Čeští vědci přišli s objevem v léčbě rakoviny. Nemají mezinárodní patent, a tak je předběhli Američané

Čeští vědci mají potíže prosadit se se svými objevy a vynálezy ve světě. Dokazuje to případ patentu na výzkum rakoviny.

Většina jejich objevů má totiž pouze český patent, a zahraniční vědci a průmysl o ně tak nemají velký zájem. Upozornili na to vědci z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy (UK). Jejich patentovaný objev z roku 2012, který by mohl přispět k léčbě rakoviny, si nyní patentovali američtí lékaři.

6 minut
Český výzkum rakoviny si přivlastnili Američané
Zdroj: ČT24

„Pro zahraniční podniky jsme, vzhledem k naší slabé pozici v ochraně duševního vlastnictví, snadnou obětí,“ uvedl děkan 1. lékařské fakulty UK Aleksi Šedo. Politici často hovoří o nutnosti spolupráce vědy s průmyslem, ve skutečnosti jdou ale podle děkana peníze v aplikovaném výzkumu spíše na podporu jednoduchých vývojových úkolů a základní výzkum zůstává podfinancován, ačkoli dokáže nabídnout špičkové vědecké výsledky.

Pět let starý výzkum v amerických rukách

Před pěti roky čeští anatomové a přírodovědci zjistili, že pokud zablokují dvě látky, které podporují šíření nádorových buněk, mohou zabránit metastazování nádorů. „Když jsme práci o interleukinech (látkách v imunitním systému) v roce 2012 sepsali, ze všech redakcí vědeckých časopisů nám ji vraceli s tím, že náš objev je nesmysl,“ uvedl přednosta Anatomického ústavu 1. lékařské fakulty UK Karel Smetana, který vedl tým českých vědců. Nyní jejich kolegové z Univerzity Johnse Hopkinse v americkém Baltimoru publikovali v časopise Nature Communications článek o stejném objevu.

Český a americký patent jsou si velmi podobné, Smetana proto inicioval jejich přezkoumání. I kdyby se však zjistilo, že američtí vědci neměli k patentování svých výsledků právo, soudní spor české univerzity a velké americké nemocnice by se podle vědců pro českou stranu příliš nevyplatil.

„Český patent je ze zákona napsán česky a vývojová oddělení nadnárodních farmaceutických společností sídlící v zahraničí nebudou patent v češtině ani číst,“ řekl Smetana. Evropská unie vyčítá Česku velmi nízký počet zahraničních patentů. „Ale česká věda na mezinárodní patent nemá prostředky, protože jsou vysoké školy zoufale podfinancovány a pracoviště si nemohou dovolit platit za nákladný evropský či mezinárodní patent,“ dodal vědec.

Nejsou peníze na patenty?

V ČR se cena patentu pohybuje kolem 10 000 Kč, zatímco zahraniční patenty stojí statisíce korun. Pracoviště musí pak platit ještě udržovací poplatky, které jsou u českého patentu v řádech tisíců korun, u mezinárodních je to kolem půl milionu korun. České univerzity jsou proto ochotny za zahraniční patenty zaplatit až tehdy, když se do jednoho roku po podání přihlášky objeví vážný zájemce o koupi objevu. „Ze zákona lze totiž podat mezinárodní patentovou přihlášku do jednoho roku po podání české přihlášky. Pokud je ale do roka žádná společnost nekoupí, celý patent se tím pohřbí,“ vysvětlil Smetana.

Podle analýzy stavu výzkumu v roce 2014 i mezinárodních hodnocení má přitom ČR kvalitní vědecké zázemí a špičkové odborníky. Zaostává ale v aplikovaném výzkumu, systému řízení a financování vědy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropou se šíří spalničky

V Evropě se v posledních letech stále víc šíří spalničky. Před nárůstem případů varovalo Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC). Od začátku minulého roku zdravotníci v zemích EU zachytili přes 32 tisíc případů. V roce 2023 to přitom nebylo ani dva a půl tisíce. Zdaleka nejhorší situace je v Rumunsku. Za boomem vysoce nakažlivého onemocnění jsou především mezery v proočkovanosti.
před 6 hhodinami

Prezident Pavel jmenoval fyzika Pánka předsedou Akademie věd

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek dopoledne na Pražském hradě jmenoval fyzika Radomíra Pánka novým předsedou Akademie věd. V prosinci ho zvolil akademický sněm instituce. V čele končí Eva Zažímalová, která po dvou čtyřletých funkčních obdobích už nemohla kandidovat. Pánek má vést instituci do roku 2029, funkční období mu začne 25. března.
před 10 hhodinami

Prvními testy prošel nový lék proti HIV. Stačí ho užívat jednou ročně

Preventivní injekce proti viru HIV s roční účinností prošla první fází testování, oznámila americká farmaceutická společnost Gilead Sciences. Nová forma preventivního přípravku by se mohla stát nejdéle působící formou ochrany proti tomuto viru, jaká je nyní k dispozici. Vir HIV způsobuje nemoc AIDS.
před 11 hhodinami

Ve Španělsku našli čelist nejstaršího evropského zástupce rodu Homo

Část čelisti hominida, kterou archeologové našli v roce 2022 na severu Španělska, patří zřejmě novému druhu, nejstaršímu doloženému kosternímu ostatku v západní Evropě. Informoval o tom tým vědců vedených archeoložkou Rosou Huguetovou z univerzity v katalánské Tarragoně. Otevírá se tak nová neznámá kapitola v evoluci člověka na evropském kontinentu, napsal deník El País.
před 12 hhodinami

NASA začala propouštět, v prvním kole přišlo o práci přes dvacet expertů

Vláda Donalda Trumpa začala šetřit také v americkém Národním úřadu pro letectví a vesmír (NASA). V prvním kole přišlo o práci třiadvacet expertů. V obří agentuře se takový počet může zdát jenom jako drobnost, ale podle odborníků jde teprve o začátek rozsáhlejšího procesu.
včera v 17:36

NASA vyslala do vesmíru teleskop, který má pomoci pochopit velký třesk

Americká NASA do vesmíru v noci na středu vyslala dalekohled SPHEREx, který má pomoci vysvětlit, jak vznikaly a po miliardy let se vyvíjely galaxie a také, jak se vesmír krátce po svém vzniku začal tak rychle rozpínat. Uvedla to agentura AP.
včera v 10:52

Plastové „letokruhy“ na ptačích hnízdech vědci využívají pro datování

Některá ptačí hnízda jsou tak plná umělohmotných odpadků, že podle nich vědci mohou detailně rekonstruovat průběh hnízdění některých druhů. Tentokrát se zaměřili na lysky, kde dokázali popsat příběh třicet let starého hnízda.
včera v 10:37

Jaro letos začíná opět velmi brzy, vyrašily už habry

Habry v Lanžhotě na Břeclavsku letos znovu vyrašily velmi brzy při porovnání s údaji z pravidelného pozorování od roku 1951. V posledních dvaceti letech se datum rašení posunulo proti 50. a 60. letům minulého století v průměru o čtrnáct dnů. V posledních třech letech ale rašily extrémně brzy a posun proti průměru činil téměř měsíc.
11. 3. 2025
Načítání...