Podle analytiků z Institutu pro studium války (ISW) se Kreml snaží využít čínský mírový plán ke zpomalení západních dodávek zbraní na Ukrajinu. Rétoriku mírových rozhovorů údajně Moskva použila i ke zpoždění dodávek moderních tanků Leopard 2. Nyní pro tuto strategii Rusko využívá i běloruského vůdce Alexandra Lukašenka, jenž je na návštěvě Číny. Peking ovšem svým mírovým plánem podle experta sleduje výhradně vlastní zájmy.
Rusko využívá čínský mírový plán ke zpomalení dodávek západních zbraní Ukrajině. Peking přitom sleduje jen své zájmy
Moskva se pokouší vyvolat dojem, že je otevřená rozhovorům o míru, zatímco Západ takové jednání odmítá, napsal ISW a připomněl slova kremelského mluvčího Dmitrije Peskova, že Ukrajina musí vzít v úvahu konkrétní cíle Ruska ve válce. Patří mezi ně změna režimu ukrajinské vlády pod hlavičkou „denacifikace“ a odstranění obranyschopnosti Ukrajiny vůči budoucím ruským útokům, poznamenává ISW.
Peskov také uvedl, že Rusko před zahájením invaze na Ukrajinu provedlo přípravy na bezpečnostní rozhovory, ale obvinil Západ, že k takovým rozhovorům není otevřený. Rusko požadovalo, aby Západ uznal seznam „bezpečnostních záruk“ požadujících moratorium na rozšiřování NATO, zákaz rozmístění západních úderných zbraní v blízkosti Ruska a faktické stažení sil NATO na pozice z roku 1997.
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko rovněž obvinil Západ a USA, že nutí ukrajinské představitele, aby odmítli jednání s Ruskem.
ISW se domnívá, že Kreml Lukašenka využívá ve snaze dosáhnout vyjednávání o podmínkách výhodných pro Rusko a dalšího oddálení dodávek kritických zbraňových systémů Západu na Ukrajinu.
Američané tlačí Evropu proti Číně, tvrdí Lukašenko
Lukašenko při své oficiální cestě do Číny prohlásil, že Rusko je připraveno podniknout kroky k mírovému urovnání a že existuje jedinečná příležitost ukončit válku na Ukrajině dříve, než Rusko přeorientuje svou ekonomiku na válečnou výrobu.
Běloruský vůdce rovněž obvinil Západ a USA, že nutí ukrajinské představitele, aby odmítli jednání s Ruskem, napsala běloruská státní zpravodajská agentura BELTA.
Podle serveru New York Times Lukašenko krátce po svém příletu do Pekingu uvedl, že Spojené státy se snaží vyvolat protičínské nálady v Evropě. „Chápeme, že Američané tlačí Evropu k tomu, aby se vydala protičínskou cestou,“ citoval server Lukašenka s odkazem na běloruská státní média. „Evropa se tomu brání – a je to tak správně, protože pokud se proti Číně ohradí a nedej bože se také dostane do konfliktu s Čínou, jak na to tlačí i Amerika, Evropa zanikne.“
Podle ISW tak Kreml a Lukašenko pravděpodobně využívají čínského mírového plánu zveřejněného v den výročí začátku velké ruské invaze na Ukrajinu k obnovení informační operace, kterou Kreml využil už v prosinci 2022. Pod zdáním ruské otevřenosti mají v plánu přinutit Západ k nabídce ústupků a Ukrajinu k jednání za ruských podmínek, míní analytici.
Ruské snažení podle ISW koncem loňského roku pravděpodobně přispělo ke zpoždění dodávek západních tanků a dalšího nezbytného vybavení nutného pro pokračování ukrajinských protiofenziv.
Kreml možná znovu hovoří o jednání, aby zpozdil západní pomoc a snížil účinnost budoucích ukrajinských protiofenziv. Možná se také snaží získat ústupky před případnými dalšími neúspěchy na bojišti, spekuluje ISW.
Neutralita a úzké vazby s Ruskem zároveň?
Cestu Lukašenka do Číny komentovali také američtí představitelé. „Skutečnost, že Čína jedná s Lukašenkem, který v podstatě postoupil svou vlastní suverenitu Rusku, je jen dalším ukazatelem prohlubujících se vztahů s Ruskem a se všemi, kteří podporují brutální válku proti Ukrajině,“ uvedl v pondělí mluvčí amerického ministerstva zahraničí Ned Price.
Nedávno Spojené státy obvinily Peking, že plánuje doplnit ruské zásoby zbraní a munice. Jake Sullivan, poradce amerického prezidenta Joea Bidena pro národní bezpečnost, v neděli varoval Čínu, že pokud tyto plány uskuteční, zaplatí „skutečnou cenu“. Peking opakovaně popřel, že by uvažoval o dodávkách smrtících zbraní Rusku. Místo toho obvinil Washington z eskalace války tím, že poskytl Ukrajině vojenské vybavení.
Čína se snaží rozkročit v pozici, kterou analytici označují za téměř nemožnou, když se snaží ohledně války na Ukrajině vystupovat jako neutrální pozorovatel a zároveň udržovat úzké strategické vazby s Ruskem.
Toto vyvažování ovšem podkopává snahu Pekingu naklonit si evropské státy, které čínští představitelé nezbytně potřebují pro oživení oslabené ekonomiky země a v boji proti rostoucí konkurenci ze strany Spojených států.
Válka odvedla pozornost USA od Číny
Mírový plán, který Čína zveřejnila v den výročí ruské invaze na Ukrajinu, je vágní a do značné míry se vyhýbá tomu, aby řekl cokoli nového, zdůraznil odborník na Čínu Temur Umarov pro server Meduza. Dodal, že nejednoznačnost takových dokumentů je běžná.
„Neočekávejte, že mírový manifest bude mít vážný vliv na válku nebo že Číně přisoudí nějakou novou roli v tomto konfliktu,“ říká Umarov. Číně z války zatím plyne několik výhod, kromě energetických slev, které Moskva Pekingu poskytla, od ní také konflikt odvedl pozornost USA.
Podle serveru Meduza Peking mírový dokument vydal, aby nevypadal jako ruský spojenec. „Peking chce oddálit nevyhnutelný konflikt s USA. Bude v mnohem lepší pozici, pokud k této konfrontaci nedojde hned, ale někdy později – za dvacet až třicet let, kdy bude Čína mnohem lépe připravena,“ míní Umarov.
„Rusko je v současnosti pro Čínu strategickým partnerem číslo jedna. To neznamená, že se shodují ve všech otázkách, ale má to pro Čínu vážné výhody – Moskva například plně podporuje Peking v jeho konfrontaci s USA a Rusko je v tomto směru pro Čínu největším přínosem, a to jak jako jaderná mocnost, tak jako účastník všech významných mezinárodních platforem,“ dodal Umarov.
Vlastní zájmy na prvním místě
Přesto to podle Umarova neznamená, že nový mírový plán Číny nutně obsahuje ústupky Rusku, ačkoli některé z jeho dvanácti bodů – konkrétně ukončení „rozšiřování vojenských bloků“ a jednostranných sankcí – se zdají být právě těmi. Ve skutečnosti má podle něj Čína na mysli pouze sebe samu.
Stejně tak další bod čínského plánu, který vyzývá k „respektování suverenity všech zemí“, je podle Umarova nepochybně odkazem na pekingskou zásadu „jedné Číny“ a nároku na Tchaj-wan.
Pokud by mír na Ukrajině byl čínskou prioritou, Peking by se pravděpodobně více snažil komunikovat s Kyjevem po celý první rok plnohodnotné války. Podle Umarova však mezi oběma zeměmi nedošlo k „prakticky žádnému kontaktu“.
„Si se Zelenským dokonce ani telefonicky nemluvil, ačkoli v době míru to byla běžná praxe,“ uvedl. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přitom v reakci na čínský mírový plán prohlásil, že se chce s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem setkat.
