Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV), který plní roli německé civilní kontrarozvědky, oficiálně označil politickou stranu Alternativa pro Německo (AfD) za prokazatelně pravicově extremistickou, dosud ji vedl jen jako podezřelou, informovala agentura DPA. Úřad změnu hodnocení zdůvodnil tím, že se potvrdilo podezření, že strana činí kroky namířené proti svobodnému a demokratickému uspořádání země. AfD označila rozhodnutí za politicky motivované.
Německá kontrarozvědka označila AfD za pravicově extremistickou stranu
3 minuty
Události: AfD označena za pravicově extremistickou
„BfV k tomuto závěru dospěl po intenzivním a zevrubném odborném zkoumání,“ sdělila kontrarozvědka ke změně hodnocení. Odkázala mimo jiné na rozhodnutí správních soudů v Severním Porýní-Vestfálsku, které opakovaně potvrdily, že BfV může vést celou AfD jako podezřelou z krajně pravicových aktivit kvůli indiciím, že úsilí strany je zaměřeno proti demokratickému řádu. „Tyto indicie se při dalším zpracování potvrdily a v podstatných částech se staly jistými,“ dodala kontrarozvědka.
AfD, kterou dosud kontrarozvědka vedla jako podezřelou z krajně pravicových aktivit, se po únorových předčasných volbách stala ve Spolkovém sněmu druhou největší politickou silou. Rozhodnutí BfV zatím vedení strany nekomentovalo.
Politicky motivované, zní z AfD
Spolupředsedové strany Tino Chrupalla a Alice Weidelová považují rozhodnutí kontrarozvědky za politicky motivované a za vážnou ránu pro demokracii. V prohlášení napsali, že se AfD proti zostuzování bude soudně bránit. Poukázali také na to, že oznámení přišlo v době, kdy vládě sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholze zbývají čtyři dny do předání moci a kdy civilní kontrarozvědka nemá šéfa.
Dodali, že také dřívější rozhodnutí soudů o tom, že AfD je podezřelá z krajně pravicových aktivit, nejsou dosud pravomocná. „A přesto je AfD jako opoziční strana jen krátce před změnou vlády veřejně diskreditována a kriminalizována,“ uvedli Chrupalla a Weidelová.
Šéf bavorské organizace strany Stephan Protschka rozhodnutí označil za směšné. „AfD je nejsilnější stranou, počet našich členů letí vzhůru. Je to další pokus o diskreditaci AfD,“ řekl. Protschka tak očividně odkázal na nedávný průzkum Forsa pro televize RTL a n-tv, ze kterého AfD vzešla jako nejsilnější strana. Překonala tak i konzervativní unii CDU/CSU nadcházejícího kancléře Friedricha Merze.
Faeserová očekává, že hodnocení prověří soudy
„AfD představuje etnický koncept, který diskriminuje celé populační skupiny a který jedná s občany migračního původu jako s Němci druhé kategorie,“ okomentovala podle Reuters německá ministryně vnitra Nancy Faeserová rozhodnutí kontrarozvědky. Dodala, že etnické postoje AfD se odráží v rasistických prohlášeních, zejména pak na adresu přistěhovalců a muslimů.
Faeserová podle DPA očekává, že nové hodnocení AfD nezávisle prověří soudy. Strana se v minulosti opakovaně snažila u soudů dosáhnout toho, aby ji kontrarozvědka a také regionální tajné služby nesledovaly a nehodnotily, nikdy ale neuspěla. Faeserová v pátek uvedla, že nové hodnocení vypracoval BfV bez jakéhokoli politického vlivu a tlaku a že výsledky shrnuje zpráva na 1100 stránkách.
Vlivná politička liberálních svobodných demokratů (FDP) a europoslankyně Marie-Agnes Stracková-Zimmermannová, která do loňska předsedala v parlamentu obrannému výboru, rozhodnutí kontrarozvědky uvítala. „AfD není žádnou protestní stranou, ale pravicově extremistické hnutí, které chce zničit naše svobodné a demokratické uspořádání,“ řekla agentuře DPA.
Dosluhující spolkový kancléř Olaf Scholz varoval před ukvapenou snahou zakázat AfD. „Myslím, že je to věc, kterou nelze lámat přes koleno,“ řekl podle DPA. Poznamenal, že dosavadní žádosti u ústavního soudu neuspěly. Uvedl, že on sám je proti unáhlenému postupu. „A proto nebudu říkat, že bychom to měli dělat,“ řekl. Dodal nicméně, že ho vzestup popularity AfD trápí jako občana, kancléře i poslance Spolkového sněmu.
Někdejší šéf tajné služby Thomas Haldenwang loni v říjnu na veřejném slyšení v parlamentu oznámil, že kontrarozvědka nové hodnocení AfD předloží do konce roku, stalo se tak nicméně už nyní.
AfD, kterou ostatní parlamentní strany označují za populistickou až krajně pravicovou, se těší značné oblibě obzvláště na východě Německa. V Durynsku, Sasku a Sasku-Anhaltsku ji tamní zemské kontrarozvědky evidují jako stranu s prokazatelně extremistickými snahami, v dalších několika regionech ji pak z krajně pravicových aktivit podezřívají.
Přelomové rozhodnutí
„Rozhodnutí je bezpochyby závažné pro AfD a přelomové i pro celou německou politickou scénu, ale nebude mít krátkodobé bezprostřední důsledky,“ komentovala analytička z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Zuzana Lizcová. AfD se podle ní jistě odvolá a o případu budou muset rozhodnout soudy. Aktuální zpráva však může mít výrazný vliv na postoj dalších politických stran vůči AfD, míní.
Činnost strany by nyní mohl omezit jen její zákaz, k němuž kvůli kontroverzním postojům k nacistické minulosti a ostře vyhraněným názorům na migraci, muslimy či menšiny vyzývá část spolkových poslanců i různé aktivistické organizace.
6 minut
Analytička Zuzana Lizcová o označení AfD za pravicově extremistickou stranu
Krok má však podle médií jen malou šanci na úspěch a panují pochybnosti, zda by byl vzhledem k popularitě strany účelný, doplňuje Lizcová.
Zatímco Scholz možný proces zakázání AfD nedoporučuje uspěchat, někdejší konzervativní vládní zmocněnec pro východ Německa Marco Wanderwitz naopak vyzval k co nejrychlejšímu postupu. Deníku Rheinische Post řekl, že spolková vláda, Spolkový sněm a Spolková rada zastupující německé regiony musí nyní zahájit u ústavního soudu příslušný proces vedoucí k zákazu.