Zaveďme středoevropský čas, bude nám lépe, ujišťují čeští vědci

Česká republika musí do dubna příštího roku rozhodnout, jestli trvale zavede letní, nebo zimní čas. Debata vědců se zákonodárci na ministerstvu dopravy skončila jasným závěrem: nejlepší je přirozený, tedy středoevropský čas označovaný jako zimní.

Letní čas je ještě horší než zůstat u střídání. Nejzdravější a přirozenou variantou je trvalé zavedení středoevropského času, nesprávně označovaného jako „zimní čas“, zaznělo na semináři, jehož se účastnili čeští i evropští zákonodárci, zástupci profesních svazů a komor, odborných institucí a zejména vědci z Akademie věd České republiky. Ti přednesli výsledky svých dlouholetých studií.

„Volba je jednoznačná, vlastně nechápu, proč se o tom diskutuje a proč už dávno nemáme na hodinkách standardní středoevropský čas. Posouvání je totiž škodlivý relikt z minulosti,“ uvedl na semináři senátor Jiří Dušek, který je astronom a astrofyzik.

Česko střídáním času ušetří 50 milionů

Návrh na zrušení střídání zimního a letního času na jaře podpořil Evropský parlament. Opatření by mělo začít platit v roce 2021, do té doby se ale musí členské země shodnout na času, který bude platit trvale. Rozdílný čas v jednotlivých státech Unie by kromě komplikací v dopravě například ohrozil fungování jednotného trhu. 

Vědci odhadují, že přímo v České republice se díky letnímu času uspoří 0,058 procenta energie, tedy 36 tisíc MWh, což znamená asi 50 milionů korun.

Střídání času: v modrých zemích se používá, ve žlutých bylo zrušeno a v červených se nepoužívalo nikdy
Zdroj: ČT24

Odborné studie také ukazují, že pro člověka je ideální maximální možnou dobu pobývat na denním světle. Pro kvalitu lidského života je pak zásadní takzvané intenzivní, ranní světlo, které „seřizuje“ centrální hodiny v organismu a reguluje tak všechny ostatní „hodiny“ v lidských orgánech, jako jsou játra, srdce, plíce nebo slinivka.

Pokud bychom po celý rok zůstali u letního času, v zimních dnech bychom ranní pobyt ve tmě ještě prodloužili. To by vedlo k nespavosti významné části našich obyvatel, pozorovali bychom dopad na psychiku člověka, narušení metabolismu, včetně obezity, zřejmě i zvýšeného rizika některých nádorových onemocnění, varovali vědci při debatě. Podle Aleny Sumové z Fyziologického ústavu Akademie věd by trvalé zavedení letního času bylo horší než stávající střídání.

Jediný správný čas je tedy podle závěrů semináře ten přírodní, tedy standardní středoevropský čas, kdy je den symetrický a Slunce v poledne nejvýš nad obzorem.

„Chci věřit, že debata dala konečně jasně najevo, že nemáme příliš prostoru pro lavírování a je na čase, abychom o tak jasné otázce definitivně rozhodli. Mrzí mě, že se na celoevropské úrovni plácáme v administrativních a právních diskusích a přitom rozhodnutí je tak snadné,“ uzavřel Jiří Dušek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vaječníky po menopauze mohou pomáhat s imunitou, naznačuje studie

Když vědci zkoumali lidské vaječníky, zjistili, jak se v nich projevuje stárnutí. Aby zjistili víc, provedli několik experimentů na myších – u nich ověřili, že když přestanou vlivem věku fungovat, získají jiné funkce. Autoři nové studie věří, že u lidí by mohl proces fungovat podobně.
27. 6. 2026

Teplotní rekordy v pátek ohlásily desítky stanic. Podívejte se

Česko v posledních dnech sevřely mimořádně vysoké teploty. V pátek padl první teplotní rekord už po jedenácté hodině dopoledne. Nejtepleji bylo stejně jako v několika předchozích dnech v Doksanech na Litoměřicku, kde naměřili 38,1 stupně Celsia. Rekordní hodnota pro 26. červen to ale pro tuto stanici není, v roce 2019 tam bylo ještě o osm desetin stupně tepleji. Rekordy pro 26. června padly na 66 ze 171 stanic, které měří více než 30 let, což představuje 39 procent.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Vlna veder je bezprecedentní. Před půlstoletím by nebyla možná, vinu nese změna klimatu

Téměř v polovině zkoumaných evropských měst už padly absolutní teplotní rekordy, anebo se tam očekává, že padnou. Podle nové analýzy má hlavní roli při současné vlně veder změna klimatu, další možné faktory vědci z Imperial College v Londýně vyloučili.
26. 6. 2026

Zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka Encyklopedie dějin Brna

V 91 letech ve čtvrtek zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka internetové Encyklopedie dějin Brna. Patřila k nejvýznamnějším znalkyním historie moravské metropole. O jejím místopisu, osobnostech a památkách publikovala desítky knih i odborných článků.
26. 6. 2026

Evropský pohled