Ukrajinci musejí sami rozhodnout, jak bude vypadat mír, řekl Scholz. Čínu vyzval k tlaku na Rusko

Německý kancléř Olaf Scholz v projevu ve Spolkovém sněmu odmítl v ruské válce proti Ukrajině mír nadiktovaný Moskvou. Zdůraznil, že pokud by se Ukrajina přestala bránit, znamenalo by to její konec. Pomoc Kyjevu tak podle kancléře není jen morální povinností, ale také součástí bezpečnostního uspořádání Evropy. Šéf německé vlády rovněž vyzval Čínu, aby nevyzbrojovala Rusko a aby využila svého vlivu v Moskvě k nátlaku na odchod ruských vojáků z Ukrajiny.

„Láska k míru neznamená podrobení se většímu sousedovi,“ řekl Scholz v reakci na některé názory, podle kterých by Německo mělo přestat dodávat zbraně ukrajinské armádě. „Pokud by se Ukrajina přestala bránit, byl by to její konec,“ uvedl s tím, že Ukrajinci bojují za svou svobodu i za další existenci.

Kancléř poznamenal, že všichni nyní vědí, jak vypadá život pod ruskou okupací, neboť o tom vypovídají města jako Buča či Mariupol. Proto podle něj sami Ukrajinci musejí rozhodnout, jak bude mírová dohoda vypadat, případný ruský diktát mírových podmínek označil za nepřijatelný.

Německo proto bude podle Scholze Ukrajinu podporovat, dokud to bude nutné. Svou pomoc bude Berlín nadále úzce koordinovat se spojenci, především s USA, aby se NATO nestalo válčící stranou.

V projevu se Scholz obrátil i na Čínu, která udržuje úzké vazby na Rusko a která se dosud zdráhá ruskou invazi odsoudit. „Můj vzkaz Pekingu je jasný. Využijte svého vlivu na Moskvu, ať se stáhne z Ukrajiny. Nedodávejte žádné zbraně agresorovi, kterým je Rusko,“ řekl. Zároveň ocenil čínského prezidenta Si Ťin-pchinga za to, že se postavil proti použití jaderných zbraní a proti jaderné rétorice.

Scholz: Konec války je na Rusku

Konec konfliktu na Ukrajině je podle Scholze plně na Rusku. „Rusko usiluje na Ukrajině o vojenské vítězství, toho ale nedosáhne. Ruský prezident Vladimir Putin se přepočítal v tom, že čas je na jeho straně,“ řekl. Poznamenal, že čím dříve Putin pochopí, že imperialistické cíle nenaplní, tím větší bude naděje válku ukončit.

Před rokem Scholz v projevu před poslanci prohlásil, že ruská agrese je dějinným přelomem, neboť porušila evropský bezpečnostní systém založený na tom, že hranice nelze měnit silou. Kancléř tehdy slíbil posílení rozpočtu na obranu a poskytnutí zvláštního zbrojního fondu o objemu 100 miliard eur (2,34 bilionu korun).

„Sliby, které jsem před rokem učinil, stále platí,“ řekl nyní. V rámci podpory Ukrajiny i v zájmu vlastní bezpečnosti Německo podle něj posílí svůj zbrojní průmysl, mimo jiné dlouhodobými zakázkami.

Merz kritizoval zaměňování agresora a oběti

Po Scholzovi k poslancům promluvil šéf konzervativní opozice a předseda Křesťanskodemokratické unie (CDU) Friedrich Merz, který kancléřovi vytknul nedostatečnou rozhodnost a jen pomalu se zvyšující finanční podporu německé armádě.

Ostře kritizoval poslance postkomunistické Levice a populistické až krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) za to, že při manifestacích za mír záměrně zaměňují to, kdo je v konfliktu obětí a kdo útočníkem.

Merz podobně jako další následní řečníci poukázal na kontroverzní Manifest za mír, který sepsaly poslankyně Levice Sahra Wagenknechtová a aktivistka za práva žen Alice Schwarzerová. Manifest žádá Scholze, aby zastavil dodávky zbraní na Ukrajinu a začal jednat, na Putina se ale dokument přímo neobrací.

Proti dodávkám zbraní se opětovně vyjádřil spolupředseda AfD Tino Chrupalla. „Není to naše válka,“ řekl. Za jediného vítěze konfliktu pak označil Spojené státy. Když prohlásil, že nehájí ruský přístup, reagovali ostatní poslanci smíchem.