Vzácné rukopisy spjaté s počátky kláštera na Starém Brně přicestovaly z Vídně na hrad Špilberk. Transport provázela přísná bezpečnostní opatření, na místě byli také policejní těžkooděnci. Rukopisy budou od 1. června součástí výstavy Eliška Rejčka: Dar středověku. Právě Rejčka před sedmi sty lety klášter založila, kvůli tomu nechala zhotovit na své náklady výpravné rukopisy a věnovala je novému konventu cisterciaček.
Po zrušení kláštera Josefem II. se šest gotických manuskriptů dostalo do Rakouské národní knihovny ve Vídni, dva do kláštera v Rajhradě na Brněnsku a jeden do Moravského zemského archivu. Muzeu města Brna se podařilo u příležitosti výroční výstavy zorganizovat výpůjčku čtyř exemplářů z původního Eliščina daru. Budou vystaveny se svými třemi moravskými protějšky.
Výstava na Špilberku potrvá od 1. června do 20. srpna. Dalším unikátním exponátem bude restaurovaný model baziliky Nanebevzetí Panny Marie, která je součástí starobrněnského kláštera. Dřevěný artefakt snad býval součástí sochy představující Elišku Rejčku. Klečící královna měla model kostela na rukou, avšak figura se nedochovala. Restaurátoři model opravili a připravili pro chystanou výstavu.
Eliška Rejčka (1288 až 1335) byla dcerou polského krále a provdala se za Přemyslovce Václava II. Po jeho smrti si vzala Rudolfa Habsburského, který tak legitimoval nárok na český trůn. I poté, co podruhé ovdověla, si uchovala vliv a postavení.
Zbraslavská kronika k 15. květnu 1323 zmiňuje, že Eliška uvedla řádové sestry do kláštera na Starém Brně. Další listina pochází z 1. června téhož roku, kdy Eliška věnovala cisterciačkám trhové vsi Měnín a Hustopeče s vesnicemi Starovice a Starovičky.
