Vědci z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, Ústavu makromolekulární chemie a Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR vyvinuli způsob, jak nádorovou buňku zabít a za pomoci toxické látky zničit i další rakovinné buňky v jejím okolí. Současné výsledky práce českých vědců nedávno otiskl prestižní časopis Journal of Medicinal Chemistry.
Čeští vědci vytvořili diverzanta. Po zničení rakovinné buňky zabije i další „špatné“ v okolí
Výzkumný tým Laboratoře biologie nádorové buňky Ústavu biochemie a experimentální onkologie na Univerzitě Karlově v čele s Aleksim Šedem se dlouhodobě zabývá výzkumem skupiny molekul, které by mohly být využitelné jako cíle nádorové léčby nebo by mohly bujení ukázat. Tamní vědci si pro tyto postupy jako nejvhodnějšího kandidáta vybrali molekulu, které se odborně říká Fibroblastový aktivační protein (FAP).
Prof. MUDr. Aleksi Šedo, je český lékař, biochemik a patobiochemik. Od roku 1997 vede společné pracoviště Fyziologického ústavu Akademie věd ČR a 1. lékařské fakulty – Laboratoř biologie nádorové buňky. V roce 2007 se stal přednostou Ústavu biochemie a experimentální onkologie 1. lékařské fakulty UK v Praze. V letech 2005 až 2012 působil jako proděkan 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze pro grantovou problematiku a rozvoj. V roce 2012 byl zvolen děkanem 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
Alexi Šedo
Jde o molekulu, která se v normální tkáni téměř nevyskytuje, lze ji najít pouze v embryích a v nádorech, a to jak v samotných nádorových buňkách, tak i v dalších, pro fungování tumoru potřebných buňkách hostitele nádoru.
„Víme, že molekula FAP se vyskytuje u řady nádorů – karcinomu pankreatu, prsu nebo u mozkových nádorů. Její diagnostické i terapeutické využití v onkologii tudíž může být hodně široké. My jsme v naší práci prokázali správné cílení toxické látky na nádor. Trefíme nádorovou buňku, která do sebe pojme toxickou látku, ta se zde uvolní a buňka se rozpadne. Toxická látka se zároveň chová jako diverzant, protože se po rozpadnutí buňky uvolní a zničí i další buňky okolo sebe,“ vysvětlil profesor Šedo princip záškodnického manévru, který nyní ve světových vědeckých kruzích vzbudil velkou odezvu, a zahraniční pracoviště žádají vzorky těchto látek k dalším vlastním zkoumáním.
iBodies jako stavebnice
Diverzantskou akci uvnitř nádoru by ale nebylo možné rozjet, kdyby laboratoř 1. LF UK nespolupracovala s třemi dalšími vědeckými týmy.
„Měli jsme to štěstí, že spolupracujeme s kolegy z Ústavu makromolekulární chemie a Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR. Ti totiž pod vedením Jana Konvalinky vyvinuli tzv. iBodies – molekuly, na které je možné navázat třeba terapeutickou molekulu, lék, a dovést je k rakovinné buňce, nebo molekulu, kterou lze využít pro diagnostiku. Kouzlem molekuly iBodies, kterou pro cílení na FAP využíváme, je možnost jejího ‚šití na míru‘. Jde o takové molekulové lego, kde lze její komponenty poskládat pro daný účel. Navíc jsou iBodies, například oproti protilátkám, výrazně malé molekuly, lépe se tudíž dostanou k cíli,“ popsal kýženou cestu molekul profesor Šedo.
Z další spolupráce, tentokrát s týmem belgické univerzity v Antverpách, vzešel vhodný kandidát na použitý inhibitor – tedy látku, která iBody dovede k molekule FAP v nádoru.
Podpora objevu je nutná
Nyní je výzkum ve fázi, kdy odborníci jednotlivé složky ještě vylepšují a zvažují také jejich patentování. Každopádně molekuly český tým již nyní vysílá do laboratoří po celém světě. Za adekvátního dodržení českých vlastnických práv budou objevené koncepty pomáhat dalším vědeckým skupinám při diagnostice nádorů, ve vědeckých experimentech ale i v možném posunu v oblasti léčby.
Projekt, v němž si podávají ruku nejen medicinálně-chemické a biologické fenomény, ale také několik významných pracovišť, by mohl pokračovat pod střechou centra excelence, o jehož vznik 1. LF UK usiluje. O alokaci peněz na vědu, které by vznik vědeckého centra věnovaného nádorovému mikroprostředí umožnily, bude v těchto dnech rozhodovat MŠMT v projektech center Excelentního výzkumu.