Střevo

Lidé přicházejí o svůj střevní mikrobiom, který se u nich vytvořil během milionů let. Nejrozsáhlejší je tento fenomén v městském prostředí, prozradil nový výzkum.

Vědci poprvé prostudovali, jak se liší vliv alkoholického a nealkoholického piva na střevní mikrobiom. Účastníci jejich studie po čtyřech týdnech pravidelné konzumace vykazovali lepší střevní zdraví, a to i v případě nápoje bez alkoholu.

Podle nové studie mají pacienti, kterým jsou v nemocnici předepisována antibiotika, vyšší pravděpodobnost, že dostanou plísňové infekce, protože dochází k narušení imunitního systému ve střevech. Zdravotní rizika by dle autorů výzkumu mohlo snížit používání léků na posílení imunity spolu s antibiotiky.

Podle studie sledující stovky tisíc lidí mají vegetariáni o čtrnáct procent nižší pravděpodobnost onemocnění rakovinou než lidé, kteří se živí pravidelně masem. U některých druhů rakoviny mohou být ve hře ale i různé další faktory spojené s životním stylem.

Mezinárodní výzkumný tým poprvé vytvořil atlas, který popsal, jaká archea osídlila lidská střeva. O funkci a významu těchto prastarých organismů přitom věda až doposud měla jen minimum informací.

Pokud je nastávající matka v době těhotenství obézní, může to zvyšovat riziko vzniku rakoviny tlustého střeva u jejího dítěte později v dospělosti. Ukazuje to rozsáhlý výzkum, v němž vědci prozkoumali víc než osmnáct tisíc dvojic matka-dítě. Výsledky vyšly v odborném žurnálu Gut.

Bifidobakterie ve střevech primátů se liší druh od druhu, popsal mezinárodní vědecký tým, jehož součástí byli i čeští experti. Výzkum by mohl pomoci lépe pochopit jejich funkce i u lidí – a třeba i využít pro lepší léčiva.

Složení mikrobiomu může u nejmenších dětí ovlivňovat, jak se dokážou vypořádat se stresovou situací. Poukázala na to nová studie, kterou zveřejnil odborný časopis Nature Communications. Střevní bakterie tak podle vědců zřejmě mohou hrát důležitou roli při neurologickém vývoji.

Pravidelné užívání probiotik by mohlo starší a obézní lidi chránit před respiračními infekcemi horních cest dýchacích. Ukazují to výsledky nového výzkumu, který vědci představili na setkání Digestive Disease Week (DDW) 2021.

Nerovnováha střevního mikrobiomu může mít vliv na postup zánětlivé kožní nemoci s názvem hidradenitis suppurativa (HS). Upozornili na to lékaři v nové studii, jejíž výsledky byly představené na jarní konferenci European Academy of Dermatology and Venereology (EADV).

Častá konzumace jednoduchých cukrů by mohla vést ke vzniku či horšímu průběhu některých onemocnění zažívacího ústrojí. Poukázala na to studie uskutečněná na myších, kterou publikoval časopis Science Translational Medicine. Ve střevech hlodavců totiž vědci po pravidelném podávání sladkých roztoků našli větší množství „škodlivých“ bakterií.

Každý rok se zhruba o pět procent zvýší počet pacientů se zánětem střev. Ročně tuto diagnózu lékaři sdělují víc než dvěma tisícům lidí. Často za to může stres a nezdravé jídlo bohaté na cukry a různé chemikálie. Jinak je to však u celiakie. Toto autoimunitní onemocnění přichází prakticky bez příčiny a způsobuje chronický zánět tenkého střeva. V Česku jím trpí minimálně jeden člověk ze sta.

Lidé, kteří mají ve střevním mikrobiomu určitý typ bakterií, mohou mít až o patnáct procent vyšší riziko, že onemocní zhoubným nádorem tlustého střeva nebo konečníku. Naznačil to nový výzkum, jehož závěry vědci představili na konferenci britského Národního institutu pro výzkum rakoviny.

Děti, které se narodily císařským řezem, mají ve střevech jiné bakterie než miminka, která přišla na svět přirozenou cestou. Vyplývá to z rozsáhlé studie, během níž vědci zkoumali stolici malých dětí. Závěry této studie přinášejí nové poznatky o vývoji lidského imunitního systému, napsala agentura Reuters.

Fakultní nemocnice Ostrava (FNO) otevřela dětskou stomickou poradnu, první specializované pracoviště v kraji zaměřené na péči o děti s vývodem střeva. V nové ambulanci o ně budou pečovat dětský chirurg, pediatr z Kliniky dětského lékařství a stomická sestra. Nejbližší podobné pracoviště doposud fungovalo v Brně a Praze.

S novým důležitým objevem, týkajícím se přenosu lymské boreliózy z klíšťat na člověka, přišli mladí parazitologové z Biologického centra Akademie věd. Po experimentech s klíšťaty popsali způsob, jakým se borelie, tedy bakterie způsobující lymskou boreliózu, přenášejí z parazita do hostitele. Svými poznatky nabourali dosavadní teorii, která ve světové vědě panovala více než tři desítky let. Objev pomůže vytyčit nové cíle pro vývoj vakcín a léčebných strategií.

Vědcům se podařilo uměle vytvořit příznaky autismu u myší tím, že jim transplantovali stolici od lidí, kteří touto nemocí trpí. Jde o velmi důležitý krok v pochopení příčin autismu. Naznačuje, že tento problém souvisí s bakteriemi ve střevech.

Transplantace stolice sice zní jako něco odporného, ve skutečnosti se ale jedná o velmi moderní metodu, jak vyléčit poškozenou střevní mikroflóru. Pro vědce má ale tento postup stále řadu otazníků. Nyní řeší, jestli existují lidé, jejichž stolice má mnohem léčivější vlastnosti než u běžných osob.