Vědec strana 3 z 5

Výzkumníci z australské Flindersovy univerzity zkoumají místa, kde se pod oceánským dnem nachází bohatá naleziště pitné vody. Mohla by být důležitá třeba pro ostrovní státy.

Podle nového výzkumu se u delfínů v Amazonce rychle zvyšuje hladina rtuti. Vědci si myslí, že tato toxická látka pochází z ilegální těžby zlata, která se kolem této řeky stále rozšiřuje.

Laboratorní potkani se nečekaně rychle naučili řídit miniaturní vozítka. Podle vědců to naznačuje, že jsou jejich mozky mnohem pružnější a přizpůsobivější, než věda doposud předpokládala. Výzkum by mohl být aplikován i na zkoumání člověka. Autoři si od něj slibují lepší pochopení toho, jak učení se novým dovednostem snižuje stres a jak různé duševní stavy mění mentální schopnosti.

Astronomka Christina Williamsová náhodou objevila galaxii, která musela vzniknout těsně po velkém třesku. Je tak podivná, že ji vědci přirovnávají k mytologickému tvorovi.

Většina těch nejběžnějších nebo nejvíce smrtících patogenů jsou RNA viry – ať už jsou to ebola, zika nebo chřipka. Všechny spojuje navíc i to, že se jen velmi špatně léčí a mnohdy na ně léčba dokonce ani neexistuje. Teď ale vědci z MIT a Harvardu přišli na to, jak změnit enzym Cas13 na antivirotikum, které může být naprogramované k ničení virů v lidských buňkách.

Testování plastů v Antarktidě započali brněnští odborníci z CEITEC VUT ve spolupráci s Masarykovou univerzitou a několika dalšími výzkumnými pracovišti přibližně před pěti lety. Vzorky, které poslali s expedicí na Antarktidu na stanici J. G. Mendela, porovnávali se stejnými panely umístěnými v Brně. Umělé hmoty byly každým rokem odebírány a přiváženy zpět a následně vyhodnocovány. První výsledky ukázaly, že plasty stárnou v Antarktidě čtyřikrát pomaleji než v Brně.

Nejzákeřnějším typem parazita způsobujícího malárii se lidé nakazili asi před 50 tisíci lety od goril – a  zřejmě kvůli náhodě. Vyplývá to ze studie britských vědců ze Sangerova institutu. Ti tvrdí, že přenos z primáta na člověka způsobila vzácná genetická mutace. Zjištění by mohlo pomoci v boji proti této nemoci, na kterou každoročně umírají statisíce lidí, především afrických dětí.

Tým amerických ornitologů přišel s důkazy, které naznačují, že během tohoto století by mohly vyhynout až dvě třetiny ptáků, kteří hnízdí v Severní Americe. Příčinou jsou změny klimatu. Vyplývá to z výzkumu, jehož výsledky vyšly v odborném žurnálu Conservation Science and Practice.

Vědci objevili dvacet nových měsíců, jež obíhají Saturn. Tento plynný obr je díky tomu planetou s největším počtem měsíců ve Sluneční soustavě. Dosud měli odborníci za to, že s počtem 79 měsíců je na prvním místě Jupiter, při započítání nově objevených jich ale má Saturn o tři více, informovala agentura Reuters.

Výpary z takzvaných e-cigaret můžou u myší vyvolávat rakovinu plic. Potvrdil to výzkum, který v říjnu publikoval odborný časopis Proceedings of National Academy of Sciences (PNAS). Podle vědců je ale potřeba ještě dalších výzkumů k tomu, aby se dalo určit, zda tento účinek může mít takzvané vapování i na lidi.

Vědec Josef Komenda z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR získal od Evropské výzkumné rady (ERC) grant 2,5 milionu eur (přibližně 64,6 milionu korun) na výzkum fotosyntézy. Na projektu PhotoRedesign bude spolupracovat s vědci z Německa a Velké Británie. Cílem výzkumu je zlepšit schopnost rostlin pohlcovat energii slunečního záření.

Pobyt na špatném ovzduší by mohl způsobovat vypadávání vlasů. Naznačila to nová studie jihokorejských vědců. Ti zjistili, že vystavení běžným znečišťujícím látkám snižuje hladiny čtyř proteinů, které jsou zodpovědné za růst a odolnost vlasů.

Prasata jsou chytřejší, než se doposud předpokládalo. Vyplývá to z nové studie, kterou publikoval odborný žurnál Mammalian Biology. Podle ní tento druh inteligentních savců umí používat nástroje ke kopání děr a budování svých hnízd. Doposud přitom pozorovatelé něco podobného u žádného z druhů prasat nezaznamenali.

První z letošních Nobelových cen vyhlásil švédský Karolínský institut ve Stockholmu. Za fyziologii a lékařství ji dostali William G. Kaelin Jr., Peter J. Ratcliffe a Gregg L. Semenza. Zkoumali, jak buňky zjišťují přítomnost kyslíku a jak se adaptují na jeho nedostatek.

Francouzští vědci vyvinuli exoskelet, díky kterému dokáže člověk poprvé myšlenkou ovládat všechny čtyři končetiny. Klinické využití je zatím v nedohlednu. Technologie potřebuje zdokonalit, aby fungovala i mimo laboratoř. Vědci ale věří, že se vydali správnou cestou, na jejímž konci bude samostatný pohyb pro ochrnuté pacienty.

Vědci objevili na Východoantarktickém ledovci desítky tisíc jezírek vzniklých táním. Toto množství je překvapilo, protože je srovnatelné s daleko teplejšími místy. Informují o tom v odborném časopise Scientific Reports a varují, že i tato oblast je zranitelná oteplováním. Voda z jezírek totiž může urychlovat posouvání ledové masy do moře.

Čeští výzkumníci mají novou látku na rozklad chemických jedů jako novičok, sarin nebo soman. V objevu hrají klíčovou úlohu takzvané nanodiamanty. Na vývoji se podíleli vědci z Fyzikálního ústavu a Ústavu anorganické chemie Akademie věd (AV ČR), dalších českých institucí a z univerzity ve švédské Uppsale. V tiskové zprávě o tom informovala akademie.

Ostravská městská policie se zapojila do výzkumu kvality ovzduší ve městě. Strážníci v těchto dnech nosí na uniformách speciální osobní monitory, které měří znečištění tam, kde právě hlídkují. Studie má zjistit i to, jakým způsobem působí na zdraví člověka. Po skončení měření tak vědci strážníkům odeberou krev nebo moč a výsledky porovnají s jejich českobudějovickými kolegy, kteří se do projektu zapojili také.

Jaderný konflikt mezi Indií a Pákistánem by během jediného týdne připravil o život více lidí, než celých šest let druhé světové války, popsali vědci z Coloradské univerzity v Boulderu a Rutgersovy univerzity.

Nejzdařilejší snímek sluneční koróny ve středu představil tým Miloslava Druckmüllera z brněnského Vysokého učení technického (VUT), který se v létě vypravil do Jižní Ameriky.  V pořadí jedenáctou expedici za úplným zatměním Slunce považuje Druckmüller za nejúspěšnější v historii, a to jak díky novým přístrojům a počítačovým systémům, ale i dobrému počasí.

Kdyby měla Venuše trošku víc štěstí, mohla mít Sluneční soustava v současnosti možná dvě obyvatelné planety, a ne jen jednu. Ukázala to simulace, kterou provedli vědci z NASA.

Náctiletí jsou méně ochotní spolupracovat a snažit se splnit požadavky rodičů, pokud jsou pronesené ovládajícím tónem hlasu. Popsal to rozsáhlý výzkum na více než tisíci mladých lidech.

Biologové z Kalifornského technologického institutu objevili nový druh „červa“, který žije v extrémním prostředí jezera Mono. Tvor, který dostal prozatímní jméno Auanema sp., je podle objevitelů velmi bizarní: má tři pohlaví a užívá si jedovatého arzenu.

Napříč celým Rakouskem, ale i částí Česka, Slovenska, Francie nebo Itálie vědci rozmístili šest stovek nových seismografů. Každý přístroj pokrývá oblast o velikosti 50 kilometrů čtverečních a expertům má pomoci s určováním oblastí, které mohou v budoucnu častěji zasahovat sesuvy půdy nebo zemětřesení. Za četnějšími otřesy bude podle vědců stát změna klimatu.