V Německu vzrostl počet pravicových extremistů, uvedla tajná služba

V Německu výrazně vzrostl počet pravicových extremistů. Loni jich v zemi bylo více než padesát tisíc, skoro o čtvrtinu více než v roce předchozím, informoval německý ministr vnitra Alexander Dobrindt. Citoval z nové zprávy Spolkového úřadu na ochranu ústavy (BfV), jenž má v zemi pravomoci civilní kontrarozvědky. Podle Dobrindta přibylo také příznivců krajní levice a islamistů. Ministr zároveň varoval před ruskou špionáží a sabotáží.

V roce 2023 odhadoval BfV počet pravicových extremistů v Německu zhruba na čtyřicet tisíc. Loni mezi nimi podle Dobrindta bylo zhruba 15 300 lidí, kteří jsou ve snaze prosazovat svůj světonázor připraveni sáhnout i k násilí. Předloni to bylo o osm set méně. Za znepokojivý označil ministr počet mladých mužů mezi příznivci krajní pravice. Připomněl například nedávnou razii proti pravicové teroristické skupině Poslední obranná vlna, při které bylo zadrženo pět mladíků. Nejmladšímu bylo čtrnáct let.

Podle BfV souvisí nárůst počtu pravicových extremistů v Německu mimo jiné s parlamentní stranou Alternativa pro Německo (AfD), která má nyní padesát tisíc členů, dvacet tisíc z nich lze přitom podle tajné služby označit za pravicové extremisty. Civilní kontrarozvědka AfD před měsícem označila za prokazatelně pravicově extremistickou.

AfD označení ze strany kontrarozvědky odmítá a obrátila se kvůli tomu na soud. BfV pak uvedl, že do rozhodnutí soudu nebude AfD za prokazatelně pravicově extremistickou označovat a nadále ji povede jako podezřelou z krajně pravicových aktivit. Při podobném procesu v minulosti daly ale soudy nakonec civilní kontrarozvědce za pravdu.

Nicméně Dobrindt je dál skeptický ke snahám AfD zakázat. Posudek, který tajná služba vypracovala, podle ministra nestačí jako základ pro zahájení řízení o zákazu strany.

Naposledy se krátce před únorovými volbami pokusila návrh na zákaz AfD prosadit ve Spolkovém sněmu skupina poslanců z různých parlamentních frakcí, ale neuspěla. Autorům návrhu vadila především vyjádření členů strany na adresu migrantů či Němců s kořeny v zahraničí, ale také muslimů či příslušníků dalších menšin.

Od konce druhé světové války byly v Německu zakázány jen dvě strany, obě v padesátých letech. V únorových předčasných parlamentních volbách získala AfD více než pětinu hlasů a je nyní nejsilnější opoziční stranou ve Spolkovém sněmu.

Extremistické skupiny

Další pravicové extremisty BfV vidí v příznivcích hnutí takzvaných říšských občanů, které trvá na pokračování Německé říše na základě ústavy z roku 1871 a odmítá uznat existenci spolkové republiky a pravomoci jejích úřadů. Těch přibylo meziročně zhruba tisíc a je jich teď přibližně šestadvacet tisíc.

Kromě počtu pravicových extremistů roste podle Dobrindta i počet příznivců krajní levice a radikálního islamismu. Islamistů je podle zprávy v Německu zhruba 28 tisíc, z toho 9500 jich je připraveno sáhnout k násilí. Zhruba 38 tisíc lidí považuje úřad na ochranu ústavy za levicové extremisty, v roce 2023 to bylo 37 tisíc. Násilné sklony má podle zprávy 11 200 z nich.

„Německý ústavní řád je téměř denně vystaven útokům,“ řekl na tiskové konferenci Dobrindt. Dodal, že se Německo na obranu před rostoucím ohrožením intenzivně vyzbrojuje. Nasadit chce mimo jiné umělou inteligenci (AI). Jedním z faktorů, které podle ministra přispěly k nárůstu extremistických tendencí ve společnosti, je válka v Pásmu Gazy.

Mezi hrozbami, které zmiňuje úřad na ochranu ústavy ve své zprávě, je také špionáž a sabotáž. Podle Dobrindta vycházejí takové hrozby především z Ruska a stále častěji je provádí „neškolení pachatelé“. Ruské tajné služby využívají osob, které nemají zpravodajský výcvik, jsou ale naverbované tajnými službami k sabotážním akcím. Například na konci května začal soud se třemi muži, kteří čelí obžalobě ze špionáže pro ruskou tajnou službu. Podle prokuratury plánovali útoky na nákladní dopravu pomocí balíčků s výbušninou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protesty v Íránu mají přes dva a půl tisíce obětí. Režim z toho viní USA a Izrael

Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů v Íránu. Prezident USA Donald Trump podle ní také podněcuje k násilí, hledá záminku pro vojenskou intervenci, ohrožuje suverenitu a bezpečnost Íránu a snaží se destabilizovat vládu. Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti.
03:13Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 °C) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 °C chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň jedenáct nejteplejších let v historii měření.
před 1 hhodinou

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 9 hhodinami

Mezi Kodaní a Washingtonem si volíme Dánsko, řekl grónský premiér

Pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko, prohlásil v úterý grónský premiér Jens-Frederik Nielsen. Zopakoval, že ostrov není na prodej, informuje agentura Reuters. Zájem o Grónsko v posledních dnech dává opakovaně najevo americký prezident Donald Trump, nevyloučil přitom k jeho zisku ani použití síly vůči spojenecké zemi Severoatlantické aliance.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Lavina v Rakousku zabila chlapce z Česka

V Rakousku v salcburském Bad Gasteinu v úterý zemřel třináctiletý český chlapec, kterého při lyžování ve volném terénu zachytila lavina. O neštěstí informovala agentura APA s tím, že záchranáři hocha vyprostili a poté se ho marně snažili asi 45 minut oživit. APA původně informovala o tom, že chlapci bylo 12 let, na základě informací salcburské policie následně věk opravila.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Bill a Hillary Clintonovi odmítli vypovídat v Kongresu o Epsteinovi

Bývalý americký prezident Bill Clinton a jeho manželka a někdejší ministryně zahraničí Hillary Clintonová odmítli vypovídat v Kongresu ohledně případu sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Clintonovi své rozhodnutí oznámili v dopise republikánskému předsedovi sněmovního výboru pro dohled Jamesi Comerovi, který zveřejnil deník The New York Times (NYT).
před 12 hhodinami
Načítání...