Čeští vědci přišli s objevem v léčbě rakoviny. Nemají mezinárodní patent, a tak je předběhli Američané

Čeští vědci mají potíže prosadit se se svými objevy a vynálezy ve světě. Dokazuje to případ patentu na výzkum rakoviny.

Většina jejich objevů má totiž pouze český patent, a zahraniční vědci a průmysl o ně tak nemají velký zájem. Upozornili na to vědci z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy (UK). Jejich patentovaný objev z roku 2012, který by mohl přispět k léčbě rakoviny, si nyní patentovali američtí lékaři.

6 minut
Český výzkum rakoviny si přivlastnili Američané
Zdroj: ČT24

„Pro zahraniční podniky jsme, vzhledem k naší slabé pozici v ochraně duševního vlastnictví, snadnou obětí,“ uvedl děkan 1. lékařské fakulty UK Aleksi Šedo. Politici často hovoří o nutnosti spolupráce vědy s průmyslem, ve skutečnosti jdou ale podle děkana peníze v aplikovaném výzkumu spíše na podporu jednoduchých vývojových úkolů a základní výzkum zůstává podfinancován, ačkoli dokáže nabídnout špičkové vědecké výsledky.

Pět let starý výzkum v amerických rukách

Před pěti roky čeští anatomové a přírodovědci zjistili, že pokud zablokují dvě látky, které podporují šíření nádorových buněk, mohou zabránit metastazování nádorů. „Když jsme práci o interleukinech (látkách v imunitním systému) v roce 2012 sepsali, ze všech redakcí vědeckých časopisů nám ji vraceli s tím, že náš objev je nesmysl,“ uvedl přednosta Anatomického ústavu 1. lékařské fakulty UK Karel Smetana, který vedl tým českých vědců. Nyní jejich kolegové z Univerzity Johnse Hopkinse v americkém Baltimoru publikovali v časopise Nature Communications článek o stejném objevu.

Český a americký patent jsou si velmi podobné, Smetana proto inicioval jejich přezkoumání. I kdyby se však zjistilo, že američtí vědci neměli k patentování svých výsledků právo, soudní spor české univerzity a velké americké nemocnice by se podle vědců pro českou stranu příliš nevyplatil.

„Český patent je ze zákona napsán česky a vývojová oddělení nadnárodních farmaceutických společností sídlící v zahraničí nebudou patent v češtině ani číst,“ řekl Smetana. Evropská unie vyčítá Česku velmi nízký počet zahraničních patentů. „Ale česká věda na mezinárodní patent nemá prostředky, protože jsou vysoké školy zoufale podfinancovány a pracoviště si nemohou dovolit platit za nákladný evropský či mezinárodní patent,“ dodal vědec.

Nejsou peníze na patenty?

V ČR se cena patentu pohybuje kolem 10 000 Kč, zatímco zahraniční patenty stojí statisíce korun. Pracoviště musí pak platit ještě udržovací poplatky, které jsou u českého patentu v řádech tisíců korun, u mezinárodních je to kolem půl milionu korun. České univerzity jsou proto ochotny za zahraniční patenty zaplatit až tehdy, když se do jednoho roku po podání přihlášky objeví vážný zájemce o koupi objevu. „Ze zákona lze totiž podat mezinárodní patentovou přihlášku do jednoho roku po podání české přihlášky. Pokud je ale do roka žádná společnost nekoupí, celý patent se tím pohřbí,“ vysvětlil Smetana.

Podle analýzy stavu výzkumu v roce 2014 i mezinárodních hodnocení má přitom ČR kvalitní vědecké zázemí a špičkové odborníky. Zaostává ale v aplikovaném výzkumu, systému řízení a financování vědy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 1 hhodinou

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 15 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 18 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 20 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 21 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 22 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025
Načítání...