Zaveďme středoevropský čas, bude nám lépe, ujišťují čeští vědci

Česká republika musí do dubna příštího roku rozhodnout, jestli trvale zavede letní, nebo zimní čas. Debata vědců se zákonodárci na ministerstvu dopravy skončila jasným závěrem: nejlepší je přirozený, tedy středoevropský čas označovaný jako zimní.

Letní čas je ještě horší než zůstat u střídání. Nejzdravější a přirozenou variantou je trvalé zavedení středoevropského času, nesprávně označovaného jako „zimní čas“, zaznělo na semináři, jehož se účastnili čeští i evropští zákonodárci, zástupci profesních svazů a komor, odborných institucí a zejména vědci z Akademie věd České republiky. Ti přednesli výsledky svých dlouholetých studií.

„Volba je jednoznačná, vlastně nechápu, proč se o tom diskutuje a proč už dávno nemáme na hodinkách standardní středoevropský čas. Posouvání je totiž škodlivý relikt z minulosti,“ uvedl na semináři senátor Jiří Dušek, který je astronom a astrofyzik.

Česko střídáním času ušetří 50 milionů

Návrh na zrušení střídání zimního a letního času na jaře podpořil Evropský parlament. Opatření by mělo začít platit v roce 2021, do té doby se ale musí členské země shodnout na času, který bude platit trvale. Rozdílný čas v jednotlivých státech Unie by kromě komplikací v dopravě například ohrozil fungování jednotného trhu. 

Vědci odhadují, že přímo v České republice se díky letnímu času uspoří 0,058 procenta energie, tedy 36 tisíc MWh, což znamená asi 50 milionů korun.

Střídání času: v modrých zemích se používá, ve žlutých bylo zrušeno a v červených se nepoužívalo nikdy
Zdroj: ČT24

Odborné studie také ukazují, že pro člověka je ideální maximální možnou dobu pobývat na denním světle. Pro kvalitu lidského života je pak zásadní takzvané intenzivní, ranní světlo, které „seřizuje“ centrální hodiny v organismu a reguluje tak všechny ostatní „hodiny“ v lidských orgánech, jako jsou játra, srdce, plíce nebo slinivka.

Pokud bychom po celý rok zůstali u letního času, v zimních dnech bychom ranní pobyt ve tmě ještě prodloužili. To by vedlo k nespavosti významné části našich obyvatel, pozorovali bychom dopad na psychiku člověka, narušení metabolismu, včetně obezity, zřejmě i zvýšeného rizika některých nádorových onemocnění, varovali vědci při debatě. Podle Aleny Sumové z Fyziologického ústavu Akademie věd by trvalé zavedení letního času bylo horší než stávající střídání.

Jediný správný čas je tedy podle závěrů semináře ten přírodní, tedy standardní středoevropský čas, kdy je den symetrický a Slunce v poledne nejvýš nad obzorem.

„Chci věřit, že debata dala konečně jasně najevo, že nemáme příliš prostoru pro lavírování a je na čase, abychom o tak jasné otázce definitivně rozhodli. Mrzí mě, že se na celoevropské úrovni plácáme v administrativních a právních diskusích a přitom rozhodnutí je tak snadné,“ uzavřel Jiří Dušek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropské řeky jsou plné mikroplastů. Včetně Labe

Ve srovnání s řekami v Africe a Asii jsou ty evropské řádově čistější. Přesto je podle sérií nových výzkumů i jejich voda znečištěná podle vědců znepokojujícím množstvím částeček umělých hmot.
před 1 hhodinou

Na vzdálené planetě by mohl existovat život, naznačují zjištění vědců

Vědci objevili pomocí vesmírného teleskopu náznaky života na vzdálené planetě. Tým expertů z Cambridgeské univerzity zkoumal atmosféru na planetě s názvem K2-18b a našel známky molekul, které na Zemi produkují pouze jednoduché organismy, napsal britský server BBC. Jistotu ale badatelé ještě nemají.
09:57Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Zemřel historik a iberoamerikanista Josef Opatrný

V úterý zemřel historik a iberoamerikanista Josef Opatrný, bylo mu 79 let. Informaci Institutu Cervantes potvrdila agentuře ČTK Monika Brenišínová ze Střediska ibero-amerických studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, kde Opatrný působil. Byl předním znalcem vývoje česko-latinskoamerických vztahů a uznávaným expertem na dějiny Kuby a obecné problémy světových dějin.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Dva druhy českých lišejníků by mohly růst i na Marsu, naznačil výzkum

Vědci poprvé prokázali, že některé druhy lišejníků mohou přežít podmínky podobné těm na Marsu. A to včetně smrtícího ionizujícího záření, které těmto odolným organismům nedokázalo zabránit, aby téměř normálně rostly.
před 23 hhodinami

Vědci poprvé natočili „kolosálního kalmara“ u něj doma

Vědci na palubě výzkumného plavidla zachytili vůbec první potvrzené záběry exempláře kalmara Hamiltonova (Mesonychoteuthis hamiltoni) v jeho přirozeném prostředí. Dospělí jedinci s přezdívkou kolosální oliheň, kteří byli zatím zkoumáni jen díky nálezům v žaludcích velryb, náhodným výlovům nebo ze záběrů rybářů, mohou, podle Schmidtova oceánského institutu, dorůstat délky kolem sedmi metrů. Mládě na snímku měří 30 centimetrů.
před 23 hhodinami

Tričko, které upozorní řidiče na mikrospánek, vyvíjejí na univerzitě v Liberci

Blížící se mikrospánek nebo únavu řidiče za volantem pozná tričko, které vyvíjejí vědci na katedře oděvnictví Fakulty textilní Technické univerzity v Liberci. Senzory změří zpomalující se dech a spustí alarm. Podle dopravních expertů stojí mikrospánek nebo nepozornost v důsledku únavy až za pětinou dopravních nehod.
včera v 05:30

EK poprvé schválila přípravek proti Alzheimerově chorobě

Evropská komise (EK) poprvé schválila přípravek proti Alzheimerově chorobě, informovalo v úterý generální ředitelství EK pro zdraví. Přípravek Lecanemab je však vhodný jen pro velmi malou část pacientů, u kterých může nemoc trochu zpomalit, napsala agentura DPA.
15. 4. 2025

Antibiotika mohou zhoršit reakci kojenců na očkování, zjistila studie

Lidstvo nemá účinnější ochranu dětí před nakažlivými nemocemi, než jsou vakcíny. Řada faktorů ale může zhoršit reakci na ně. Vědci teď našli řešení na rozšířený problém.
15. 4. 2025
Načítání...