Hacker

Proruské hackerské skupiny provedly kybernetické útoky proti Jižní Koreji, napsala agentura Reuters. Došlo k tomu poté, co Severní Korea vyslala vojáky do Ruska, aby podpořili jeho válku proti Ukrajině, uvedl v pátek jihokorejský prezident Jun Sok-jol.

Vojenské zpravodajství a Bezpečnostní informační služba (BIS) se podílely pod vedením amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) na odhalení činnosti kybernetického aktéra spojovaného s ruskou vojenskou tajnou službou GRU, informovalo Vojenské zpravodajství. Kybernetické hrozby souvisely s jednotkou GRU 29155, kterou čeští vyšetřovatelé spojili s výbuchem muničního areálu ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014.

Tajné služby Británie, Spojených států a Jižní Koreje tvrdí, že odhalily severokorejskou kyberšpionáž. Jejím cílem prý měl být zisk informací pro vývoj jaderných zbraní a modernizaci ozbrojených sil. Médiím to sdělilo britské Národní středisko pro kybernetickou bezpečnost (NCSC).

Předseda sněmovního bezpečnostního výboru Pavel Žáček (ODS) v pátečním Interview ČT24 mimo jiné prohlásil, že na odhalené kyberútoky hackerské skupiny APT28, která je podle českých úřadů úkolována ruskou vojenskou rozvědkou GRU, je třeba adekvátně reagovat, zvlášť když se překročí „červená linie“. Odolnost Česka se podle něj v tomto ohledu zvyšuje, proces posilování infrastruktury proti kyberútokům ale označil za nekonečný.

Zpravodajský web České noviny, který provozuje Česká tisková kancelář (ČTK), napadli hackeři. Ti zveřejnili na stránkách dva smyšlené texty. Falešné informace hovořily například o tom, že Bezpečnostní informační služba (BIS) měla zmařit pokus o atentát na nově zvoleného slovenského prezidenta Petra Pellegriniho. Podle Deníku N se hackerským útokem zabývá kontrarozvědka i další úřady.

Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost (NÚKIB) loni evidoval rekordní počet kybernetických útoků, a to 262. Oproti roku 2022 se 146 útoky to byl skoro dvojnásobek. Příčinou nárůstu jsou především opakované vlny takzvaných DDoS útoků vedené proruskými skupinami hackerů. NÚKIB o tom informoval na webu. V kybernetickém prostoru odrážela řadu útoků také armáda, Velitelství informačních a kybernetických sil podle informací na jeho sociální síti řešilo loni přes 207 tisíc událostí.

V Česku se objevují nové formy kyberkriminality. Podvodníci se například vydávají za falešné bankéře a oběť vystraší tím, že si na ni někdo chce vzít úvěr. Nakonec se jim podaří člověka přesvědčit, aby peníze vybral a vložil na údajně bezpečný účet, který má ale pod kontrolou daný útočník. Další ze způsobů je, že se na jednu oběť nabalí hned několik na sobě nezávislých podvodníků, kteří se ji snaží obrat znovu a znovu pod dalšími legendami. U jedné takové situace natáčela i Jana Neumannová a Ondřej Golis ze štábu Reportérů ČT. Zachytili, jak útočník svou oběť přemlouvá ke sdělení citlivých bankovních údajů.

České vysoké učení technické (ČVUT) v Praze se vypořádává s následky hackerského útoku. Útočníci napadli v neděli ráno síť Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské (FJFI). Pro ČT to uvedla mluvčí univerzity Kateřina Veselá. Škola podle ní rozsah škod zatím zjišťuje, mělo ale uniknout několik gigabytů dat. Dva jaderné reaktory, které fakulta spravuje, útok neohrozil. Případem se teď zabývá Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).

Kromě viditelné války mezi Izraelem a islamisty se vede i jiný konflikt – v kybernetickém prostoru. V pátek varovaly úřady Izraelce, aby nepřijímali hovory přes WhatsApp z neznámých čísel.

Hackerská skupina Monti v úterý ráno zveřejnila první část ukradených dat Univerzity obrany v Brně (UNOB). Data se týkají Fakulty vojenského leadershipu, další fakulty mají podle vyjádření internetových kriminálníků následovat. Mezi dokumenty se objevily mimo jiné osobní údaje vyučujících důstojníků, zápisy z porad nebo studijní plány. Ty podle expertů mohou sloužit zahraničním rozvědkám. Univerzita už dříve odmítla zaplatit požadované výkupné, hackeři vyhrožují zveřejněním 750 GB interních dat.

Webové stránky ministerstva vnitra a policie čelily v úterý ráno zhruba dvouhodinovému kybernetickému útoku. Mluvčí ministerstva vnitra Ondřej Krátoška uvedl, že stránky nefungovaly kvůli takzvanému DDoS útoku. Stejný druh útoku zaznamenalo Letiště Praha, událost však podle prohlášení neměla vliv na jeho provoz. Pod útokem se ocitly rovněž weby české vlády, sněmovny či Senátu. Za činem stojí údajně proruská skupina NoName057, jak sdělila společnost GenDigital, která vznikla spojením výrobců antivirových programů Avast a NortonLifeLock. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) už předtím řekl serveru Deník N, že jednou z vyšetřovacích verzí je útok ruských hackerů.

Ruský hacker Jevgenij Nikulin, kterého Česko vydalo na jaře 2018 do Spojených států, byl koncem letošního února propuštěn z vězení, uvádí web iROZHLAS.cz a Český rozhlas - Radiožurnál. Louisianskou věznici Oakdale opustil necelý rok před uplynutím soudem vyměřeného trestu v délce sedmi let a čtyř měsíců, do kterého mu byl započítaný i předchozí pobyt ve vazbě od jeho zatčení v říjnu 2016. Federální soud ani vězeňský úřad podle rozhlasu nevědí, kam Nikulin z vězení zamířil. Nikulina uznal americký soud vinným z toho, že ukradl data z více než 117 milionů internetových účtů.

Česká národní banka se v pátek ráno stala terčem cíleného kybernetického útoku, který může způsobit zpomalení či nedostupnost jejího webu. Centrální banka oznámila, že takzvaný DDoS útok nezasáhl vnitřní informační systémy ČNB a neunikla žádná data. Hackerské útoky blokují internetové služby českých bank třetí den za sebou.

Výpadky webů a internetového a mobilního bankovnictví ve čtvrtek postihly Raiffeisenbank a Monetu Money Bank. Zpomaleně fungovaly internetové stránky pražské burzy, které čelily kybernetickému útoku už ve středu spolu s weby dalších pěti českých bank. Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost (NÚKIB) sdělil, že výpadky opět způsobily zahlcovací DDoS útoky. Podle antivirových firem za útokem stojí hackeři z Ruska. Zaútočili také na webové stránky Elektrotechnického zkušebního ústavu.

Kybernetické útoky se nevyhýbají ani špičkovým vědeckým zařízením. Po loňském vyřazení observatoře ALMA letos v létě hackeři narušili chod dalšího důležitého dalekohledu, tentokrát na Havaji.

Americké úřady pátrají po záškodnickém programu, takzvaném malwaru, o kterém se domnívají, že ho do amerických systémů nainstalovali čínští hackeři. Napsal o tom v sobotu deník The New York Times. Američtí představitelé se obávají, že by takový program mohl vyvolat problémy ve správě energetických a telekomunikačních sítí či v dodávkách americkým vojenským základnám doma a v zahraničí. Peking by mohl program využít například při ozbrojeném konfliktu s Tchaj-wanem.

Kremelská propaganda přesvědčila většinu Rusů, že jsou napadeni Severoatlantickou aliancí a válka proti Ukrajině je pro jejich obranu nutná, řekla v Interview ČT24 reportérka Deníku N Petra Procházková, která situaci na východě dlouhodobě sleduje. Hovořila také o tom, co je na informování o současné válce nejsložitější, nebo proč má Rusko tolik schopných hackerů.

Kdo je agent, kdo je konfident a kdo je zvěd? A proč lidstvo děsí i fascinují tajné služby? Tím se zabýval pořad Fokus Václava Moravce, tentokrát na téma Přísně tajné. Pozvání přijali spisovatelka Tereza Boučková, bezpečnostní expert Jan Paďourek, historici Eva Doležalová a Libor Svoboda, psycholog Daniel Štrobl nebo etický hacker Martin Haller.

V pražských Holešovicích se v pátek schází víc než čtyřicet českých i zahraničních týmů počítačových expertů na akci s názvem GreenHack. Do soboty budou mít za úkol navrhnout nové IT aplikace například k omezení plýtvání potravinami, na úpravu vozového parku firem nebo pro nižší spotřebu energie. Soutěžit budou v sedmi úkolech, nejlepší týmy pak získají odměnu až 5000 eur (zhruba 119 tisíc korun). Akce se podle organizátorů účastní bezmála dvě stovky lidí.

Součástí kritické infrastruktury státu jsou nemocnice, energetické společnosti nebo budovy státní správy. Zkrátka vše důležité, co je třeba ochránit pro bezpečné fungování společnosti. Nejde přitom jen o fyzické ohrožení – často na ně míří i kybernetické útoky. Ty mají za cíl instituce ochromit nebo se dostat k citlivým datům. Stopy útoků pak často vedou do států, jako je Rusko, Severní Korea nebo Čína. Věnoval se tomu pořad Zóna ČT24, jehož tématy jsou bezpečnost a výzvy dnešního světa a který moderovali Martin Řezníček a Michal Kubal. Řeč byla také o napětí v Jeruzalémě, pořad také ukázal výrobu špičkového francouzského radaru.

Na internet v nedávné době unikla data 65 tisíc firem a institucí, včetně dat organizací z Česka. Informovaly o tom antivirové společnosti SOCRadar a Xevos. Únik se má údajně týkat také ministerstva vnitra, ministerstva financí, oficiálních stránek armády, zdravotní pojišťovny VZP, T-Mobilu či České spořitelny. Podle vyjádření České spořitelny a T-Mobilu však nedošlo k žádnému úniku dat klientů. Firma Microsoft informovala, že nedošlo k úniku přihlašovacích údajů uživatelů ani duševního vlastnictví. Ministerstvo financí na Twitteru uvedlo, že došlo k minimálnímu úniku dat týkajících se resortu, data však nejsou citlivá a jsou již neplatná.

Češi jsou v bankovním on-line prostoru opatrní, index kyberbezpečnosti letos dosáhl 67 procent, což je jenom o jeden bod méně než loni. Finanční operace lidé považují za citlivé a k bankovnictví by nikdy neposkytla přístup většina z nich. Vyplývá to z průzkumu, který v úterý představila Česká bankovní asociace a výzkumná agentura Ipsos.

Íránská jaderná agentura v neděli uvedla, že hackeři napadli informační systém její dceřiné firmy působící v jediné íránské jaderné elektrárně v Búšehru. Podle agentury za útokem stojí zahraniční stát.

Internetoví podvodníci zdokonalují svoje praktiky a využívají k tomu nebezpečné e-maily. Zejména starší lidé mají problém jejich triky rozpoznat. Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost proto vytvořil preventivní pomůcku s názvem SENIOR, která má  penzistům jednoduchou formou pomoci podvod odhalit. Navíc počítač dnes občas užívá každý třetí starší člověk. S tím u nich narůstá strach a obavy, aby něco nepokazili.