Léčba rakoviny milencem? Dokument ČT odhaluje podvodné praktiky alternativní medicíny

Nahrávám video
Šárka Maixnerová a Ivana Lokajová o dokumentu Infiltrace: Obchod se zdravím
Zdroj: ČT24

Pacienti trpící těžce léčitelnými nebo nevyléčitelnými chorobami se někdy uchylují k tzv. alternativní medicíně. Ivana Lokajová se vydala do jedné z takových klinik nazvané Aktip a půl roku v ní natáčela se skrytou kamerou. Předepisovali jí kapky bez účinných látek nebo milence. Tedy nefunkční metody, za které vyinkasovali celkem asi 30 tisíc korun. S režisérkou Šárkou Maixnerovou z natočeného materiálu vytvořily dokument z cyklu Infiltrace nazvaný Obchod se zdravím.

„Reakce jsou bouřlivé. Chodí nám ze všech stran a z 95 % jsou pozitivní. Lidé si dokument doporučují a komunikují o tom, co sami zažili. A přesně to jsme chtěly nastartovat,“ říká Maixnerová o prvních ohlasech po odvysílání pořadu. „Udělal mi radost jeden pacient Aktipu, který mi napsal, že tam dnes nepůjde,“ doplňuje Lokajová.

Impulzem ke vzniku dokumentu byly zkušenosti onkologických pacientů s alternativní léčbou  Aktipu. „Měla jsem dojem, že pacienti, kteří si stěžují, trochu přehání. Ale když Ivana začala nosit ten videomateriál, tak jsem tomu zpočátku vůbec nechtěla věřit,“ říká Maixnerová.

Strašení rakovinou

Léčitelka Aktipu Lenka Krutilová, která má magisterský titul z psychologie, totiž například tvrdila: „Paní s rakovinou dělohy a metastázou jsme donutili, ať si najde milence, který ji bude mít rád jako ženu. Ta paní je bez metastáz.“ Onkoložka Renata Koževnikovová byla z takového přístupu šokovaná a rozhodně odmítla, že by vztahy mohly mít vliv na rakovinu. „To je poškození pacienta,“ komentoval to dokonce psychiatr Radkin Honzák.

Rozhovory o rakovině se celou procedurou táhly jako červená nit. A to přesto, že Lokajová přišla s tím, že ji trápí únava a o rakovině neřekla ani slovo. Vypadalo to, že cílem léčitelů je pacienta vyděsit hrozbou strašné nemoci a bolestivostí konvenční léčby a následně nabídnout zdánlivě bezbolestné a jednoduché řešení.

Jedním z nich bylo třeba dát si do záchodové mísy síto. „Můj manžel, přísahám, vykadil rakovinu. Vykadil nádor, který jsme poslali na rozbor. Byl rakovinový. Vypadalo to jak brambora,“ popisovala své údajné zkušenosti léčitelka Krutilová a pokračovala: „Kdyby vám tohle prasklo v těle, tak to může vést třeba k leukémii.“ Údajný nádor prý poslala na rozbor na hygienickou stanici, kde prý její doměnku potvrdili. Hygienické stanice však žádné takové rozbory nedělají.

Rakovinou strašil i Jan Svoboda, který v Aktipu pracuje jako kineziolog: „Přicházejí klienti, kteří mají diagnostikované zhoubné nádory, ale zhoubnými jsou jen asi v jedné třetině. V ostatních případech se jedná pouze o záněty. Ti pacienti by museli naprosto zbytečně podstoupit ty drastické léčby. Zjistí se, že když se s tou rakovinou pracuje jako se zánětem, tak se uzdraví během půl roku nebo roku a nic jim není.“ Takový postup je podle onkologů úplně nesmyslný. „Jenom uvědoměním se nedá nádoru zbavit. Stejně jako nerozchodím zlomenou nohu,“ komentuje to onkoložka Koževnikovová.

Nekonečné kolečko drahých vyšetření

Léčitelé v Aktipu si Lokajovou posílali z jedné kanceláře do druhé. Prošla „vyšetřením“ kineziologa Svobody, který tvrdil, že si musí sundat všechno s baterkami. Prý to jeho metody ruší a on všechny baterie v elektrických zařízeních pozná. Šest baterek ve skrytých kamerách však neodhalil.

Byla u Michala Kučery, který čaroval s přístrojem kardivar. Ten zjistil, že její výkonnost je nad normou, přestože Lokajová přišla s únavou. Vysvětlil to tak, že únavou už trpí příliš dlouho, a přístroj byl proto zmaten. Předepsal běžně dostupné potravinové doplňky a pilulky s vlastní recepturou a doporučil další vyšetření. Vše za drahé peníze.

Byla u konzultantky Kamily Pufrové, která jí předepsala kapičky Joalis. Při rozboru na Vysoké škole chemicko-technologické (VŠChT) v nich nenašli žádnou účinnou látku. „Podávání podobných preparátů je nutno považovat za obchod s nadějí. Ti lidé jsou nemocní, hledají pomoc a klasická medicína jim je v určité fázi nucena sdělit, že už není schopná v současné době pro ně řádně nic udělat. A pak se tonoucí stébla chytá. Pacienti jsou schopní prodat dům, vzít si půjčku, protože chtějí věřit tomu, že se stane nějaký zázrak,“ říká profesorka Věra Adámková z pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM).

Zarážející bylo, že žádný z léčitelů neznal výsledky práce svých kolegů. Už to by pacientovi mělo být podle Koževnikovové podezřelé.

Mezi léčiteli jsou i vystudovaní lékaři

Lokajová se také dozvěděla, že člověk si prý může změnit DNA. Léčitelka Krutilová tvrdila, že se to prý dělá ve Spojených státech v programu ochrany svědků při změně jejich identity. „Tohle mi připadá jako sci-fi,“ komentoval to Honzák.

Po půl roce zvláštních „vyšetření“ a  utracených třiceti tisících korunách se Lokajová rozhodla s návštěvami Aktipu skončit. Mohla by tam totiž docházet donekonečna. S jejím problémem v podobě únavy jí přitom nikdo nepomohl. A právě to je hlavním rizikem alternativní medicíny,  zanedbání opravdové léčby. Pokud tedy sama nezhorší stav pacienta.

Maixnerová s Lokajovou byly překvapené tím, že někteří z léčitelů měli vystudovanou medicínu. „Titul před nemravností nikoho nechrání,“ komentuje to Maixnerová. A Lokajová dodává: „U některých těch léčitelů jsem měla pocit, že jsou velmi dobře zmanipulovaní a že částečně věří tomu, že vědí něco víc. U někoho je to ale naprostý kalkul.“ 

„Veřejnoprávní televize má povinnost chránit oběti. A toto bylo natočeno ve veřejném zájmu a po mnoha stížnostech onkologických pacientů,“ říká Maixnerová. Odezvu od Aktipu tvůrci dokumentu zatím nemají.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 51 mminutami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 5 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 6 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...