Některé bakterie by mohly zvyšovat riziko rakoviny tlustého střeva. Důležitá je správná strava

Lidé, kteří mají ve střevním mikrobiomu určitý typ bakterií, mohou mít až o patnáct procent vyšší riziko, že onemocní zhoubným nádorem tlustého střeva nebo konečníku. Naznačil to nový výzkum, jehož závěry vědci představili na konferenci britského Národního institutu pro výzkum rakoviny.

O střevní mikrobiom se vědci a lékaři zajímají stále častěji. Tvoří ho různé bakterie, houby, kvasinky, viry nebo prvoci. Složení tohoto prostředí odborníci spojují se vznikem některých zdravotních potíží, jako jsou například úzkosti nebo nadváha.

Na druhou stranu „dobře“ složený mikrobiom může být přínosný při léčbě některých střevních nemocí – a zájem o transplantaci stolice v poslední době stoupá. 

Nebezpečný druh bakterií

Nová studie se zaměřila na vliv složení střevního mikrobiomu na riziko vzniku rakoviny tlustého střeva a konečníku. Během výzkumu vědci nejprve zkoumali genetická data a mikrobiomy asi čtyř tisíců lidí, kteří se dříve účastnili tří evropských studií.

Konkrétně výzkumníci zjišťovali, zda existují genetické variace spojené s přítomností určitých střevních bakterií. Celkem se vědcům podařilo identifikovat třináct takových genetických variací. Každá z nich obsahovala jiný druh střevních bakterií. 

Poté pomocí dalšího souboru dat – asi od 120 tisíc lidí – vědci zjišťovali, které z těchto variací jsou častěji přítomné v mikrobiomech pacientů trpících rakovinou tlustého střeva či konečníku.

Výsledky ukázaly, že větší riziko tohoto nádorového onemocnění měli ti lidé, jejichž mikroflóra obsahovala bakterie typu Bacteroidales. Jedná se o řád bakterií, který se běžně v lidských střevech vyskytuje. Dané nebezpečí bylo vyšší v rozmezí od dvou do patnácti procent.

Vědci tak potvrdili závěry předchozího výzkumu, který naznačil, že tyto bakterie jsou častěji přítomné u lidí právě s rakovinou tlustého střeva či konečníku. 

Potřeba dalšího bádání

I když by podle vědců daný druh bakterií při vzniku karcinomu mohl hrát určitou roli, mnoho otázek zůstává nezodpovězených. Jednou z nich je i to, zda se přímo jedná o příčinu dané nemoci.

„S rakovinou tlustého střeva by v první řadě mohly být spojené genetické změny samy o sobě, které by pak mohly danou variaci způsobovat,“ poznamenala hlavní autorka studie Kaitlin Wadeová z University of Bristol.

Rizikové variace v mikrobiomu by také mohly být důsledkem volby jídelníčku, domnívá se Wadeová. Některé potraviny totiž mohou riziko vzniku nádorů tlustého střeva buď přímo zvyšovat, nebo mít vliv na složení mikrobiomu.

Odborník na střevní mikrobiom profesor Tim Spector z londýnské King's College výsledky studie ocenil. Jedná se podle něj o důležitý krok správným směrem, který by mohl pomoct odhalit spojení mezi mikrobiomem a rakovinou tlustého střeva a konečníku. Podle něj je ale v této oblasti potřeba ještě mnoho dalšího výzkumu.  

„Problém je v tom, že neexistuje jediný viník,“ poznamenal pro deník Guardian Spector. „Je pravděpodobné, že se na míře rizika rakoviny tlustého střeva podílí stovky mikrobů,“ dodal s tím, že nejlepší obranou je v současné chvíli zdravá strava.

S tím, že je zapotřebí další bádání, souhlasí také Wadeová. Podle ní je nyní nutné určit konkrétní bakterie, které by na zvýšení rizika rakoviny tlustého střeva mohly mít vliv. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 8 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026
Načítání...