V Německu vzrostl počet pravicových extremistů, uvedla tajná služba

V Německu výrazně vzrostl počet pravicových extremistů. Loni jich v zemi bylo více než padesát tisíc, skoro o čtvrtinu více než v roce předchozím, informoval německý ministr vnitra Alexander Dobrindt. Citoval z nové zprávy Spolkového úřadu na ochranu ústavy (BfV), jenž má v zemi pravomoci civilní kontrarozvědky. Podle Dobrindta přibylo také příznivců krajní levice a islamistů. Ministr zároveň varoval před ruskou špionáží a sabotáží.

V roce 2023 odhadoval BfV počet pravicových extremistů v Německu zhruba na čtyřicet tisíc. Loni mezi nimi podle Dobrindta bylo zhruba 15 300 lidí, kteří jsou ve snaze prosazovat svůj světonázor připraveni sáhnout i k násilí. Předloni to bylo o osm set méně. Za znepokojivý označil ministr počet mladých mužů mezi příznivci krajní pravice. Připomněl například nedávnou razii proti pravicové teroristické skupině Poslední obranná vlna, při které bylo zadrženo pět mladíků. Nejmladšímu bylo čtrnáct let.

Podle BfV souvisí nárůst počtu pravicových extremistů v Německu mimo jiné s parlamentní stranou Alternativa pro Německo (AfD), která má nyní padesát tisíc členů, dvacet tisíc z nich lze přitom podle tajné služby označit za pravicové extremisty. Civilní kontrarozvědka AfD před měsícem označila za prokazatelně pravicově extremistickou.

AfD označení ze strany kontrarozvědky odmítá a obrátila se kvůli tomu na soud. BfV pak uvedl, že do rozhodnutí soudu nebude AfD za prokazatelně pravicově extremistickou označovat a nadále ji povede jako podezřelou z krajně pravicových aktivit. Při podobném procesu v minulosti daly ale soudy nakonec civilní kontrarozvědce za pravdu.

Nicméně Dobrindt je dál skeptický ke snahám AfD zakázat. Posudek, který tajná služba vypracovala, podle ministra nestačí jako základ pro zahájení řízení o zákazu strany.

Naposledy se krátce před únorovými volbami pokusila návrh na zákaz AfD prosadit ve Spolkovém sněmu skupina poslanců z různých parlamentních frakcí, ale neuspěla. Autorům návrhu vadila především vyjádření členů strany na adresu migrantů či Němců s kořeny v zahraničí, ale také muslimů či příslušníků dalších menšin.

Od konce druhé světové války byly v Německu zakázány jen dvě strany, obě v padesátých letech. V únorových předčasných parlamentních volbách získala AfD více než pětinu hlasů a je nyní nejsilnější opoziční stranou ve Spolkovém sněmu.

Extremistické skupiny

Další pravicové extremisty BfV vidí v příznivcích hnutí takzvaných říšských občanů, které trvá na pokračování Německé říše na základě ústavy z roku 1871 a odmítá uznat existenci spolkové republiky a pravomoci jejích úřadů. Těch přibylo meziročně zhruba tisíc a je jich teď přibližně šestadvacet tisíc.

Kromě počtu pravicových extremistů roste podle Dobrindta i počet příznivců krajní levice a radikálního islamismu. Islamistů je podle zprávy v Německu zhruba 28 tisíc, z toho 9500 jich je připraveno sáhnout k násilí. Zhruba 38 tisíc lidí považuje úřad na ochranu ústavy za levicové extremisty, v roce 2023 to bylo 37 tisíc. Násilné sklony má podle zprávy 11 200 z nich.

„Německý ústavní řád je téměř denně vystaven útokům,“ řekl na tiskové konferenci Dobrindt. Dodal, že se Německo na obranu před rostoucím ohrožením intenzivně vyzbrojuje. Nasadit chce mimo jiné umělou inteligenci (AI). Jedním z faktorů, které podle ministra přispěly k nárůstu extremistických tendencí ve společnosti, je válka v Pásmu Gazy.

Mezi hrozbami, které zmiňuje úřad na ochranu ústavy ve své zprávě, je také špionáž a sabotáž. Podle Dobrindta vycházejí takové hrozby především z Ruska a stále častěji je provádí „neškolení pachatelé“. Ruské tajné služby využívají osob, které nemají zpravodajský výcvik, jsou ale naverbované tajnými službami k sabotážním akcím. Například na konci května začal soud se třemi muži, kteří čelí obžalobě ze špionáže pro ruskou tajnou službu. Podle prokuratury plánovali útoky na nákladní dopravu pomocí balíčků s výbušninou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Výbuch zabil v Moskvě ruského generála, který se účastnil invaze na Ukrajinu

Při výbuchu nálože nastražené v autě v Moskvě zahynul ruský generál Fanil Sarvarov, který byl náčelníkem oddělení operačního výcviku generálního štábu ruských ozbrojených sil. Uvedl to ruský vyšetřovací výbor, který má funkci kriminální ústředny. Výbor nevyloučil, že za explozí stojí ukrajinské speciální jednotky. Sarvarov se podle médií účastnil ruské invaze na Ukrajinu.
před 31 mminutami

Polsko začíná stavět svou první jadernou elektrárnu

V Polsku roste zájem o jadernou energetiku, i díky přispění Evropské unie se tam začíná stavět jaderná elektrárna. Země prochází energetickou transformací. Ještě před deseti lety bylo téměř devadesát procent výroby elektřiny založeno na uhlí. V současnosti jeho podíl klesl zhruba na polovinu, naopak téměř na třetinu vzrostly obnovitelné zdroje. Odklon od uhlí je tak čím dál viditelnější.
před 3 hhodinami

Trump jmenoval guvernéra Landryho zvláštním vyslancem pro Grónsko

Americký prezident Donald Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, jímž bude guvernér Louisiany Jeff Landry. Šéf Bílého domu to v neděli večer uvedl na své síti Truth Social. Trump dal letos opakovaně najevo, že by Spojené státy měly ostrov, který je autonomní oblastí Dánského království, získat. Kodaň to opakovaně odmítla.
před 4 hhodinami

Australský státní parlament jedná o zpřísnění pravidel pro držení zbraní

Parlament australského státu Nový Jižní Wales se znovu sešel k hlasování o návrzích zákonů, které by výrazně omezily vlastnictví střelných zbraní. Připravovaná legislativa počítá také se zákazem zobrazování symbolů teroru a zpřísněním pravidel pro protesty. Australský spolkový stát tak reaguje na nedávný útok na pláži Bondi v Sydney, který si vyžádal patnáct obětí.
před 7 hhodinami

Jednání ukrajinské delegace označil Witkoff za konstruktivní

Za produktivní a konstruktivní označil v neděli zmocněnec amerického prezidenta Steve Witkoff rozhovory, které ukrajinská delegace v posledních třech dnech vedla na Floridě se zástupci Spojených států a Evropy. Američané v Miami jednali také se zástupci Kremlu, který rusko-ukrajinskou válku téměř před čtyřmi roky napadením sousední země odstartoval. Jako „produktivní“ zhodnotil Witkoff také rozhovory s ruskou stranou.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

USA zasahují proti tankeru směřujícímu do Venezuely

Spojené státy v neděli v mezinárodních vodách u pobřeží Venezuely zasahují proti dalšímu tankeru, píší agentury Bloomberg a Reuters. První zprávy hovořily o nalodění amerických vojáků na palubu lodi, později agentura Reuters napsala, že ji americká pobřežní stráž pronásleduje. V sobotu se americké ozbrojené síly jednoho tankeru zmocnily, což venezuelská vláda odsoudila jako únos a pirátství.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Křesťané v Izraeli slaví advent po dvou letech války v klidnější atmosféře

Po dvou letech války prožívají i křesťané v Izraeli advent a vánoční svátky v poněkud klidnější atmosféře. V klášteře Latrun na pomezí židovského státu a Západního břehu se koledy zpívají arabsky. Arabové totiž tvoří většinu křesťanů v zemi. Nejrozšířenější světové náboženství je v Izraeli menšinovým. Kvůli populačnímu nárůstu židů a muslimů se podíl křesťanů dále snižuje.
před 11 hhodinami

V Nigérii se podařilo osvobodit 130 žáků unesených ozbrojenci

V Nigérii se podařilo osvobodit na 130 žáků, které v listopadu unesli ozbrojenci z katolické školy na východě této více než dvěstětřicetimilionové země, píše agentura AFP.
před 12 hhodinami
Načítání...