
Šárka Maixnerová a Ivana Lokajová o dokumentu Infiltrace: Obchod se zdravím
„Reakce jsou bouřlivé. Chodí nám ze všech stran a z 95 % jsou pozitivní. Lidé si dokument doporučují a komunikují o tom, co sami zažili. A přesně to jsme chtěly nastartovat,“ říká Maixnerová o prvních ohlasech po odvysílání pořadu. „Udělal mi radost jeden pacient Aktipu, který mi napsal, že tam dnes nepůjde,“ doplňuje Lokajová.
Strašení rakovinou
Léčitelka Aktipu Lenka Krutilová, která má magisterský titul z psychologie, totiž například tvrdila: „Paní s rakovinou dělohy a metastázou jsme donutili, ať si najde milence, který ji bude mít rád jako ženu. Ta paní je bez metastáz.“ Onkoložka Renata Koževnikovová byla z takového přístupu šokovaná a rozhodně odmítla, že by vztahy mohly mít vliv na rakovinu. „To je poškození pacienta,“ komentoval to dokonce psychiatr Radkin Honzák.
Rozhovory o rakovině se celou procedurou táhly jako červená nit. A to přesto, že Lokajová přišla s tím, že ji trápí únava a o rakovině neřekla ani slovo. Vypadalo to, že cílem léčitelů je pacienta vyděsit hrozbou strašné nemoci a bolestivostí konvenční léčby a následně nabídnout zdánlivě bezbolestné a jednoduché řešení.
Rakovinou strašil i Jan Svoboda, který v Aktipu pracuje jako kineziolog: „Přicházejí klienti, kteří mají diagnostikované zhoubné nádory, ale zhoubnými jsou jen asi v jedné třetině. V ostatních případech se jedná pouze o záněty. Ti pacienti by museli naprosto zbytečně podstoupit ty drastické léčby. Zjistí se, že když se s tou rakovinou pracuje jako se zánětem, tak se uzdraví během půl roku nebo roku a nic jim není.“ Takový postup je podle onkologů úplně nesmyslný. „Jenom uvědoměním se nedá nádoru zbavit. Stejně jako nerozchodím zlomenou nohu,“ komentuje to onkoložka Koževnikovová.
Nekonečné kolečko drahých vyšetření
Léčitelé v Aktipu si Lokajovou posílali z jedné kanceláře do druhé. Prošla „vyšetřením“ kineziologa Svobody, který tvrdil, že si musí sundat všechno s baterkami. Prý to jeho metody ruší a on všechny baterie v elektrických zařízeních pozná. Šest baterek ve skrytých kamerách však neodhalil.
Byla u Michala Kučery, který čaroval s přístrojem kardivar. Ten zjistil, že její výkonnost je nad normou, přestože Lokajová přišla s únavou. Vysvětlil to tak, že únavou už trpí příliš dlouho, a přístroj byl proto zmaten. Předepsal běžně dostupné potravinové doplňky a pilulky s vlastní recepturou a doporučil další vyšetření. Vše za drahé peníze.
Byla u konzultantky Kamily Pufrové, která jí předepsala kapičky Joalis. Při rozboru na Vysoké škole chemicko-technologické (VŠChT) v nich nenašli žádnou účinnou látku. „Podávání podobných preparátů je nutno považovat za obchod s nadějí. Ti lidé jsou nemocní, hledají pomoc a klasická medicína jim je v určité fázi nucena sdělit, že už není schopná v současné době pro ně řádně nic udělat. A pak se tonoucí stébla chytá. Pacienti jsou schopní prodat dům, vzít si půjčku, protože chtějí věřit tomu, že se stane nějaký zázrak,“ říká profesorka Věra Adámková z pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM).
Zarážející bylo, že žádný z léčitelů neznal výsledky práce svých kolegů. Už to by pacientovi mělo být podle Koževnikovové podezřelé.
Mezi léčiteli jsou i vystudovaní lékaři
Lokajová se také dozvěděla, že člověk si prý může změnit DNA. Léčitelka Krutilová tvrdila, že se to prý dělá ve Spojených státech v programu ochrany svědků při změně jejich identity. „Tohle mi připadá jako sci-fi,“ komentoval to Honzák.
Po půl roce zvláštních „vyšetření“ a utracených třiceti tisících korunách se Lokajová rozhodla s návštěvami Aktipu skončit. Mohla by tam totiž docházet donekonečna. S jejím problémem v podobě únavy jí přitom nikdo nepomohl. A právě to je hlavním rizikem alternativní medicíny, zanedbání opravdové léčby. Pokud tedy sama nezhorší stav pacienta.
Maixnerová s Lokajovou byly překvapené tím, že někteří z léčitelů měli vystudovanou medicínu. „Titul před nemravností nikoho nechrání,“ komentuje to Maixnerová. A Lokajová dodává: „U některých těch léčitelů jsem měla pocit, že jsou velmi dobře zmanipulovaní a že částečně věří tomu, že vědí něco víc. U někoho je to ale naprostý kalkul.“
„Veřejnoprávní televize má povinnost chránit oběti. A toto bylo natočeno ve veřejném zájmu a po mnoha stížnostech onkologických pacientů,“ říká Maixnerová. Odezvu od Aktipu tvůrci dokumentu zatím nemají.