Rakovina zabije roku 2030 téměř dvakrát více žen než nyní

V roce 2030 by mohlo na rakovinu zemřít až 5,5 mil. žen - o dva miliony více než v současnosti. Největší nárůst předvídají vědci v zemích třetího světa.

V roce 2030 by na rakovinu mohlo na světě zemřít až 5,5 milionu žen. V roce 2012 jich přitom zhoubným nádorům podlehlo odhadem 3,5 milionu, uvádí článek v medicínském časopisu The Lancet, ze kterého dnes citovala agentura Reuters. Za nárůst počtu případů zákeřné choroby může podle studie Americké společnosti pro výzkum rakoviny (ACS) hlavně růst počtu obyvatel, ale i jeho stárnutí.

Obzvlášť silně postihne nárůst počtu případů onemocnění rakovinou rozvojové země. Pokroky ve zdravotnictví tam totiž umožnily nárůst střední délky života, zároveň má ale hospodářský rozvoj vliv i na rizikové faktory, jakým je například obezita.

Nahrávám video

Rozvojové země přitom nemají dostatek financí na investice do prevence, ani na péči o onkologicky nemocné pacienty, a budou tak odkázány na pomoc mezinárodního společenství, uvádí studie. Výrazně zlepšit situaci by přitom mohla již částka ve výši 1,72 dolarů (42 Kč) na osobu.

Rakovina prsu a děložního čípku zabije ročně třikrát více žen než komplikace spojené s těhotenstvím a porodem, uvedli vědci z univerzit v kanadském Torontu, jihoafrického Kapského Města a londýnské King's College, kteří se na studii podíleli. Navrhují proto posílit programy očkování dívek proti viru HPV, který způsobuje rakovinu děložního čípku, a podpořit přístup k rané diagnostice rakoviny prsu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 5 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 7 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 8 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 10 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 13 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled