U některých pacientek s rakovinou prsu je chemoterapie zbytečná, tvrdí autoři velké studie

Nahrávám video
Horizont ČT24: Největší studie léčby rakoviny prsu ukázala, že chemoterapie často není nezbytná
Zdroj: ČT24

Většina žen s běžnou formou rakoviny prsu v raném stádiu může bezpečně vynechat chemoterapii, aniž by tím snížily své šance na poražení choroby. Tvrdí to lékaři v rozsáhlé studii, která vychází z genetických testů.

Jedná se zřejmě o největší práci, která se zatím věnovala studiu léčby rakoviny prsu – výsledky by měly ušetřit zbytečnou chemoterapii asi 70 000 pacientek ve Spojených státech.

„Dopady této práce jsou obrovské,“ uvedl pro magazín Time hlavní autor studie Joseph Sparano z Montefiore Medical Center v New Yorku. Podle jeho práce většina žen v této těžké životní situaci nepotřebuje jinou léčbu, než je samotný chirurgický zákrok a hormonální terapie.

Tuto studii financoval americký Národní institut pro výzkum rakoviny, její výsledky byly zveřejněné na setkání amerických onkologů a poté v odborném časopise New England Journal of Medicine.

Rakovina a chemoterapie

Podle autorů práce vlastně jen tento výzkum zdůrazňuje něco, co je už dobře známé delší dobu – moderní lékařská péče se od chemoterapie pomalu přesouvá k šetrnějším metodám, například k blokátorům hormonů, genetickým terapiím a léčbě imunitního systému. Když se dnes sahá k použití agresivnější chemoterapie, jde o menší dávky nebo se bere kratší dobu. Například jiná studie prezentovaná na této konferenci ukázala, že některé léky na imunoterapii jsou účinnější než chemoterapie také u nejběžnější formy rakoviny plic – a navíc mají méně vedlejších efektů.

  • Zhoubné nádory prsu tvoří asi 16 % všech maligních onemocnění žen v České Republice. 
  • Karcinom prsu je řídké onemocnění u žen mladších třiceti let, počet případů prudce stoupá s věkem a kulminuje po 60. roce věku.
  • Nádory prsu mohou vzniknout také u mužů. Poměr výskytu tohoto onemocnění oproti ženám je 1:100.

Práce věnovaná rakovině prsu se soustředila jen na jedinou skupinu pacientek, u nichž je tato choroba v raném stádiu, kdy se nemoc ještě nerozšířila do lymfatických uzlin, a současně není léčitelná pomocí léku Herceparinu.

Obvykle se tyto případy léčí chirurgickým odstraněním nádoru, po němž následuje přibližně rok dlouhá léčba pomocí léčiv blokujících hormony. Množství žen ale pak ještě podstoupí chemoterapii, aby se zbavily rakovinných buněk, které mohly v těle zůstat. Lékaři podle této práce sice vědí, že to většina žen nepotřebuje, ale zatím nebyl dostatek důkazů o tom, jaké je riziko.

„Ta studie se zaměřila na ženy s časným nálezem, který my pojmenováváme klasifikací T1. V T1 stadiu se v ČR každý rok diagnostikuje přibližně dva a půl tisíce žen,“ uvedla předsedkyně Asociace mamodiagnostiků ČR Miroslava Skovajsová. Ve výsledcích nové studie vidí naději a doufá, že se podobná praxe v léčbě zavede i v Česku.

Test ukázal, kde je chemoterapie nadbytečná

Vědci v rámci této studie podali 10 273 pacientům test jménem Oncotype DX, který měří aktivitu buněk a reakci na hormonální terapii, aby tak odhadli riziko, že se rakovina vrátí.

Asi 17 procent těchto žen mělo výsledky, které říkaly, že u nich hrozí vysoké riziko a lékaři jim poradili, aby byla nasazena chemoterapie. 16 procent s nízkým skóre vědělo, že chemoterapii může vynechat. Nový výzkum se týkal jen 67 procent žen, které měly střední míru rizika. Všechny podstoupily operaci a hormonální léčbu, polovina z nich i chemoterapii.

Po devíti letech z nich 94 procent žilo – a asi 84 procent bez jakýchkoliv stop po rakovině; podle autorů práce tedy přidání chemoterapie nehrálo žádnou roli. Jediný rozdíl se našel u skupiny žen ve věku pod 50 let – u některých z nich se mírně vliv chemoterapie pozitivně projevil.

Dá se takovým výsledkům věřit?

Všechny ženy, jichž se tento problém týká, by se měly nechat vyšetřit pomocí nějakého genetického testu, doporučuje Richard Schilsky, který vede výzkum americké Onkologické společnosti. Ve studii použitý přípravek stojí v USA kolem 4000 dolarů a některé zdravotní pojišťovny ho proplácejí, takových testů však existuje více.

Množství žen si podle vědců myslí, že když nedostanou chemoterapii, buď zemřou, anebo se jim rakovina vrátí – výsledky této práce ale ukazují, že to zdaleka není tak jednoduché ani jednoznačné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Psychologové popsali nový druh deprese. Nastává po úspěšném konci videohry

Dokončit videohru může vypadat jako velmi příjemný zážitek a odměna za spoustu času, které člověk nad počítačem nebo konzolí stráví. Jenže podle polské studie se u hráčů dostavují i emoce opačné, které připomínají deprese.
před 17 hhodinami

Změny klimatu ohrožují antické památky. Snažíme se poučit z minulosti, říká řecká vědkyně

Místo, kde ve starověku probíhaly olympijské hry, je v současné době ohrožené rovnou několika způsoby, na něž má vliv klimatická změna. Podle řecké historičky Sophie Zoumbakiové se dá poučit z toho, co se tam dělo v průběhu uplynulých tří tisíc let. Klíčoví jsou podle ní přitom vždy lidé, řekla v rozhovoru pro Českou televizi.
21. 3. 2026

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
20. 3. 2026

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
20. 3. 2026

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
20. 3. 2026

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
20. 3. 2026

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
19. 3. 2026

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
19. 3. 2026
Načítání...