I nealkoholické pivo je prospěšné pro mužský mikrobiom, popsal výzkum

Vědci poprvé prostudovali, jak se liší vliv alkoholického a nealkoholického piva na střevní mikrobiom. Účastníci jejich studie po čtyřech týdnech pravidelné konzumace vykazovali lepší střevní zdraví, a to i v případě nápoje bez alkoholu.

Alkoholické nápoje jsou součástí lidské kultury od jejího samotného začátku. Tato dlouhá „domestikace alkoholu“ se projevuje v mnoha ohledech – například tím, že kvašené alkoholické nápoje mají (při přiměřené konzumaci) podle řady průzkumů pozitivní dopad na lidský mikrobiom (či zastaraleji střevní mikroflóru).  

Že tyto mikrobiotické kultury podporuje pití piva, je dlouhodobě známé, zatím ale chyběly informace o tom, zda se to týká i jeho nealkoholické verze, respektive jaký je mezi oběma druhy rozdíl.

Vědci teď v nové studii, která vyšla v odborném časopise ACS Journal of Agricultural and Food Chemistry, popsali, že muži, kteří denně vypili jeden alkoholický nebo nealkoholický ležák, měli rozmanitější soubor střevních mikrobů – ve srovnání se stavem, než se napili. Podle autorů studie to může snížit riziko některých onemocnění.

  • Mikrobiom byl dříve nazýván střevní mikroflórou. Jedná se o mikroorganismy, které žijí v trávicí soustavě živočichů včetně člověka. Mnohdy hostiteli prospívají, někdy však mohou i škodit.
  • Celkem ve střevě žije asi pět set druhů mikroorganismů. Dominantními v tlustém střevě jsou bakterie, ty ve výsledku tvoří šedesát procent hmotnosti stolice. Devadesát devět procent těchto bakterií pochází z třiceti až čtyřiceti nejběžnějších druhů. Mimo bakterie jsou častými mikroorganismy ve střevech i různé houby a prvoci, o nichž se však zatím ví jen málo. 
  • Mikrobiom souvisí se stravou i cvičením. Silný vliv na složení střevní mikroflóry mají léky, které lidé užívají. Mění se například v reakci na imunoterapii nebo na chemoterapii. 

Lidský trávicí trakt je plný miliard mikroorganismů, které přímo ovlivňují tělesné, ale zřejmě i duševní zdraví svého hostitele. Studie prokázaly, že pokud je ve střevech přítomno více druhů bakterií, mají lidé zpravidla nižší pravděpodobnost vzniku chronických onemocnění, jako jsou srdeční choroby a cukrovka. A pivo obsahuje sloučeniny, jako jsou polyfenoly, a také mikroorganismy z jeho kvašení, které by mohly ovlivnit rozmanitost mikrobů v lidském střevě.

  • Ležák je druh piva, který je spodně kvašen a stabilizován při nízkých teplotách. Po procesu kvašení měsíc a déle leží, od toho označení ležák (ve světě označované jako lager z německeho slova pro uskladnění). 
  • Stupňovitost má typicky od 8° až 17°. Při jeho výrobě se nejčastěji používá ječný slad. Je typický hustou pěnou, kterou ale ovlivňuje i kvalita čepování. 
  • Světlý ležák je nejvíce konzumovaný a komerčně dostupný styl piva ve světě.

Už jedna starší studie ukázala, že když muži i ženy po dobu třiceti dnů konzumovali nealkoholické pivo ležákového typu, zvýšila se rozmanitost jejich střevního mikrobiomu. Jenže tento výzkum nedokázal kvalitně popsat rozdíl mezi pitím alkoholického a nealkoholického piva. A později tento fenomén zkoumalo jen minimum dalších výzkumů.

Vědci v novém výzkumu chtěli provést precizní a kvalitní analýzu, zvolili si proto metodu dvojitě zaslepené randomizované studie: to znamená, že skupina zkoumaných mužů byla rozdělena náhodně na dvě části, jedna pila čtyři týdny alkoholické pivo, druhá nealkoholické. Ani pijáci, ani vědci přitom nevěděli, co kdo pije, takže výsledky nemohly být ovlivněny placebo efektem. 

Výsledky ukázaly, že hmotnost účastníků, index tělesné hmotnosti ani jiné vlastnosti, pomocí nichž se měří zdraví srdce a metabolismu, se během studie nezměnily. Na konci čtyřtýdenního období ale měly obě skupiny rozmanitější mikrobiom a také vyšší hladinu enzymu jménem alkalická fosfatáza– to podle autorů svědčí o zlepšení střevního zdraví.

Výzkumníci naznačují, že tyto výsledky se mohou lišit od výsledků předchozí studie, a to z důvodu odlišného designu studií a také proto, že účastníci žili v různých komunitách. Na základě této pilotní studie ale tvrdí, že konzumace jedné lahve piva, bez ohledu na obsah alkoholu, může být pro střevní mikrobiom a zdraví střev mužů prospěšná. Dodávají ale, že vzhledem k tomu, že nejbezpečnější míra konzumace alkoholu je nulová, může být nealkoholické pivo zdravější volbou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína se potýká s virem, který útočí na zrak. Na lidi se přenáší od mořských tvorů

Čína už několik let zaznamenává zvýšené množství podivných očních infekcí. Teď vědci popsali příčinu této choroby. Způsobuje ji virus, který se na lidi přenáší od mořských tvorů, s nimiž lidé přicházejí do styku.
před 2 hhodinami

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
před 4 hhodinami

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
před 10 hhodinami

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
včera v 09:00

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026
Načítání...