Čeští vědci přišli s objevem v léčbě rakoviny. Nemají mezinárodní patent, a tak je předběhli Američané

Čeští vědci mají potíže prosadit se se svými objevy a vynálezy ve světě. Dokazuje to případ patentu na výzkum rakoviny.

Většina jejich objevů má totiž pouze český patent, a zahraniční vědci a průmysl o ně tak nemají velký zájem. Upozornili na to vědci z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy (UK). Jejich patentovaný objev z roku 2012, který by mohl přispět k léčbě rakoviny, si nyní patentovali američtí lékaři.

Nahrávám video

„Pro zahraniční podniky jsme, vzhledem k naší slabé pozici v ochraně duševního vlastnictví, snadnou obětí,“ uvedl děkan 1. lékařské fakulty UK Aleksi Šedo. Politici často hovoří o nutnosti spolupráce vědy s průmyslem, ve skutečnosti jdou ale podle děkana peníze v aplikovaném výzkumu spíše na podporu jednoduchých vývojových úkolů a základní výzkum zůstává podfinancován, ačkoli dokáže nabídnout špičkové vědecké výsledky.

Pět let starý výzkum v amerických rukách

Před pěti roky čeští anatomové a přírodovědci zjistili, že pokud zablokují dvě látky, které podporují šíření nádorových buněk, mohou zabránit metastazování nádorů. „Když jsme práci o interleukinech (látkách v imunitním systému) v roce 2012 sepsali, ze všech redakcí vědeckých časopisů nám ji vraceli s tím, že náš objev je nesmysl,“ uvedl přednosta Anatomického ústavu 1. lékařské fakulty UK Karel Smetana, který vedl tým českých vědců. Nyní jejich kolegové z Univerzity Johnse Hopkinse v americkém Baltimoru publikovali v časopise Nature Communications článek o stejném objevu.

Český a americký patent jsou si velmi podobné, Smetana proto inicioval jejich přezkoumání. I kdyby se však zjistilo, že američtí vědci neměli k patentování svých výsledků právo, soudní spor české univerzity a velké americké nemocnice by se podle vědců pro českou stranu příliš nevyplatil.

„Český patent je ze zákona napsán česky a vývojová oddělení nadnárodních farmaceutických společností sídlící v zahraničí nebudou patent v češtině ani číst,“ řekl Smetana. Evropská unie vyčítá Česku velmi nízký počet zahraničních patentů. „Ale česká věda na mezinárodní patent nemá prostředky, protože jsou vysoké školy zoufale podfinancovány a pracoviště si nemohou dovolit platit za nákladný evropský či mezinárodní patent,“ dodal vědec.

Nejsou peníze na patenty?

V ČR se cena patentu pohybuje kolem 10 000 Kč, zatímco zahraniční patenty stojí statisíce korun. Pracoviště musí pak platit ještě udržovací poplatky, které jsou u českého patentu v řádech tisíců korun, u mezinárodních je to kolem půl milionu korun. České univerzity jsou proto ochotny za zahraniční patenty zaplatit až tehdy, když se do jednoho roku po podání přihlášky objeví vážný zájemce o koupi objevu. „Ze zákona lze totiž podat mezinárodní patentovou přihlášku do jednoho roku po podání české přihlášky. Pokud je ale do roka žádná společnost nekoupí, celý patent se tím pohřbí,“ vysvětlil Smetana.

Podle analýzy stavu výzkumu v roce 2014 i mezinárodních hodnocení má přitom ČR kvalitní vědecké zázemí a špičkové odborníky. Zaostává ale v aplikovaném výzkumu, systému řízení a financování vědy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Přepracované AI se v experimentu obracely k marxismu

Pokud výzkumníci vystavili umělé inteligence (AI) náročné práci, neustále jim zhoršovali podmínky a ještě jim vyhrožovali, že je nahradí pokročilejšími modely, začaly AI komunikovat podobně jako marxisté.
před 28 mminutami

Ebola v Evropě není velkou hrozbou, ukazují zkušenosti

Pacient, který může mít ebolu a bude hospitalizovaný v Česku, může vyvolávat obavy. Ale zkušenosti naznačují, že kvalitní přijatá opatření i samotné vlastnosti viru dokáží šíření nemoci účinně zabránit.
před 18 hhodinami

Příznaky Alzheimera odhalí rychlý test. Zkuste si ho

První příznaky demence může odhalit nový test kognitivních funkcí, jako je paměť nebo porozumění. Ve věku 65 až 80 let je teď součástí preventivní prohlídky u praktického lékaře, dostupný je i na internetu. Trvá jen několik minut, informovala Společnost všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP).
před 20 hhodinami

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
19. 5. 2026Aktualizováno19. 5. 2026

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
19. 5. 2026

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
19. 5. 2026

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
19. 5. 2026

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
19. 5. 2026
Načítání...