Každý chtěl portrét od Pirchana. Brno připomíná malířskou celebritu

Nahrávám video

Koncem devatenáctého století byl Emil Pirchan brněnskou uměleckou celebritou, dnes ho místní téměř neznají. Muzeum města Brna se rozhodlo tomuto malíři, mimo jiné portrétistovi brněnských primátorů, uspořádat první novodobou výstavu a jeho věhlas tak připomenout.

Pirchanova retrospektiva je k vidění pod názvem „Malerfürst“ brněnské okružní třídy. Slovo „Malerfürst“, tedy kníže malířů, se na konci devatenáctého století používalo k označení výtvarníků, kteří se ve svém městě těšili jisté prestiži a vlivu. Nejen uměleckému. 

Vídeň ne, raději Brno

Tento titul se pojil nejčastěji ke jménu vídeňského malíře Hanse Makarta, jehož popularita dosahovala slávy srovnatelné s dnešními popovými hvězdami. Brno sice nedosahovalo velkoleposti Vídně, ale svou malířskou celebritu také mělo – Emila Pirchana. Tehdejší noviny například pravidelně referovaly o tom, na čem zrovna ve svém ateliéru pracuje, a psaly o příhodách z jeho života.

Emilu Pirchanovi se vyplatilo, že se na rozdíl od většiny významných moravských malířů té doby rozhodl neodejít do Vídně. Do rakouské metropole se přestěhoval až v roce 1912, ve svých téměř sedmdesáti letech. V Brně mu tak připadly mnohé významné zakázky. „Dá se říct, že každý, kdo v Brně tehdy něco znamenal, se od něj nechal portrétovat,“ poznamenává kurátor výstavy Robert Janás. 

Jeho portréty brněnských primátorů vidí dodnes na chodbě Nové radnice, maloval ale také podobizny průmyslníků, právníků nebo ředitelů bank, jejichž tváře dnes už pozná málokdo. V zapomnění upadl i kdysi slavný malíř. U příležitosti 175. výročí Pirchanova narození se proto Muzeum města Brna rozhodlo připomenout jeho tvorbu výstavou.

Oltáře pro kostely i průvod pro císaře

Vedle portrétů představuje také malířovu sakrální tvorbu, které vévodí oltářní obrazy zapůjčené ze dvou moravských farností. „Není jednoduché si takové obrazy půjčit, protože slouží v kostele svému účelu. Vidět je v galerii znamená proto jedinečnou příležitost,“ upozorňuje Janás. 

K vidění jsou i návrhy výtvarných řešení, které Pirchan navrhoval k různým slavnostním průvodům, například při návštěvě císaře Františka Josefa I. v Brně v roce 1892. V tomto zaměření ho následoval i jeho syn, Emil Pirchan mladší, jehož scénografickou tvorbu vystavuje aktuálně Museum Folkwang v Essenu.

Z výstavy Emil Pirchan: „Malerfürst“ brněnské okružní třídy
Zdroj: Monika Hlaváčová/ČTK

Brněnská výstava zase vznikla s pomocí malířových pravnuků. S „Malerfürstem“ brněnské okružní třídy se zájemci mohou na Špilberku seznámit do 23. června. A mimo jiné si také na interaktivních panelech vyzkoušet, jak by jejich portrét od mistra Pirchana vypadal. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
před 20 hhodinami

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026
Načítání...