Vědec

Spojené státy tento měsíc vyhoštěnému francouzskému vědci vstup do země nezakázaly kvůli jeho názorům na prezidenta Donalda Trumpa, uvedly podle agentury AFP v pátek americké úřady. Obvinily ho naopak, že měl tajné informace z laboratoře Los Alamos, která se zabývá jaderným výzkumem.

Americké úřady tento měsíc odepřely vstup do země jednomu z našich vědců, uvedl francouzský ministr pro výzkum Philippe Baptiste. Imigrační úředníci na letišti prohledali badatelův mobilní telefon a našli v něm zprávy, ve kterých kritizoval administrativu prezidenta Donalda Trumpa. Vědec byl poté vyhoštěn, píše server deníku Le Monde.

Věda pomáhá stavět lepší a bezpečnější svět. Není nutné, aby ji lidé milovali nebo ji denně sledovali – ale měli by její výsledky respektovat, tvrdí fyzik Brian Greene, který se věnuje teorii strun, předkládající možnost toho, jaké jsou základní stavební kameny celého vesmíru.

Darwinova teorie přírodního výběru vysvětluje, proč se u organismů vyvíjejí vlastnosti, které jim pomáhají přežít a rozmnožovat se. Smrt se pak může zdát jako neúspěch v této snaze. Nový výzkum ale naznačuje, že je to spíš proces, který se evolučně zformoval tak, aby organismům pomáhal.

Když se řekne kvodlibet, drtivé většině Čechů se zřejmě nevybaví vůbec nic. Ale právě za studium kvodlibetů byl nyní oceněn český historik a filozof Ota Pavlíček – v lednu 2025 obdržel Cenu Neuron pro nadějné vědce a s ní spojenou odměnu 500 tisíc korun na další výzkum. Roli v nich hrál i český mistr Jan Hus. Proč je právě kvodlibet tak zajímavý a možná i důležitý pro moderní dobu?

V ruské vědecké komunitě panuje strach. Během posledních šesti let bylo v zemi zatčeno nejméně deset vědců, z nichž mnozí prováděli výzkum v oblasti vysokorychlostní aerodynamiky nebo hypersoniky, informoval The Wall Street Journal. Někteří z nich byli například zatčeni kvůli podezření, že předávali vědecká data konkurentům Moskvy. Poslední z nich byl odsouzen k patnácti letům vězení. Několik vědců bylo zadrženo poté, co se se souhlasem ruského státu podíleli na výzkumu s jinými zeměmi. Někteří pracovali na projektech souvisejících s obranným sektorem.

Archeologové z plzeňské Západočeské univerzity (ZČU) odkrývají ve Svatavě na Sokolovsku pozůstatky ženského koncentračního tábora, který byl na jaře 1945 s počtem okolo 750 vězeňkyň největším na tehdejším českém území. Archeologický průzkum odhalil základy kuchyně nebo zbytky zbraní, lamp nebo oplocení, upřesnil archeolog ze ZČU a vedoucí výzkumu Pavel Vařeka. Výzkum je součástí česko-polského projektu krajinné archeologie.

V Litomyšli vzniká největší domácí agrovoltaický park. Jde o systém, kdy se pod panely solární elektrárny budou pěstovat zemědělské produkty, a to na celkem sedmi hektarech půdy. Díky tomuto projektu bude na jednom místě vznikat elektřina a zároveň růst ovoce. Agrovoltaický park má být hotový do konce příštího roku.

Univerzitní vědci zkoumají populaci vlků a jelenů v Českosaském Švýcarsku. Zvířatům dali speciální obojky, které přenášejí data o jejich pohybu. Díky tomu odborníci získají přehled i o tom, jak a kde zvěř ničí nově vyrostlé stromy v území, které před dvěma lety poničil rozsáhlý požár v národním parku České Švýcarsko.

Olomoucká radnice nechala pomocí bakteriálního přípravku preventivně zlikvidovat početné komáří larvy v Černovírském lese, aby před obtížným hmyzem ochránila obyvatele městských částí Černovír, Chválkovice, Pavlovičky a Týneček. Informovala o tom mluvčí magistrátu Jana Doleželová. Lužní lesy v této části Olomouce jsou na jaře líhništěm komárů, letos jsou podmínky pro vývoj larev příhodné.

Mladí Češi jsou na tom nejhůře v plýtvání s potravinami, vyplývá ze zjištění vědců z Mendelovy univerzity v Brně (MENDELU). Odborníci to chtějí změnit, spustili tak projekt, který se právě na nakládání s potravinami v této věkové skupině zaměřuje. Obsah odpadkových košů vědci sledují na deseti univerzitních kolejích ve městě. Zahraniční studie ukazují, že mladí lidé plýtvají jídlem víc například kvůli rychlejšímu životnímu stylu nebo lepší dostupnosti potravin.

Být vtipný a rozesmát svůj protějšek na první schůzce nejspíš nijak nezvyšuje šance na navázání vztahu. Tradiční představa, že lidé se smyslem pro humor to mají při seznamování jednodušší, tak neplatí, zjistili vědci z australské Queenslandské univerzity. Tým vědců tvrdí, že to, co ukazují romantické komedie, nemá s realitou mnoho společného. Napsal o tom deník The Times.

Tým vědců z konsilia BioRescue vedeného Safari Parkem Dvůr Králové nad Labem vytvořil takzvané primordiální (prvotní) zárodečné buňky z kmenových buněk severního bílého nosorožce. Jsou předchůdkyněmi vajíček a spermií, uvedli zástupci Safari Parku Dvůr Králové. Označili to za významný krok k záchraně druhu, na kterém mají zásluhu hlavně odborníci z univerzity v Ósace. Dosud se toho nikdy nepodařilo dosáhnout u tak velkých savců.

Brno, které je jedním ze světových center výroby elektronových mikroskopů, hostí od neděle do pátku specializované vědce z celého světa. Na Mezinárodní mikroskopický kongres jich přijede asi šest set. Čeká je program v hotelu International a Uměleckoprůmyslovém muzeu, ale také přímo u výrobců. Brněnské továrny pokrývají asi třetinu světové produkce elektronových mikroskopů.

Ve věku 99 let zemřel v sobotu 13. srpna vědec Mojmír Petráň. Společně se svým kolegou Milanem Hadravským v 60. letech sestrojili a patentovali konfokální mikroskop s dvojitým řádkováním. Vynález znamenal převrat v mikroskopických technikách a přispěl k bouřlivému rozvoji molekulární buněčné biologie. Mojmír Petráň byl i protinacistickým odbojářem.

Česká chemička Martina Benešová spolu se svými kolegy objevila lék proti rakovině prostaty, který dává naději spoustě onkologických pacientů. Radioaktivní léčivo už schválila americká léková agentura, nyní se testuje v Olomouci. Dosavadní výsledky jsou povzbudivé, ukazují, že léčivo může prodloužit život mužům, u kterých jiná léčba, jako je například chemoterapie, selhala.

Vědci z Mendelovy univerzity v Brně vyvinuli unikátní technologii umožňující jímání oxidu uhličitého, který se uvolňuje při procesu kvašení vína. Umí ho odebrat, stlačit a přeměnit na kapalný kvasný plyn, ten se dá poté využít například při sycení nápojů. Podle vědců má nápad i environmentální rozměr, protože za normálních okolností se oxid uhličitý dostává do atmosféry jako skleníkový plyn.

Ve věku 65 let zemřel chemik, strukturní biolog a předseda Grantové agentury ČR Jaroslav Koča. Informovala o tom Masarykova univerzita v Brně (MU), kde vědec působil. Koča byl zakladatelem Středoevropského technologického institutu CEITEC a dlouholetým ředitelem Národního centra pro výzkum biomolekul Přírodovědecké fakulty MU.

Dlouhodobá fyzická aktivita u závodních koní vede k poškození jejich srdečních svalů, jater a narušuje také jejich metabolismus. Vědci z Mendelovy univerzity v Brně přímo v praxi zkoumají, jak se dá zátěž zmírnit. Vyžaduje to speciální stravu, ale také sledování životních funkcí zvířete. Výzkum by mohl pomoci také dalším zvířatům, dokonce i lidem.

První a druhé třídy základních škol se mají otevřít už příští týden. Podle biochemika a prorektora Univerzity Karlovy v Praze Jana Konvalinky je to dobrá zpráva, ale zároveň i velké riziko. Právě školy totiž vidí jako jedno z míst, kde se nákaza koronavirem šíří nejsnadněji. Zároveň je ale optimistický a věří, že před Vánocemi už bude epidemická situace mnohem příznivější, řekl to v Interview ČT24.

Vinaři se připravují na klimatické změny. Zatímco v některých regionech se radují, že jim větší teplo pomůže, jinde se obávají snížení kvality půd nebo vody. Aby nemuseli tápat, spojili se s vědci, kteří se jim za pomoci moderních technologií snaží naznačit, na co se připravit.

Politici i odborníci po celém světě hledají cestu, jak se vypořádat s dopady klimatických změn. V boji proti suchu hraje zachytávání vody v krajině klíčovou roli. Mokřadů, které představují přirozený přechod mezi vodním a suchozemským ekosystémem, ovšem zásadním způsobem ubývá. Obnovit křehkou rovnováhu soužití člověka s přírodou se společnými silami snaží britští vědci a farmáři.

Japonští vědci objevili na jihoperuánské planině Nazca a v jejím okolí 143 nových obrazců, takzvaných geoglyfů, které podle nich pochází z doby mezi 1. stoletím před naším letopočtem a rokem 300. Vyplývá to ze studie, která byla zveřejněna o víkendu na stránkách Jamagatské univerzity.

V pátek v 5:50 ráno se podle Mezinárodní meteorické organizace očekává zvýšená aktivita roje Alfa Monocerotidy. Podle astronomů Petera Jenniskense a Esky Lyytinena by sprška měla dosáhnout frekvence okolo 400 meteorů za hodinu, tedy asi sedm za minutu. Vědci v článku na webu organizace uvádí, že by tento jev měl trvat několik desítek minut.