Každý chtěl portrét od Pirchana. Brno připomíná malířskou celebritu

Nahrávám video

Koncem devatenáctého století byl Emil Pirchan brněnskou uměleckou celebritou, dnes ho místní téměř neznají. Muzeum města Brna se rozhodlo tomuto malíři, mimo jiné portrétistovi brněnských primátorů, uspořádat první novodobou výstavu a jeho věhlas tak připomenout.

Pirchanova retrospektiva je k vidění pod názvem „Malerfürst“ brněnské okružní třídy. Slovo „Malerfürst“, tedy kníže malířů, se na konci devatenáctého století používalo k označení výtvarníků, kteří se ve svém městě těšili jisté prestiži a vlivu. Nejen uměleckému. 

Vídeň ne, raději Brno

Tento titul se pojil nejčastěji ke jménu vídeňského malíře Hanse Makarta, jehož popularita dosahovala slávy srovnatelné s dnešními popovými hvězdami. Brno sice nedosahovalo velkoleposti Vídně, ale svou malířskou celebritu také mělo – Emila Pirchana. Tehdejší noviny například pravidelně referovaly o tom, na čem zrovna ve svém ateliéru pracuje, a psaly o příhodách z jeho života.

Emilu Pirchanovi se vyplatilo, že se na rozdíl od většiny významných moravských malířů té doby rozhodl neodejít do Vídně. Do rakouské metropole se přestěhoval až v roce 1912, ve svých téměř sedmdesáti letech. V Brně mu tak připadly mnohé významné zakázky. „Dá se říct, že každý, kdo v Brně tehdy něco znamenal, se od něj nechal portrétovat,“ poznamenává kurátor výstavy Robert Janás. 

Jeho portréty brněnských primátorů vidí dodnes na chodbě Nové radnice, maloval ale také podobizny průmyslníků, právníků nebo ředitelů bank, jejichž tváře dnes už pozná málokdo. V zapomnění upadl i kdysi slavný malíř. U příležitosti 175. výročí Pirchanova narození se proto Muzeum města Brna rozhodlo připomenout jeho tvorbu výstavou.

Oltáře pro kostely i průvod pro císaře

Vedle portrétů představuje také malířovu sakrální tvorbu, které vévodí oltářní obrazy zapůjčené ze dvou moravských farností. „Není jednoduché si takové obrazy půjčit, protože slouží v kostele svému účelu. Vidět je v galerii znamená proto jedinečnou příležitost,“ upozorňuje Janás. 

K vidění jsou i návrhy výtvarných řešení, které Pirchan navrhoval k různým slavnostním průvodům, například při návštěvě císaře Františka Josefa I. v Brně v roce 1892. V tomto zaměření ho následoval i jeho syn, Emil Pirchan mladší, jehož scénografickou tvorbu vystavuje aktuálně Museum Folkwang v Essenu.

Z výstavy Emil Pirchan: „Malerfürst“ brněnské okružní třídy
Zdroj: Monika Hlaváčová/ČTK

Brněnská výstava zase vznikla s pomocí malířových pravnuků. S „Malerfürstem“ brněnské okružní třídy se zájemci mohou na Špilberku seznámit do 23. června. A mimo jiné si také na interaktivních panelech vyzkoušet, jak by jejich portrét od mistra Pirchana vypadal. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Život hudebníka je lepší ve dvou, míní bratrské klavírní duo

Nizozemští klavíristé, bratři Lucas a Arthur Jussenovi, patří k hostům letošního festivalu Pražské jaro. Pocházejí z rodiny hudebníků a vystupují spolu od dětství. V Česku se poprvé představili před třemi lety.
před 3 hhodinami

Obrazem: „Holubička" i královna. Čím vším byla oslavenkyně Iva Janžurová

Měla jsem štěstí na báječné lidi, autory a režiséry, říká o své herecké dráze Iva Janžurová. Na kontě má stovky divadelních, filmových a seriálových rolí napříč žánry. Fotogalerie, sestavená u příležitosti osmdesátých pátých narozenin této herečky, připomíná některé z nich.
před 6 hhodinami

Na hlavě státu záleží, říká Kosatík v souvislosti s knihou o Benešovi

Edvard Beneš se zasloužil o stát, zasloužil se taky o českou povahu? Takovou otázku si v nové knize O tom Benešovi klade spisovatel a historik Pavel Kosatík. Přináší v ní kritický pohled na druhého československého prezidenta. „Nejde o to ukázat viníka, ale také o propojení s národem. Nebýt toho zásadního propojení, tak by nevykonal to, co vykonal,“ vysvětlil Kosatík v Interview ČT24, kde se ho ptala Tereza Willoughby.
před 22 hhodinami

Eurovizi poprvé vyhrálo Bulharsko s písní Bangaranga zpěvačky Dary

Ve Vídni se rozhodlo o vítězce mezinárodní písňové soutěže Eurovize za rok 2026 – stala se jí bulharská zpěvačka Dara, která uspěla s písní Bangaranga. Na druhém místě skončil Izrael, třetí bylo Rumunsko. Český zástupce Daniel Žižka se se skladbou Crossroads umístil na šestnáctém místě.
16. 5. 2026Aktualizováno17. 5. 2026

Na Zemi ráj neexistuje, jsme tak prohnilí, říká držitel Nobelovy ceny

Ve svých románech se zabývá tématy domova, vykořenění či kolonialismu. Držitel Nobelovy ceny za literaturu Abdulrazak Gurnah navštívil pražský veletrh Svět knihy. Nejprestižnější ocenění v oboru získal v roce 2021 jako teprve druhý laureát ze subsaharské Afriky. Je autorem knihy Ráj a v rozhovoru pro ČT24 říká, že na Zemi ráj neexistuje. Rozhovor s ním vedl Tadeáš Hlavinka.
16. 5. 2026

VideoRezignace na debatu o válce brzdí ruskou občanskou společnost, říká rusista

Souostroví Rusko ve válce proti Ukrajině je název nové knihy rusisty z Curyšské univerzity Tomáše Glance, jednoho z účastníků mezinárodního veletrhu Svět knihy. Tímto literárním počinem Glanc navazuje na předchozí publikaci Souostroví Rusko: ikony postsovětské kultury. Souvislost názvů podle něj přitom není náhodná. „To předchozí souostroví vznikalo před patnácti lety, za tu dobu se Rusko proměnilo velmi radikálně,“ řekl autor v pořadu 90' ČT24. Pojmem souostroví Glanc odkazuje na pojetí ruské identity, která není jednotná. Autor se v knize zabývá také tématem ruské umělecké scény v době války proti Ukrajině. „Kulturní pole se z velké části odvíjí tak, jako by se neválčilo,“ podotýká. „Myslím, že největší problém i pro vývoj občanské společnosti v Rusku je právě rezignace na rozhovor o válce,“ dodal Glanc. Pořad moderovali Nikola Reindlová a Jiří Václavek.
16. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Není žádný dobrý postoj, říká expertka k politice na kulturních akcích

Ačkoliv se Eurovize snaží prezentovat především jako soutěž písňová, jsou na ní přítomná i politická témata a aktuální ročník není výjimkou. „Určitě apolitická není,“ míní politoložka Šárka Cabadová Waisová ze Západočeské univerzity v Plzni. O propojení politiky s Eurovizí, ale také s bienále v Benátkách mluvila ve Studiu 6 s Pavlem Navrátilem.
15. 5. 2026
Načítání...