Europoslanci v úterý podpořili plán na zrušení povinného střídání standardního a letního času v roce 2021. Hosté pořadu Devadesátka ČT24 se shodli, že by to bylo prospěšné, protože střídání už ztratilo svůj dřívější ekonomický význam. Odlišné názory však již panovaly na to, zda mít v Evropské unii jednotný čas, nebo více časů podle různých pásem, například geografických. V každém případě se však v tuto neděli 31. března hodiny posunou vpřed z 2:00 na 3:00 a začne platit letní čas.
Posun o hodinu by neměl dělat problém zdravé dospělé populaci, protože naše vnitřní hodiny, které si tím přenastavujeme, jsou poměrně plastické, uvedla vedoucí oddělení neurohumorálních regulací Fyziologického ústav AV ČR Alena Sumová.
Upozornila však, že to neplatí obecně. Dostává zprávy od lidí, kterým to dlouhodobě dělá velké potíže. Záleží totiž na věku i zdravotním stavu, jak se s tím vyrovnávají. Potíže jsou podle Sumové způsobeny i tím, jak dlouho pak letní čas trvá – protože samotné astronomické léto je mnohem kratší – a kdy začíná platit. Na konci března tak lidé vstávají do tmy, což jim ztěžuje adaptaci. Pokud by posun nastal koncem května, byly by emoce mírnější. Návrat ke standardnímu času (často nazývanému zimním), na který byla společnost zvyklá po staletí, by pak byl lepší v září, dodala.
Připomněla také, že vědecké společnosti preferují právě tento standardní čas. Zdůraznila, že pro seřízení vnitřních hodin velké části populace je naprosto zásadní ranní světlo. Světlo se také používá jako terapie u celé řady psychických onemocnění. Zlepšuje psychiku, léčí depresi. „Ranní světlo potřebujeme,“ řekla Sumová s tím, že důkazů o škodlivosti změny je relativně málo.
Při rozhodování, kterému času dát přednost, by se mělo podle ní přihlédnout k názoru vědců a neurčovat ho plebiscitem. Sumová také uvedla, že velmi záleží na tom, ve kterém ročním období je průzkum veřejného mínění udělán. V létě lidé dávají přednost letnímu času. V Evropě by pak osobně preferovala různá časová pásma, podle posunu slunce.
Europoslanec, předseda výboru pro právní záležitosti Evropského parlamentu Pavel Svoboda (KDU-ČSL) je ve skupině, která na podzim roku 2017 spustila iniciativu, jejímž cílem bylo právě zrušení střídání času.
V pořadu uznal, že bude „úzkým hrdlem“ se v Evropě shodnout, jaký čas a kde by měl dostat přednost. Doufá však, že členské státy najdou rozumnou dohodu, která zohlední přirozené vztahy mezi státy a podle toho se zařídí. Věří, že k ukončeni střídání by mohlo dojít v roce 2021.
Připomněl zároveň, že v EU nyní fungují tři časová pásma, takže „myšlenka, že bychom měli v celé Unii jeden jediný čas tu nikdy nebyla a evidentně ani nebude“.
Neuroložka Všeobecné fakultní nemocnice 1. LF UK Soňa Nevšímalová uvedla, že změnu nejhůře snášejí senioři, kteří ztrácejí schopnost adaptability.
Zmínila také, že pozdní večerní osvit může vadit v tom smyslu, že blokuje spánkový hormon melatonin. Hodně záleží také na samotném množství spánku. Při jeho nedostatku vznikají různá zdravotní rizika.
I ona dává přednost standardnímu času, který tu byl po staletí.
Prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Jan Wiesner uvedl, že podle jejich členů nemá střídání času už žádný větší ekonomický význam (v minulosti to byly především energetické úspory, které vedly k zavedení střídání). Naopak některým jejich zaměstnancům změna činí komplikace a snižuje produktivitu a ovlivňuje jejich chování.
Podpora pro ten či onen typ času je v jeho konfederaci zhruba půl na půl. Wiesner sám by pak byl pro jednotný evropský čas.
