Nový test by měl poznat osm druhů rakoviny z kapky krve. Je nečekaně úspěšný

Američtí vědci hlásí pokrok ve výzkumu, jehož výsledkem by mohl být jeden ze „svatých grálů medicíny“ – univerzální test, který odhalí rakovinu.

Cíl lékařů z Univerzity Johnse Hopkinse je jasný: chtěli by, aby vznikl jednoduchý krevní test, který by měl každý člověk absolvovat jednou ročně. Odhalil by časnou formu různých druhů rakoviny – právě ta se dá totiž nejlépe vyléčit.

O tomto druhu diagnostiky se hovoří už řadu let, ale teprve nyní se rýsuje produkt, který to dokáže. Jeho autoři informovali, že jejich test nazvaný Cancer Seek (neboli Hledač rakoviny) umí odhalit osm běžných forem rakoviny. Výsledky jsou podle vědců „vzrušující“.

Test pracuje tak, že pátrá po mutacích 16 genů a 8 proteinů, které se často objevují ve spojitosti s rakovinným bujením. Nádory totiž, když vznikají, po sobě v lidském těle zanechávají neparné stopy zmutované DNA a proteinů, které se mohou dostat do krve.
Vědci tento test vyzkoušeli na 1005 pacientech s rakovinou vaječníků, jater, žaludku, slinivky břišní, jícnu, tlustého střeva, plic nebo prsu, které se ale ještě nerozšířily do jiných tkání.

Úspěšnost testu se pohybovala kolem 70 procent. Autor výzkumu Cristian Tomasetti z Univerzity Johnse Hopkinse uvedl pro BBC: „Tento druh výzkumu je zásadní a naše výsledky jsou úžasné. Myslím, že by mohl mít enormní dopad na úmrtnost na rakovinu.“

Bez výjimky platí, že čím dříve je rakovina odhalena, tím více stoupají šance na to, že bude úspěšně vyléčena. Pět z osmi diagnostikovaných druhů rakoviny zatím nemá žádné diagnostické programy, které by dokázaly nádory najít v raných stadiích. Zdaleka nejhorší je v tom rakovina slinivky: protože nemá žádné viditelné příznaky, podaří se ji najít tak pozdě, že čtyři z pěti pacientů zemřou ještě v roce, kdy u nich byla odhalena.

Rakovinu je třeba porazit co nejdříve

Podle Tomasettiho znamená pro přežití člověka včasné nalezení nádoru zlom – něco jako „rozdíl mezi dnem a nocí“. Test Cancer Seek se nyní testuje na další skupině lidí; tentokrát na těch, jimž nebyla rakovina zatím diagnostikována. Ukáže se, jak moc je produkt praktický a použitelný pro běžnou klinickou praxi.

Nahrávám video

Vědci doufají, že jejich nástroj by v případě úspěchu mohl úspěšně konkurovat dnes používaným metodám – například mamografům pro rakovinu prsu nebo kolonoskopii pro kolorektální nádory. O svém objevu informovali v odborném časopise Science.

V čem je to nové?

Test Cancer Seek je nový v tom, že hledá zmutovanou DNA i pozměněné proteiny. Pokud by se podařilo vědcům zvýšit počet analyzovaných enzymů a mutací, umožnilo by to rozšířit ho také o další formy rakoviny, které by odhaloval.

Revoluční na novém testu je také to, jak levný by mohl být. Cena se pohybuje kolem 500 dolarů za člověka, což je podobně drahé jako kolposkopie – na rozdíl od ní ale najde mnohem více druhů rakoviny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ebola v Evropě není velkou hrozbou, ukazují zkušenosti

Pacient, který může mít ebolu a bude hospitalizovaný v Česku, může vyvolávat obavy. Ale zkušenosti naznačují, že kvalitní přijatá opatření i samotné vlastnosti viru dokáží šíření nemoci účinně zabránit.
před 17 hhodinami

Příznaky Alzheimera odhalí rychlý test. Zkuste si ho

První příznaky demence může odhalit nový test kognitivních funkcí, jako je paměť nebo porozumění. Ve věku 65 až 80 let je teď součástí preventivní prohlídky u praktického lékaře, dostupný je i na internetu. Trvá jen několik minut, informovala Společnost všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP).
před 19 hhodinami

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
19. 5. 2026Aktualizováno19. 5. 2026

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
19. 5. 2026

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
19. 5. 2026

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
19. 5. 2026

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
19. 5. 2026

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
19. 5. 2026
Načítání...