I nealkoholické pivo je prospěšné pro mužský mikrobiom, popsal výzkum

Vědci poprvé prostudovali, jak se liší vliv alkoholického a nealkoholického piva na střevní mikrobiom. Účastníci jejich studie po čtyřech týdnech pravidelné konzumace vykazovali lepší střevní zdraví, a to i v případě nápoje bez alkoholu.

Alkoholické nápoje jsou součástí lidské kultury od jejího samotného začátku. Tato dlouhá „domestikace alkoholu“ se projevuje v mnoha ohledech – například tím, že kvašené alkoholické nápoje mají (při přiměřené konzumaci) podle řady průzkumů pozitivní dopad na lidský mikrobiom (či zastaraleji střevní mikroflóru).  

Že tyto mikrobiotické kultury podporuje pití piva, je dlouhodobě známé, zatím ale chyběly informace o tom, zda se to týká i jeho nealkoholické verze, respektive jaký je mezi oběma druhy rozdíl.

Vědci teď v nové studii, která vyšla v odborném časopise ACS Journal of Agricultural and Food Chemistry, popsali, že muži, kteří denně vypili jeden alkoholický nebo nealkoholický ležák, měli rozmanitější soubor střevních mikrobů – ve srovnání se stavem, než se napili. Podle autorů studie to může snížit riziko některých onemocnění.

  • Mikrobiom byl dříve nazýván střevní mikroflórou. Jedná se o mikroorganismy, které žijí v trávicí soustavě živočichů včetně člověka. Mnohdy hostiteli prospívají, někdy však mohou i škodit.
  • Celkem ve střevě žije asi pět set druhů mikroorganismů. Dominantními v tlustém střevě jsou bakterie, ty ve výsledku tvoří šedesát procent hmotnosti stolice. Devadesát devět procent těchto bakterií pochází z třiceti až čtyřiceti nejběžnějších druhů. Mimo bakterie jsou častými mikroorganismy ve střevech i různé houby a prvoci, o nichž se však zatím ví jen málo. 
  • Mikrobiom souvisí se stravou i cvičením. Silný vliv na složení střevní mikroflóry mají léky, které lidé užívají. Mění se například v reakci na imunoterapii nebo na chemoterapii. 

Lidský trávicí trakt je plný miliard mikroorganismů, které přímo ovlivňují tělesné, ale zřejmě i duševní zdraví svého hostitele. Studie prokázaly, že pokud je ve střevech přítomno více druhů bakterií, mají lidé zpravidla nižší pravděpodobnost vzniku chronických onemocnění, jako jsou srdeční choroby a cukrovka. A pivo obsahuje sloučeniny, jako jsou polyfenoly, a také mikroorganismy z jeho kvašení, které by mohly ovlivnit rozmanitost mikrobů v lidském střevě.

  • Ležák je druh piva, který je spodně kvašen a stabilizován při nízkých teplotách. Po procesu kvašení měsíc a déle leží, od toho označení ležák (ve světě označované jako lager z německeho slova pro uskladnění). 
  • Stupňovitost má typicky od 8° až 17°. Při jeho výrobě se nejčastěji používá ječný slad. Je typický hustou pěnou, kterou ale ovlivňuje i kvalita čepování. 
  • Světlý ležák je nejvíce konzumovaný a komerčně dostupný styl piva ve světě.

Už jedna starší studie ukázala, že když muži i ženy po dobu třiceti dnů konzumovali nealkoholické pivo ležákového typu, zvýšila se rozmanitost jejich střevního mikrobiomu. Jenže tento výzkum nedokázal kvalitně popsat rozdíl mezi pitím alkoholického a nealkoholického piva. A později tento fenomén zkoumalo jen minimum dalších výzkumů.

Vědci v novém výzkumu chtěli provést precizní a kvalitní analýzu, zvolili si proto metodu dvojitě zaslepené randomizované studie: to znamená, že skupina zkoumaných mužů byla rozdělena náhodně na dvě části, jedna pila čtyři týdny alkoholické pivo, druhá nealkoholické. Ani pijáci, ani vědci přitom nevěděli, co kdo pije, takže výsledky nemohly být ovlivněny placebo efektem. 

Výsledky ukázaly, že hmotnost účastníků, index tělesné hmotnosti ani jiné vlastnosti, pomocí nichž se měří zdraví srdce a metabolismu, se během studie nezměnily. Na konci čtyřtýdenního období ale měly obě skupiny rozmanitější mikrobiom a také vyšší hladinu enzymu jménem alkalická fosfatáza– to podle autorů svědčí o zlepšení střevního zdraví.

Výzkumníci naznačují, že tyto výsledky se mohou lišit od výsledků předchozí studie, a to z důvodu odlišného designu studií a také proto, že účastníci žili v různých komunitách. Na základě této pilotní studie ale tvrdí, že konzumace jedné lahve piva, bez ohledu na obsah alkoholu, může být pro střevní mikrobiom a zdraví střev mužů prospěšná. Dodávají ale, že vzhledem k tomu, že nejbezpečnější míra konzumace alkoholu je nulová, může být nealkoholické pivo zdravější volbou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ve Fukušimě probíhá masivní hybridizace prasat. S radiací nesouvisí

Když ve Fukušimě došlo k jaderné havárii, uprchla z místních chovů domácí prasata. A v přírodě narazila na své bratrance – divočáky. Přes odlišný vzhled v sobě oba druhy našly zalíbení, které skončilo opakovaným pářením. Vědci tuto unikátní situaci detailně prozkoumali, aby zjistili, co se vlastně stalo a jaký dopad to mělo na nově vzniklé hybridy.
před 18 hhodinami

Na Antarktidě kvůli ptačí chřipce hromadně umírají chaluhy

V letech 2023 a 2024 zemřelo v Antarktidě více než padesát chaluh, což jsou mořští ptáci příbuzní s racky. Příčinou byla vysoce patogenní ptačí chřipka H5N1, popsali teď přírodovědci v odborném časopise Scientific Reports. Jedná se o první zdokumentovaný úhyn volně žijících zvířat v důsledku tohoto viru na tomto kontinentu, tvrdí autoři.
před 20 hhodinami

Káva může pomáhat chránit mozek před demencí, uvádí nová studie

Pití několika šálků kofeinové kávy nebo čaje denně může v malé míře pomáhat zachovat výkonnost mozku a předcházet demenci. Vyplývá to z nové studie, kterou zveřejnil server JAMA Network a o níž informovala agentura Reuters.
před 23 hhodinami

Český vědec objevil neznámou formu magnetismu. Popsal ji v prestižním Nature

Fyzik Tomáš Jungwirth už získal celou řadu prestižních ocenění, patří také mezi světově nejcitovanější české vědce. Teď ho oslovil prestižní časopis Nature, aby pro něj shrnul své aktuální bádání na poli takzvaných altermagnetů, které objevil.
9. 2. 2026

Nezakazujte mladým sociální sítě, doporučují experti z Masarykovy univerzity

Odborníci z Masarykovy univerzity (MU) nedoporučují zákaz sociálních sítí pro děti do 15 let. Potenciální dopady jsou nejasné, existují rizika. Doporučují spíše zvýšit tlak na technologické platformy, uvedli ve vyjádření pro média. Objevují se ale i hlasy zastávající opačný názor. Premiér Andrej Babiš (ANO) v neděli řekl, že je pro zákaz používání sítí u dětí do 15 let po vzoru Francie. Řada zemí podobné opatření zvažuje.
9. 2. 2026Aktualizováno9. 2. 2026

Američtí plastičtí chirurgové vyzývají k odkladu operací pro změnu pohlaví

Americká společnost plastických chirurgů (ASPS) na začátku února oznámila, že v současné době neexistuje dostatek kvalitních výzkumů, které by prokazovaly, že operace vedoucí ke změně pohlaví u teenagerů prokazují dlouhodobé přínosy. Naopak, novější důkazy naznačují, že „léčba může přinášet komplikace a potenciální škody“. Vyzvala proto, aby lékaři odkládali operace změny pohlaví u mladých pacientů až do minimálně devatenácti let.
9. 2. 2026

Moravští archeologové vypráví příběh jednoho lovce. Dočkali se světového uznání

Mezinárodní vědecká organizace PLOS vydala seznam nejdůležitějších studií uplynulého roku v oboru lidské evoluce. Zařadila mezi ně i výzkum českých archeologů vedený Dominikem Chlachulou. Mladý brněnský vědec popsal zcela jedinečný nález: sadu nástrojů jednoho lovce z doby ledové, současníka Štorchových Lovců mamutů. Jiný takový objev z této doby archeologie nemá, je celosvětově jedinečný a pomáhá vyprávět příběh lidí, kteří sídlili před desítkami tisíc let pod Pálavou a vytvořili i slavnou Věstonickou Venuši.
9. 2. 2026

Nové riziko pro ohrožené gorily: agresivní paraziti od lidmi chovaných vepřů

Za vážnými záněty žaludku ohrožených horských goril je zvýšený výskyt hlístice rodu Hyostrongylus. Paraziti běžní u hospodářských zvířat tak mohou za určitých podmínek představovat riziko i pro volně žijící živočichy. Zjistil to mezinárodní tým vědců, jehož členy byli i zástupci Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (ÚBO). Svá zjištění publikovali v časopise Journal of Applied Ecology.
9. 2. 2026
Načítání...