Rakovina zabije roku 2030 téměř dvakrát více žen než nyní. Jde o důkaz, že se svět zlepšuje

V roce 2030 by mohlo na rakovinu zemřít až 5,5 mil. žen - o dva miliony více než v současnosti. Největší nárůst předvídají vědci v zemích třetího světa.

V roce 2030 by na rakovinu mohlo na světě zemřít až 5,5 milionu žen. V roce 2012 jich přitom zhoubným nádorům podlehlo odhadem 3,5 milionu, uvádí článek v medicínském časopisu The Lancet, ze kterého dnes citovala agentura Reuters. Za nárůst počtu případů zákeřné choroby může podle studie Americké společnosti pro výzkum rakoviny (ACS) hlavně růst počtu obyvatel, ale i jeho stárnutí.

Obzvlášť silně postihne nárůst počtu případů onemocnění rakovinou rozvojové země. Pokroky ve zdravotnictví tam totiž umožnily nárůst střední délky života, zároveň má ale hospodářský rozvoj vliv i na rizikové faktory, jakým je například obezita.

Nahrávám video
Události ČT: WHO varovala před uzeninami. V ČR přitom rakovina často vzniká právě ve střevě a konečníku
Zdroj: ČT24

Rozvojové země přitom nemají dostatek financí na investice do prevence, ani na péči o onkologicky nemocné pacienty, a budou tak odkázány na pomoc mezinárodního společenství, uvádí studie. Výrazně zlepšit situaci by přitom mohla již částka ve výši 1,72 dolarů (42 Kč) na osobu.

Rakovina prsu a děložního čípku zabije ročně třikrát více žen než komplikace spojené s těhotenstvím a porodem, uvedli vědci z univerzit v kanadském Torontu, jihoafrického Kapského Města a londýnské King's College, kteří se na studii podíleli. Navrhují proto posílit programy očkování dívek proti viru HPV, který způsobuje rakovinu děložního čípku, a podpořit přístup k rané diagnostice rakoviny prsu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 11 hhodinami

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 21 hhodinami

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizovánovčera v 07:34

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
10. 4. 2026

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24.
10. 4. 2026

Kosmická loď Orion využila gravitační prak. Manévr sebral energii Zemi

Při popisu letu mise Artemis II k Měsíci a jejího návratu k Zemi se často píše o manévru takzvaného gravitačního praku, kterým si kosmická loď Orion pomohla k vyšší rychlosti a správné dráze. Jak ale tento manévr funguje a proč ho kosmické agentury tak často využívají?
9. 4. 2026

Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.
9. 4. 2026
Načítání...