Josef II.

Vláda ve středu schválila plán obnovy a rozvoje pevnostních měst Terezín na Litoměřicku a Josefov na Náchodsku. Na záchranu nejvíce chátrajících objektů půjde v příštích pěti letech až 1,73 miliardy korun z havarijního fondu ministerstva kultury (MK) a rozpočtů krajů a měst. Dalších až 1,2 miliardy bude v letech 2024 až 2033 směřovat na další rozvoj těchto staveb z nového programu, který připravuje s kraji ministerstvo pro místní rozvoj, řekli ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) a ministr kultury Martin Baxa (ODS).

Vzácné rukopisy spjaté s počátky kláštera na Starém Brně přicestovaly z Vídně na hrad Špilberk. Transport provázela přísná bezpečnostní opatření, na místě byli také policejní těžkooděnci. Rukopisy budou od 1. června součástí výstavy Eliška Rejčka: Dar středověku. Právě Rejčka před sedmi sty lety klášter založila, kvůli tomu nechala zhotovit na své náklady výpravné rukopisy a věnovala je novému konventu cisterciaček.

V souvislosti s útokem ruských sil na Ukrajinu se objevují hlasy volající po obnovení povinné vojenské služby. Ta však v Česku nemá příliš dobrou pověst, narozdíl od zemí severní Evropy nebo Pobaltí, kde zejména kvůli blízkosti Ruska bývá vojenský výcvik vnímán do jisté míry jako samozřejmost. V tuzemsku si s sebou nese „lampasáckou“ pachuť táhnoucí se z dob před sametovou revolucí. Tradici má přitom povinná vojenská služba v českých zemích značně bohatší. I tak došlo v roce 2004 k jejímu zrušení, a to po 136 letech od jejího zavedení rakousko-uherským císařem.

Palác šlechtičen v centru Brna se opět otevře veřejnosti. Výstavní prostor, který je součástí Moravského zemského muzea (MZM), prošel rozsáhlou rekonstrukcí a proměnou stálých expozic. Návštěvníky seznámí s loutkářským uměním a také tradiční lidovou kulturou na Moravě. Lidé si prohlédnou také kapli Očišťování Panny Marie.

Jen co se trochu utišily kulturní války kolem sochy maršála Koněva, Mariánského sloupu a nejnověji Marie Terezie, je zde další spor o novou instalaci sochy česko-rakouského vojevůdce Josefa Václava Radeckého. Rodák ze středočeské Třebnice je známý jako vítěz nad Napoleonem v bitvě u Lipska, ale také jako potlačovatel italské národně osvobozenecké revoluce po roce 1848. Na to, kdo byl vlastně maršál Radecký, se pokouší v pořadu Reportéři ČT najít odpovědi David Vondráček.

Před 370 lety vydal císař Ferdinand III. příkaz k odstranění šibenice ze Staroměstského náměstí, v centru Prahy ji vystřídal Mariánský sloup. Jen nedlouho předtím se na náměstí odehrála poprava 27 českých pánů, během třicetileté války na popravišti potupili nepřátelští vojáci i jeden ze symbolů státnosti, Palladium země české. S odstraněním šibenice ale nezmizel trest smrti. Odnětím života trestali nacisté i komunisté a přes odpor jej několikrát podepsal Tomáš Garrigue Masaryk. K jeho zrušení došlo v roce 1990.