V rodinném archivu Jiřího Krejčího ležely roky desítky fotografií a videzáznamů pořízených během revolučních událostí roku 1989. Krejčí natáčel a fotil na demonstracích v Praze a především v Brně. Materiály nyní poskytl tvůrcům dokumentu Brněnský listopad, který bude mít premiéru v neděli v kině Scala.
Demonstrace na brněnském náměstí Svobody začaly o tři dny později než v Praze. Té první, 20. listopadu, se zúčastnilo čtyřicet tisíc lidí.
Jiří Krejčí vzpomíná, jak se při demonstracích chodili ohřívat do tehdejší kavárny Nitra. Přiznává, že částečně to bylo i ze strachu, to když se blízko začaly srocovat sbory Veřejné bezpečnosti.
Fotky, videa i kameru mu zabavili
V prosinci 1989 přišli lidé demonstrovat také k brněnskému Bílému domu. „Tenkrát se tam sešli kvůli tomu, že se měly odvážet svazky. Na jedné fotce je vidět i naložené nákladní auto,“ vzpomíná Krejčí. Demonstranti chtěli Státní bezpečnosti v likvidaci spisů zabránit.
V roce 1989 pracoval Krejčí jako kameraman a fotograf pro Železniční stavitelství Brno, revoluční události natáčel soukromě. „Ukazoval jsem fotky a videa kolegům v práci. Pak mi byl materiál okamžitě zabaven, vzali mi i kameru a foťáky. Ale jako stávkový výbor jsme si pro ně za pár dní přišli zpět,“ říká.
Dokument bude mít premiéru v neděli
Videokazetu s revolučními nahrávkami našel fotograf nedávno. Část jeho práce pak použil Jiří Voráč z Filozofické fakulty do dokumentu Brněnský listopad, který v neděli 17. listopadu promítne brněnské kino Scala.
„Soukromé archivy nám do toho vnáší takový prvek bezděčnosti, spontánnosti, což byla přesně povaha tehdejších událostí,“ míní Voráč.
Studenti, univerzity a divadla připravují v Brně k výročí pádu komunistické totality celou řadu dalších akcí. Lidé budou moci třicet let svobody uctít či oslavit při debatách, koncertech i v lampionovém průvodu.
Brněnský sedmnáctý
V neděli ve 13 hodin začne náměstí Svobody a jeho okolí ožívat největší brněnskou akcí k 17. listopadu, kterou připravují studenti vysokých škol. Cílem Brněnského sedmnáctého je upozornit na to, že svoboda není samozřejmost. „Stačí sledovat dění v ostatních zemích světa, všímat si kroků vrcholných představitelů států a mělo by nám všem být jasné, že bez aktivní občanské společnosti se demokracie může potichu ubírat záhadnými směry,“ vzkazují pořadatelé.
Hlavní pódium na náměstí nabídne kapely, písničkáře i projevy, které přednesou například rektoři univerzit. Zazní hymna i Modlitba pro Martu. Vedlejší scény budou v Alfa pasáži nebo Domě pánů z Lipé. Po 17. hodině večer vyrazí z náměstí lampionový průvod, který projde důležitá místa listopadu 1989 a zamíří na Kraví horu.
Některé brněnské dominanty včetně hradu Špilberk se v neděli rozsvítí národními barvami. Do červené, modré a bílé se zahalí v pět hodin večer.
Už v sobotu začne v kině Scala Festival 30 let svobody pořádaný Masarykovou univerzitou, nabídne zejména debaty s pamětníky, ale třeba i výstavu archivních materiálů a střihový dokument. Festival bude pokračovat i v neděli a pondělí.
