S kybernetickými útoky, pokusy o krádež počítačů nebo špionáží ve výzkumu mají zkušenosti univerzity po celém světě, především ty technologické. Vysoké školy v Nizozemsku proto spolupracují s bezpečnostními experty, kteří jim radí, jak postupovat při zkoumání žádostí nebo například během cest do zahraničí. Zkušenost se špionáží mají i další evropské instituce.
Univerzity čelí špionážím ve výzkumu
7 minut
Horizont ČT24: Technologické univerzity čelí špionáži ve výzkumu
Největší technická univerzita v Nizozemsku TU Delft, která každý rok přijme kolem sedmi set žádostí o spolupráci ze zahraničí, zahrnuje do oblasti bádání klíčové technologie včetně raketového výzkumu.
Programový ředitel nizozemské univerzity Peter Weijland uvedl, že u zahraničních žádostí se kontroluje, jaké vztahy mají dotyční v zahraničí, odkud pocházejí. Dále se posuzuje, na jaké oblasti výzkumu budou pracovat. Podle Weijlanda záleží také na tom, o jak citlivou oblast se jedná.
Pokud je velmi citlivá a riziková, žádost zahraničních výzkumníků se odmítne – takových případů je asi sto ročně. Hazardovat se v daných případech nevyplácí, někteří z uchazečů by skutečně mohli být špiony. Země jako Čína, Írán nebo Rusko se v posledních letech zaměřují právě na univerzity, odkud by mohly chtít ukrást data z výzkumu.
Hrozbám čelí instituce po celé Evropě
Zkušenost se špionáží mají instituce po celé Evropě. V Německu byl před třemi lety odsouzen ruský občan, který informace předával do Moskvy zahraniční zpravodajské službě. „Týkalo se to mimo jiné i palivových nádrží rakety Ariane, ale také třeba elektricky poháněného letadla,“ informoval mluvčí soudu v Mnichově Florian Gliwitzky.
Ruský špion byl odhalen i na Arktické univerzitě v Norsku. Bezpečnostní experti, kteří radí evropským vysokým školám, také upozorňují, že data se ven mohou dostat i jinak, a to přes nátlak na interní pracovníky, kteří cestují do zahraničí, například na vědeckou konferenci.
„Zjistíte, že vám dal někdo do kufru drogy. A pak vám na dveře pokoje v hotelu zaklepe policie a dají vám dvě možnosti. Buď jim poskytnete informace, nebo jdete do vazby,“ popsal praktiky bezpečnostní expert Guido van Dierman.
Podle van Diermana jsou nizozemské univerzity pod tlakem špionáže prakticky neustále. Často mluví s lidmi, kteří podobným trikům podlehli. Objevují se také pokusy o útoky na dálku, a to přes počítačovou síť jako například před dvěma měsíci v Eindhovenu.
„Není to poprvé, co univerzitu napadli hackeři. Je to velký problém. A ten způsob útoku je pokaždé víc propracovaný,“ poznamenal student Technické univerzity v Eindhovenu.
Technické univerzity jsou pro špionáž nejlákavější. I proto, že přímo spolupracují se společnostmi v oblasti inovací.
