Špilberk

V Brně-Slatině si pietním aktem připomněli osmdesát let od sestřelení pilota Williama L. Kigginse. Byl to jediný americký voják, který na území města během druhé světové války zemřel. Na Špilberku také Muzeum města Brna otevřelo novou výstavu, která jeho příběh dokumentuje.

Na deset a půl roku do vězení chce prvoinstnační soud poslat muže, který shodil německého turistu z hradeb pod Špilberkem. Ten sice pád přežil, ale utrpěl zranění. Podle verdiktu se útočník Daniel Madarász dopustil pokusu o vraždu. Incident se stal při jeho rozlučce se svobodou, obžalovaný vinu popíral. Jeho obhájce si po vynesení rozsudku vzal lhůtu pro možné odvolání.

Už jen několik dní zbývá do začátku prázdnin a řada lidí hned o víkendu vyrazí na dovolenou. Češi se letos chystají cestovat nejen do zahraničí, kam vyrazí více než polovina těch, kteří plánují dovolenou, ale také v tuzemsku. Oblíbili si třeba cykloturistiku, horské túry nebo návštěvy památek. Na hlavních tazích se tak dá ke konci týdne očekávat zvýšený provoz.

Na hradě Špilberk jsou nově k vidění sochy umělce Jana Hendrycha a absolventů jeho ateliéru. Umělec patří k představitelům výtvarného proudu, který se označuje jako nová figurace. Skupinu prezentovaných autorů představují umělci z brněnského a moravského prostředí. Irena Armutidisová, Kristina Vesková a Radek Škrabal se školili u Hendrycha a své nové poznatky získané v sochařských ateliérech rozvíjejí úspěšně dál.

Vzácné rukopisy spjaté s počátky kláštera na Starém Brně přicestovaly z Vídně na hrad Špilberk. Transport provázela přísná bezpečnostní opatření, na místě byli také policejní těžkooděnci. Rukopisy budou od 1. června součástí výstavy Eliška Rejčka: Dar středověku. Právě Rejčka před sedmi sty lety klášter založila, kvůli tomu nechala zhotovit na své náklady výpravné rukopisy a věnovala je novému konventu cisterciaček.

V noci z 21. na 22. ledna 1933 přepadli moravští fašisté kasárny v Brně-Židenicích. Chtěli tak začít změnu v Československu – pokus asi šesti desítek nepřipravených a špatně ozbrojených pučistů ale selhal.

Brněnský hrad Špilberk a zároveň i specifická brněnská mluva hantec mají nově svůj otisk ve vesmíru. Objevitelé planetky dosud označované číslem 401820 z jihočeské Observatoře Kleť ji pojmenovali (401820) Špilas. Mezinárodní astronomická unie to schválila.

Odborníci z Muzea města Brna se znovu zabývají hypotézou, že rotunda, jejíž pozůstatky našli před lety archeologové na Mendlově náměstí, vznikla už v době Velké Moravy. Experti radiouhlíkovou metodou prověřují vzorky z archeologického výzkumu provedeného v roce 1976. Dosavadní výsledky velkomoravský původ rotundy nevylučují.

Po loňské pauze kvůli covidové pandemii se v sobotu v Brně znovu uskuteční muzejní noc. Brány některých výstavních síní, galerií nebo památkových objektů zůstanou otevřené až do půlnoci. Kromě expozic se mohou lidé těšit na doprovodný program, třeba komentované prohlídky, koncerty, tvůrčí dílny a módní přehlídku. Muzejní noc se v Brně obvykle koná v květnu. Letos na jaře však ještě epidemická situace nebyla optimální, nakonec se tak většina institucí dohodla na srpnovém termínu.

Fotbaloví fanoušci se o víkendu můžou vrátit na stadiony, hlediště smí zaplnit jen z desetiny a budou muset mít negativní test. Výjimku dostala první a druhá liga v rámci pilotního projektu od ministerstva zdravotnictví v úterý. V rámci pilotních projektů se diváci dostanou i na kulturní akce, například na benefici České filharmonie. Divadla však zůstanou zavřená, některé scény se proto chystají hrát pod širým nebem.

Od roku 1979 probíhaly na brněnském hradě Špilberk rekonstrukční práce. Podívejte se, v jakém stavu se tato památka nacházela v roce 1990.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Na brněnském Špilberku bude od čtvrtka po celé letní prázdniny vystavovat skleněné plastiky sklářský výtvarník Ilja Bílek. Umělec, který spojuje tvarové kontrasty inspirované přírodou, technologiemi a architekturou, se sám spíš než za skláře považuje za sochaře. V pořadí už šestnácté léto patří prostory Hranolové věže a Královské kaple na hradě Špilberku sklářským výtvarníkům.

Estetika bez ozdob, nová koncepce prostoru pro bydlení. Život a dílo jednoho z propagátorů architektonické strohosti Adolfa Loose připomíná výstava na hradě Špilberk. Jeden z nejvýznamnějších představitelů oboru ve dvacátém století se narodil v Brně před sto padesáti lety.

Poslední opravená část hradu Špilberk v centru Brna se otevírá veřejnosti. V prostoru bývalých vodojemů si lidé mohou prohlédnout nejcennější kusy z lapidária Muzea města Brna, které na Špilberku sídlí. Stálá expozice pod názvem Chrám kamene nabídne například fragmenty zaniklé Královské kaple nebo Židovské brány.

Slavný český loupežník Václav Babinský za své hříchy nepykal „na kopečku v Africe“, jak tvrdí staropražská odrhovačka, ale na kopečku nad Brnem. V někdejší pevnosti seděl i 29. května 1855, kdy byla věznice z rozhodnutí císaře zrušena a její prostory sloužily dalších sto let jako kasárna. Pro Babinského ale tato změna žádnou amnestii neznamenala, putoval zase za jiné mříže, protože v té době měl odkroucené jen necelé tři čtvrtiny trestu. Kolik let, myslíte, že se na Špilberku převychovával?

Vláda schválila návrh ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO), podle kterého nebude povinné od 25. května nosit roušky na otevřených prostranstvích za předpokladu, že lidé dodrží rozestupy. Už od úterý nebudou muset nosit roušky logopedi nebo účastníci přijímacích řízení na školách. Brněnská svatoanenská nemocnice zahájí léčbu remdesivirem u pacientky, která byla ve vážném stavu převezena z nemocnice v Ostravě. Bude první pacientkou v Brně, která lék dostane. V pondělí 11. května začala další vlna uvolňování mimořádných opatření, otevřely se restaurační zahrádky nebo obchodní centra.

Skončila poslední etapa rekonstrukce brněnského hradu Špilberk. Práce stály město téměř sto milionů korun, většinu má pokrýt dotace z Evropské unie. Vodojemy umístěné ve východním bastionu se proměnily na lapidárium. Zároveň dělníci pracovali na části východní a severní hradby, severovýchodního bastionu a vchodu do kasemat.

V rodinném archivu Jiřího Krejčího ležely roky desítky fotografií a videzáznamů pořízených během revolučních událostí roku 1989. Krejčí natáčel a fotil na demonstracích v Praze a především v Brně. Materiály nyní poskytl tvůrcům dokumentu Brněnský listopad, který bude mít premiéru v neděli v kině Scala.

Památky ve správě Národního památkového ústavu přilákaly do konce září více než 4,6 milionu návštěvníků. A pár jich ještě přibude. Hlavní návštěvní sezona se sice už pomalu chýlí ke konci, mnohé památky ale připravily ještě jednorázové akce pro adventní čas a dost je také objektů, které zůstávají otevřeny i v listopadu a zimních měsících.

Policie v Brně zadržela jednadvacetiletého muže, kterého podezřívá ze čtyř loupežných přepadení v brněnských parcích. K činům se podle policie přiznal, získával tak peníze i na drogy. Je ve vazbě, hrozí mu až deset let vězení.

Potkat barona Trencka v životní velikosti mohou návštěvníci hradu Špilberk v Brně. Tým vědců vytvořil unikátní 3D model nejen tváře, ale i celé postavy nejslavnějšího brněnského vězně. Jeho mumii zkoumal skoro tři roky, historickou postavu ale všech záhad nezbavil.

Koncem devatenáctého století byl Emil Pirchan brněnskou uměleckou celebritou, dnes ho místní téměř neznají. Muzeum města Brna se rozhodlo tomuto malíři, mimo jiné portrétistovi brněnských primátorů, uspořádat první novodobou výstavu a jeho věhlas tak připomenout.