Estonsko a Brno společně pracují na ochraně před kvantovým hackováním

Čeští a estonští vědci spojili síly, aby vybudovali přeshraniční centrum kybernetické bezpečnosti, které posílí digitální obranu Evropy tváří v tvář rostoucím hrozbám ve virtuálním prostoru.

„Nad Brnem, největším městem jižní Moravy, se tyčí nezaměnitelná silueta hradu Špilberk. Z této středověké pevnosti můžete spatřit budovy Masarykovy univerzity, které se rozkládají pod ní. Právě zde, na úpatí této stovky let staré pevnosti, přišli místní informatici poprvé s nápadem posílit obranu evropského digitálního prostoru vytvořením přeshraničního centra kybernetické bezpečnosti,“ popisuje evropský vědecký magazín Horizon projekt a jeho „domov“.

„Je to vlastně velmi jednoduchý příběh,“ říká profesor Václav Matyáš z Masarykovy univerzity s tím, že tato vysoká škola a její partneři na jižní Moravě jsou mezinárodně známí svým výzkumem v informačních technologiích, vzdělávání a kybernetické bezpečnosti. Chtěli ale ve své práci prý pokročit ještě dál. „Jakmile jsme začali hledat partnera, rychle jsme si uvědomili, že jasnou volbou je Estonsko,“ říká Matyáš.

Právě tento pobaltský stát totiž patří mezi nejvyspělejší digitální společnosti na světě a může se pochlubit jedním z nejmodernějších systémů elektronické veřejné správy. Partnerství mezi oběma zeměmi bylo proto přirozeným krokem.

Kyberpevnost

Roku 2023 spustily přední instituty z obou zemí CHESS – Centrum excelence v oblasti kybernetické bezpečnosti v Estonsku a na jižní Moravě. Tým CHESSu, který je podporovaný Evropskou unií, bude fungovat minimálně do konce letošního roku. Zaměřuje se na posilování kybernetické bezpečnosti prostřednictvím špičkového výzkumu, praktických nástrojů a také vzdělávání.

Zřízení těchto evropských center excelence je podle Matyáše, který koordinuje činnosti centra, zásadní. „I když existují oblasti, ve kterých je Evropská unie silná, příliš mnoho řešení v oblasti kybernetické bezpečnosti pořád pochází z mimoevropských zdrojů. Musíme v této oblasti posílit naši vlastní pozici,“ zdůraznil.

Tým CHESS se zaměřuje na identifikaci silných stránek a mezer v šesti klíčových oblastech: internet věcí (propojení zařízení, například spotřebičů či aut, s webem – pozn. redakce), bezpečnostní certifikace, ověřování důvěryhodného softwaru, zachování bezpečnosti v blockchainu, postkvantová kryptografie a aspekty kybernetické bezpečnosti zaměřené na člověka.

Doplňující se znalosti

„Naše odborné znalosti se doplňují, ale existují oblasti, ve kterých se můžeme navzájem učit. Na Moravě vynikáme v oblasti lidských faktorů v bezpečnosti,“ přibližuje Matyáš. „Estonsko má naopak silné odborné znalosti například v oblasti bezpečnosti řešení elektronické veřejné správy.“

Jednou z výzev, kterou odborníci z CHESS řeší, je takzvaná postkvantová kryptografie. Zjednodušeně řečeno pracují na tom, aby data Evropanů zůstala v bezpečí i před ultrarychlými kvantovými počítači, které už vznikají a které by měly být během blízké budoucnosti schopné prolomit celou řadu současných šifer. V kostce se dá říci, že útočníci mohou nyní ukrást data, jež sice nemohou aktuálně rozšifrovat a k ničemu jim nejsou, ale do několika let by to mohli dokázat právě pomocí kvantových počítačů. Detailně se ČT24 tomuto problému věnovala v textu níže:

„Zvažujeme, jaké kryptografické metody použít v případě, že se kvantové počítače vyvinou do takové míry, že budou schopny obejít naše současné šifrovací metody,“ přiblížil Matyáš. „Zatím to není hrozba, ale musíme o tom přemýšlet už teď, protože data je třeba uchovávat v bezpečí po celá desetiletí,“ nastínil.

Také Liina Kammová, estonská odbornice na technologie zvyšující ochranu soukromí, varuje, že kvantové počítání by jednoho dne mohlo učinit současné šifrování zastaralým. „Šifrovací metody, které dnes používáme, se opírají o velká prvočísla a jsou velmi obtížně prolomitelné pomocí stávajících počítačů,“ uvedla. „Pro kvantové počítače by to však mohlo být mnohem snazší,“ varovala.

Pokud současné kryptografické metody selžou, mohla by být ohrožena citlivá data, jako jsou zdravotní a právní záznamy. Proto výzkumníci z CHESS zkoumají nové šifrovací standardy, které kvantové počítače nedokážou prolomit.

Nejslabší článek řetězu je člověk

Kvantové hrozby leží už v blízké v budoucnosti, ale největší riziko kybernetické bezpečnosti existuje v současnosti – a je víc z masa a kostí než z křemíku či jedniček a nul. „Největším nebezpečím jsou uživatelé,“ konstatuje Matyáš. „Lidský faktor je velkým problémem – a my ho bereme velmi vážně.“

Kammová v tom s ním souhlasí. „Hlavní hrozbou kybernetické bezpečnosti je neopatrnost lidí,“ doplňuje svého brněnského kolegu. „Můžeme postavit ty nejbezpečnější systémy, ale pokud si někdo napíše heslo na lepící papírek vedle počítače, je to všechno k ničemu,“ dala příklad. Povědomí o kybernetické bezpečnosti je podle ní zásadní, „proto je vzdělávání klíčovou součástí činnosti CHESS,“ dodává.

Výsledkem jsou praktické nástroje

Tato česko-estonská spolupráce už přinesla několik praktických aplikací, které mohou společnosti využít k testování bezpečnosti svých systémů.

Jedním z nástrojů vyvinutých estonskými partnery je standard pro sebehodnocení kybernetické bezpečnosti. Jedná se o uživatelsky přívětivý kontrolní seznam, který organizacím poskytuje okamžitou zpětnou vazbu o silných stránkách a oblastech, které je naopak třeba zlepšit. „Otestovali jsme ho v Česku a vážně diskutujeme o jeho zavedení v celé zemi,“ sdělil Matyáš. V budoucnu by tak mohly školy, nemocnice i soukromé společnosti v tuzemsku tento nástroj využívat ke zvýšení svých standardů kybernetické bezpečnosti.

Partneři projektu CHESS chtějí, aby byly pokyny týkající se kybernetické bezpečnosti přístupnější, a tím i užitečnější pro lidi. „Věřím, že CHESS může pomoci Evropě zvýšit kybernetickou bezpečnost,“ řekla Kammová. „Zabývá se výzkumem v širším kontextu i každodenními výzvami. Prohlubuje naše porozumění a dává nám nástroje, které lidé mohou skutečně používat,“ vyjmenovala.

Kromě výsledků výzkumu spolupráce v rámci CHESS také posílila mezinárodní profil Masarykovy univerzity. „Posunulo nás to na jinou úroveň,“ je přesvědčený Matyáš. Výzkumný tým i díky tomu teď rozšiřuje svou partnerskou základnu o nové univerzity, společnosti, vládní instituce a další sdružení z celé Evropy. „Chceme zajistit, aby se náš výzkum využíval,“ zakončuje Matyáš.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zemřela psycholožka Lydia Tischlerová, která prošla Terezínem i Osvětimí

Ve čtvrtek zemřela ve věku 97 let psycholožka Lydia Tischlerová. Její úmrtí potvrdil České televizi zdroj z jejího bezprostředního okolí.
včera v 16:08‌‌

Grónsko letos přišlo o 135 miliard tun ledu

Přestože byly v Grónsku během letošního roku podmínky, které neměly vést k větší ztrátě ledu, přišel největší ostrov světa o desítky miliard tun zmrzlé vody. Příčinou jsou podle vědců lidmi způsobené změny klimatu.
včera v 13:00‌‌

Čas strávený u videoher nedokazuje závislost, klíčová je ztráta kontroly, upozorňují experti

Intenzivní hraní videoher po vydání očekávaných titulů ještě neznamená automaticky závislost, rozhodující je ztráta kontroly nad hraním a dlouhodobé negativní dopady na reálný život. Vyplývá to z mezinárodních studií i výzkumu českých hráčů, na kterých se podíleli psychologové z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Univerzita o tom informovala v souvislosti s vydáním očekávané hry Grand Theft Auto VI (GTA 6) .
včera v 10:18‌‌

Rakovina slinivky je stále zabiják. Neexistuje lék, Česko ale modernizuje péči

Jedna z nejobávanějších nemocí – rakovina slinivky břišní – je stále jen velmi špatně léčitelná, zlepšuje se ale diagnostika, což znamená, že se daří ji odhalovat dříve. Česká republika péči o nemocné v poslední době výrazně modernizovala.
19. 11. 2026‌‌

Nad mnoha městy už je vidět víc družic než hvězd, říká britská zpráva

Noční obloha už nikdy nebude jako dřív. Množství družic na oběžné dráze kolem Země je tak velké, že mění pohled na nebe – a zřejmě se to jen tak nezmění, ukazuje britský výzkum.
19. 11. 2026‌‌

Vědci dronem odebrali hleny keporkaků. Zkoumají jejich DNA

Skotští vědci zkoumající keporkaky používají dron, který odebírá hlen obsažený ve výdechové fontáně těchto kytovců. Sbírají tak vzorky DNA těchto mořských savců, informoval server britské BBC.
19. 11. 2026‌‌

Dosáhnout dna Hranické propasti vědcům pomůže nový robot

Vědci by mohli příští rok dosáhnout na dno Hranické propasti na Přerovsku, která je nejhlubší zatopenou jeskyní světa. Před čtyřmi lety se jim s robotem podařilo dostat do hloubky 450 metrů, níže kvůli technickým omezením nemohl. Příští rok však vědci plánují spustit pod vodu robota, který se může ponořit až do hloubky 1300 metrů, řekl František Kuda z Ústavu geoniky Akademie věd. Dno by podle něj teoreticky mohlo být zhruba v kilometrové hloubce, protože taková je mocnost vápence v nedalekém lomu.
19. 11. 2026‌‌

Archeologové našli na Olomoucku hradisko ze starší doby bronzové

Archeologové objevili v Charvátech na Olomoucku dosud neznámé opevněné sídliště ze starší doby bronzové. Pravěké hradisko, které mohlo sloužit jako centrum okolních komunit, chránily tři linie obranných příkopů. Archeologové při záchranném výzkumu odkryli také čtyři hroby a pozůstatky osídlení z několika pravěkých období. Rozsah opevněného areálu pomohl odhalit také geofyzikální průzkum.
18. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.