Léčba rakoviny milencem? Dokument ČT odhaluje podvodné praktiky alternativní medicíny

Nahrávám video

Pacienti trpící těžce léčitelnými nebo nevyléčitelnými chorobami se někdy uchylují k tzv. alternativní medicíně. Ivana Lokajová se vydala do jedné z takových klinik nazvané Aktip a půl roku v ní natáčela se skrytou kamerou. Předepisovali jí kapky bez účinných látek nebo milence. Tedy nefunkční metody, za které vyinkasovali celkem asi 30 tisíc korun. S režisérkou Šárkou Maixnerovou z natočeného materiálu vytvořily dokument z cyklu Infiltrace nazvaný Obchod se zdravím.

„Reakce jsou bouřlivé. Chodí nám ze všech stran a z 95 % jsou pozitivní. Lidé si dokument doporučují a komunikují o tom, co sami zažili. A přesně to jsme chtěly nastartovat,“ říká Maixnerová o prvních ohlasech po odvysílání pořadu. „Udělal mi radost jeden pacient Aktipu, který mi napsal, že tam dnes nepůjde,“ doplňuje Lokajová.

Impulzem ke vzniku dokumentu byly zkušenosti onkologických pacientů s alternativní léčbou  Aktipu. „Měla jsem dojem, že pacienti, kteří si stěžují, trochu přehání. Ale když Ivana začala nosit ten videomateriál, tak jsem tomu zpočátku vůbec nechtěla věřit,“ říká Maixnerová.

Strašení rakovinou

Léčitelka Aktipu Lenka Krutilová, která má magisterský titul z psychologie, totiž například tvrdila: „Paní s rakovinou dělohy a metastázou jsme donutili, ať si najde milence, který ji bude mít rád jako ženu. Ta paní je bez metastáz.“ Onkoložka Renata Koževnikovová byla z takového přístupu šokovaná a rozhodně odmítla, že by vztahy mohly mít vliv na rakovinu. „To je poškození pacienta,“ komentoval to dokonce psychiatr Radkin Honzák.

Rozhovory o rakovině se celou procedurou táhly jako červená nit. A to přesto, že Lokajová přišla s tím, že ji trápí únava a o rakovině neřekla ani slovo. Vypadalo to, že cílem léčitelů je pacienta vyděsit hrozbou strašné nemoci a bolestivostí konvenční léčby a následně nabídnout zdánlivě bezbolestné a jednoduché řešení.

Jedním z nich bylo třeba dát si do záchodové mísy síto. „Můj manžel, přísahám, vykadil rakovinu. Vykadil nádor, který jsme poslali na rozbor. Byl rakovinový. Vypadalo to jak brambora,“ popisovala své údajné zkušenosti léčitelka Krutilová a pokračovala: „Kdyby vám tohle prasklo v těle, tak to může vést třeba k leukémii.“ Údajný nádor prý poslala na rozbor na hygienickou stanici, kde prý její doměnku potvrdili. Hygienické stanice však žádné takové rozbory nedělají.

Rakovinou strašil i Jan Svoboda, který v Aktipu pracuje jako kineziolog: „Přicházejí klienti, kteří mají diagnostikované zhoubné nádory, ale zhoubnými jsou jen asi v jedné třetině. V ostatních případech se jedná pouze o záněty. Ti pacienti by museli naprosto zbytečně podstoupit ty drastické léčby. Zjistí se, že když se s tou rakovinou pracuje jako se zánětem, tak se uzdraví během půl roku nebo roku a nic jim není.“ Takový postup je podle onkologů úplně nesmyslný. „Jenom uvědoměním se nedá nádoru zbavit. Stejně jako nerozchodím zlomenou nohu,“ komentuje to onkoložka Koževnikovová.

Nekonečné kolečko drahých vyšetření

Léčitelé v Aktipu si Lokajovou posílali z jedné kanceláře do druhé. Prošla „vyšetřením“ kineziologa Svobody, který tvrdil, že si musí sundat všechno s baterkami. Prý to jeho metody ruší a on všechny baterie v elektrických zařízeních pozná. Šest baterek ve skrytých kamerách však neodhalil.

Byla u Michala Kučery, který čaroval s přístrojem kardivar. Ten zjistil, že její výkonnost je nad normou, přestože Lokajová přišla s únavou. Vysvětlil to tak, že únavou už trpí příliš dlouho, a přístroj byl proto zmaten. Předepsal běžně dostupné potravinové doplňky a pilulky s vlastní recepturou a doporučil další vyšetření. Vše za drahé peníze.

Byla u konzultantky Kamily Pufrové, která jí předepsala kapičky Joalis. Při rozboru na Vysoké škole chemicko-technologické (VŠChT) v nich nenašli žádnou účinnou látku. „Podávání podobných preparátů je nutno považovat za obchod s nadějí. Ti lidé jsou nemocní, hledají pomoc a klasická medicína jim je v určité fázi nucena sdělit, že už není schopná v současné době pro ně řádně nic udělat. A pak se tonoucí stébla chytá. Pacienti jsou schopní prodat dům, vzít si půjčku, protože chtějí věřit tomu, že se stane nějaký zázrak,“ říká profesorka Věra Adámková z pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM).

Zarážející bylo, že žádný z léčitelů neznal výsledky práce svých kolegů. Už to by pacientovi mělo být podle Koževnikovové podezřelé.

Mezi léčiteli jsou i vystudovaní lékaři

Lokajová se také dozvěděla, že člověk si prý může změnit DNA. Léčitelka Krutilová tvrdila, že se to prý dělá ve Spojených státech v programu ochrany svědků při změně jejich identity. „Tohle mi připadá jako sci-fi,“ komentoval to Honzák.

Po půl roce zvláštních „vyšetření“ a  utracených třiceti tisících korunách se Lokajová rozhodla s návštěvami Aktipu skončit. Mohla by tam totiž docházet donekonečna. S jejím problémem v podobě únavy jí přitom nikdo nepomohl. A právě to je hlavním rizikem alternativní medicíny,  zanedbání opravdové léčby. Pokud tedy sama nezhorší stav pacienta.

Maixnerová s Lokajovou byly překvapené tím, že někteří z léčitelů měli vystudovanou medicínu. „Titul před nemravností nikoho nechrání,“ komentuje to Maixnerová. A Lokajová dodává: „U některých těch léčitelů jsem měla pocit, že jsou velmi dobře zmanipulovaní a že částečně věří tomu, že vědí něco víc. U někoho je to ale naprostý kalkul.“ 

„Veřejnoprávní televize má povinnost chránit oběti. A toto bylo natočeno ve veřejném zájmu a po mnoha stížnostech onkologických pacientů,“ říká Maixnerová. Odezvu od Aktipu tvůrci dokumentu zatím nemají.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Nová pravidla pro letní tábory: méně byrokracie i změny v hygieně

Pro letní dětské tábory letos platí nová pravidla vyplývající z novely hygienické vyhlášky. Pořadatelům mají přinést méně byrokracie. Novinky se týkají zdravotní způsobilosti vedoucích, hygienických zařízení i provozu kuchyně.
před 32 mminutami

VideoOhrožení dudci chocholatí se vrací, zahnízdili na Hradecku

Po letech úspěšně zahnízdil dudek chocholatý u Hradce Králové a vyvedl zde i mláďata. Podle ornitologů se ohrožený pták vrací hlavně díky obnově pastvin, starých sadů a otevřené krajiny. Ochranáři pracovali na obnově přirozeného prostředí těchto ptáků posledních 25 let. Poprvé za tu dobu ohrožený pták zahnízdil v jedné ze speciálních budek, kterou mu připravili. Vyvedl zde pět mláďat. Dudek je velký zhruba jako kos, zdobí ho černé a bílé skvrny. Jeho nejnápadnějším znakem je ale chocholka. V devatenáctém století se v tuzemsku vyskytoval hojně. Pak téměř vymizel. K jeho návratu mohlo přispět i teplejší počasí. Podle odborníků je možné, že lidé budou moct v následujících letech dudka chocholatého vídat a slýchat v přírodě stále častěji.
před 1 hhodinou

Živnostníkům se snižují zálohy, vzniká nárok na vrácení přeplatku

Živnostníkům s minimální zálohou na důchodové pojištění od července klesne platba o 822 korun v případě paušální daně, a o 715 korun u minimální zálohy. V účinnost vstupuje novela zákona, kterou již loni po volbách předložili představitelé vládní koalice. Týká se také podnikatelů využívajících první pásmo paušální daně. Zálohu stát snížil zpětně od ledna, lidem tak vznikne nárok na vrácení přeplatku.
před 1 hhodinou

Ústavní soud rozhodne o současném systému rozdělování daní mezi kraje

Ústavní soud (ÚS) vyjasní, zda současný systém rozdělování daňových výnosů mezi jednotlivé kraje nezasahuje do práva na samosprávu. Návrh na zrušení části zákona o rozpočtovém určení daní podala loni skupina 32 senátorů. Problém podle nich nespočívá ani tak v tom, že některé kraje dostávají víc peněz než jiné, ale v tom, že zákon neobsahuje mechanismus, který by umožňoval podíly průběžně přizpůsobovat objektivním změnám.
před 2 hhodinami

Obce možná budou muset zajišťovat kastrace opuštěných a zdivočelých koček

Obce možná budou muset zajišťovat na své náklady kastrace opuštěných a zdivočelých koček. Navíc se budou muset postarat o opuštěné domácí zvíře, které není zdivočelé a o něž nemá nikdo zájem. Nové povinnosti obcí chce uzákonit skupina koaličních poslanců v čele s Lucií Šafránkovou (SPD) v novele, kterou v noci na středu podpořila v úvodním kole sněmovna. Jednací den tím skončil.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Zastoupení na summitu NATO by mělo odpovídat politickému systému země, míní Zůna

Státy, které mají parlamentní systém, by měly být na summitech NATO zastupovány předsedou vlády, prohlásil v úterním Interview ČT24 ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Kabinet podle něj postupuje v duchu Ústavního soudu (ÚS), situaci neeskaluje a drží ji v rovině věcného obsahu. V otázce zastoupení na dvou hlavních částech summitu se dle Zůny nyní musí dohodnout premiér Andrej Babiš (ANO) s prezidentem Petrem Pavlem. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 10 hhodinami

Končí zbraňová amnestie. Lidé odevzdali střílející nůž i minomet

Zbraňová amnestie, při které mohli lidé beztrestně odevzdat nebo legalizovat nelegálně držené zbraně či střelivo, je u konce. Vyhlášena byla od ledna na půl roku v souvislosti s novým zbraňovým zákonem. Lidé během ní odevzdali policistům i řadu kuriózních zbraní – například střílející nůž, pevnostní minomet nebo australský kulomet. Přesné výsledky zveřejní Policejní prezidium příští týden, s jistotou ale půjde o tisíce zbraní a desítky tisíc kusů střeliva.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Hlaváč převzal funkci náčelníka generálního štábu

Prezident Petr Pavel v úterý dopoledne na Hradě jmenoval nového náčelníka generálního štábu Miroslava Hlaváče. Vystřídá dosavadního šéfa armády Karla Řehku, se kterým si oficiálně předali funkci tradičně při slavnostním nástupu u příležitosti Dne ozbrojených sil na Vítkově. Náčelník generálního štábu je nejvyšší vojenská funkce v zemi, odpovídá za velení, připravenost a rozvoj ozbrojených sil. Je hlavním vojenským poradcem ministra obrany a vlády.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Evropský pohled