdí autoři velké studie

Nahrávám video

Většina žen s běžnou formou rakoviny prsu v raném stádiu může bezpečně vynechat chemoterapii, aniž by tím snížily své šance na poražení choroby. Tvrdí to lékaři v rozsáhlé studii, která vychází z genetických testů.

Jedná se zřejmě o největší práci, která se zatím věnovala studiu léčby rakoviny prsu – výsledky by měly ušetřit zbytečnou chemoterapii asi 70 000 pacientek ve Spojených státech.

„Dopady této práce jsou obrovské,“ uvedl pro magazín Time hlavní autor studie Joseph Sparano z Montefiore Medical Center v New Yorku. Podle jeho práce většina žen v této těžké životní situaci nepotřebuje jinou léčbu, než je samotný chirurgický zákrok a hormonální terapie.

Tuto studii financoval americký Národní institut pro výzkum rakoviny, její výsledky byly zveřejněné na setkání amerických onkologů a poté v odborném časopise New England Journal of Medicine.

Rakovina a chemoterapie

Podle autorů práce vlastně jen tento výzkum zdůrazňuje něco, co je už dobře známé delší dobu – moderní lékařská péče se od chemoterapie pomalu přesouvá k šetrnějším metodám, například k blokátorům hormonů, genetickým terapiím a léčbě imunitního systému. Když se dnes sahá k použití agresivnější chemoterapie, jde o menší dávky nebo se bere kratší dobu. Například jiná studie prezentovaná na této konferenci ukázala, že některé léky na imunoterapii jsou účinnější než chemoterapie také u nejběžnější formy rakoviny plic – a navíc mají méně vedlejších efektů.

  • Zhoubné nádory prsu tvoří asi 16 % všech maligních onemocnění žen v České Republice. 
  • Karcinom prsu je řídké onemocnění u žen mladších třiceti let, počet případů prudce stoupá s věkem a kulminuje po 60. roce věku.
  • Nádory prsu mohou vzniknout také u mužů. Poměr výskytu tohoto onemocnění oproti ženám je 1:100.

Práce věnovaná rakovině prsu se soustředila jen na jedinou skupinu pacientek, u nichž je tato choroba v raném stádiu, kdy se nemoc ještě nerozšířila do lymfatických uzlin, a současně není léčitelná pomocí léku Herceparinu.

Obvykle se tyto případy léčí chirurgickým odstraněním nádoru, po němž následuje přibližně rok dlouhá léčba pomocí léčiv blokujících hormony. Množství žen ale pak ještě podstoupí chemoterapii, aby se zbavily rakovinných buněk, které mohly v těle zůstat. Lékaři podle této práce sice vědí, že to většina žen nepotřebuje, ale zatím nebyl dostatek důkazů o tom, jaké je riziko.

„Ta studie se zaměřila na ženy s časným nálezem, který my pojmenováváme klasifikací T1. V T1 stadiu se v ČR každý rok diagnostikuje přibližně dva a půl tisíce žen,“ uvedla předsedkyně Asociace mamodiagnostiků ČR Miroslava Skovajsová. Ve výsledcích nové studie vidí naději a doufá, že se podobná praxe v léčbě zavede i v Česku.

Test ukázal, kde je chemoterapie nadbytečná

Vědci v rámci této studie podali 10 273 pacientům test jménem Oncotype DX, který měří aktivitu buněk a reakci na hormonální terapii, aby tak odhadli riziko, že se rakovina vrátí.

Asi 17 procent těchto žen mělo výsledky, které říkaly, že u nich hrozí vysoké riziko a lékaři jim poradili, aby byla nasazena chemoterapie. 16 procent s nízkým skóre vědělo, že chemoterapii může vynechat. Nový výzkum se týkal jen 67 procent žen, které měly střední míru rizika. Všechny podstoupily operaci a hormonální léčbu, polovina z nich i chemoterapii.

Po devíti letech z nich 94 procent žilo – a asi 84 procent bez jakýchkoliv stop po rakovině; podle autorů práce tedy přidání chemoterapie nehrálo žádnou roli. Jediný rozdíl se našel u skupiny žen ve věku pod 50 let – u některých z nich se mírně vliv chemoterapie pozitivně projevil.

Dá se takovým výsledkům věřit?

Všechny ženy, jichž se tento problém týká, by se měly nechat vyšetřit pomocí nějakého genetického testu, doporučuje Richard Schilsky, který vede výzkum americké Onkologické společnosti. Ve studii použitý přípravek stojí v USA kolem 4000 dolarů a některé zdravotní pojišťovny ho proplácejí, takových testů však existuje více.

Množství žen si podle vědců myslí, že když nedostanou chemoterapii, buď zemřou, anebo se jim rakovina vrátí – výsledky této práce ale ukazují, že to zdaleka není tak jednoduché ani jednoznačné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bonobové dosahují míru pomocí mazlení a polibků

Doteky, objetí a polibky před stresujícími událostmi mohou být prastarým způsobem budování důvěry, domnívají se vědci, kteří studují velké primáty z řad nejbližších příbuzných lidí. Výzkumníci z Durhamské univerzity sledovali šimpanze učenlivé a šimpanze bonobo, jak se navzájem uklidňují fyzickým kontaktem.
před 38 mminutami

Robot MRV nasadí družicím „batůžky“ s palivem. Už je na orbitě

Nová družice, kterou aktuálně vynesla do vesmíru raketa společnosti SpaceX, by měla být schopná zvýšit životnost důležitých satelitů na oběžné dráze Země.
před 16 hhodinami

Před tři čtvrtě stoletím poslali Sověti k hranici kosmu Cigana a Dezika

První živí tvorové, kteří se podívali na hranici vesmíru, byli psi na palubách sovětských raket. Absolutní prvenství patřilo dvojici „voříšků“, kteří se jmenovali Cigan a Dezik. Ti odstartovali 22. července 1951 z kosmodromu Kapustin Jar v raketě, kterou sovětští vědci vyvinuli na základě německé válečné V-2.
před 17 hhodinami

Lidé jedli proso na českém území od doby bronzové. Začali kvůli změnám klimatu

Proso lidé na českém území jedí už více než tři tisíce let a pravidelnou součástí jídelníčku se stalo kolem roku 1500 před naším letopočtem. V době klimatických změn šlo zřejmě o jeden ze způsobů, jak rozšířit škálu plodin a tím se uživit, popisuje nová studie.
před 19 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.