Rakovina zabije roku 2030 téměř dvakrát více žen než nyní. Jde o důkaz, že se svět zlepšuje

V roce 2030 by mohlo na rakovinu zemřít až 5,5 mil. žen - o dva miliony více než v současnosti. Největší nárůst předvídají vědci v zemích třetího světa.

V roce 2030 by na rakovinu mohlo na světě zemřít až 5,5 milionu žen. V roce 2012 jich přitom zhoubným nádorům podlehlo odhadem 3,5 milionu, uvádí článek v medicínském časopisu The Lancet, ze kterého dnes citovala agentura Reuters. Za nárůst počtu případů zákeřné choroby může podle studie Americké společnosti pro výzkum rakoviny (ACS) hlavně růst počtu obyvatel, ale i jeho stárnutí.

Obzvlášť silně postihne nárůst počtu případů onemocnění rakovinou rozvojové země. Pokroky ve zdravotnictví tam totiž umožnily nárůst střední délky života, zároveň má ale hospodářský rozvoj vliv i na rizikové faktory, jakým je například obezita.

Nahrávám video
Události ČT: WHO varovala před uzeninami. V ČR přitom rakovina často vzniká právě ve střevě a konečníku
Zdroj: ČT24

Rozvojové země přitom nemají dostatek financí na investice do prevence, ani na péči o onkologicky nemocné pacienty, a budou tak odkázány na pomoc mezinárodního společenství, uvádí studie. Výrazně zlepšit situaci by přitom mohla již částka ve výši 1,72 dolarů (42 Kč) na osobu.

Rakovina prsu a děložního čípku zabije ročně třikrát více žen než komplikace spojené s těhotenstvím a porodem, uvedli vědci z univerzit v kanadském Torontu, jihoafrického Kapského Města a londýnské King's College, kteří se na studii podíleli. Navrhují proto posílit programy očkování dívek proti viru HPV, který způsobuje rakovinu děložního čípku, a podpořit přístup k rané diagnostice rakoviny prsu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Psychologové popsali nový druh deprese. Nastává po úspěšném konci videohry

Dokončit videohru může vypadat jako velmi příjemný zážitek a odměna za spoustu času, které člověk nad počítačem nebo konzolí stráví. Jenže podle polské studie se u hráčů dostavují i emoce opačné, které připomínají deprese.
před 15 hhodinami

Změny klimatu ohrožují antické památky. Snažíme se poučit z minulosti, říká řecká vědkyně

Místo, kde ve starověku probíhaly olympijské hry, je v současné době ohrožené rovnou několika způsoby, na něž má vliv klimatická změna. Podle řecké historičky Sophie Zoumbakiové se dá poučit z toho, co se tam dělo v průběhu uplynulých tří tisíc let. Klíčoví jsou podle ní přitom vždy lidé, řekla v rozhovoru pro Českou televizi.
21. 3. 2026

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
20. 3. 2026

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
20. 3. 2026

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
20. 3. 2026

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
20. 3. 2026

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
19. 3. 2026

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
19. 3. 2026
Načítání...