Zaveďme středoevropský čas, bude nám lépe, ujišťují čeští vědci

Česká republika musí do dubna příštího roku rozhodnout, jestli trvale zavede letní, nebo zimní čas. Debata vědců se zákonodárci na ministerstvu dopravy skončila jasným závěrem: nejlepší je přirozený, tedy středoevropský čas označovaný jako zimní.

Letní čas je ještě horší než zůstat u střídání. Nejzdravější a přirozenou variantou je trvalé zavedení středoevropského času, nesprávně označovaného jako „zimní čas“, zaznělo na semináři, jehož se účastnili čeští i evropští zákonodárci, zástupci profesních svazů a komor, odborných institucí a zejména vědci z Akademie věd České republiky. Ti přednesli výsledky svých dlouholetých studií.

„Volba je jednoznačná, vlastně nechápu, proč se o tom diskutuje a proč už dávno nemáme na hodinkách standardní středoevropský čas. Posouvání je totiž škodlivý relikt z minulosti,“ uvedl na semináři senátor Jiří Dušek, který je astronom a astrofyzik.

Česko střídáním času ušetří 50 milionů

Návrh na zrušení střídání zimního a letního času na jaře podpořil Evropský parlament. Opatření by mělo začít platit v roce 2021, do té doby se ale musí členské země shodnout na času, který bude platit trvale. Rozdílný čas v jednotlivých státech Unie by kromě komplikací v dopravě například ohrozil fungování jednotného trhu. 

Vědci odhadují, že přímo v České republice se díky letnímu času uspoří 0,058 procenta energie, tedy 36 tisíc MWh, což znamená asi 50 milionů korun.

Střídání času: v modrých zemích se používá, ve žlutých bylo zrušeno a v červených se nepoužívalo nikdy
Zdroj: ČT24

Odborné studie také ukazují, že pro člověka je ideální maximální možnou dobu pobývat na denním světle. Pro kvalitu lidského života je pak zásadní takzvané intenzivní, ranní světlo, které „seřizuje“ centrální hodiny v organismu a reguluje tak všechny ostatní „hodiny“ v lidských orgánech, jako jsou játra, srdce, plíce nebo slinivka.

Pokud bychom po celý rok zůstali u letního času, v zimních dnech bychom ranní pobyt ve tmě ještě prodloužili. To by vedlo k nespavosti významné části našich obyvatel, pozorovali bychom dopad na psychiku člověka, narušení metabolismu, včetně obezity, zřejmě i zvýšeného rizika některých nádorových onemocnění, varovali vědci při debatě. Podle Aleny Sumové z Fyziologického ústavu Akademie věd by trvalé zavedení letního času bylo horší než stávající střídání.

Jediný správný čas je tedy podle závěrů semináře ten přírodní, tedy standardní středoevropský čas, kdy je den symetrický a Slunce v poledne nejvýš nad obzorem.

„Chci věřit, že debata dala konečně jasně najevo, že nemáme příliš prostoru pro lavírování a je na čase, abychom o tak jasné otázce definitivně rozhodli. Mrzí mě, že se na celoevropské úrovni plácáme v administrativních a právních diskusích a přitom rozhodnutí je tak snadné,“ uzavřel Jiří Dušek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 7 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
včera v 09:00
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.