Čeští vědci přišli s objevem v léčbě rakoviny. Nemají mezinárodní patent, a tak je předběhli Američané

Čeští vědci mají potíže prosadit se se svými objevy a vynálezy ve světě. Dokazuje to případ patentu na výzkum rakoviny.

Většina jejich objevů má totiž pouze český patent, a zahraniční vědci a průmysl o ně tak nemají velký zájem. Upozornili na to vědci z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy (UK). Jejich patentovaný objev z roku 2012, který by mohl přispět k léčbě rakoviny, si nyní patentovali američtí lékaři.

Nahrávám video

„Pro zahraniční podniky jsme, vzhledem k naší slabé pozici v ochraně duševního vlastnictví, snadnou obětí,“ uvedl děkan 1. lékařské fakulty UK Aleksi Šedo. Politici často hovoří o nutnosti spolupráce vědy s průmyslem, ve skutečnosti jdou ale podle děkana peníze v aplikovaném výzkumu spíše na podporu jednoduchých vývojových úkolů a základní výzkum zůstává podfinancován, ačkoli dokáže nabídnout špičkové vědecké výsledky.

Pět let starý výzkum v amerických rukách

Před pěti roky čeští anatomové a přírodovědci zjistili, že pokud zablokují dvě látky, které podporují šíření nádorových buněk, mohou zabránit metastazování nádorů. „Když jsme práci o interleukinech (látkách v imunitním systému) v roce 2012 sepsali, ze všech redakcí vědeckých časopisů nám ji vraceli s tím, že náš objev je nesmysl,“ uvedl přednosta Anatomického ústavu 1. lékařské fakulty UK Karel Smetana, který vedl tým českých vědců. Nyní jejich kolegové z Univerzity Johnse Hopkinse v americkém Baltimoru publikovali v časopise Nature Communications článek o stejném objevu.

Český a americký patent jsou si velmi podobné, Smetana proto inicioval jejich přezkoumání. I kdyby se však zjistilo, že američtí vědci neměli k patentování svých výsledků právo, soudní spor české univerzity a velké americké nemocnice by se podle vědců pro českou stranu příliš nevyplatil.

„Český patent je ze zákona napsán česky a vývojová oddělení nadnárodních farmaceutických společností sídlící v zahraničí nebudou patent v češtině ani číst,“ řekl Smetana. Evropská unie vyčítá Česku velmi nízký počet zahraničních patentů. „Ale česká věda na mezinárodní patent nemá prostředky, protože jsou vysoké školy zoufale podfinancovány a pracoviště si nemohou dovolit platit za nákladný evropský či mezinárodní patent,“ dodal vědec.

Nejsou peníze na patenty?

V ČR se cena patentu pohybuje kolem 10 000 Kč, zatímco zahraniční patenty stojí statisíce korun. Pracoviště musí pak platit ještě udržovací poplatky, které jsou u českého patentu v řádech tisíců korun, u mezinárodních je to kolem půl milionu korun. České univerzity jsou proto ochotny za zahraniční patenty zaplatit až tehdy, když se do jednoho roku po podání přihlášky objeví vážný zájemce o koupi objevu. „Ze zákona lze totiž podat mezinárodní patentovou přihlášku do jednoho roku po podání české přihlášky. Pokud je ale do roka žádná společnost nekoupí, celý patent se tím pohřbí,“ vysvětlil Smetana.

Podle analýzy stavu výzkumu v roce 2014 i mezinárodních hodnocení má přitom ČR kvalitní vědecké zázemí a špičkové odborníky. Zaostává ale v aplikovaném výzkumu, systému řízení a financování vědy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA se šíří parazitické masožravé larvy. Trumpova vláda proti nim nasadí mouchy

Spojeným státům se v minulosti podařilo vymýtit nebezpečné mouchy bzučivky, jejichž larvy napadají zejména hovězí dobytek. Teď se ale parazit vrátil – a experti jsou skeptičtí, zda se ho podaří zbavit dříve, než napáchá závažné hospodářské škody.
před 9 hhodinami

Náročné operace výrazně zhoršují paměť a intelekt u části seniorů, popsal výzkum

Asi patnáct procent starších pacientů, kteří podstoupí vážnější chirurgický zákrok, trpí potom duševními problémy, jež se postupně zhoršují, popsali američtí vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 13 hhodinami

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 16 hhodinami

AI předčila lidské lékaře, diagnózu v praxi určila mnohem lépe, ukázal výzkum

Je umělá inteligence (AI) v reálném provozu nemocnice schopná nahradit lidské lékaře? To byla otázka, na kterou se pokoušeli odpovědět vědci z Harvardovy univerzity. Odpověď dle nich je kladná.
před 17 hhodinami

Archeologové objevili prastarou nekropoli. Může být předkem megalitických hrobů

Desítky zesnulých do pravěké nekropole na jihu Evropy tehdejší obyvatelé ukládali do země zřejmě celé generace. Detailní analýza tohoto místa naznačuje, že mohlo být jedním z prvních v Evropě, kde vznikala kultura, která ovlivnila většinu kontinentu.
9. 6. 2026

Meč nebes je nejvyšším stromem Asie. Je větší než Petřínská rozhledna

Nejvyšší stromy na Zemi mohou být vyšší než většina staveb, které vytvořili lidé. Platí to také pro nově popsaný nejvyšší strom v Asii, který teď přeměřili tchajwanští vědci.
9. 6. 2026

Kůže ještěrek umí triky s ultrafialovým světlem. Funguje jako maják, popsali čeští vědci

Vědci z Univerzity Karlovy v Praze a univerzity ve Valencii objevili zatím neznámý mechanismus tvorby barev u ještěrek rodu Podarcis. Popsali, že ultrafialově modré skvrny na bocích těchto ještěrek vznikají neobvyklou interakcí mezi pigmenty a mikroskopickými odrazivými strukturami v kůži.
9. 6. 2026

„Výkop století.“ Francouzští archeologové zkoumají podzemí u Notre-Dame

Fronta turistů strádající pod sluncem čeká, až bude moci vystoupat na katedrálu Notre-Dame a prohlédnout si její chrliče. Čtyři metry pod nimi míří tým archeologů opačným směrem – kope přímo dolů a zpět v čase do Paříže z doby starověkého Říma před dvěma tisíci roky, píše agentura AP.
9. 6. 2026
Načítání...