Tino Chrupalla

Zisk krajně populistické Alternativy pro Německo (AfD) v regionálních volbách v Braniborsku je podle úřadujícího premiéra spolkové země Dietmara Woidkeho alarmující. AfD obdržela téměř třicet procent hlasů a skončila druhá za Woidkeho sociální demokracií (SPD). Německá média považují překvapivou výhru levice za důsledek Woidkeho snahy vystupovat jako „anti-Scholz“. Výsledek zemských voleb sice hodil německému kancléři záchranné lano, pád Olafa Scholze se ale tím jen odkládá, soudí média.

V braniborských zemských volbách zvítězila sociální demokracie (SPD) dosavadního zemského premiéra Dietmara Woidkeho před protiimigrační Alternativou pro Německo (AfD). Konečné výsledky potvrdily závěry povolebních prognóz, které zveřejnily veřejnoprávní stanice ZDF a ARD. Do sněmu se dostaly kromě SPD a AfD už jen dvě další strany.

Alice Weidelová a Tino Chrupalla zůstávají spolupředsedy Alternativy pro Německo (AfD). Při absenci protikandidátů je ve funkcích velkou většinou hlasů potvrdili delegáti na dvoudenním sjezdu v Essenu, který doprovázejí velké protesty. Dva policisté utrpěli vážná zranění při útoku neznámých pachatelů. Průzkumy veřejného mínění AfD v současnosti řadí do pozice druhé nejsilnější celostátní strany.

Volby do Evropského parlamentu (EP) v Německu vyhrála s náskokem zhruba 14 procentních bodů opoziční konzervativní unie CDU/CSU, která získala 30 procent hlasů. V pondělí ráno to po sečtení všech hlasů oznámila spolková volební komise. K vítězům se řadí také Alternativa pro Německo (AfD), která skončila s 15,9 procenta na druhém místě. Její lídr Maximilian Krah však kvůli svým skandálům nebude v EP součástí delegace své strany. Třetí je s 13,9 procenta sociální demokracie (SPD) kancléře Olafa Scholze.

Europarlamentní frakce Identita a demokracie (ID) ve čtvrtek s okamžitou platností vyloučila Alternativu pro Německo (AfD) ze svých řad, důvodem jsou skandály týkající se volebního lídra strany Maximiliana Kraha. Podle TV Welt se chce německá strana odvolat. Europoslanci AfD se neúspěšně pokoušeli vyloučení celé strany zabránit tím, že vedení ID navrhli vyškrtnout z frakce jen Kraha.

Lídr Alternativy pro Německo (AfD) pro nadcházející volby do Evropského parlamentu Maximilian Krah oznámil, že už nebude vystupovat v kampani a končí i v předsednictvu strany. Kampaň pozastavil také spolkový poslanec a dvojka na kandidátce AfD Petr Bystroň, který sdělil, že tak učinil z rodinných důvodů. Krah se potýká s aférou kvůli podezření z úplatků, která dolehla také na Bystroně. Kraha poškodil rovněž případ jeho dlouholetého spolupracovníka, který je podezřelý ze špionáže pro Čínu.

Spolkový poslanec Alternativy pro Německo a dvojka kandidátky strany do Evropského parlamentu Petr Bystroň chce ve volební kampani pokračovat. Bystroň to v neděli večer řekl agentuře ČTK.

Poslanec Alternativy pro Německo (AfD) Petr Bystroň v kauze možných úplatků od proruské sítě řekl v pondělí vedení své strany, že dostával „malé balíčky a že žádné peníze nepřijímal“. Napsal to německý magazín Der Spiegel. Časopis rovněž uvedl, že Bystroň na otázku magazínu přijímání balíčků přímo nepopřel, celou kauzu pak označil za kampaň proti němu.

Německá policie zadržela v noci na úterý v Drážďanech jednoho ze spolupracovníků Maximiliana Kraha, lídra kandidátky Alternativy pro Německo (AfD) pro volby do Evropského parlamentu. Informovala o tom veřejnoprávní televize ARD. Spolkové státní zastupitelství bez upřesnění jména europoslance uvedlo, že zadrženého podezřívá z výzvědné činnosti pro Čínu, které předával informace o chodu europarlamentu a o činnosti čínské opozice. ARD uvedla, že muž identifikovaný jako Jian G. (Ťien G.) byl již z minulosti německým úřadům znám kvůli možné výzvědné činnosti.

Poslanec Alternativy pro Německo (AfD) a dvojka stranické kandidátky pro volby do Evropského parlamentu Petr Bystroň cítí po jednání předsednictva strany jasnou podporu. Řekl to poté, co vedení strany vysvětloval podezření, že dostával úplatky od proruské sítě. Bystroň přijímání peněz odmítl. Předsednictvo AfD sdělilo, že poslance musí považovat za nevinného.

Šéf poradců slovenského premiéra Roberta Fica a poslanec Erik Kaliňák (oba Smer–SD) podle svých slov pověřil náměstka Slovenské informační služby (SIS) Pavla Gašpara, aby prověřil osobní účty novinářů. Synovec ministra obrany Roberta Kaliňáka (Smer–SD) tak učinil v reakci na podezření, že je placen Rusy. Podle serveru Sme to vyplývá ze zprávy Bezpečnostní informační služby (BIS) o odhalení informační sítě okolo portálu Voice of Europe. Kauza zasáhla i německého poslance Petra Bystroně, zjištění reflektuje i Evropský parlament.

Německý kancléř Olaf Scholz v projevu ve Spolkovém sněmu odmítl v ruské válce proti Ukrajině mír nadiktovaný Moskvou. Zdůraznil, že pokud by se Ukrajina přestala bránit, znamenalo by to její konec. Pomoc Kyjevu tak podle kancléře není jen morální povinností, ale také součástí bezpečnostního uspořádání Evropy. Šéf německé vlády rovněž vyzval Čínu, aby nevyzbrojovala Rusko a aby využila svého vlivu v Moskvě k nátlaku na odchod ruských vojáků z Ukrajiny.

Volby v německém Dolním Sasku jasně vyhrála sociální demokracie (SPD) tamního premiéra Stephana Weila, která po sečtení takřka všech okrsků v neděli pozdě večer získala 33,3 procenta hlasů. Volební úspěch slaví také Zelení, se kterými chce Weil sestavit vládu, a protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD). K poraženým naopak patří konzervativní Křesťanskodemokratická unie (CDU), která míří do opozice, a liberální svobodní demokraté (FDP), kteří se do zemského sněmu podle všeho těsně nedostanou.

Německo dodalo na Ukrajinu další vojenskou techniku, mimo jiné i moderní protitankové rakety. Dále ale váznou dodávky německých těžkých zbraní, o které žádá Kyjev především. Kancléř Olaf Scholz také stále odmítá navštívit Ukrajinu. Jeho strana, sociální demokracie (SPD), se dostává pod větší a větší tlak veřejného mínění. S konzervativci tak SPD v posledních týdnech prohrála dvoje důležité místní volby a v souvislosti s ruskou invazí prochází strana vnitřní krizí. Na sociální demokracii se tak dotahují Zelení, naproti tomu populistická Alternativa pro Německo (AfD) oslabuje.

Alternativa pro Německo (AfD), která je nejsilnější opoziční stranou ve Spolkovém sněmu, na víkendovém sjezdu v Drážďanech volební lídry nevybrala. Chce tak učinit až později na základě celostranického hlasování. Strana, která je považována za populistickou až krajně pravicovou, se naopak dohodla, že jejím programovým cílem je odchod Německa z Evropské unie.

Strana Alternativa pro Německo (AfD) vstupuje do kampaně před zářijovými parlamentními volbami. Kdo se ale jako lídr postaví do jejího čela, zatím zůstává nejasné. Nerozhodne o tom ani nynější stranický sjezd v Drážďanech, který se odehrává tento víkend. Lídra místo delegátů vyberou později samotní členové. Od rána se v saské metropoli konají demonstrace proti AfD, žádné střety s policií ani násilnosti zatím hlášeny nejsou.